Výsledky vyhledávání v sekci PC hry na dotaz během

ALFA Antiterror

access_time04.duben 2020personRedakce

Smutná realita dnešní doby je, že se vedou války, které nejdou prohrát, ale ani vyhrát. Globální problém, který dříve většina vnímala spíše okrajově, se stává žhavým tématem posledních let. Každý už ví, co je terorismus.Píše se rok 1984. Teroristé jsou stále významnějším a rozšiřujícím se problémem celého světa. Za železnou oponou se mladý ruský poručík dostává k možnosti připojit se ke speciální jednotce, které byla určena právě pro boj s teroristickými skupinami. A tady hra začíná i pro vás.Podle prvních informací a sebechvalných slov autorů, by se mělo jednat o hru, která nás překvapí svou koncepcí. Bude zde totiž neustálý časový tok a budeme ho muset respektovat, což žádná taktická hra zatím neukázala s takovou precizností, jako tomu bude u Alfy.V první fázi dostanete vaše podřízené a udělíte jim příkazy, které budou vykonávat, poté stisknete GO a naskytne se vám třiceti sekundový pohled na to, co jste před chvílí naplánovali. Jde tedy o jakési video, do jehož průběhu nebudete už moci zasahovat a jenom se budete kochat, případně si rvát vlasy, jak jste to hezky naplánovali. Abyste se v tom mohli trochu vyžívat a nebo do detailu zkoumat své chyby, tak bude možné tuto sekvenci zpomalit a různě přetáčet. Takhle to zní dost šíleně a strašně nudně. Autoři se však nechávají slyšet, že tomu tak zajisté nebude díky preciznosti detailů, kterých je ve hře spousta. Dalším oživením by měla být možnost multiplayeru, kde se budou moci utkat americké Delta Force proti ruským Alfa. Možnost hrát za kdekoho je dneska ale celkem běžná, takže to si dovolím trošku shodit a říct, že tohle nikoho asi neohromí. Co je zajímavější je fakt, že tvůrci neváhali pozvat na konzultace při vývoji této hry veterány KGB a současné členy ruských Alfa. Vedoucí projektu Vitaly Shutov je sám bývalý člen ruských speciálních jednotek, kde plnil úlohu snipera. Proto bychom mohli brát řeči o maximálním realismu vážně, neboť poznámky typu, že se vám liší trajektorie kulky podle toho jaké je zrovna počasí, mají hlavu a patu. Díky příslušnosti Vitaly Shutova se můžeme těšit na zákulisní zajímavosti ze světa Ruska. Hra bude probíhat po misích, během kterých se vám bude rozšiřovat výbava a budete sbírat zkušenosti. Hlavní dějovou linií bude příběh důstojníka KGB (později FSB - Federal Security Service) během jeho krušných let, kdy došlo k přeměně USSR na Rusko. Potom zde budou mise, jež půjdou hrát odděleně od ostatních a ty nám nechají nahlédnout do světa ruských tajných služeb MVD (Ministry of Domestic Affairs), GRU (Supreme Intelligence Department), Special Guard apod. Poslední informací ohledně misí je, že část z nich bude věnována slavným protiteroristickým jednotkám jako jsou GIGN, GSG-9 a SAS.Nit času se této hře začne odmotávat v roce 1984 a prázdná špulka se vám vykutálí někdy v dnešních dnech, tj. rok 2004. Jak jsem již naznačoval v úvodu, tak budete sledovat příběh mladého oficíra z Alfa teamu. Začnete 1984, dále válka v Afghánistánu a budete končit jako plukovník v dnešních dnech. Mise jsou datovány na Afghánistán (1984-1988), kolaps USSR a vlna terorismu zaplavující Rusko, první válka v Čečensku (1994-1996), mezinárodní invaze teroristů do Dagestánu (1999), druhá válka v Čečensku (1999-2000) a vyslání mezinárodních sil do Afghánistánu (2001).Lokace se budou samozřejmě lišit svým prostředím, tak jako tomu je ve skutečném světě. Hory si užijete v Afghánistánu, města v Čečensku a zimní kaňony zase v Gruzii. Pokud se trošku zajímáte o dění ve světě, nebude pro vás problém poznat tyto lokace třeba podle toho, že jste je už někdy viděli v TV a nebo o nich četli v novinách. Podle ročních období by se daly mise rozdělit na zimní, letní a hodně podzimních kousků. Vliv počasí bude mít dopad na to, jak budou jednotlivé mise probíhat. Déšť tlumí hluky, mlha je naopak zesílí. V noci nebudete vidět i na velmi krátké vzdálenosti, zatímco ve slunných dnech si budete muset dávat pozor na vlnění vzduchu, které přes své teleskopické hledí zajisté uvidíte a bude vám odvádět koncentraci stejně tak dobře jako opravdovým sniperům. Díky tomuto jevu se dá ale schovat celkem blízko nepříteli, protože přes zvlněný vzduch jste také méně vidět. Běžná mise bude mít velikost asi 200x200 metrů, ale třeba ve skalách se to může rozrůst do hloubky, kde posledním podzemním patrem bude desáté. Každý voják bude mít možnost rozvíjet svoje základní vlastnosti, které jsou mu přiděleny již na začátku hry. Budou zde rozdělení na specialisty – sniper, průzkumník, inženýr a chlápek pro boj v poli. Zbraně budou odpovídat specializaci vojáka. Celkem v misi budeme mít k dispozici max. čtyři teamy po čtyřech mužích, přičemž v každém z nich bude velitelem ten, kdo bude mít nejvíce zkušeností. Náplň misí se bude hodně lišit. Některé budou přímočaré a půjde o to, někam se „prostřílet“, jindy zase můžete mít k dispozici jen dva snipery s tím, že budete muset vybrat vhodné místo a trefit se jedinou ranou. Potom zpátky k evakuačnímu bodu. Na řadu přijde i záchrana rukojmí. Ze zbraní si v roce 1984 vyzkoušíte AKSU-74, SVD a RPG-7, v dnešních dnech budete třímat v rukou jejich poslední modely – VSK, AK-103,V-94,RPO-A. Dále potom hromada všemožných granátů. Z obranných prostředků jsou zde opět granáty, tentokráte ovšem s uspávacím plynem a šokové. Dále pak helmy, vesty a noktovizory. Jelikož nebudeme mít možnost ovládat jednotky přímo, tak jak jsem psal v úvodu, tak většina z toho bude záviset na AI jak vašich, tak nepřátelských jednotek. Bude se využívat všech možných nerovností terénu, schovávat se za předměty, potom jednotlivci mají také nastaveno jak moc agresivně se budou chovat apod. Engine autoři piplají tak, aby se v něm daly uplatnit všechny ty krásné vychytávky jako je fakt, že kulka ze sniperky má svou dráhu, která není rovná, má svou parabolickou trajektorii, která se změní když střelíte přes řeku apod. Bude podporovat Hyper-threading, takže kdo má novější procesor, tak má celkem výhodu. Pokud jste viděli poslední videa z HL2 a líbilo se vám, jak se objekty chovají realisticky, tak na podobnou věc se můžete těšit i tady. Uvidíme jak se autorům povede prosadit jejich „tahový“ systém, jinak by hra mohla být hodně povedená co se detailů ve zpracování týče. A nakonec jednu zajímavost – v multiplaeru, kde se budou moci hrát i mise typu „co kdyby“ si budete moci zahrát misi, kdy sovětské jednotky vpadly na území Československa. Datum vydání je plánováno na Q1 2004.

folder_openPřiřazené štítky

GameZone: Deus Ex 2: Invisible War

access_time05.duben 2020personRedakce

Jak jsem již naznačil mělo by jít o ještě unikátnější dílko nežli byl původní Deus Ex. Svého času taková malá revoluce v aréně počítačových her, kde se podaří probít jen těm nejlepším a ti již nemají zájem bít se mezi sebou a radši si užívají až do svých posledních dní, kdy sejdou věkem. Tato doba se již blíží a mladí se derou na místa starších. Proto se Deus Ex chystá do rakve a jeho nástupce se už neposedně hemží v břiše.Nástin toho, co to vlastně k čertu bude.Ponuré prostředí, kde v podstatě nikdy nevíte kdo je ten hodný a kdo ten zlý, ve všem politika a ve vzduchu je cítit smrt :). Ve světě Deus Ex uběhlo celých patnáct let, zatímco v našem obyčejném „jen“ tři od konce prvního dílu. Je rok 2030. Tam jste všichni hráli za J.C.Dentona, za nikoho jiného to nešlo. Tady to pro změnu nepůjde za něj. Ptáte se proč? Byla to tak silná postava, tak moc spjatá s původním příběhem a hrou jako takovou, že nešlo ji přenést do světa, který má své problémy a svědomí ze starého by se sem moc nehodilo. Nenačínejte si ale další balíček kapesníčků, protože se s ním během hry nejenom budete „potkávat“, ale také z něj budete mít DNA, ať už v těle ženy nebo muže, takže se zase tak nic moc neděje. Pakliže se divíte, proč zrovna ženská postava, tak to je údajně proto, že DE (DeusEx) hrálo hodně holek a u DE2 by jich to mělo nalákat ještě víc. Celý nový příběh by se dal charakterizovat jedním slovem – spiknutí. Kdo, proti komu, proč a jak, to nejde zase tak moc dobře objasnit, protože to by potom ta hra vůbec nemusela vycházet a vy byste se neměli na co těšit. Známo jest, že ve hře budou čtyři hlavní organizace (World Trade Organization, Order, Templars a Dentonova „rodná“ UNATCO) a asi to mezi nimi bude nějak jiskřit, ať už přímo nebo nepřímo. DE měl možné konce tři. DE2 bude mít čtyři.Mluvím tady tak, že pro všechny by mělo být samozřejmostí, že hráli DE a vědí o jaký typ hry se jedná. Nezbývá než to napravit. Jde samozřejmě o RPG, které je ale viděno vlastníma očima, což není tak úplně k zahození. Klasické RPG, kde je tedy moje „starání se o postavu“?Jelikož se to celé bude odehrávat v době, kdy získat implantát je asi stejně těžké jako si dojít koupit housku, tak i vaše postava jimi bude obohacena. Ale pozor, kdo si myslí, že se nabouchá až do polovičního cyborga, tak toho hned vyvedu z omylu. Budete si totiž muset vybrat to, co vám nejlépe sedí a toho se buďto držet a vypiplat to do dokonalosti (až třetí level) a nebo si toho nabrat trošku víc, ale na základní úrovni (což asi, upřímně, bude k ničemu). Prostě piplání postavy si užijete do sytosti. No, neškodilo by maličko nadhodit co se od toho všeho dá očekávat. Třebas ovládání robotů, velice užitečná vlastnost. Zakoukáte se na potenciální oběť, dostanete se jí do hlavy (asi jako když balíte holku:) a můžete si s ní dělat co chcete, třebas došourat se k barelům, zašťourat v nich a nechat se zabít. A jste zase u sebe, protože hostitel jaksi nežije. Má to ale jeden dost podstatný háček, jestli vás někdo načapá mimo vaše tělo, resp. vaše tělo bez vás a našije to do něj (rozuměj bude ho chtít poškodit, nehledat žádný sexuální podtext :), tak přijdete o většinu zdraví a budete rádi, že jste se stihli vrátit a urychleně ukrýt.Kde?Seattle, to bude asi nejčastější název lokace, co vás bude potkávat. Budete se potloukat po jeho ulicích, zapadlých podzemích a nezapadlých bordelech. Aby to neznělo tak suše, tak se těšte i na Káhiru, Německo a v neposlední řadě Antarktidu.Kdo?Hm, hra by asi byla docela nuda, kdyby tam krom vás a vašich „přátel“ nikdo nebyl, takže proč to nevzít rovnou tak, že jedna sortička bude organického původu a druhá mechanického. Nemůžete si pořád představit o čem mluvím? Koukněte na okolní, jistě lákavé, obrázky a ježte chlupy na zádech, protože potkat v noci paničku venčící podobného pejska bych věru nechtěl. Dál je k vidění útočný robot, bezpečnostní robot, čistící robot, opravovací (co asi), a spiderbot. Organická část havěti je nepřekladatelná, ale stačí se podívat a zhnusení z obrázků samotných je myslím dostatečné.Multiplayer?Ten nebude ve vypuštěné verzi přítomen a co se tak dá pochytit, tak se do jeho vývoje tvůrcům moc nechce, že prý až co na to hráčská základna. Pakliže bude zájem veliký, vyjde ve formě patche. Engine?Na čem vůbec bude DE2 běhat? Na next-generation Unreal Enginu, který je ale řádně upraven, navíc si ještě vybrali to nejlepší z jiných různých zdrojů (HumanHead's RUNE, Unreal Tournament, Unreal Warfare a Unreal 2).AI neboli umělá inteligence.Pan Paul Tozour je zodpovědná osoba (a pomáhá mu Doug Church), která má na starosti to, aby se na vás nepřátelé nevrhali naprosto pitomě a bezhlavě, popřípadě aby se na vás nevrhali vůbec, ale lstivě vás dostali jinak. Vyvinutý systém se rovnou použije i pro Thiefa 3. Byly přidány věcičky jako všímání si mrtvol a detekování vás (rozuměj, že počítač už nevidí datově kde jste, ale opravdu vás musí zahlédnout). Kdo hrál Thiefa, tak ví co to je a jak pracuje „detektor“ viditelnosti, kdo ne, nechť zví, že jde o takovou ikonku někde na monitoru a podle jejího zabarvení vidíte jestli jste zrovna spatřitelní nebo ne. Podle slov vývojářů by tady měla být inteligence opravdu na velice vysoké úrovni, ale to říkají většinou všichni a skutek utek:) (zase tady by se tomu mohlo dát věřit, neboť celá hra je laděná jako taková tajemná záležitost a slabá AI by ji totálně zabila).Něco pro vaše dychtivé zraky.DE2 bude používat větší počty polygonů jak pro modely architektonické, tak pro modely postav nežli u původního DE (ještě taky aby ne). Modely mají vlastní „kosti“ a jsou animovány pomocí „skeletálního systému“ IK, který dovoluje kvalitnější animace a ve větším počtu pomocí motion capturingu. Co by mělo být naprostou bombou jsou obličeje postav. Až doteď jsme byli zvyklí na občas se hýbající ústa, popřípadě mrknutí očí. Tady bude všechno jinak a máme se nechat překvapit jak až to bude dechberoucí. Uši nebudou vědět kam dřív, oči už vůbec ne, budou úplně hotové ze „světel“.Všechny stíny by měly být dynamické a budou vám pomáhat úspěšně se prokousat hrou. Pakliže skopnete pár barelů poblíž světelného zdroje, tak máte o pěkný stinný úkryt postaráno. Jen byste si měli dávat pozor, aby vás při tom neslyšely stráže, protože zvuky jsou tu ještě dotaženější nežli v Thiefovi, zavřením dveří ztlumíte hluk, který budete dělat, každý materiál má samozřejmě svoje zvuky a podobně.Fyzika.Byl zde kladen důraz na vysokou úroveň interaktivity s objekty. Každý by měl mít přiřazenu svou vlastní hmotu a podle toho se také chovat. Těla mrtvol se budou chovat jako „hadrové panenky“ až dokud nebudou úplně tuhé :) To znamená, že po schodech se pěkně sesunou asi jako když upadne vaše stará sousedka, přehýbat se přes zábradlí jako když zvracíte apod.:) V tomto by měly být možnosti enginu doslova neomezené. Zdá se vám to jako banalitka? Naopak, je to velice důležité pro to, jak vůbec budete ve hře postupovat, jaký si zvolíte styl.Pár doplňků na závěr …HW - Prozatím není žádná konfigurace udána, bude se ještě ladit, ladit a ladit. Co se ví je, že pod GeForce3/Radeon7500 to ani nebude mít cenu a GeForce4 (né MX) by mohla stíhat nějaké ty stíny a nasvícení. Osobní odhad je, že kdo má na stole sestavu více jak půl roku starou, tak se mu bude slušně zadýchávat.

folder_openPřiřazené štítky

Mafia:The City of Lost Heaven

access_time05.duben 2020personRedakce

PrologMnohokrát jsem jen tak ležel na pohovce a uvažoval jakou cenu má asi takový život jako je ten můj, brzy jsem to zjistil. Mnohokrát jsem se v noci probouzel nervózní, s oroseným čelem přemýšlejíc nad obsahem svých nočních můr, realita byla nakonec ještě drsnější. Mnohokrát mě napadaly různé myšlenky o tomto světě, ve kterém skoro vše už dávno ztratilo svou původní hodnotu, ale to nejhorší jsem měl poznat až později. Mnohokrát jsem po večerech přemýšlel o své budoucnosti, o tom co bude dál, odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Být taxikářem ve třicátých letech nebylo nic snadného, světová krize postihla snad všechny bez výjimky a takoví jako já to měli tím pádem v mnoha ohledech ještě těžší než doposud. Stále jsem toužil po nějaké zásadní změně, snil jsem o krásných věcech a čekal na zázrak. Jednoho dne se ale všechna naděje vypařila, šance na lepší život zmizela během okamžiku. Uvědomil jsem si, že jsem na nesprávném místě v nesprávnou chvíli a litoval jsem toho jako ještě nikdy ničeho předtím. Zaplést se do přestřelky mezi znepřátelenými mafiány nebyl zrovna ten můj sen. Tenkrát jsem ovšem měl jen dvě možnosti a já si vybral tu výhodnější. Když se teď na celou věc podívám s odstupem, ničeho nelituji. Život mi nedal moc na výběr, a tak jsem ho prožil podle tehdejších možností jak nejlépe to šlo. K dokonalosti to mělo však hodně daleko, nikdy jsem totiž netvrdil, že můj život byl zcela ideální, to ne, k tomu měl hodně daleko, ale alespoň jsem stihl udělat několik rozumných rozhodnutí a uskutečnit některé své sny. No, neměl jsem vůbec jednoduchý život, ten mi za celá ta léta připravil nejedno nečekané překvapení díky nimž jsem se dostal až tam, kde jsem teď. Teď už jen tiše doufám, že v podvědomí lidí zůstanou jen ty kladné vzpomínky na činy Tommyho Angela, muže, jenž neměl na výběr a rozhodl se tak, jak se rozhodl…pro částečnou spravedlnost a bezpečí své rodiny. Úvodní slovoČeská herní scéna se již nějaký ten pátek může pyšnit několika tituly, které si dokázaly vysloužit uznání nejen u nás v Evropě, ale také v zámoří. Patří mezi ně například Hidden and Dangerous, Operace Flashpoint a Original War, všechno to jsou hry vysokých kvalit po všech stránkách. Že by už ze strany našich herních vývojářů odzvonilo odfláknutým hrám primárně určených pro české hráče? Snad ano. Nyní přichází chvíle na představení bezpochyby další světově velice úspěšné hry z českých luhů a hájů. Dosavadní výsledky prodejních žebříčků mluví za vše, Mafia se po několika týdnech prodeje v zámoří a Evropských státech stala jedním z nejžádanějších titulů a v několika zemích dokonce dominuje na prvních příčkách v prodejnosti. Ostatně není se čemu divit, lidé z Illusion Softworks do vývoje dali všechny své síly a bezmála čtyři roky tvrdé práce přinesli své slaďoučké ovoce. Mafia: The City of Lost Heaven je tu, přináší dokonalou atmosféru, celkové zpracování na vysoké úrovni a hlavně hodiny bezvadné zábavy. Hra nebo interaktivní film ?Hned ze začátku vás (možná včetně špičkově originálně ztvárněného loga firmy) čeká velice milé překvapení. Příběh je hrou spojen takřka dokonale. Už od první mise jsem hru prožíval naplno, snad ještě u žádné jiné hry jsem neviděl tak propracovaný příběh doprovázející hru doslova na každém kroku. Intro, u jiných her nicotného významu, zde hraje důležitou roli. Nejprve letmá prohlídka města a jeho struktury, poté střih a záběr na hlavního hrdinu Tommyho, který se vydává do jednoho z barů vyprávět svůj životní příběh mafiána detektivu Normanovi, což je typický drsný polda ze staré školy, pro kterého jsou lidé typu Tommy Angelo jen bezcitnými zločinci, tentokrát ale pro jisté důvody své předsudky potlačí. V této chvíli se hra odehrává již ve vlastním enginu a první dojem z grafiky na mě velice zapůsobil. Příběhová linie je prošpikována několika nečekanými událostmi a většina hry je zastoupena i četnými animacemi plynně navazujícími na dosavadní průběh děje. Silná atmosféra, to je to správné slovo pro tak vynikající ztvárnění příběhu Mafie. Místy se skutečně nevyhnete pocitu, že scénář psal zkušený filmový tvůrce. U většiny her jsou mise postavené na úkolech, které teprve konkrétní mise tvoří, v tomto případě je to jinak. U každé mise víte proč máte daný úkol splnit, co k tomu vedlo, důvod vašeho počínání není nikdy anonymní. Všechny mise jsou mezi sebou bezvadně provázané, nenajdete snad jedinou štěrbinu, kde by události na sebe přímo nenavazovali a neměli nějaký cílený důvod. Celkovou atmosféru a ojedinělý brilantní příběh doplňují taktéž klasické náplně misí, reálné prostředí a hlavně doplňující informace o pozadí celého příběhu a jednotlivé náznaky příštích událostí, které hráče drží neustále v pozoru a nutí ho těšit se co bude dál. A mohu vás ujistit, že předpokládat můžete hodně věcí, ale někdy se dočkáte takových dějových vyhrocení, stejně jako u dobrého filmu.Nechtěně mafiánemByla to náhoda nebo tomu tak chtěl osud? Ať tak či onak, Tommy se jednoho dne připletl mezi vyřizování účtů dvou znepřátelených mafiánských rodin. Toho dne v podvečer poklidně postával u svého taxi a pálil jednu cigaretu za druhou, čekání na zákazníka se někdy docela protáhne. Zvuk střelby a svištících pneumatik nevěštil nic dobrého, zanedlouho se zpoza rohu objevili na dva ozbrojení muži a donutili Tommyho, aby je svezl a pokusil se uniknout jejich pronásledovatelům, ostatně mu nic jiného nezbývalo. Po zdárném splnění úkolu je Tommymu nabídnuta práce pro mafiánského bosse Dona Salieriho. Následuje klidné projíždění ulic města a plnění taxikářské práce. To už nebude náhoda, když Tommyho na jednom z parkovišť přepadne dvojice drsných gangsterů. Nezbývá než uniknout, prokličkovat zapadlé uličky a nakonec se zdárně dostat do baru Dona Salieriho. Dvě kulky, dva mrtví. Mafiáni pronásledující Tommyho už nikdy nikomu nebudou dělat problémy, bohužel jen oni dva. Tímto se náš hrdina stává adeptem na jednoho z hlavních mužů mafiánské rodiny Salierů. Vítejte ve městě Ztraceného NebePropracované, fungující město, tak by se dalo stručně popsat město Lost Heaven, ve kterém se většina misí Mafie odehrává. To je nejdříve rozděleno na několik částí pospojovaných mosty a podjezdy. Každá taková větší část je rozdělena ještě na několik menších označených názvy. Jedná se o zapadlé přístaviště, centrální část, staré město , čínskou čtvrť, italskou osadu nebo výlučně obytné čtvrtě. Pro celé město je charakteristická hlavně rozmanitost, s kterou jsou podány všechny jeho části. Podle dostupných informací je město inspirováno dobovým Chicagem, proto i v Lost Heaven jezdí funkční nadzemka, což je jeden ze způsobí jak se ve městě vcelku rychle a nepozorovaně přemisťovat na větší vzdálenosti (druhý jsou všudypřítomné tramvaje). Druhá a nejlepší možnost je využít bohatého vozového parku a projíždět všechny ty uličky, zkratky a samozřejmě i hlavní dopravní tepny. Pokud byste se však rozhodli prozkoumat město po svých, uděláte jedině dobře. Jinak ulice samozřejmě nezejí prázdnotou, ale prohánějí se na nich zástupy chodců. Po silnicích cestují kolony aut všeho druhu a s různými řidiči. Zmínit se musím o různých doplňcích města, do čehož spadají odpadkové koše, pouliční lampy, poštovní schránky, zaparkovaná vozidla a třeba hydranty nebo benzínové pumpy mající své opodstatnění (autům totiž dochází i benzín). Někomu se tyto věci můžou zdát jako totálně nepotřebná věc, zbytečný detail, ale věřte mi, že tímto město získává více na reálnosti. Včetně toho všeho narazíte na obchody, bary, kina, galerie, nemocnici a různá skladiště. Do všech těchto budov z pochopitelných důvodů není možné vstoupit, ale i tak se za hru do několika z nich podíváte.A jde se do práceMafia obsahuje celkem 20 lineárních misí (až na jednu výjimku) plus několik vedlejších, nepovinných, za jejichž splnění můžete dostat do sortimentu vždy nějaké nové auto, což se dost hodí. Hra začíná pochopitelně těmi jednoduššími misemi (i když to není až zas tak snadné), a tak hned v první má hráč za úkol dojed na označené místo a trochu porouchat auta svých nepřátel. Jenže ty hlídá podivný chlapík, který si může zavolat na pomoc několik přátel z vedlejšího baru, a ti už disponují pistolemi, zato vy jen baseballkou a dvěmi zápalnými lahvemi. Úkol lze splnit několika způsoby, buď hlídače jednoduše přejedete a budete doufat, že mu to na vysvětlenou stačilo nebo se vetřete na dvůr s auty zadní brankou a pořádně hlídače bacíte po hlavě, cesta je volná. Další mise je už poněkud ostřejšího rázu, sbírání výpalného se totiž může proměnit v nebezpečnou akci. V této misi se poprvé podíváte na venkov, mimo město. A co byste čekali dál? Atentáty, vraždy, vyřizování účtů, pašování whiskey, kradení cenných doutníků a mnoho dalšího. Všechny mise mohu označit za prvotřídní, opět výborně propracované, nápadité a velice hratelné. Našlo by se snad jen pár příkladů, kdy hrozí jisté zakysnutí nechuť k dalšímu hraní, ale jsem si jist, že touha po odhalení dalších událostí každého hnedka přesvědčí. Jinak skoro v každé misi vás provází jedna z hlavních postav jako parťák. Paulie a Sam jsou Tommyho dobří přátelé a riskují své životy většinou společně. Tudíž v drtivé většině misí vám bude asistovat jeden z nich nebo rovnou oba. Nevyhnete se však ani samotářským akcím jako atentáty na vlivné politiky stojící v cestě prosperitě vaší mafiánské rodiny. Free Ride (Extreme)Včetně samotné kampaně hra obsahuje též volnou jízdu po městě (Free Ride), bez jakýchkoli omezení, ať už časových nebo co do pohybu po městě. V tomto módu si můžete dělat prakticky co chcete – vydělávat dolary jako taxikář, dostávat odměny za zneškodnění mafiánů nebo klasicky za ničení aut. Při každé hře si lze vybrat jakékoli přístupné auto a to si dát za nějaký čas klidně opravit a následně uložit pozici. Pro vykonání obou akcí je nutné se dostat k vyznačeným místům na mapě. Mutace volné jízdy Free Ride Extreme je zas úplně u něčem jiném, jedná se tak trochu o šílenou věc. Hráč začíná ve svém domě (kde se dá hra uložit) a disponuje jedním obyčejným autem. Nic zvláštního do doby, než narazíte na podivně mávající chlapíka, který vám poví, že jemu podobné postavičky (je jich 19) jsou roztroušené po celém městě a každá z nich vám může zadat jeden úkol, po jehož splnění si zpřístupníte jedno z několika bonusových aut. Ty nejsou klasického rázu, ale jedná se třeba o vysoce rychlé závodní formule (v jednom případě vypadá jako raketa na kolečkách), obrněný vůz nebo terénní vozy. Takže i po dohrání normální hry se můžete ještě několik dní skvěle bavit ztřeštěnou jízdou po městě a plněním ještě bláznivějších úkolů (například přejet most s nejpomalejším autem ve hře, při čemž vás ze vzduchu bombarduje vzducholoď…téměř nemožné). Kam se poděla chytrost?Dostáváme se k největší slabině hry Mafia, tím je inteligence nepřátel i obyčejných civilistů. Moc rád bych oboje označil za bezproblémové, ale bohužel. Nepřátelští mafiáni se neumějí schovávat když nabíjejí, úskoky používají jen jednou za čas a vůbec se hráče nesnaží nijak překvapit. Krýt se za auto a vyčkávat až jim naběhnete před hlaveň je asi tak jediné. Škoda slov, v tomto ohledu by si Mafia zasloužila urychleně nějaký patch, který by vše vyřešil. Protože ani inteligence civilistů není nijak zázračná. Nejvíc mě naštvalo, že řidiči aut sedí a sedí a vy jim mezi tím střílíte do oken, prostřelujete pneumatiky a nic. Ujet neumějí, ani nic jiného. Bída, bída. O něco lepší je to už s policisty, kteří jen tupě nečekají až postřílíte plku ulice, ale hned jak uvidí vytaženou zbraň, jdou po vás. To samé platí i při jízdě na červenou, způsobení dopravní nehody nebo při vysoké rychlosti. Při běžných dopravních přestupcích vás čeká jen zdržení a zaplacení pokuty, až za držení zbraně, střelbu nebo opravdu hodně vysokou rychlost (dobově se myslí tak 70km/h a více po městě) vás při chycení čekají klepeta, v horším případě kladení odporu rovnou zastřelení. Divné ovšem je, že když nepřátelští mafiáni dřímají v rukou samopaly a vyprazdňují jeden zásobník za druhým, nikomu to nepřijde a policisté reagují jen na prohřešky hráče, docela nerealistické. Audio vizuální hostinaHudba použitá ve hře přesně vystihuje dobu, ve které se Mafii odehrává. Klidné, místy lehce neposluchatelné melodie vyhrávají po celou dobu a podle mě se až moc často opakují. Ostatní zvuková kulisa je v naprostém pořádky, v přístavu troubí lodě, na ulicích sviští větřík a troubí auta apod., není co vytknout. O grafice je snad zbytečné nějak dlouze psát. Použití nejmodernějšího motion-capture spolu se snímáním pohybu tváře a úst při mluvení, excelentně synchronizované s mluveným slovem, to vše zaručuje to nejlepší. Modely všech postav jsou výtečné, obzvlášť těch hlavních. Auta jsou nádherní vymodelované, lesknou se a mají na sobě i ty nejmenší detaily. Po grafické stránce pak hra působí ještě více jak skvělým zpracováním. Tomu odpovídají i lehce nadprůměrné hardwarové nároky, při nižších detailech, kdy hra vypadá stále úžasně, si zahrajete i maličko méně výkonných počítačích. Rozhodně doporučuji shlédnout okolní screenshoty a přesvědčit se o nesmírných vizuálních kvalitách Mafie.Zbraně a autaZbrojní arzenál, bez toho by asi žádný pořádný dlouho nepřežil. K dispozici zde jsou počáteční velice účinné a osvědčené „přesvědčováky, že ty peníze je opravdu lepší odevzdat“ jako baseballová pálka a ocelový boxer. O něčem jiném to už je s prvním koltem, jehož vylepšené verze magnum a „detective special“ přijdou taktéž vhod. Na drsnější prácičku je tu klasická brokovnice i verze s upilovanou hlavní. Do nejvíce náročných akcí se hodí pravděpodobně nejvíce legendární samopal Thompson. Mimo to ještě možná použijete zápalné lahve, granát a odstřelovací pušku. To co se mi na zbraních nejvíce líbilo bylo jejich přebíjení, ne jako v jiných hrách. Zde při vyměňování zásobníku přijdete o všechny zbylé náboje, na jejichž místo přijdou nové z nového zásobníku. Mafia obsahuje výběr několika desítek různých aut, všech možných typů a výkonů. Při samotné hře pak zajisté oceníte technický postup doby a nové plechové miláčky schopné jet do kopce vyšší rychlostí než 5km/h. Tím pádem ve hře najdete vůbec první „prskolety“ startující dobrou půlminutu, tak i sportovně zaměřená vozidla (včetně sanitky, hasičského auta, pohřebního apod.). Design jednotlivých automobilů je výborný. Je libo prostřelit pneumatiku nebo rovnou ustřelit celé kolo? Rozmlátit kapotu a vyrazit čelní sklo? Vše je možné. Vše jednou skončíA máme tu závěr a konečné shrnutí. Mafia: The City of Lost Heaven je prvotřídní produkt nesporných kvalit. Nebýt několika menších chybiček a bugů, bylo by vše ještě o nějaký kousek lepší. Zklamala mě hlavně AI nepřátel (leckdy i přátel, když se bezhlavě vřítili do křížové palby a já musel kvůli jejich smrti celou misi opakovat) a takové detaily jako levitující mrtvoly, ustřelený hydrant nebo velice mnoho předdefinovaných věcí. Měl jsem v úmyslu napsat objektivní recenzi, snad se mi to povedlo. Ale kdybych měl psát recenzi ihned po dohrání Mafie, nejspíš bych se neudržel a v jednom kuse ze sebe chrlil samé superlativy. Emotivní příběh je bezchybný, ztvárnění města rozmanité, vozový park rozsáhlý, náplně misí neotřelé a velice hratelné, grafika a český dabing přejdu beze slov, super, skvělé a perfektní. Lidem z Illusion Softworks skládám svou poklonu. Něco tak perfektního jsem opravdu nečekal. Teď už jen zbývá očekávat nějaký ten opravný patch a multi-player update. A pro ty, kteří se pídí po každé novince a zajímavé informaci o Mafii mi nezbývá než doporučit jistě nejlepší českou fan stránku na této adrese, kde najdete skutečně tolik zajímavostí, které by jste se nikde jinde nedočetli (víte, že v Mafii je i motorka? A možnost hrát za UFO?). Takže ještě jednou a pořádně – děkujeme za Mafii !!!! EpilogAni to vše nemohlo dopadnout jinak, vše bylo již od počátku jasné, ale podívat se pravdě do očí bylo těžší než dělat, že se nic neděje a dále si razit cestu nelehkým životem. Už jsem se naučil, že ten kdo chce vše a nejlepší, riskuje ztrátu toho nejcennějšího, a kdo je až příliš skromný, nikdy nedostane nic…každý si musí jednoho dne vybrat.

folder_openPřiřazené štítky

GameCenter.cz - Syberia II

access_time13.květen 2020personRedakce

Kdo hrál původní Syberii, jistě si vzpomíná na krásný příběh, nádhernou grafiku a líbeznou Kate. Nabízí Syberia II to samé nebo dokonce ještě více?Jedna zapadlá hospůdka v RomansburguPrvní díl Syberie zaujal mnoho hráčů krásným příběhem a sympatickou Kate, která se měla postarat o odkoupení továrny Volbergových. Přes všechny trable při její cestě za dědicem továrny, Hansem Volbergem, se konečně dostala k „cíli“ – našla samotného Hanse a po životním rozhodnutí hodila vše za hlavu a vydala se dlouhou cestou k bájnému ostrovu na Sibiři – Syberii. Mnozí z vás již jistě tuší, že kde končila jednička, začíná druhý díl. Pojďme se tedy teple obléknout a vydat se na kouzelnou cestu do samotné Syberie.Dialog mezi dvěma bratry - jeden zlý a druhý tupý ;)Ihned po spuštění hry vás uvítá skoro stejné menu jako v předchozím díle s tím rozdílem, že pro hráče, kteří se nějakým neznámým způsobem nedostali k jedničce, je nachystán příběh prvního dílu v kostce a nehrozí tak dezorientování hráče. Již po pár minutách hraní Syberie II je patrný rozdíl. Ano, dámy a pánové, je jím živější prostředí, které nám v Syberii tolik chybělo. A protože se Syberie II odehrává na dalekém zamrzlém severu, nebude o animace sněhu nouze. Možná si říkáte, co na těch poletujících vločkách vidím, ale ten pocit poznáte sami, až si Syberii II spustíte a zahrajete. Nejde ovšem pouze o poletující sněhové vločky či padající sníh ze střech. Při své pouti narazíte i na hbité veverky a poletující ptactvo. Vaše první zastávka bude zapomenutá vesnice Romansburg. A tady je patrný další rozdíl – Romansburg je sice jenom vesnice, ale již při jejím průchodu potkáte daleko více lidí než v celé původní Syberii. Se všemi bohužel nejdou vést dialogy, ale alespoň to nevypadá, jako kdybyste se ocitli ve městě duchů. Příběh plynule navazuje na předchozí díl a Kate se tak vydává vlakem do bájné Syberie. Doprovází ji přitom strojvůdce/automat Oscar, který je nyní vybaven telefonní jednotkou a Kate mu tak může kdykoliv během hry zavolat. Na pozadí hlavního příběhu, v němž se Kate se stařičkým Hansem snaží dostat ke svému cíli, se odehrává jiný příběh. Příběh, který vám ukáže tupost hlavy šéfa právnické firmy. Kate se nevrátila v jedničce s podepsanými papíry a její šéf za ní posílá detektiva, aby ji našel a přemluvil k návratu do New Yorku. Škoda je, že jak tento příběh na pozadí náhle začne, tak i rychle končí a navíc se Kate ani nepotká s vyslaným detektivem. Fascinující pohled na klášterní výtahPři své pouti se však potká s mnoha podivnými, báječnými, milými a zlotřilými lidmi a zavítá například do kláštera, vesnice Romansburg, v níž ještě vládne tvrdá komunistická ruka, podívá se také do Youkalské osady a jiných nádherných lokací. Kate již při průchodu sněhem či blátem zanechává viditelné stopy a po průchodu louží se utvoří na hladině kola – není to sice nijak důležité, rozhodně to ale potěší. Syberie II se však nevyhnula jedné docela nemilé záležitosti – hluchým lokacím. O co jde? Modří již vědí, ale pro ty ostatní - jedná se o lokace, ve kterých při jejich průchodu nemusíte nic dělat a jen projdete do další lokace. Bohužel se designéři mohli poučit z prvního dílu a v pokračování tento neduh vynechat. Škoda. Úkoly jsou logické a jejich plnění běží jak na pásu. Ani se nestačíte divit a hra dostane takový spád, který občas zastaví jen pár hádanek. Ty ale také nejsou moc těžké, takže nezoufejte. Trošku mi ovšem vadí, že je Syberie II kratší než jednička, ale co se dá dělat. Syberie II se od své předchůdkyně díkybohu nijak výrazně neliší, a tak můžete počítat s předrenderovaným pozadím a 3D objekty. Vše vypadá nádherně a hra se ovládá stylem point&click;, takže žádná radikální změna ve stylu Broken Swordu 3 se nekoná. Viditelný rozdíl je u videosekvencí, které jsou krásnější a častější. Stejný zůstal i herní inventář se záložkou na dokumenty. Menší rozdíl je ovšem již u notesu, z kterého zadáváte otázky k právě probíhajícímu rozhovoru. Oproti jedničce zde dochází k postupnému ubírání otázek a hráč tak ví, kterou otázku si ještě nezvolil. No nepřipomíná vám to Rudé náměstí? ;)Dabing a zvuky jsou opět na vysoké úrovni a tvůrcům tímto skládám pochvalu. Při průchodu lokacemi tak uslyšíte nádherný zpěv ptáčků, skučení větru či štěkot vašeho nového čtyřnohého přítele Youkiho. Ano, Kate dostala do opatrovnictví kamaráda, a tak se nebudete při průchodu hluchými lokacemi nudit – Youki je prostě k zulíbání sladký a neustále dovádí. Hudba je velice příjemná a hodí se do daných lokací. Nejvíce se mi ovšem líbily mužské chorály v klášteře nedaleko Romansburgu. A nyní se již dostáváme k samotnému dabingu. Dabing je velice kvalitní a nijak nevybočuje z celkového zpracování, které je na vysoké úrovni. Možná by mohlo být těch promlouvajících postav trošku více, ale nic se nemá přehánět. A jsme na samém závěru recenze. Jak tedy Siberia II dopadla? Hra je velice příjemným zpestřením adventurního žánru. Má krásnou grafiku, perfektně odvedené zvuky a dabing, příběh, který vás vtáhne a nepustí. Na druhou stranu krátká hrací doba na plusu nepřidá, stejně tak jako přímočarý děj. No co, i tak Siberia II hrdinně vybočuje z průměru a stává se horkým želízkem na adventuru roku 2004.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Xbox hry na dotaz během

Xbox Live 6+1 Month Gold Membership Card (Worldwide)

access_time01.duben 2020personRedakce

Xbox Live Gold Membership Card můžete aktivovat po celém světě bez omezení.Zlaté členství Xbox Live funguje na konzoli Xbox 360 i na konzoli Xbox One.Po dobu 6+1 měsíců Vám zaručí přístup na on-line herní portál Microsoftu. Díky této kartě získáte hry zdarma každý měsíc, nejpokročilejší hraní ve více hráčích, exkluzivní členské slevy až 75 % na hry ve službě Xbox Store a mnoho dalšího.Karta Vám také zaručí přístup k demoverzím či arkádovým hrám.Pokud již máte aktivovanou službu Xbox Live Gold, můžete aktivovat další klíč a jeho celková doba se Vám přičte k době, kterou už máte zaplacenou na svém Xbox účtu. Neztratíte ani sekundu a díky našim nízkým cenám tak můžete výrazně ušetřit! Celkově si můžete Xbox Live Gold předplatit až na 36 měsíců dopředu!Jedinou výjimkou jsou 48-hodinové zkušební (trial) verze – jejich doba se nesčítá.POZOR - Od 12. listopadu jsou všechny nově vydané tituly v programu Games with Gold pro Xbox 360 hratelné na konzole Xbox One; každý měsíc tedy získáte dvakrát více her zdarma – dvě pro Xbox One a dvě pro Xbox 360. Díky zpětné kompatibilitě Xbox One můžete hry ve více hráčích hrát s kamarády bez ohledu na to, jakou konzoli zrovna používají, a užít si hry pro Xbox 360 díky pokročilým funkcím konzole Xbox One, jako je možnost pořizování záznamů ze hry, snímků obrazovek nebo streamování na počítače s Windows 10.Pokud si na konzole Xbox 360 stáhnete hry z webu Xbox.com/GameswithGold, tyto tituly se automaticky zobrazí na Xbox One v části „Připraveno k instalaci“ nabídky Moje hry a aplikace.Zlaté členství Xbox Live nabízí:Bezkonkurenčně nejlepší hraní ve více hráčích - Jde o nejpokročilejší hraní pro více hráčů na trhu a pozvání ke hře můžete dostat dokonce i při sledování televize.Skvělé zábavní aplikace - Užijte si skvělé zábavní aplikace včetně filmů v HD, televizních pořadů, hudby, sportovních záznamů a dalšího obsahu. Akční nabídky a přednostní přístup k demům - Využijte exkluzivní slevy v programu Deals with Gold a speciální nabídky.Aplikace Xbox SmartGlass - Proměňte Váš mobilní telefon nebo tablet v druhou obrazovku, která chytře spolupracuje s vaší konzolí Xbox.Funkce Smart Match na konzoli Xbox One - Pomocí inteligentních algoritmů Vám najde nové vyzývatele, kteří perfektně odpovídají vašim dovednostem a stylu.Zlaté členství pro celou domácnost na konzoli Xbox One - Zahrajte si ve více hráčích se všemi členy Vaší domácnosti.Games with Gold - Každý měsíc si můžete stáhnout dvě hry pro Xbox 360 a dvě hry pro Xbox One. Hry Vám po stažení zůstanou natrvalo.*Některé aplikace a funkce, včetně služeb Netflix, Twitch, ESPN, Skype a YouTube již nevyžadují Zlaté členství Xbox Live. Další informace naleznete na webu xbox.com/live. Nabídka her zdarma: pouze pro platící Zlaté členy. Hraní bezplatných stažených her na konzoli Xbox One vyžaduje aktivní Zlaté členství. Platí některá omezení. Exkluzivní slevy pro Zlaté členy: slevy se pohybují v rozmezí 15 až 75 %. Zlaté členství pro celou domácnost: Omezeno na jednu konzoli Xbox One v domácnosti. Platí další omezení. Online hraní ve více hráčích a funkce Smart Match vyžadují Zlaté členství Xbox Live. Funkce Smart Match a hra ve více hráčích hostovaná v cloudu jsou k dispozici v podporovaných hrách. Hry jako Titanfall a Halo se prodávají samostatně. Hra Halo Spartan Assault je nyní k dispozici na konzolích Xbox 360 a Xbox One. Halo 5: Guardians vychází v roce 2015. Požadavky a dostupné funkce se mohou na jednotlivých konzolích lišit; Hraní ve více hráčích mezi konzolemi Xbox One a Xbox 360 není podporováno. Další informace naleznete na webuxbox.com/live.**Nabídka Games with Gold platí jen pro platící Zlaté členy. Hraní her stažených na konzoli Xbox One vyžaduje aktivní Zlaté členství. Každou z her vybraných týmem Xbox lze ve službě Xbox Store během určitého období stáhnout. Dostupné hry se mohou v jednotlivých zemích lišit. Některé tituly mohou být k dispozici ke stažení pouze majitelům účtů starším 18 let. Některé hry vyžadují senzor Kinect nebo pevný disk. Nabídka platí v zemích, kde je podporováno Zlaté členství Xbox Live. Nabídka je nepřenosná, neprodejná a nelze ji kombinovat s dalšími slevami či nabídkami. Podmínky a dostupnost nabídek se mohou měnit. Výlučnou zodpovědnost za zaplacení daní (pokud je to nutné) nese člen. Poskytovatelé internetového připojení mohou účtovat poplatky za stažení. Smluvní podmínky služby Xbox Live a požadavky na systém naleznete na webu xbox.com/Legal/LiveTOU .

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Playstation hry na dotaz během

Counter-Strike 1.6 BETA : konzole

access_time05.duben 2020personRedakce

Zatímco ve hře samotné je novinek pomálu, interaktivní konzole vstoupila do další generace. Přinášíme bližší pohled na to, jak se integrace uživatelského rozhraní platformy Steam promítla do prostředí nejhranější akce historie. Úvodem je potřeba udělat si jasno o pojmu konzole. Zkušení hráči mi laskavě prominou a přejdou rovnou na následující odstavec. V tomto případě nejde o specializovanou herní platformu typu PS2 nebo podobně. Řeč je o zvláštním okně, které má klasicky podobu rolety, která se spouští během hry speciální klávesou ~ (tilda). V dolní části této rolety se nachází příkazový řádek, který slouží k zadávání příkazů hernímu engine. Průkopníkem této konzole je firma id Software, která ji poprvé použila ve hře Quake. Ptáte se, co vůbec dělá ve hře, navíc akční střílečce, nějaká příkazová řádka? Odpověď je třeba hledat s vědomím přítomnosti dalšího fenoménu, který přišel ve stejné době – konfigurační soubor. Důvodem vzniku „configu“, a potažmo konzole, byla narůstají složitost a komplexnost herních aplikací, které začaly mít spoustu parametrů, týkajících se nastavení samotné hry, grafického engine, zvuku, multiplayeru a mnoha dalších komponent. Pro takové množství nastavitelných parametrů bylo už například z důvodů přehlednosti nemyslitelné vyvíjet grafické uživatelské rozhraní. Vše bylo tedy uloženo v textovém konfiguračním souboru v podobě dvojic parametr-hodnota a konzole byla určena k editaci těchto nastavení během hry. Konzole dovoluje, kromě parametrizování hry, zadávání příkazů typu změna mapy nebo ukončení hry.V Quake se konzole velmi osvědčila a od té doby (1996) ji id Software použilo v každé jejich hře. Další firmy se nechaly inspirovat a tak se konzole dočkala i hra Half-Life firmy Valve. Counter-Strike je svou podstatou modifikace této hry, takže „zdědil“ také její konzoli. Ještě v minulé verzi 1.5 byla konzole beze změny v původní podobě, s přechodem na platformu Steam však byla kompletně nahrazena zbrusu novým uživatelským rozhraním. Steam je však daleko víc než unifikované uživatelské rozhraní a zaslouží si samostatný rozbor. My se budeme věnovat jeho vlivu na podobu konzole a dalších prvků grafického uživatelského rozhraní ve hře Counter-Strike.Ještě než se podíváme na konzoli samotnou, je třeba si všimnout, že rozhraní Counter-Strike bylo vyměněno od základů. Veškerá menu a stránky byly nahrazeny jednotně vyhlížející soustavou oken, podobných grafickému rozhraní dnešních operačních systémů. Na jednu stranu je možná škoda, že se ze hry vytratí prvky šité „na míru“, na druhou stranu získáme přehledné a pro běžného uživatele počítačů srozumitelné rozhraní se standardními prvky jako posuvné lišty, tlačítka, atd. Valve šlo dokonce do takových detailů, jako přítomnost tlačítka Start, promiňte, Counter-Strike, v levém dolním rohu obrazovky, jehož stisknutí rozbalí menu s hlavní nabídkou, nebo také horizontální lišta, ve které je zobrazen seznam všech otevřených oken. Po kliku na položky v této liště se samozřejmě příslušné okno zobrazí. No, nepřipomíná vám to něco? Nebudete si v takovém prostředí připadat jako doma? A o to přesně jde.A nyní se konečně dostávám k samotné konzoli. Klasická roleta vyjíždějící z horního okraje obrazovky byla také nahrazena oknem a je rozdělena na dvě části. Horní zobrazuje historii příkazů uživatele nebo zpráv herního engine a spodní je tvořena textovým polem na zadávání příkazů nebo nastavení parametrů. Stejně jako každé okno systému Steam umí docking – „přilepování“ k okrajům sousedních oken či obrazovky. To umožňuje snadné umísťování. Myší tak můžeme konzoli umístit na jakékoliv místo na obrazovce, můžeme měnit její rozměry nebo ji minimalizovat do horizontální lišty. Skvělé je, že takto funguje konzole i během hry, takže zatímco manipulujete s jejím oknem, nebo píšete nějaký příkaz, pod ní dále „jede“ hra a vy tak nepřijdete o přehled, co se právě děje.Konzole vychází uživateli ještě více vstříc dalšími pokročilými funkcemi. Kopírování a vkládání (copy&paste;) se mi sice ani ve verzi Steam 2.0 rozběhat nepodařilo, zato automatické navrhování a doplňování rozepsaných příkazů (programátorům jisté platformy známé jako IntelliSense nebo AutoComplete) fungovalo velmi dobře. Trochu mě mrzela absence funkce, která po stisku šipky nahoru vyvolá poslední odeslaný řádek. Možná jde pouze o nedodělek nebo naopak ochranu proti spammerům, kteří tuto funkci zneužívali k zaplavení textovými zprávami.Když už je řeč o nové konzoli a jejích vlastnostech, velmi mě potěšila proměna vyhledávání serverů – server browseru. Nejenže se také nachází v samostatném okně, ale také jej lze zobrazit během hry. Což konečně umožňuje brouzdání po jiných serverech bez nutnosti odpojení se. Ano, samozřejmě že už v předchozí verzi Counter-Strike se dalo spustit konzoli a pomocí příkazu connect se připojit na jiný server, ale už nebylo možné zjistit, jaká mapa na něm právě běží nebo jestli tam vůbec někdo hraje. A nový server browser je také vybaven dobře konfigurovatelným filtrem. Konečně je možné odfiltrovat servery plné i prázdné, servery s vysokým pingem nebo zaheslované. Aktualizace serverů lze provádět také během hry. Zvědavě jsem v tomto novém browseru hledal logo zeleného chlapíka v klobouku, ale zdá se, že Valve se bez GameSpy, resp. GameSpy Arcade technologie na rozdíl od jiných firem obešlo.Co říci závěrem? Do Counter-Strike se díky platformě Steam dostává ještě mnoho dalších změn či úplných novinek. Namátkou jmenuji například rozhraní pro přehrávání zaznamenaných dem, instant messenger typu ICQ, nebo například šachy nebo Go, které si budete moci zahrát během čekání na vaše vzkříšení. Je-li to krok správným směrem ukáže čas a reakce hráčské veřejnosti, každopádně Valve vykročilo jako první a já mu držím palce.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Online hry na dotaz během

Když se řekne on-line hraní

access_time31.březen 2020personRedakce

Hraní her, nejen těch počítačových, je věcí do důsledku velmi zajímavou. Lidé se již od dob dávno minulých sdružovali do skupinek a pořádali mezi sebou nejrůznější zápasy, jejichž vítězové se mohli těšit na nehynoucí slávu a přízeň lidu. Většina těchto klání končila tragicky a s jediným výsledkem – zatímco vítězové přežili, poražení končili v potocích krve. Přestože lidstvo pokročilo a od dob, kdy se krvelační králové těšili na každý nový zápas, uplynulo několik století, naše chutě jsou stále stejné. Leč možnosti, jak je ukojit, se poněkud změnily. Jednu z nejpříjemnějších forem k vybití energie, k vyprázdnění adrenalinové kapsy, poskytuje počítač a možnosti s ním spojené. Lidé to zjistili poměrně brzy, takže již v osmdesátých letech, na prvních “napodobeninách“ dnešních počítačů, se hrály hry poměrně často. Hra proti počítači však nebyla natolik zábavnou a proto lidé začali hledat alternativní možnosti. Brzy zjistili, že hra s reálným soupeřem je mnohem zábavnější a řešení tak bylo na světě. První multiplayer zápasy tak mohly začít. Samotný multiplayer, tak jak ho známe dnes, svoji podobu dlouho hledat. Všechno začalo mnohem dříve, než se první “soukromníci“ připojili k internetu, než odeslali svůj první email. Na úzce specializovaných serverech, které poskytovali minimum služeb a možností k hraní, se scházeli den co den davy příznivců multiplayeru a na strojích, které nemají nic společného s dnešními počítači, se snažili porazit svého kamaráda ze sousední vesnice, státu,… Velmi populární byly takzvané BBS-BASED hry (BBS = bulletin board services). Dá se říci, že BBS představovala předchůdce dnešního internetu. Na lokálních sítích, ke kterým jste se mohli připojit pomocí modemu, ovšem velice malou rychlostí, se často hrály hry v textovém režimu, případně s velmi omezenou grafikou. Některé BBSky fungují i dnes a stále existuje dostatečně velká skupina příznivců tohoto stylu, že o jejich zrušení jejich majitelé rozhodně neuvažují. O pár let později, s příchodem rozšířených možností grafického rozhraní, se online hraní stávalo čím dál tím více populární. Přesto však stále nedokázalo překonat jisté hranice a uchylovalo se k úzce specializovanému trhu. Jednou z prvních online her, které se dostalo kladného přijetí i u ostatních hráčů, byl Kesmai's Air Warrior. Stalo se tak především díky úchvatnému grafickému zpracování a skvěle zvládnutému ovládání. Během krátké chvíle se hra stala oblíbenou u stovek lidí a uživatelé u ní trávili stále více času ve snaze zabít všechny protivníky. O to horší však byly telefonní účty, protože ty mnohdy narůstaly až na neuvěřitelných 200USD za měsíc, což byla a je částka značně vysoká. Samotná hra byla určena pro Macintoshe, které v té době ovládali velkou část trhu. Postupně následovaly verze pro Atari ST a Amigu. Poslední kopií, která opustila dílny firmy, byla verze pro MS-DOS a tak i majitelé počítačů dostali svou drogu. Největší rozmach online hraní však nastal po roce 1994 s příchodem internetu. Online hraní opět dostalo nový náboj a vývojáři her pochopili, odkud mohou získat značné peníze do svých kapes. Nejdříve se otrkávali a her, které byly primárně určeny pro hraní přes internet, jsme mohli nalézt opravdu jen několik. Postupně však nápadů, ale především prostředků vynakládaných na rozvoj online hraní, přibývalo. Nebýt několika odvážných kroků do neznáma, možná bychom dneska nemohli stanout tváří v tvář v Unrealu, Half-Lifu, Quakovi a mnohým dalším hrám. Bohu díky za tyto odvážlivce, kteří online hraní dostali tam, kde se dneska nachází!R. Feynman (laureát Nobelovy ceny za fyziku) uvádí, že při vývoji počítače na výpočet účinku první atomové bomby v roce 1943 programátor „Pan Frankel začal trpět jistým druhem počítačové nemoci, kterou zná každý, kdo pracuje s počítači. „Je to velmi těžká nemoc a na práci působí rušivě, znemožňuje ji. U počítačů je ten problém, že si s nimi člověk hraje. Následně se celý počítačový systém zhroutil, protože na něj Frankel nedohlížel.“ Z toho lze usoudit, že samotný vznik počítačových her se datuje k prvním začátkům samotných počítačů. Velkou nevýhodou dnešního trhu s počítači je skutečnost, že odsávají poměrně velkou část rodinných, případně soukromých rozpočtů. Výrobci her dělají pouze takové hry, které ke svému chodu potřebují nejvýkonnější hardware, nejnovější operační systémy a celkově prahnou po tom nejlepším, co je k dispozici. Tím dostávají hráče počítačových her do úzkých, problém kde sehnat peníze na upgrade svého stroje řeší den co den tisíce hráčů po celém světě. Dnešní počítače trpí jedním velkým “nedostatkem“. Dokáží věrně nasimulovat reálný život z pohledu uživatele. Veškeré druhy simulátorů The Sims patří pravidelně k nejprodávanějším hrám a není od věci připomenout, že účelem hry je starat se o virtuální rodinku. Tím se dostáváme do situace, kdy člověk může naprosto zapomenout na reálný život a všechny své kroky stimulovat do počítače a omezovat se na kontakt s nejužším okolím, možná ani to ne. Nevýhodou dnešních počítačů tedy je fakt, že mají svoji vlastní umělou inteligenci, dokáží nás oslovovat hlasem a ten náš následně rozpoznat, dokáží ukojit naše choutky svojí virtuální energií. Jakmile se hráč zapojí do hry, ať už se jedná o sportovní simulátor, akční hru, rpgčko či jakýkoliv jiný žánr, přebírá ze hry část jejího ducha. Začíná vnímat situaci jak, jak by se cítil na místě hrdiny, kterého ovládá, na místě sportovce, jehož se snaží vybičovat k maximálním výkonům. Prostě začíná žít druhým, virtuálním životem. Přestože ví, že tato realita není a nikdy nebude skutečná, dokáže ji vnímat dostatečně vážně. Například při hře na “slepou bábu“ každý ví, že pokud bude chycen, nic se mu nestane, ale stejně se každý chycení vyhýbá všemi možnými způsoby. Pravidla hry v tu chvíli definují jinou realitu, která je vnořena určitými pojítky do skutečného života, té jediné a pravé reality. Problémů, kdy byl hráč do virtuálního světa vnořen takovým způsobem, že začal ohrožovat svoje zdraví, zatím bylo po málu. Přesto však tato varianta existuje a její nebezpečí je každým rokem větší. Firmy, které se specializují na výrobu a prodej nejrůznějších masek, brýlí, sluchátek a jiných prvků, vtahující hráče k hlubšímu zážitku ze hry, stále vznikají a dá se očekávat, že tato sféra moderní multimediální scény se bude vyvíjet enormně rychle.Nemáme důvod si cokoliv namlouvat, každý už určitě zažil ten pocit, kdy byl takříkajíc “úplně mimo“. Pravda, někteří honosící se tričky s nápisy “LEGALIZE CANABIS“ s trošku jiným pomocníkem. :-) Nám pařanům stačí hra, která dokáže svoji atmosférou překonat nejširší vjemy z okolí a hráč upne svůj zrak pouze k počítači a všemu, co se na něm odehrává. Jakékoliv dění mimo jeho sféru zájmu jde mimo něj a nic jiného ho ani v tuto chvíli nezajímá. Maminka pak může tisíckrát opakovat, že je čas k učení, a že večeře už dávno vystydla, nepomáhá to. Pokud jste se do tohoto stavu nikdy nedostali, pravděpodobně nepatříte mezi hardcore hráče a jakékoliv šance na úspěch v turnajích GameZony jdou naprosto mimo vás. Přesto existují výjimky. Častým důvodem, proč hráči neustále touží po společnosti počítače, může být jistá forma úniku před něčím, z čeho jde strach. Ať už se jedná o problémy se školou, s dívkou či přáteli, vždy jde o něco nepříjemného, čehož nás počítač může s jistou dávkou nadsázky zbavit. Počítačové hry často dokáží zvýšit sebevědomí a poskytují jistou formu seberealizace. Vše ovšem jen v omezené roli a s téměř nulovým vlivem do reálného světa. Psychologové a všelijací machři přes výtvory z mozku neustále hlaholí cosi o závislosti na počítačových hrách. Předkládají nám nerůznější studie a téměř každou chvíli přichází s objevem, kterým jako by mohli spasit svět. Dle psychologů a psychiatrů existují dvě postupně se rozšiřující formy závislosti na počítačových hrách. Tou první je závislost na jedné, případně dvou podobných hrách. Spočívá v proniknutí do určité reality, které však končí zároveň s koncem hry a vypnutím počítače, Tato závislost je údajně neškodná a její nebezpečí přenášející se do reálného života hráče je téměř nulové. Závislý hráč si patrně uvědomuje, že hra mu dodává jisté chybějící prvky uspokojení, přesto však doufá a ví, že s ukončením hry dojde zároveň k ukončení veškerých přejímaných vjemů a požitků. Druhou formou, kterou psychologové popsali ve svých studiích, je závislost na počítači a následné vyhledávání alternativních forem uspokojení. Hráč nedokáže bez počítače existovat, nedokáže vykonat základní úkony aniž by nemyslel na svého miláčka, nedokáže udržet svoji mez soustředění na rozumné hranici a v době, kdy je mimo dosah počítače, je značně agresivní. Takto “postižení“ jedinci představují ty pravé osoby pro možné testy, výzkumy a další skvělé objevy našich pánů psychologů.Mám-li shrnout do několika vět objevy, jež jsem učinil při pročítání nejrůznějších studií a zpráv od předních světových a českých psychologů, nestačím se divit. Každý před nás předkládá v trochu pozměněné formě stále tu samou informaci, z které vyplývá, že: „hráči počítačových her jsou ti největší vymaštěnci na světě, kteří nedokáží nic jiného, než koukat do té satanské bedny, co mají před sebou a zrají pro kriminál!“ Ale my přece takový nejsme, nebo ano?Poznámka: článek byl částečně tvořen formou převzatých citací, částečně byly upraveny výroky předních osobností vystupujících v oboru psychologie. Rozhodně si však nekladl za cíl jakkoliv ponižovat či pomlouvat hráče počítačových her a jejich příznivce, pouze se snažil upozornit na fakt, že téměř nikdo veřejně nevysvětlil, o čem hraní her je!

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Magazín na dotaz během

Příručka pro začínající na Playstation 2

access_time31.březen 2020personRedakce

PlayStation 2 PříslušenstvíVaše zážitky s PlayStation 2 může umocnit množství doplňků. Existují zvláštní hardwarové komponenty - od speciálních ovladačů po volanty – které jsou navržené tak, aby vám pomohli získat z PlayStation 2 to nejlepší. Ať už se ve snaze vylepšit vaše PlayStation 2 hry podíváte jakýmkoli směrem, pravděpodobně existuje periferie, která splní vaše očekávání.Hry, báječné hryPlayStation je ze všeho nejvíce o hrách. PS One se s téměř 1 500 tituly může pochlubit největším výběrem dostupných her mezi všemi herními konzolemi v jakékoli době. Ať už používáte PS One nebo využíváte zpětné kompatibility PlayStation 2, znamená to 1 500 her, z nichž je možné vybírat. Teoreticky byste tak mohli hrát každý den jinou hru, a za více než tři roky přesto nevypotřebovat všechny tituly.Ale co PlayStation 2 hry? Už teď můžete vybírat z více než 500 titulů pro PlayStation 2, a počet se zvyšuje každým týdnem. Nesmírný počet her, které je možno na PlayStation 2 hrát znamená, že je zde něco doslova pro každého. Široká nabídka Platinum navíc nabízí hry za výhodné ceny na PS One i PlayStation 2, takže můžete plnit svoji vlastní herní knihovničku, aniž byste přitom museli sahat příliš hluboko do kapsy.BudoucnostPro PlayStation 2 znamená toto pouze začátek. Během příštích měsíců a let se PlayStation 2 rozvine za hranice vašeho obývacího pokoje v něco ještě úžasnějšího.Naší první zastávkou je internet. S použitím síťového adaptéru, který se snadno zasune do zadní části konzole a předvádí vysokorychlostní ethernetové připojení můžete hrát hry s ostatními uživateli PlayStation 2. Představte si, že se usadíte k parádní partičce This is Football 2004, a místo uplatňování vašich fotbalových dovedností proti umělému protivníkovi vyzvete k zápasu kamaráda z vaší ulice – nebo z druhé části země, nebo dokonce světa.Zkusme to ale rozvést ještě o kousek dále. V přespolním světě hraní na PC síťová připojitelnost znamená, že byly vytvořeny nové druhy her – multiplayerové zážitky přátel, kteří mohou společně putovat, společně závodit a společně... ehm, vyhazovat jeden druhého do vzduchu, když na to přijde. Toto vše přichází na PlayStation 2, společně s úplně novými herními formáty.V budoucnosti PlayStation 2 se výrazně rýsuje jiný druh připojitelnosti, neboť s vytvoření PSP (neboli PlayStation Portable) je velmi pravděpodobné, že budete moci připojit svoji PlayStation 2 ke svému PSP a vyměňovat data nebo hrát nové druhy her. Rozumějte, ty porty na PS2 nejsou jenom na dívání. Budoucnost PlayStation je naprosto nezměrná a otevřená – síťová připojitelnost, nové způsoby hraní, nové zážitky a nové hranice. Nechcete se přidat v jejich prozkoumávání?

folder_openPřiřazené štítky

Jak poznáte špatného zaměstnavatele

access_time05.duben 2020personRedakce

Špatný zaměstnavatel může napáchat hodně škody.Během naší pracovní kariéry se můžeme setkat se skvělými zaměstnavateli, kteří nám vytvoří inspirující a příjemné pracovní prostředí. Na druhou stranu se nám lehko může stát, že budeme muset pracovat pro společnosti, které nejsou schopné poskytnout svým zaměstnancům přiměřené (a někdy ani legální) podmínky k vykonávání jejich práce. Pro někoho, kdo se zapletl se špatným zaměstnavatelem, to může být frustrující zkušenost. Jak ale špatného zaměstnavatele poznat?Absence vedeníNěkteří z nás trpí pod nadvládou zamindrákovaného šéfa, ale být bez vedoucího může být pro společnost přímo devastující. Bez řádného a efektivního vedení postrádá organizace odpovědnost a směr. Pokud děláte pohovor ve firmě, která nemá stabilní vedení, může to být jasným ukazatelem, že není schopna poskytnout stabilní, motivující a příjemné pracovní prostředí. Pokud se ve společnosti střídá hodně výkonných pracovníků, mohlo by to znamenat nestabilní budoucnost, a to nejen pro firmu.Nedostatek organizacePřijdete první den do práce a váš nadřízený není přítomen a nikdo jiný netuší, že jste měli toho dne nastoupit, váš počítač je práceschopný až po týdnu a dodnes netušíte, jakou máte náplň práce – rozhodně je něco špatně. První dojem nových zaměstnanců může být jen negativní. Pokud pracujete ve společnosti, která nemá jasně a přehledně definované procesy a postupy, pravděpodobně se setkáte s velkou frustrací na pracovišti. Kolegů, nadřízených, a nakonec pravděpodobně dostane i vás.Chabá komunikaceNěkteré firmy sdílejí zápisy z jednání vedení se svými zaměstnanci. To může působit transparentně a povzbudivě. Zaměstnanci totiž potřebují informace o stabilitě a cílech společnosti, ve které pracují, naopak nedostatečná komunikace může vést k pocitu odcizení a nedůvěry mezi pracovníky a může vytvářet zbytečné bariéry na pracovišti. Vytvoření jasně definované komunikační politiky může být pro všechny členy společnosti nesmírně přínosné.Nepravidelné výplatyPro většinu z nás je plný úvazek jediným zdrojem našich příjmů. Pokud se stane, že váš zaměstnavatel častokrát zpozdí nebo nesprávně vyplatí mzdy, zvoňte na poplach. Váš zaměstnavatel má buď finanční problémy, nebo není dostatečně organizován, aby vyplatil mzdy efektivně. Nehorší variantou vůbec je, když zaměstnavatel záměrně zdržuje vaši výplatu. Ať už se stalo cokoliv, je třeba okamžitě řešit vzniklé problémy. Dobrý zaměstnavatel totiž vždy zajistí, aby zaměstnanci byli vypláceni přednostně a včas.Nenaplněné slibyVšichni víme, že je snadné věci slíbit, ale těžší je své sliby splnit. Dobrý zaměstnavatel proto nikdy svým zaměstnancům či klientům ústně nic neslibuje. Pokud je společnost v situaci, kdy může něco slíbit či nabídnout, vždy je nejlepší to učinit písemně. Zásadně se spoléhejte jen na to, co je v písemné formě. Zaměstnavatel vám při pohovoru slíbí například rezervaci místa v garáži, ale pokud nemáte písemný důkaz, snadno se může stát, že nebudete mít kde parkovat.Naštěstí se mnoho společností snaží o to, aby svým zaměstnancům nabídly to nejlepší. Tyto společnosti jsou ve svém odvětví známé a respektované. Práce pro ně může být obohacující a zajímavá. Nicméně existují i společnosti, které naopak investují méně do svých zaměstnanců; ty jsou naštěstí ve svém oboru také dobře známé. S rozšířením sociálních médií a anonymní sférou blogů je pro zaměstnavatele stále těžší diskriminovat své zaměstnance.Pokud hledáte nové zaměstnání, udělejte si průzkum a hodnocení potenciálních zaměstnavatelů, a pokud si budete všímat výše uvedených znaků a vyvarovat se jich, ušetříte si časté bolesti hlavy a četná zklamání.

folder_openPřiřazené štítky

České Kentico se dostalo do Magic Quadrantu Gartneru

access_time05.duben 2020personRedakce

Kentico Software bylo jako první česká firma zařazeno do Magic Quadrantu softwarových řešení pro správu webového obsahu.Brněnské Kentico Software bylo jako první česká firma zařazeno do uznávaného Magic Quadrantu softwarových řešení pro správu webového obsahu ze září 2016 (Gartner´s September 2016 Magic Quadrant for Web Content Management).Odborníci jedné z největších světových analytických agentur v této zprávě každý rok doporučují vhodný software a usnadňují tak tisícům firem jejich rozhodování. V Magic Quadrantu jsou jednotlivá IT řešení posuzována podle dvou ukazatelů – „Completness of Vision“ (firemní vize a strategie) a „Ability to Execute“ (úroveň poskytovaného řešení a doprovodných služeb). Kentico se v na konci září vydané zprávě zařadilo do kvadrantu „Challenger“, a bylo tedy označeno za vyzyvatele trhu.Jde o další milník ve vývoji společnosti, na jejímž softwaru běží přes 25 000 webových stránek a kampaní, které pomáhají získávat zákazníky na internetu firmám a značkám na celém světě. „Analytické zprávy mají u firemních zákazníků velkou váhu a mohou tak být pro software, který se v nich umístí, opravdu zajímavým zdrojem potenciálních zakázek. Magic Quadrant společnosti Gartner patří bezpochyby mezi ty nejuznávanější na celém světě, o to víc si umístění v něm ceníme,“ uvedl Petr Palas, zakladatel a CEO Kentico Software.Software Kentico využívá 15 % největších světových firemVlastnosti českého softwaru oceňují jak analytici, tak především samotní zákazníci. Využívají ho nejen malé a střední firmy, ale také 74 z 500 společností s globálně největšími tržbami. Mezi ně patří jména jako Heineken, Hyundai, Honeywell nebo John Deere. Podle Petra Palase je hlavním důvodem úspěchu českého softwaru především jeho komplexnost. Kentico totiž neslouží pouze pro vytváření a správu webových stránek, ale také pro tvorbu e-shopů, řízení online marketingových kampaní a vyhodnocování online chování zákazníků.„K úspěchům ale velkou měrou přispívá také naše filozofie, kdy vše programujeme a vytváříme tak, aby výsledné řešení přineslo co největší užitek firmám, které ho využívají, a pomohlo jim naplnit jejich podnikatelské cíle. Důležitá je pro nás proto i zpětná vazba od zákazníků, abychom mohli jejich přání reflektovat již během vývoje softwaru,“ vysvětlil Petr Palas.Dobývání nových trhů a neustálý vývojZa dvanáct let se díky tomuto přístupu podařilo z projektu pro tvorbu webových stránek řízeného jedním člověkem vybudovat komplexní řešení pro firemní online marketing a světově úspěšnou firmu s více jak 200 zaměstnanci. Kentico stále sídlí v Brně, své pobočky má ale také v USA, Austrálii, Velké Británii a Nizozemí. Před nedávnem ohlásilo vstup na japonský trh a na konferenci 404, kterou pořádá v listopadu v Las Vegas, představí novou verzi svého softwaru Kentico 10 a další novinky.Zdroj: Kentico 

folder_openPřiřazené štítky

» Zeebo – old-gen konzole pro chudé dává smysl

access_time05.duben 2020personRedakce

Na první pohled to vypadá jako špatný vtip, ale když se na to člověk podívá z jiné stránky, může levná konzole Zeebo mít úspěch. Z pohledu hardcore hráče nepřipadá v úvahu hrát na něčem jiném než je slušné PC či na jedné z velkých konzolí. Další možností jsou handheldy a pro někoho je variantou také mobilní telefon. A právě mobilní telefon má s novou konzolí Zeebo nejvíce společného. Bude totiž fungovat na podobném principu a díky tomu se může rozšířit i do míst, kde pevné připojení k internetu nepřipadá v úvahu. V tom tkví největší naděje na úspěch této malé konzole.Zásadním předpokladem pro masové rozšíření nového produktu je vždy cena. Nechci tvrdit, že kvalita jde až na druhou kolej, ale cena je přeci jenom prvním impulsem ke koupi. Zeebo startuje v Brazílii s cenou nastavenou na 199$ (cca. 3800 Kč), což se na první pohled může zdát jako hodně. Skutečně z našeho pohledu si za tuto částku pořídíte PS2 s pár hrami, nebo při troše hledání narazíte dokonce na X360 Arcade. Jenže Brazílie není Evropa ani USA. V Brazílii a teď dobře poslouchejte stojí Playstation 3 nebo X360 neuvěřitelných 1100$ a Nintendo Wii rovných 1000$! Pro tyto konzole tam zkrátka neexistuje reálný trh a jedinou šancí jak je získat je na černém trhu. S hrami je to úplně stejné. Stačí prstem ukázat na vámi zvolenou hru a „obchodník“ se po pár hodinách vrátí s no-name diskem, na kterém snad něco najdete.Zeebo míří na trh v Braziílii, Rusku, Indii a Číně, přičemž potencionálně může oslovit až 800 milionů uživatelů. Po technologické stránce Zeebo běží na mobilní platformě Qualcomm s procesorem ARM11 QDSP-5 na taktu 528Mhz, což je zhruba výkon dnešních běžných smartphonů. O grafiku se stará Qualcomm Adreno 130 s nespecifikovanou velikostí paměti. Paměť RAM má skromných 128 MB DDR SDRAM + 32 MB DDR SDRAM dodatečné vyrovnávací paměti. Hry bude možné pouze stahovat a to na malinkatý 1 GB NAND Flash disk. Ovšem díky velikosti her nepřekračující 50 MB to zase taková tragédie být nemusí. Horší je fakt, že jednou zakoupenou hru přes interní digitální distribuci v ceně mezi 5-15$ bude nutné po každém jejím smazání z disku znovu zaplatit, pokud si jí budete chtít někdy opět zahrát. Nebude to ovšem plná částka ale jakýsi menší poplatek za re-download. Z dalších vlastností konzole jmenujme 3x USB 2.0, SD Card Slot nebo maximální rozlišení grafiky 640×480 VGA, což zní dost prehistoricky. Váha konzole je příjemných 0.9 kg  a třeba samotný adaptér X360 váží víc jak celá konzole Zeebo.Nyní se dostáváme k jádru věci a to k tomu, proč si např. lidé z časopisu Forbes ( a nejenom oni) myslí, že Zeebo má šanci na úspěch. Stahování her a dokonce i updatů konzole totiž bude probíhat přes 3G bezdrátovou síť, což je mobilní síť, která v těchto oblastech v dostupnosti vysoce převyšuje klasické připojení k internetu. Pointa je jasná. Každý kdo má mobilní telefon, má také SIM kartu a právě se SIM kartou bude Zeebo spolupracovat. Update konzole tak může proběhnou zcela automaticky i ve vaší nepřítomnosti, stačí mít konzoli zapnutou v pohotovostním režimu a díky 3G technologii dojde k jejímu updatu zcela bez vaší nutnosti cokoliv stahovat. Pro neznalé uživatele je to veliká úleva a nemusí se o nic starat. S tím souvisí absolutně bezproblémové stahování her.Představitelé Zeebo si nechali udělat rozsáhlý průzkum v teritoriích jako je Brazílie či Mexiko a zjistili, že tamější lidé prakticky nemají ponětí o nových hrách, které známe my. Neexistuje tam herní marketing, protože ti lidé nemají peníze na velké konzole. Ale většina z nich má mobilní telefon a prakticky každý z nich někdy na mobilu hrál nějakou menší hru nebo si stáhl vyzvánění. Proto Zeebo běží na mobilní technologii a proto existuje reálná šance, že by lidé místo hraní her na malých obrazovkách svých mobilních telefonů s radostí přešli na něco většího a přitom poměrně cenově dostupného. Teď si asi někdo říká, proč hrát na Zeebo, když zde máme telefony jako iPhone. Opět je zde rozhodující cena a iPhone v Brazílii seženete s tarifem za zlodějských 2400$, což si mohou dovolit jen ti nejbohatší.Se špatným povědomím o hrách také souvisí jejich kvalita, která je v našich podmínkách na zcela jiné úrovni. Jenže lidé v těchto zemích třeba nikdy nehráli Quaka, neví jak vypadá Duke Nukem 3D a možná ani nikdy žádnou 3D hru neviděli. Pro nás tyto legendární staré kousky mohou vyvolávat snad jen vzpomínky, ale pro ně to bude zážitek zcela nových rozměrů. Zeebo přichází z předinstalovanými verzemi FIFA 09 Soccer, NFS: Carbon, BRain Challenge, Prey Evil a ke stažení zdarma je připraven Quake. Samozřejmě, že tyto hry mají grafiku přizpůsobenou systému a budou vypadat zkrátka jako hry na dnešní výkonné mobilní telefony. Dále ke stažení během launche mají být k dispozici tituly jako Tekken 2, Resident Evil 4, Crash Badicoot či Ridge Racer. Během dalších 3 měsíců má do herního katalogu Zeebo přibýt další třicítka her. Již nyní se na vývoji her podílí známé firmy jako EA, Namco, Capcom, Activision, THQ, id, Pop Cap či Gameloft. Zájem ze strany velikých firem je logický, protože pirátství na této platformě neexistuje a potenciál pro rozšíření je značný.Zeebo také nabízí vlastní Z-Credits, což je obdoba MS points u Xboxu a nákup her bude probíhat přímo v rozhraní konzole. Vše má být maximálně intuitivní. Během roku by konzole Zeebo měla jít s cenou někam ke 150$, což jsou náklady na nákup běžného mobilního telefonu. A díky tomu, že Zeebo je vlastně takovým větším mobilním telefonem (bude možné přes něj přijímat SMS), pak zde šance na úspěch určitě je. To by bylo, aby si z těch 800 milionů potencionálních zákazníků Zeebo pár milionů hráčů nepořídilo. Playstation 2 si od svého launche před x lety koupilo více jak 140 milionů lidí a podle některých odhadů má Zeebo reálnou šanci této hranice dosáhnout během jednoho roku! Zdá se to jako odhad nějaké šílené věštkyně, ale když vezmeme v úvahu fakt, že lidé v těchto zemích zkrátka na jiný herní systém nemají peníze, pak to zase tak nereálně nevypadá. Teď je pouze otázkou, kolik lidí v těchto chudých oblastech má skutečně zájem o hraní her.  Také jsem zvědavý, jaká bude reakce Nintenda, Sony a Microsoftu. Můj nedávný tweet tak beru zpět a dávám konzoli Zeebo šanci.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Herní příslušenství na dotaz během

HWMag - Multi-GPU zítřka: Triple SLI a CrossFireX

access_time01.duben 2020personRedakce

Pokud nepočítáme zkrachovalé 3dfx, jehož Scan Line Interleave bylo první multi-GPU technologií pro hráče, v novodobé historii to byla nVidia, která tuto koncepci jako první oživila. Od svého uvedení SLI urazilo velký kus cesty, přesto však základní princip zůstal stále stejný - dva nebo 2^n identických čipů spolupracují na rednerování výsledného obrazu. Tyto základní omezení multi-GPU technologií, tedy identičnost čipů a počet rovný mocnině dvou, ale brzy padnou.Triple SLIPřes fiasko, jakým bylo Quad SLI, se nVidia opět pouští do multi-GPU technologie s více než dvěma grafickými jádry. SLI se třemi kartami ještě nemá oficiální jméno, a tak se mu říká Triple SLI, krátce Tri-SLI nebo prostě trojité SLI. Tato technologie má být oficiálně představena s příchodem nových čipových sad pro Intel a AMD, nForce 780i/780a SLI. nVidia si ale připravovala půdu již více než rok předem.Před několika týdny unikl na internet obrázek ukazující tři GeForce 8800 Ultra spojené speciálním můstkem. Zde ovšem leží i největší problém Triple SLI, který zřejmě zabrání jeho rozšíření: všechno nasvědčuje tomu, že trojité SLI totiž bude fungovat výhradně s GeForce 8800 ve verzích GTX a Ultra, neboť tyto karty jako jediné mají dva konektory pro SLI můstek.Princip fungování Tri-SLI můstku je vskutku jednoduchý - propojuje karty tak, že mezi každou dvojicí je jedno spojení. Dá se předpokládat, že GeForce 8800GTX měla dva SLI konektory právě z tohoto důvodu. Ke zmíněné "přípravě půdy" se počítá také vydání čipové sady nForce 680i SLI, která nabízí tři PCI Express sloty pro grafické karty, zatím je ale nebylo možno využít. Vedle nForce 780a/780i uzavírá nForce 680i trojici čipsetů, na kterých Tri-SLI poběží.Jak již bylo zmíněno, Triple SLI je výsadou vyšších variant GeForce 8800. Nové GeForce 8800GT s jádrem G92, jejichž vydání (29.10.) se blíží mílovými kroky (mimochodem, prý půjde o tzv. hard launch, takže karty budou v den vydání dostupné v obchodech), trojité SLI podporovat nebude, protože tištěný spoj karty má pouze jeden konektor pro SLI můstek. Vzhledem k očekávanému výkonu nové karty, který by mohl ohrožovat i současnou vlajkovou loď, a také její příznivější spotřebě díky 65nm výrobnímu postupu, je to velká škoda. Nelze vyloučit, že nVidia někdy zprovozní Tri-SLI softwarově, podobně jako nyní funguje standardní SLI i bez propojky, to už ovšem budou na trhu úplně jiné karty.Hybrid SLIHybridní SLI slibuje zrušení dalšího omezení dnešních multi-GPU systémů, kterým je nutnost použít stejné čipy. Také je to způsob, jak zužitkovat sílu integrovaného grafického jádra, které by při zapojení samostatného akcelerátoru zůstalo úplně plonkové. Podporu hybridního SLI má přinést čipset s kódovým označením MCP78, který bude obsahovat integrované grafické jádro odvozené od řady GeForce 8. Na papíře vypadá tato technologie velmi pěkně: ve spojení s low-endovými GeForce slibuje nVidia nárůsty výkonu v řádu desítek procent.Teoreticky má ale hybridní SLI daleko větší potenciál - i za předpokladu, že kombinovatelnost karet bude omezena na jednu generaci, má zákazník stále velký výběr a může navýšit grafický výkon svého stroje přesně podle svých aktuálních finančních možností. Dále hybridní SLI umožní vypnout samostatný grafický akcelerátor, když zrovna není vyžadován jeho výkon. To se bude hodit zejména u notebooků, i mnozí uživatelé desktopových počítačů ale tuto výhodu ocení. Nejde totiž jen o spotřebu a teplo, ale také o hluk.Někde jsem zahlédl zprávu, že GeForce 8800GT (G92) bude fungovat ve SLI se staršími GeForce 8800, není to ale nic oficiálního, takže to nakonec může být úplně jinak.Nyní se pojďme podívat, co ve svém kotlíku kuchtí konkurence.AMD/ATi: CrossFireXATi sice nabízela multi-GPU řešení pro profesionální sféru už před uvedením SLI, jako řešení pro hráče se ale CrossFire objevilo téměř s ročním zpožděním po SLI a jeho použitelnost zpočátku nebyla nijak oslnivá. Během prvních několika měsíců své existence ale CrossFire prodělalo rychlý vývoj a v době uvedení Radeonů X1900 už mu nebylo moc co vytknout. Mnozí kritizovali externí propojku, proto ATi přešla na interní můstek ve stylu SLI můstku u nVidie. Dvě omezení zmíněná již v předchozí kapitole se ale týkají i CrossFire - zatím nelze zapojit lichý počet karet a možnost zapojení různých čipů jsou dosti omezené.Jediné tři čipy, které se mezi sebou dají skutečně kombinovat, jsou R423, R480 a R430 - tedy Radeony X800/X850. Frekvence, velikost využívané paměti a počet aktivních pipelines se ale vždy upraví na úroveň slabší karty, takže efektivita některých kombinací není příliš dobrá.Výše zmiňované problémy má vyřešit CrossFireX - jakási druhá generace CrossFire. Pod CrossFireX spadá hned několik technologií.Tripod, QuadFireTechnologie, které zatím známe pod názvy Tripod a QuadFire, se překvapivě týkají možnosti zapojit do CrossFire tři nebo čtyři karty. Můžeme pouze domýšlet, jestli i tyto módy budou vyžadovat speciální můstek, nicméně pokud ano, kompatibilita s širším spektrem karet by neměl být problém - dva konektory pro CF můstky mají totiž všechny karty s jádry RV570/RV560 (Radeony X1950GT/Pro a Radeon X1650XT) a všechny Radeony řady HD2000 kromě nízkoprofilových verzí. Pokud by CrossFireX skutečně vyžadovalo přítomnost konektorů pro interní můstky, pak naopak můžeme ze seznamu podporovaných karet vyškrtnout Radeony X1900 a X1950XT/XTX s jádrem R580 a všechny starší Radeony.Nyní k pevným faktům - Tripod a QuadFire budou vyžadovat čipset AMD 790FX. Pokud bude rozšíření Tri-SLI bránit malý počet podporovaných karet, pak řešení od AMD/ATi "dojede" na malý počet použitelných čipsetů. Jelikož AMD 790FX ještě není oficiálně vydán, AMD/ATi bude narozdíl od nVidie začínat de facto od nuly a platforma Intelu nebude podchycena vůbec. Narozdíl od nVidie ale AMD může propagovat celou platformu procesoru, čipsetu a grafického akcelerátoru: možná si vzpomenete, že Phenom se třemi nebo čtyřmi jádry, AMD 790FX a high-endové řešení od ATi AMD interně nazývá jako platformu "Spider".ATi oficiálně tvrdí, že dvě karty podávají 180% výkonu jedné karty, se třemi kartami je to 260% a se čtyřmi už něco přes 300%. Tato čísla bych ovšem nebral moc vážně, neb jsou evidentně jaksi střelená od boku: efektivita CrossFire je v některých případech i vyšší, než 80%, naopak někdy nefunguje, tak jak má a je tedy přinejmenším odvážné udávat "obecně platnou" hodnotu.Sami si asi domyslíte, že největším problémem budou ovladače - současné CrossFire podává zejména v DirectX 10 velmi rozporuplné výsledky a na driverech je očividně mnoho práce. ATi nicméně slibuje, že v nejdůležitějších DirectX 10 hrách (Bioshock, Call of Juarez, Company of Heroes, Crysis, Lost Planet) bude přínos třetí karty vidět. K dispozici také bude CrossFire Overdrive, tedy možnost přetaktovat karty zapojené v CrossFire.V souvislosti s Tripodem a QuadFire by bylo dobré zmínit také projekt Lasso. Lasso je externí řešení grafické akcelerace, což se může hodit například jako doplněk k notebooku. První zmínky o Lassu se objevily už před vydáním Radeonů HD2900 a tenkrát se hovořilo o možnosti zapojit do multi-GPU režimu i pět karet. O Lassu jsme již dlouho neslyšeli, nicméně ATi nemusí nikam spěchat. Externí PCI Express, které Lasso používá, si totiž stále ještě nenašlo cestičku k uživatelům, a aby bylo hůř, Intel se bije do hrudi, že USB3.0 dosáhne rychlosti až 600MB/s. Sice za pomoci optických vláken, ale zároveň bude zachována zpětná kompatibilita s USB2.0 a to rozhodně není slabý argument.Hybrid CrossFireAMD, zdá se, usilovně pracuje také na konkurenci pro hybridní SLI. Hybridní CrossFire tedy bude to samé v červeném: prvním základním stavebním kamenem bude grafická karta nejnovější generace a tím druhým čipset AMD 770 (kódové ozn. RX780) s integrovanou grafikou odvozenou od Radeonů HD2000. Hybridní CrossFire bude fungovat stejně, jako hybridní SLI - integrované grafické jádro bude vypomáhat samostatnému akcelerátoru, který bude možno pro účely šetření energie vypnout. Zde má ale nVidia notnou výhodu, neboť její hybridní SLI není omezeno na jednoho výrobce procesorů.Čipsety podporující výše uvedené technologie by měly vyjít koncem listopadu/novembra, tedy s mírným zpožděním za nVidií. S trochou štěstí se celou platformu Spider podaří sestavit ještě letos.Slovo závěremPřed nVidií i AMD/ATi stojí velký úkol. Návrhy čipů jsou sice již dávno hotovy, nyní ale bude potřeba vdechnout jim život použitelnými ovladači. Tuším, že toto se bude týkat zejména ATi. AMD se také bude muset pořádně otáčet, aby se mezi hráči rozšířily základní desky s čipsety AMD 790FX.Slušelo by se na závěr popřát oběma rivalům, aby nabídli dvě srovnatelná řešení, ze kterých by zákazník mohl vybírat. Triple SLI a Tripod/QuadFire jdou ale každý trochu jinou cestou a jen čas ukáže, čí přístup byl lepší.

folder_openPřiřazené štítky

Budoucnost konzolí aneb něco malého do kapsy

access_time04.duben 2020personRedakce

Konzole mají ve světe počítačových her pevné kořeny. Ale jak budou tyto tmavé krabičky vypadat v budoucnu a co všechno zvládnou? Vydejme se do světa, kde se hry odehrávají na televizních obrazovkách...Svět konzolí se zrodil v Japonsku a za jeho vznikem stojí firma Nintendo. Nahlížet na něj pak lze ze dvou pohledů. Máme zde konzole pro domácnost typu Playstation, jenž jsou propojeny kabelem s televizí a pak tu máme zábavu do ruky jako je GameBoy či Ngage. Podívejme se nejprve na ty menší konzole, které nás mohou doprovázet všude tam, kam jdeme a snadno je můžeme schovat do kapsy. Na čem že to pánové ze země vycházejícího slunce tedy pracují? Hraní her ze dvou pohledů se stane možná brzy stane skutečností.Japonský herní gigant Nintendo kdysi patřil mezi přední tvůrce domácí zábavy. Jako první začal vytvářet domácí herní systémy na nichž se mohla bavit celá rodina. V roce 1983 uvedla na americký trh konzoli NES (Nintendo Entertainment System), která zaznamenala obrovský úspěch a oživila skomírající zábavní průmysl. Nintendo se stalo absolutní jedničku v zábavním průmyslu. Přišlo SNES a GameBoy - zábava do kapsy, jenž každý mohl mít u sebe. Jenže konkurence a nespala a stvořila Playstation, která nepracovala s drahými cartridgemi jako konzole Nintenda, ale s levnými cédečky. Playstation zaznamenal obrovský úspěch a firma Sony se tak usadila na špici. Nintendo již nestačilo zareagovat (Nintendo 64 mělo technicky lepší parametry, ale pořád pracovalo s nevýhodnými cartridgemi) a dnes i se svým GameCube bylo odsunuto až na třetí pozici. Světu dnes vládne Playstation2 a Xboxy (Microsoft). Na cestách vám sice může GameBoy Advance dělat příjemného společníka, ale má pořád své chyby. Ti, kteří pak vyžadují hry na cestách si dnes mohou opatřit NGage od Nokie. Poprvé od svého vzniku (1962) se tak Nintendo dostalo do červených čísel a v loňském roce vykázalo nemalé ztráty.Delší dobu se spekuluje o tom, že Nintendo musí přivést na trh něco nového. Konkurence totiž oznámila vývoj next-generation systémů jako je Playstation3 nebo Xbox2 (o kterých si povíme později). Rouška tajemství se trošku poodhrnula a Japonský vývojář vypustil do světa první informace. Na letošním veletrhu E3, který se bude konat v Los Angeles, představí přenosný herní systém s duální obrazovkou. Pracovní název je Nintendo DS (dual screen) a má vcelku pozoruhodné technické specifikace. Je tvořen dvěma třípalcovými (7.5cm) TFT LCD obrazovkami, separátním procesorem a pamětí až do 1 Gigabitu. Podle slov Nintenda se hlavní atrakcí stává možnost ovládat hru ze dvou různých perspektiv. Například u RPG her může hráč využívat jednu obrazovku ke hraní a druhou pro sledování pohybu na mapě. Podobně by se dali ztvárnit i sportovní hry. Jiné využití je u plošinovek či chodiček, kdy jedna obrazovka snímá celkový náhled a na druhé sledujete přímo akci. Velkým otazníkem však bude tvorba her pro tento systém, jenž by vyžadoval odlišné vývojářské praktiky. Nintendo tak hledá někoho, kdo by pro ně hry vytvářel, protože již dnes má problémy sehnat vývojáře pro GameCube a Gameboy Advance. Všichni v této japonské firmě, v čele s presidentem Saturo Iwatou, jsou však plni optimismu. Koncept Nintenda DS by měl vytvořit zcela nové pojetí her a umožnit hráči v 21. století zcela nové zážitky. Jen čas však ukáže zda se bude jednat o krok správným směrem a zda se toto "stereo" bude líbit.Další japonský gigant jenž dnes ovládá převážnou většinu trhu s konzolami je firma Sony. Ta nešla do žádného experimentování a přízeň hráčů si chce získat pomocí projektu, jenž se nazývá Sony PSP. Informace o této mašince jsou docela rozsáhlé a existují i její prezentační fotografie. Technická specifikace Sony PSP je věru zajímavá a její tvůrci jej začali přezdívat walkmanem 21.století. Jádrem jsou dva 32-bitové mikroprocesory o stejné síle, jakou disponuje PS2, přičemž jeden procesor pracuje jako CPU a druhý je specializován pro práci s videem a hudbou. Celková paměť PSP je pak 8MB a veškeré součástky jsou navrženy tak, aby byla jejich energetická spotřeba co nejmenší. O vykreslování 3D prostředí a pro kresbu povrchů se stará grafický procesor s vlastní 2MB VRAM. Teoreticky je pak PSP schopen vykreslit až 33 miliónů polygonů za sekundu. Hudbu zpracovává nejmodernější technologický engine VME (virtual mobile engine), jenž vyvinulo Sony pro své přenosné MD a MP3 přehrávače. Médiem pro PSP se stanou 60mm optické disky pojmenovány UMD (universal media disk), které mají kapacitu 1.8GB. Jelikož PSP podporuje formát MPEG4, může jeden UMD disk obsahovat až dvě hodiny videa v DVD kvalitě (ehm, ehm - pozn. Bojler). TFT LCD displej pracuje s rozlišením 480x272 pixelů a v barevné hloubce 24-bit. Funkční model i s ukázkou některých her by měl být představen na letošním veletrhu E3. Zatím jsme si popsali pouze budoucí přenosné mazlíčky, mezi které se řadí i NGage od Nokie a kterou si můžete zakoupit za nemalý peníz i v našich obchodech. Jenže o domácí zábavu se starají především velké konzole, co trůní pod televizemi. V současnosti ještě nevíme, zda budou na veletrhu E3 v Los Angeles představeny i PS3 a Xbox2, ale z největší pravděpodobností tomu tak nebude. Zřejmě nám jen výrobci upřesní jejich technické parametry o kterých se všemožně spekuluje. Jak Playstation tak Xbox byli (a jsou) během své existence neustále vylepšovány a jejich tvůrci vyrábí i omezené série. Modely z těchto sérií jsou většinou jen odlišně výtvarně zpracovány. Srdcem Playstation3 bude procesor, který dostal název Cell. Pracuje s novým vysokorychlostním paměťovým rozhraním Rambus. Díky licenci (jenž získalo Sony spolu s Toshibou) na vysokorychlostní rozhraní pro spojování pamětí k mikroprocesorům půjde zřejmě o úplnou novinku na trhu. Procesor Cell vyvinutý společnostmi IBM, Sony a Toshiba bude obsahovat více čipů v jednom a bude zvládat jak video, zábavu tak i interaktivní hraní. Navíc bude zvládat 1 trilion matematických kalkulací za sekundu, což je zhruba 100x více než Pentium4 2.5GHz. Ovšem tento čip nebude připraven před koncem tohoto roku. Těžko říct jak tomu bude u Xboxu2 od Microsoftu. Mikroprocesor má být vyvinut firmou IBM i když kolují zvěsti, že to bude úplně jinak. Stejně jako u původního Xboxu bude chtít výrobce využít co nejvíce prvků z klasických PC. To sebou ovšem nese rizika spojená se snadným „nabouráním“ do těchto konzolí. Otázkou je také zda Microsoftu prodlouží spolupráci s Nvidií, která dodává do součastných Xboxů grafické čipy nebo uzavře smlouvu s ATI.

folder_openPřiřazené štítky