Výsledky vyhledávání v sekci PC hry na dotaz myslím

Colin McRae Rally 4

access_time01.duben 2020personRedakce

Již počtvrté přichází tohle rallye na naše monitory. Co asi přinese nového? Poučili se autoři z loňských chyb? Nejedená se jen o další nepovedenou konverzi. Prozatím můžeme posuzovat podle nedávno vydané demoverze.Tak za padesát let se již hry nebudou hrát na počítačích nebo na konzolích pod televizemi. Už nebudou žádné funící krabice doma pod stolem, ale zařízení, které si jednoduše nastřelíme do hlavy. Na takovém BrainStationu však budou nadále vycházet tituly, které hrajeme dnes jako Fifa2050, Nhl2050, NFS29 či Doom XI. No, ale to teprve bude. :-)) Dnes máme jiný rok a před námi je testování hry, která vychází již ve čtvrtém pokračování. Podaří se však přijít s něčím novým tak, aby to nebylo to samé co minule jen s vylepšenou grafikou? Dámy a panové přinášíme vám první dojmy z dema hry Colin McRae Rally 4. Hén fole héén, hen, hen. CMR4 má být ve znamení reality a nových efektů. Hráč má mít pocit, že je skutečným závodníkem a jeho vůz se chová jako opravdický závodní speciál. Samozřejmostí je grafické vylepšení vozů a krajiny samotné. Rozroste se počet tratí, které jsou rozprostřeny do nejrůznějších států. Začněme ale hezky po pořádku. SoutěžeV demu můžeme okusit tři úseky, každý z jiného státu. Je tu noční jízda na mokré vozovce v Japonsku, prašná klasika v podobě závodu v USA a na závěr jedna rychlá etapa z lesy pokryté krajiny Finska. Tak akorát na to, abyste se příjemně naladili na nadcházející díl Colin McRae Rally 4. V plné hře bude k dispozici šampionát, ralley, erzeta a rychlý závod, ve kterém pojede náhodně vybranou trať. Všechny soutěže jsou rozděleny do podkategorií dle druhu vozů. Celkově bude pro hráče připraveno 48 tratí z 8 zemí světa (Finsko, Švédsko, USA, UK, Řecko, Austrálie, Japonsko a Španělsko). A tak to dopadne, když naviguje ženská. Pravá je levá. :-)KáryK dispozici jsou vozy s náhonem na čtyři či na dvě kola, cestovní káry a upravené speciály kategorie B. Zatímco v prvních dvou kategoriích narazíte na současné tovární speciály Subaru, Citroënu, Fordu, Mitshubishi nebo Peugeotu, které se prohánějí světovým šampionátem. V kategorii B se pak ukrývají předělané skvosty s pěkně nadupanými motory jako Audi Q Sport, Ford RS200 či Lancia 037. Závody těchto speciálů byli velice oblíbené v osmdesátých letech, ale z důvodu bezpečnosti byli zakázány. Celkem narazíte v plné hře na 20 automobilů plus nějaké ty bonusy. Nechybí nám něco? V demu se tvůrci snažili ukázat co lze z letošního Colina vyždímat. Orientovat se v jednotlivých nabídkách nebude hráčům znalým série dělat sebemenší potíže. Navíc je vše oděno do slušivého kabátu. Vezměme tedy Xsaru, kterou nám dávají autoři k dispozici a vrhněme se na jednu z nabízených erzet v USA, Japonsku nebo Finsku. Pokud si nevíte rady při vybavení vašeho auta, nechte tuto činnost na počítači. Nevyplatí se ovšem tuto položku nějak odbýt, protože vlastnosti auto a chování jsou na navolení velice závislé. Fyzikální model je zcela neúprosný a chování auta je velice přirozené (alespoň dle mého pocitu, nikdy jsem však rallye nejel). Protože každá trať je jiná, chová se i auto jinak. Nad míru patrné je to při závodu na mokrých cestách při Japonské etapě. Jakmile vyjedete z tratě, na které lze (dobře obutý) vůz slušně kontrolovat, byť jen jedním kolem do bahna, ihned to poznáte. Kolo začne podkluzovat a vůz se dle toho začne chovat. To samé platí i při prasklé gumě nebo když vám uletí kolo. Auto to prostě táhne na jednu stranu. Díky dobře provedenu fyzikálnímu zpracování tak konečně ubylo nepřirozených smyků, do kterých se auta často dostávala v předchozích dílech. V klidu, to pojede taky. Kolo sem, kolo tamS fyzikálním provedením souvisí i model poškození vozu, který je doveden skoro k dokonalosti. Podle toho jak jedete, tak se i opotřebovává vaše autíčko. O tom, jak moc, se můžete přesvědčit z okolních obrázků. Skla praskají, karosérie se deformuje, kola odpadávají, a tak dále. S trochou zručnosti lze v pohodě vůz přestavět na jiný model. S poškozeným motorem, který se přehřívá se při troše snahy do cíle dá dojet a bez pneumatik to jde také. Každé poškození a srážka vás však něco stojí. Ať je časová ztráta nebo zhoršené jízdní vlastnosti. Aby však hráči nebyli naprosto bezradní a měli vůbec šanci dojet do cíle v rozumném čase můžete si míru poškození nastavit. Závodník tuhý chléb má. Poškozování však má své mouchy, na které jsem v demu narazil. Urvat kolo ze závěsu se mi podařilo hned při první jízdě. Jelikož do cíle toho moc nechybělo a navigátor naznačoval něco v tom stylu, že on tu rezervu měnit nebude, rozhodl jsem se dojet do cíle i bez pravého předního kola. Vím, že speciál pro rallye je opravdu silný, ale jet rychlostí 69mph na třech kolech (tj. asi 110 km/h) je pro mě trochu silné kafe. Další deformačním kiksem je interaktivita s okolním světem. Svodidla nelze prorazit což je vcelku pochopitelné, pásku protrhnete a reklamy také lze zbourat, ale malé stromky a značky vás jednoduše zastaví. Myslím si, že hliníkovou trubku o průměru 15cm prostě autem přerazíte. Možná, že tento problém autoři ještě odstraní. Vidíš, že to jelo!

folder_openPřiřazené štítky

Historie počítačových her – 1. díl

access_time02.duben 2020personRedakce

Rozhodl jsem se pro napsání asi tak zhruba třech článků na toto téma, které si myslím bude aspoň někoho z vás zajímat. My si dnes řekneme něco o konci 40 let a o padesátých, šedesátých letech minulého století. Takže jdeme na to. Nebudeme si říkat nic o hrách, které nefungovali na monitorech. Řekneme si jen o hrách, které fungovali na CRT (později i LCD) technologiích.40. létaZa první hru je považována hra, kterou vyvinuli Thomas Goldsmith a Estl Mann. Tato hra byla vyvinuta ke konci 40 let. Hra se hrála na katodových trubicích. Tato hra je považována jako první hra hraná na CRT technologiích. Toto je vše o čtyřicátých letech.50. létaV roce 1952 pak A.S. Douglas vyvinul grafickou verzi hry piškvorky. Tato hra se jmenovala „OXO“ a ovládala se ovladačem ze starých telefonů. Hra fungovala na sálovém počítači EDSAC.Ke konci padesátých let, konkrétně v roce 1958 vzniká hra Tennis for Two, která byla velice známá. Hru vyvinul američan William Higinbotham. Šlo o jednoduchý tenisový kurt z bočního pohledu. Míček musel být odehrán před síť.60.létaV šedesátých let fungovalo mnoho her na serverech univerzit Spojených států, avšak díky špatné dostupnosti byly tyto hry brzo zapomenuty.V roce 1961 naprogramovali studenti (Wayne Wiitanen, Steve Russel a Martin Graetz) hru s názvem Spacewar. Hra fungovala na jednom z tehdejších nových počítačů – DEC PDP-1. Hráli proti sobě dva hráči. Každý hráč měl možnost ovládat vesmírnou loď a vypalovat rakety. Ve středu pole hry byla černá díra což bylo pro hráče další nebezpečí. Hra se později začala i distribuovat, takže jde o první rozšířenou hru.Nejspíše simulace této hry na současném PC.Mezitím bylo vyvinuto několik dalších počítačových her. Jde třeba o hru Chase, stolní tenis, ale určitě i další.Nakonec bude dobré zmínit se o panu Ralphu Baerovi, který v roce 1966 představil první herní konzoli na ketré fungovala hra Chase. Konzole fungovala na všech televizích. Chtěl vyrobit univerzální konzoli a také se mu to povedlo. V roce 1972 začal tuto konzoli prodávat pod názvem „Magnavox Odyssey“. Pro tuto konzoli bylo vyvinuto celkově 28 her.V příštím článku si řekneme něco o 70 a 80 letech počítačových her, jelikož v těchto letech byl už velký rozmach počítačových her máte se na co těšit. Díky za přečtení! Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny

folder_openPřiřazené štítky

GameZone: Deus Ex 2: Invisible War

access_time05.duben 2020personRedakce

Jak jsem již naznačil mělo by jít o ještě unikátnější dílko nežli byl původní Deus Ex. Svého času taková malá revoluce v aréně počítačových her, kde se podaří probít jen těm nejlepším a ti již nemají zájem bít se mezi sebou a radši si užívají až do svých posledních dní, kdy sejdou věkem. Tato doba se již blíží a mladí se derou na místa starších. Proto se Deus Ex chystá do rakve a jeho nástupce se už neposedně hemží v břiše.Nástin toho, co to vlastně k čertu bude.Ponuré prostředí, kde v podstatě nikdy nevíte kdo je ten hodný a kdo ten zlý, ve všem politika a ve vzduchu je cítit smrt :). Ve světě Deus Ex uběhlo celých patnáct let, zatímco v našem obyčejném „jen“ tři od konce prvního dílu. Je rok 2030. Tam jste všichni hráli za J.C.Dentona, za nikoho jiného to nešlo. Tady to pro změnu nepůjde za něj. Ptáte se proč? Byla to tak silná postava, tak moc spjatá s původním příběhem a hrou jako takovou, že nešlo ji přenést do světa, který má své problémy a svědomí ze starého by se sem moc nehodilo. Nenačínejte si ale další balíček kapesníčků, protože se s ním během hry nejenom budete „potkávat“, ale také z něj budete mít DNA, ať už v těle ženy nebo muže, takže se zase tak nic moc neděje. Pakliže se divíte, proč zrovna ženská postava, tak to je údajně proto, že DE (DeusEx) hrálo hodně holek a u DE2 by jich to mělo nalákat ještě víc. Celý nový příběh by se dal charakterizovat jedním slovem – spiknutí. Kdo, proti komu, proč a jak, to nejde zase tak moc dobře objasnit, protože to by potom ta hra vůbec nemusela vycházet a vy byste se neměli na co těšit. Známo jest, že ve hře budou čtyři hlavní organizace (World Trade Organization, Order, Templars a Dentonova „rodná“ UNATCO) a asi to mezi nimi bude nějak jiskřit, ať už přímo nebo nepřímo. DE měl možné konce tři. DE2 bude mít čtyři.Mluvím tady tak, že pro všechny by mělo být samozřejmostí, že hráli DE a vědí o jaký typ hry se jedná. Nezbývá než to napravit. Jde samozřejmě o RPG, které je ale viděno vlastníma očima, což není tak úplně k zahození. Klasické RPG, kde je tedy moje „starání se o postavu“?Jelikož se to celé bude odehrávat v době, kdy získat implantát je asi stejně těžké jako si dojít koupit housku, tak i vaše postava jimi bude obohacena. Ale pozor, kdo si myslí, že se nabouchá až do polovičního cyborga, tak toho hned vyvedu z omylu. Budete si totiž muset vybrat to, co vám nejlépe sedí a toho se buďto držet a vypiplat to do dokonalosti (až třetí level) a nebo si toho nabrat trošku víc, ale na základní úrovni (což asi, upřímně, bude k ničemu). Prostě piplání postavy si užijete do sytosti. No, neškodilo by maličko nadhodit co se od toho všeho dá očekávat. Třebas ovládání robotů, velice užitečná vlastnost. Zakoukáte se na potenciální oběť, dostanete se jí do hlavy (asi jako když balíte holku:) a můžete si s ní dělat co chcete, třebas došourat se k barelům, zašťourat v nich a nechat se zabít. A jste zase u sebe, protože hostitel jaksi nežije. Má to ale jeden dost podstatný háček, jestli vás někdo načapá mimo vaše tělo, resp. vaše tělo bez vás a našije to do něj (rozuměj bude ho chtít poškodit, nehledat žádný sexuální podtext :), tak přijdete o většinu zdraví a budete rádi, že jste se stihli vrátit a urychleně ukrýt.Kde?Seattle, to bude asi nejčastější název lokace, co vás bude potkávat. Budete se potloukat po jeho ulicích, zapadlých podzemích a nezapadlých bordelech. Aby to neznělo tak suše, tak se těšte i na Káhiru, Německo a v neposlední řadě Antarktidu.Kdo?Hm, hra by asi byla docela nuda, kdyby tam krom vás a vašich „přátel“ nikdo nebyl, takže proč to nevzít rovnou tak, že jedna sortička bude organického původu a druhá mechanického. Nemůžete si pořád představit o čem mluvím? Koukněte na okolní, jistě lákavé, obrázky a ježte chlupy na zádech, protože potkat v noci paničku venčící podobného pejska bych věru nechtěl. Dál je k vidění útočný robot, bezpečnostní robot, čistící robot, opravovací (co asi), a spiderbot. Organická část havěti je nepřekladatelná, ale stačí se podívat a zhnusení z obrázků samotných je myslím dostatečné.Multiplayer?Ten nebude ve vypuštěné verzi přítomen a co se tak dá pochytit, tak se do jeho vývoje tvůrcům moc nechce, že prý až co na to hráčská základna. Pakliže bude zájem veliký, vyjde ve formě patche. Engine?Na čem vůbec bude DE2 běhat? Na next-generation Unreal Enginu, který je ale řádně upraven, navíc si ještě vybrali to nejlepší z jiných různých zdrojů (HumanHead's RUNE, Unreal Tournament, Unreal Warfare a Unreal 2).AI neboli umělá inteligence.Pan Paul Tozour je zodpovědná osoba (a pomáhá mu Doug Church), která má na starosti to, aby se na vás nepřátelé nevrhali naprosto pitomě a bezhlavě, popřípadě aby se na vás nevrhali vůbec, ale lstivě vás dostali jinak. Vyvinutý systém se rovnou použije i pro Thiefa 3. Byly přidány věcičky jako všímání si mrtvol a detekování vás (rozuměj, že počítač už nevidí datově kde jste, ale opravdu vás musí zahlédnout). Kdo hrál Thiefa, tak ví co to je a jak pracuje „detektor“ viditelnosti, kdo ne, nechť zví, že jde o takovou ikonku někde na monitoru a podle jejího zabarvení vidíte jestli jste zrovna spatřitelní nebo ne. Podle slov vývojářů by tady měla být inteligence opravdu na velice vysoké úrovni, ale to říkají většinou všichni a skutek utek:) (zase tady by se tomu mohlo dát věřit, neboť celá hra je laděná jako taková tajemná záležitost a slabá AI by ji totálně zabila).Něco pro vaše dychtivé zraky.DE2 bude používat větší počty polygonů jak pro modely architektonické, tak pro modely postav nežli u původního DE (ještě taky aby ne). Modely mají vlastní „kosti“ a jsou animovány pomocí „skeletálního systému“ IK, který dovoluje kvalitnější animace a ve větším počtu pomocí motion capturingu. Co by mělo být naprostou bombou jsou obličeje postav. Až doteď jsme byli zvyklí na občas se hýbající ústa, popřípadě mrknutí očí. Tady bude všechno jinak a máme se nechat překvapit jak až to bude dechberoucí. Uši nebudou vědět kam dřív, oči už vůbec ne, budou úplně hotové ze „světel“.Všechny stíny by měly být dynamické a budou vám pomáhat úspěšně se prokousat hrou. Pakliže skopnete pár barelů poblíž světelného zdroje, tak máte o pěkný stinný úkryt postaráno. Jen byste si měli dávat pozor, aby vás při tom neslyšely stráže, protože zvuky jsou tu ještě dotaženější nežli v Thiefovi, zavřením dveří ztlumíte hluk, který budete dělat, každý materiál má samozřejmě svoje zvuky a podobně.Fyzika.Byl zde kladen důraz na vysokou úroveň interaktivity s objekty. Každý by měl mít přiřazenu svou vlastní hmotu a podle toho se také chovat. Těla mrtvol se budou chovat jako „hadrové panenky“ až dokud nebudou úplně tuhé :) To znamená, že po schodech se pěkně sesunou asi jako když upadne vaše stará sousedka, přehýbat se přes zábradlí jako když zvracíte apod.:) V tomto by měly být možnosti enginu doslova neomezené. Zdá se vám to jako banalitka? Naopak, je to velice důležité pro to, jak vůbec budete ve hře postupovat, jaký si zvolíte styl.Pár doplňků na závěr …HW - Prozatím není žádná konfigurace udána, bude se ještě ladit, ladit a ladit. Co se ví je, že pod GeForce3/Radeon7500 to ani nebude mít cenu a GeForce4 (né MX) by mohla stíhat nějaké ty stíny a nasvícení. Osobní odhad je, že kdo má na stole sestavu více jak půl roku starou, tak se mu bude slušně zadýchávat.

folder_openPřiřazené štítky

Fallout 2 - radioaktivní nostalgie

access_time13.květen 2020personRedakce

Se slzou v oku vzpomeňme na legendu legend a hlavou bijme do zdi v toužebném přání, aby byli Black Isle osvíceni a vrhli se po skončení vývoje Icewind Dale 2 na tvorbu Falloutu 3.Takto nějak začíná příběh Falloutu 2 (FO2), podle mně asi nejlepšího počítačového RPG všech dob. Začíná tedy tím, že se Vyvolený vydává do pustin, o kterých skoro nic neví. Začíná beznadějně. A vůbec celá atmosféra Falloutu 2 (i jedničky) dýchá beznadějí, rozkladem a depresí. Opravdu dobré konce ve Falloutu nejsou. Hlavní hrdina prvního dílu nakonec odešel zklamán a zlomen do pouště, na konci druhého dílu odhalíte hrůzný účel Vaultů, otrokářství se rozmáhá všude a lidé zdaleka nezmoudřeli, ale naopak bojují mezi sebou vesele jak tomu bylo vždy. Ačkoli se někdy dočkáte lokálních vítězství většinou se ukážou jako zbytečná, nebo jen dočasná. Všude samé ruiny, vraždění, drogy (např. jet, kterou jeden vychytralý hajzl vyrábí z výparů z brahminích *exkramentů*) a zkáza. Prostě dokonalá atmosféra. Fallout 2 vyšel asi deset měsíců po svém předchůdci - stejně legendárním Falloutu 1 (FO1), který však ještě obsahoval některé nedotaženosti v ovládání, které ve FO2 už byly opraveny. Stalo se tak v říjnu roku 1998. Hru má stejně jako první díl na svědomí Black Isle Studios, které myslím nemusím nijak představovat - jen stěží by jste dnes hledali na poli počítačových her známější a uznávanější vývojářský tým. Oba dva díly (zvláště druhý) se ihned setkaly s velmi příznivým ohlasem. Důvodů je samozřejmě několik. Kromě na tu dobu prvotřídní grafiky, ozvučení prvotřídního i dnes a vůbec velmi propracované technické stránce to byl především ani ne tak příběh (i když ten taky stál za to) jako prostředí a atmosféra. Krom toho, že je i dnes postapokalyptické prostředí v počítačových RPG neotřelé a originální, dokázali ho Black Isle skvěle zpracovat a dodat Falloutu vlastní styl. Představte si, že by se v budoucnosti plné plasmových zbraní, laserů, fúzní energie a kosmických letů vrátily do módy 50. léta - obří křižníky dálnic, masivní a neohrabaná technika, atmosféra Studené války, Úřad proti neamerické činnosti a hudba typická pro tohle období (např. Louis Armstrong) - a do těhle futuristických 50. let by spadly jaderné bomby a všechno by se promíchalo s atmosférou a stylem filmů, nebo knih jako Mad Max, Postman, nebo Den Trifidů + všemožnými popkulturními narážkami (od Star Treku po Krále Artuše, nebo božského Elvise :-)). Z toho všeho pak nevznikne nechutná slátanina, ale základ toho co tvoří fénomén zvaný Fallout. Myslím si, že zvolení 50. let jako jakési stylové předlohy nebylo žádnou náhodou. V té době vrcholilo napětí mezi velmocemi a hrozba jaderné války byla ještě čerstvá - a tak se hodně promítala do běžného života obyčejných lidí. Fallout (oba dva díly) můžeme brát především jako jakési varování před tím co se mohlo (a může) stát. Anebo také jako zprávu o tom, kam vede styl „nikdy nebuďte spokojeni s tím co máte a chtějte víc…“. Když už totiž nebude z čeho čerpat, co pak? Kdo přežije? A kdo zemře? Zdá se, že přežít měla Enkláva - vládnoucí mocenská vrstva a zbytek měl zemřít, aby neplýtval ztenčenými zdroji určenými na vybudování nového světa enklávany. A kdo dovedl lidstvo k jaderné válce? Kdo zaútočil na Čínu, když už Aljaška byla znovudobyta? Kdo dal povel, aby byly střely vypáleny? Enkláva… A přitom by byl každý člověk rád, aby se stal enklávanem… Zdá se ale, že plány obvykle nevycházejí tak, jak mají. Lidé přeživší ve Vaultech se ukázali jako problém a rovněž tak supermutanti. Kdyby se totiž tenkrát nepokazil onen vodní čip a Zakladatel se nevydal do pouště najít nový… kola dějin by se otáčela jinak a Enkláva by nebyla v závěru FO2 zničena a dobro by nakonec… nezvítězilo. A tak zatímco ve FO1 lidé bojovali proti supermutatnům o zachování svého druhu a o to, zda ještě má smysl pokračovat, ve FO2 bojovali opět sami proti sobě, proti vlastní zrůdnosti a vlastní necitelnosti a vlastně o to, zda se poučit a přijmout změny způsobené jadernou válkou. Zatímco totiž chtěli supermutanti zavrhnout vše staré, vyhubit starý druh a nastolit nový řád, Enkláva naopak chtěla vyvraždit všechny jen trochu postižené radiací a F.E.V (ona sama se považovala za „nedotčené“) a chtěla nastolit stejný řád jako předtím. A cesta jako vždy vede někde uprostřed. Evoluce se nedá zastavit, ale zase by se to nemělo přehánět :-). BTW: Možná jste si všimli, že jsem se ani jednou v souvislosti s atmosférou / příběhem nezmínil o Fallout Tactics - je to totiž po této stránce nechutný shit...No, to je sice všechno pěkné, řeknete si, ale jak vlastně vypadá a hraje se samotná HRA? Řeknu to jedním slovem - bezkonkurenčně skvěle. Po technické stránce - izometrická grafika ani dnes nepůsobí kdovíjak špatně, perfektní ozvučení, které výborně podtrhuje atmosféru a velmi intuitivní a naprosto bezproblémové ovládání. Co se týče soubojů ty se odehrávají v tazích a rovněž jim nelze nic vytknout - ačkoli totiž nejsou realistické ani zdaleka, jsou zpropadeně zábavné a velmi propracované. Jedněmi z hlavních aspektů všech RPG je příběh - ten je ačkoli s jednoduchou dějovou kostrou velmi napínavý a kvalitní i když důležitější na této hře je samotné prozkoumávání herního světa a stovky vedlejších úkolů - přičemž svět na vaši postavu reaguje a vyvíjí se. Opravdu jen v málokteré hře je tato stránka natolik propracovaná - doslova všechno souvisí se vším. Herní lokace jsou kapitolou samou pro sebe - každé místo je originální, má svůj charakter, svého ducha a nějaký základní nápad, na kterém je postaveno - žádná lokace tady není jenom proto, aby v ní hráč nabral něco zkušeností a potom mohl dál. Myslím, že o atmosféře se už nemusím zmiňovat :-). Systém vývoje vaší postavy si troufám označit za jeden z nejzdařilejší a nejlepší v historii - vychází z proslaveného RPG systému GURPS (původně byl Fallout plánovan na jeho základě), nazývá se SPECIAL a dočkáme se ho třeba v dalším připravovaném RPG od Black Isle - Lionheartu (což je čistokrevná fantasy - na tom jde vidět, že univerzálnost zdědil SPECIAL od své předlohy). Abych to nějak shrnul, Fallout 2 byl, je a bude, stejně jako jeho předchůdce zářivou hvězdou na poli počítačových her, jinak z velké části plných nechutného smetí, nebo vyhaslých legend. Bude opravdu typickým příkladem toho, že hry jsou opravdovou a plnohodnotnou kulturou stejně jako třeba literatura, nebo film, ať si říká konzervativní ptactvo co chce.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Playstation hry na dotaz myslím

Playstation 4

access_time05.duben 2020personRedakce

Recenze Nová generace konzolí, to je období zvláštní, specifické. Musím se přiznat, že příchod Xboxu 360 a Playstation 3, jsem před těmi lety sledoval celkem z klidného zázemí a chladnou hlavou. Ponořen do hraní "must play" titulů na Playstation 2, po mém přerodu z PC scény (skrz PSP) jsem nějak nechytl tu nemoc a v klidu očekával, že si jednou koupím PS3. Jenže ouha, Sony tehdy udělalo několik špatných kroků, několik odkladů a reklama na Gears of War, způsobila, že jsem si na vánoce rozbalil Xbox 360. Xlive.cz jsem tehdy znal, ale pouze pasivně, zaregistroval jsem se a stále pasivně četl než přišel zlom a podzimní sraz, na který jsem dorazil. V tu chvíli se vše změnilo a ze singl konzolisty jsem se stal "sociálním" a objevil taje Xbox LIVE, což později vedlo k mému přerodu do pozice admina/přispěvovatele, ale to už zacházím moc do detailů.Nyní je to jiné, Xbox 360 mi dal hrozně moc a jako už starý kus železa, na poměry PCčkáře neuvěřitelně starý hardware, musí být vystřídán a proto je tu nová generace. A je tu launch nové generace konzolí, který proběhl ve světě v listopadu loňského roku. Do té doby proběhlo několik launchů od Nintenda a handheldu od Sony, ale až nyní je to ten launch s velkým "L", dvou hlavních mainstreamových herních zařízení. A ejhle, byl jsem posazen do role, kdy jako fanoušek Xboxu 360, jsem měl s Xbox One problém od smolné prezentace na E3 (do té doby jsem byl stále pro něj rozhodnut) a jak většina z vás ví, u mě zvítězil Playstation 4. A tento problém jsem neřešil sám, tudíž naše do této doby Xbox komunita má v sobě víc hráčů na PS4 než by se mohlo zdát, tudíž proč nezačít psát i o této krabici, která nám dává zábavu, tento web je postaven na skupince lidí a nemá cenu se zbytečně diverzifikovat. Zvlášť nyní, kdy tato generace je si velmi podobná jak hardwarem, tak nabídkou software, exkluzivní tituly už nejsou takovými taháky a aktuálně vede nabídka multiplatformních titulů. Takže hurá do toho, vítám vás u mého shrnutí poznatků o Playstation 4, za poslední 3 týdny používání.KonzoleTak začneme samotnou krabicí, hned první co vás napadne po rozbalení je, jak je konzole malá. Sice jiný tvar, ale rozměry konkuruje PS3 super slim a i Xbox 360 slim. Opravdu dlouho nebyla konzole v první své iteraci, tak pěkně nadesignovaná a stylová, šíkmé hrany, půl matný, půl lesklý plast. Uprostřed při čelním pohledu oddělené drážkou po celém obvodu, která skrývá Blu-ray mechaniku a 2x USB 3.0 porty vepředu. Na rozhraní dvou typů plasů jsou zapuštěné dotykové tlačítka na zapnutí konzole a vyjmutí disku, které občas na mé ruce nechtějí reagovat.Zezadu najdeme komplet sadu konektorů, které bychom očekávali. Power konektor standardního typu, jelikož má PS4 zdroj uvnitř, tak lze pouze odpojit PS3 a zapojit PS4 do stejných kabelů a jste ready. HDMI, optický výstup, ethernet a proprietární konektor pro PS Eye Camera. Toť vše, nic víc, nic nevystupuje, vše je uhlazené a schované. Konzole vypadá opravdu nenápadně, nechce si krást pohled návštěvy uprostřed vaší hifi soustavy, je spíše nenápadná a vkusná. Teď jen záleží na tom, zda vám vyhovuje nenápadnost nebo byste raději, aby na první pohled křičela next-gen je tu. Co se týče vnitřností, ty jsou v režii AMD - chipová sada Jaguar, obsahující dvě čtyř-jádrové CPU jednotky na architektuře x86-64 (PC architektura), GPU s 18ti výpočetními moduly, to vše podporované 8GB GDDR5 RAM paměti. Ano není to high-end PC, které můžete postavit, ale zase takové high-end PC nepostavíte za 11 tisíc Kč. Z hlediska hardware to bude mít tato generace těžší, přechod od RISC operační sady na CISC má svá specifika a uvidíme co nám přinesou dále. Rozhodě se z hlediska trojice PC-PS4-XONE ulehčila práce vývojářům a mohou vycházet z jednoho základu, pro všechny tři hlavní platformy. OvladačDualshock, to je ikonická věc celého systému Playstation od ovladače k PS1 až po ovladač PS3. Bohužel ovladač u PS3 byl soubor počátečních špatných rozhodnutí, které později se podařilo dotvořit do celkem funkčního celku. Bohužel ergonomie nebyla přítomna prakticky vůbec, konkávní klouboučky páček a triggerů, bylo téměř něco nepochopitelného. Naštěstí zde máme Dualshock 4, který se inspiroval u vítěze minulé generace - Xbox 360 ovladači a přejímá od něj spoustu šikovných triků a přidává své vlastní.Ergonomie se zlepšila, ovladač do mých, relativně malých rukou, padne jako ulitý a ne moc odlišně od 360tkového. Důležitou vlastností DS4 je, že má symetrické rozložení páček, oproti tomu co známe z Xboxu. Tudíž jsou obě páčky na dolní středové části ovladače, nyní jsou více od sebe, tudíž se palce moc nenatahují doprostřed ovladače. Kloboučky páček jsou mnohem lépe upravené a nejsou zakulacené ani klouzavé, což byl problém na PS3, ale stále si nemohu pomocit, že tvar páček u X360 byl nejlepší (zvyk). Jediné, že guma vypadá, že se velmi snadno ošoupe a už se mi podařilo nehtem udělat rýhu, při frenetické hře. Směrový kříž je klasický, čtveřice oddělených tlačítek a tlačítka XO∆□ již nejsou analogová, jelikož tuto funkci téměř nikdo ve hrách nevyužíval. Standardní bumpery tzn. L1 a R1, jsou větší a příjemně zaoblené, triggery - jedna ze zásadních věcí je perfektně zpracovaná a rozhodně lepší než u 360tky. Jsou velké, příjemně konvexně prohnuté a s plynulým chodem. U FPS her fungují báječně, závodní hru jsem zatím neměl možnost vyzkoušet.No a nyní k exotickým věcem ohledně ovladače. Zapomeňte na tlačítko Start, u Sony si řekli, že je to přežitek a máme zde tlačítko Options. Tudíž přichází opravdu divné situace, kdy vám hra píše "Press Option to Start game", ano je to u multiplatformových her, ale působí to úsměvně. Options funguje ve většině her jako Start tlačítko, ale v menu konzole vyvolává kontextové menu k příslušné položce. Z hlediska ergonomie je Option strašně malé tlačícko na přechodu tvaru ovladače a stále bojuji s tím si zvyknout jej rychle zmáčknout. To samé je tlačítko Share, které slouží ke sdílení a o něm bude zmínka v jiné kapitole článku, toto tlačítko se nachází na opačné straně od Option, tudíž u směrového kříže. Mezi těmito tlačítky je relativně velká dotyková plocha, která zároveň je jedno velké tlačítko. Dotykovou plochu zatím mnoho her nevyužívá, např. v Killzone: Shadow Fall volíte tahem mezi čtyřmi funkcemi vašeho OWL drona, v CoD: Ghosts zase stisknutí tlačítka zobrazí v multiplayeru skóre tabulku a neptejte se mě, jak dlouho jsem nadával, že tam na to není tlačítko, než mi SerHashut poradil. Další specifickou a kontroverzní věcí je obrovské světlo mezi trigery, to efektně ukazuje, že hráč přihlášený na konzoli je hráč číslo 1 = modrá, hráč číslo 2 = červená atd. Bohužel se toto světlo také dokáže nepříjemně odrážet v TV a nebo svítit celou dobu při nabíjení přes noc a dělat celkem velké světlo. Co je problém, toto světlo nejde vypnout a v principu pro systém bez kamerky nemá žádný význam - kromě Killzone, kde ukazuje barvou zdraví postavy. Posledním specifikem ovladače je reproduktor, ten je umístěn uvnitř ovladače a je schopný vytvořit příjemné efekty u her. Tak například v Resogun se vám ozve na startu každého levelu "Save last humans" přímo z ovladače, dodává to opravdu cool prostorový efekt a doufám, že jej budou schopni vývojáři někam posunout. U Killzone zase při nalezení audiologu vám je předčítán z ovladače, což působí opět velmi efektně.Zbytek co ovladač obsahuje je celkem standardní, pohybový akcelerometr, který lze perfektně využít k psaní zpráv a textů. Vibrace jsou samozřejmostí. MicroUSB kabel slouží ke spárování s konzolí a nabíjení ovladače. Přední 3,5mm jack umožňuje připojení přiloženého mono headsetu, který je celkem průměrné kvality - zvuk je v pořádku, přepínač na vypnutí mikrofonu by mohl být lépe dostupný po slepu, tenký kabílek nemůže vydržet déle než pár měsíců. Nejhorší je sluchátko, které v uších prakticky nedrží - horší tvar pecky jsem dlouho neviděl. Teoreticky půjde do ovladače připojit jakýkoliv headset, který má zvuk i mikrofon v jednom jacku. Bohužel aktuálně neexistuje způsob jak nastavovat citlivost mikrofonu, tudíž je použití jiných headsetů dost omezené. Ještě jsem vyzkoušel oficiální In-Ear PS Vita headset, ten funguje stejně jako bundlovaný, jen má dvě sluchátka, takže můžete poslouchat komplet hru bez zvuku z TV a perfektně drží v uších (cena cca 250Kč). Rozhodně musíme čekat na podporu obecných bluetooth headsetů. Co je docela špatné je baterie ovladače, ta je proprietární uvnitř bez možnosti výměny a její výdrž není opravdu nic extra, osobní tip je, že se bude pohybovat kolem šesti hodin (po několika nabití se zvedla než byl první dojem) a to opravdu není mnoho.DashboardTedy hlavní menu Playstation 4 myslím nemá žádný název, z toho důvodu mu budu říkat tak jak jsme zvyklí "dashboard". Asi největší změna od PS3, které mělo tzv. XMB (Cross-media-bar) a vyznačovalo se značnou nepřehledností a nelogičností různých nastavení, tak menu PS4 je krok kupředu. Po zapnutí a prvotním nastavení, vás přivítá dlaždicovité menu, které má tři úrovně vertikálně a mnoho horizontálně. Co si pod tím představit, začneme vertikálně. Ve středním prostoru máte čtvercové velké ikony, které reprezentují hry nebo případně aplikace (web browser), při najetí na každou z nich se pod ní objeví spodní vrstva, kam jde páčkou ovladače přejít a prohlížet aktuality z příslušné hry a další informace. Specifická je aplikace What's New, která vám v dolní části ukáže stream aktivit vašich přátel a novinky z PSN.Pokud najedete úplně nahoru, zvýrazní se horní lišta dashboardu, která se dá přirovnat k Xbox Guide, které se zobrazovalo po stisknutí Xbox tlačítka na ovladači. Máte zde PS Store, notifikace, přátele, zprávy, párty, profil, trofeje, nastavení a vypnutí. Projdeme si postupně jednotlivé položky této podstatné nabídky. Už pouze při najetí do horní lišty vidíte část informací z té "podaplikace", tudíž ještě než kliknete na Friends, tak vidíte prvních pár přátel co hraje atd. PS Store bude mít svou vlastní kapitolu, takže dále. Notifikace jsou vše co se vás týká a konzole vás na něco chce upozornit. Tudíž dostanete pozvánku do hry, tak je v notifikacích, to samé jsou zprávy a různé informace z her. Dále trošku na první osahání nelogicky se zde nachází Download, kde vidíte průběh stahování updatů, demoverzí, her atd. Bohužel k plně fungujícímu download managementu to má daleko a zde musí Sony velmi zapracovat. Dále je zde také Upload, kde můžete sledovat, jak se vám vaše save informace uploadují pravidelně do cloudu nebo vaše fotky na Twitter/Facebook. Celkově notifikační služby potřebují více tweakování od Sony na základě podnětů od hráčů. Například nejde zapnout notifikace, že se připojil někdo z vašich přátel, což je věc, na kterou jsme docela zvyklí z Xboxu. A další mírné nelogičnosti, které se zde dají najít. Položka Friends je celkem standardní, umožňuje přidávání přátel, vidět online a co hrají, všechny přátele, hráče, které jste potkali atd. Co je špatné je, že nelze nijak přátele sortovat, což při maximálním počtu 2000 přátel může být problém. Zprávy, zde není co řešit, klasické textové nebo audio zprávy, zgrupované do konverzací. Výhoda je, že si můžete psát s přáteli i přes aplikace na chytrých telefonech. Párty, konečně má Playstation herně nezávislý chat pro 8 lidí jako to známe z Xboxu. Funguje to stejně, navíc lze psát v rámci party ještě zprávy. Profil, opět velmi výstižné, máte zde vše co se týká vašeho PSN profilu atd., to samé je v případě trofejí. Trofeje se synchronizují při spuštění této miniaplikace a pak vidíte seznam her a příslušných trofejí. Co je dobré, že vidíte jak PS4 tituly, tak vaše PS3 a Vita tituly, takže komplet, je zde také tlačítk pro porovnání s přáteli.Nastavení, no co zde, všemožné nastavení v jednotlivých kategoriích. Myslím, že je uspořádané celkem logicky a více přehledně než u PS3. V položce vypnutí zvolíte možnost vypnutí konzole - Stand by (konzole je v úsporném režimu, stahuje updaty a nabíjí ovladače), Turn off (úplně vypnuté). Toť vše o horní části menu. Co je podstatné, tak je jedno zda jste ve hře, stiskem tlačítka PS vám bleskurychle naskočí celý dashboard aniž by se hře cokoliv stalo (v závislosti na vývojáři hry, buď se zapauzuje hra nebo pokračuje dále), je to v principu multitasking s tím, že lze mít jen jednu aplikaci spuštěnou na pozadí. Tudíž zde není potřeba Guide menu, protože máte dostupný celý dashboard aniž byste vyskočili ze hry, výborné. Občas se sice dash při spuštěné hře zaškobrtne, protože přece jenom výkon je převeden na jiné starosti, když běží hra. Co nemohu opomenout je psaní zpráv a textů, díky polohovému senzoru DS4 lze zapnout pohybový výběr znaků a od první chvíle jsem si jej zamiloval jako příjemnější zadávání textu než klasické "šipkování" po virtuální klávesnici. V tomto režimu se vám zobrazí kurzor a nakláněním DS4 jím létáte po klávesnici - rychlé - intuitivní a celkem přirozené. Bohužel je škoda, že podobné ovládání kurzoru není například v internetovém prohlížeči, který sice neoplývá rychlostí, ale pro někoho využitelný být může. Toť asi vše co se o dashi dá říci, není to takový luxus jako u Xboxu, který díky NXE předstihl svou dobu, ale je to znatelný posun v rámci rodiny PlayStation. Mediální funkce jsou jak je známo dost nepoužitelné, ale to by měl změnit budoucí update, který by měl přinést podporu formátů přehrávaných z flash paměti nebo důležitou podporu DLNA serverů.SdíleníNová věc, které se v této generaci nevyhneme je sdílení. Ano svět se přesunul na sociální sítě a i když to některým z nás nemusí sedět, je tomu tak. Proto jak jsem psal v kapitole o ovladači, tak máme nové tlačítko Share. To je napevno spojené s hlavním menu konzole a může mít několik nastavení jak se chovat - jsou tři možnosti stisku - ťuknutí, podržení a dvojité ťuknutí. V dashboardu jde nastavit, která akce vám na příslušný typ stisku bude vyhovovat. Akce jsou tři - vyvolání menu pro sdílení, ťípnutí screenshotu a spuštění nahrávání videa. Menu pro sdílení vám nabídne další tři akce - můžete uploadovat video, sdílet screenshot a nebo vysílat hru, projdeme si vše postupně.Sdílení screenshotu je nejjednoduší akce, kterou můžete udělat. Každá hra má svou složku, kam se ukládají screeny, které tlačítkem vytípete a vy si jen zvolíte, který chcete sdílet. Pak jen vyberete zda na Facebook či Twitter, napíšete zprávu a je to. Co je trošku omezující, že při focení screenů, nemá tlačítko Share v systému moc velkou prioritu, takže típnutí momentky, která trvá půl vteřiny je prakticky nemožné.Upload videa je věc, kterou jsem nemohl vyzkoušet do konce, protože aktuálně lze uploadovat videa pouze na zuckerblikovu sociální síť

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Magazín na dotaz myslím

Pařanův průvodce realitou – 2. část

access_time01.duben 2020personRedakce

Alkoholičky – toxikomankyToto je kategorie, která zní sice hrozivě, ale zase tak moc nás neohrozí. Normální kluk totiž s alkoholičkou ani toxikomankou chodit nezačne. Doufám, že mě teď případné feministky neukamenují, ale myslím si a jsem o tom přesvědčen, že opilá či zfetovaná holka vypadá podstatně hůř než opilý či zfetovaný kluk. Možná je to tím, že jsme na opilé kluky víc zvyklí, ale já mým přesvědčením je to, že opilé děvče není nic co by nás přitahovalo. Možná tak na „vykonání potřeby“, ale na chození tento typ dívek není a myslím, že většina z nás to rychle rozpozná.Hašteřivky – čili fúrieTento typ děvčat se pozná také velice rychle. Mám zkušenost, že právě fúrie bývají moc hezká děvčata. O to větší zděšení na nás padne v okamžiku, kdy se z něžné víly stane běsnící pavlačová štěkna. Jsou to děvčata, která velice brzy po tom, co s námi začnou chodit, se začnu také projevovat věčnou nespokojeností. Kdykoliv cokoliv navrhneme, tak ony zamítnou a ještě nás pokud možno osočí z toho, že jsme jim našim návrhem chtěli ublížit. Hádají se pořád a všude. Když na tuto jejich „hru“ přistoupíte, tak se dokáží vytáčet do nekonečných obrátek. Pokud si myslíte, že když budete mlčet a nebudete jim odporovat, že se vám povede lépe, tak se mýlíte. Pokud totiž nebudete reagovat, budete okamžitě osočeni z toho, že vám ona holčina nestojí ani za slovo, a že jste teda pěkní grázlové a lumpové, když jim neodpovídáte a je to stejné jako kdybyste se s nimi do krve hádali. Vhodný okamžik, kdy je dobré takovou dívku opustit je ten, když zjistíte, že se s ní obden hádáte. Ale jak jsem již uvedl, tento typ je k poznání také velice brzy a nikdo z nás se nenechá dlouhodobě terorizovat, byť by byl zamilován sebevíc.ŽárlivkyA tímto se dostáváme ke kategoriím dívek, které jsou velmi nebezpečné především tím, že dlouho trvá je rozeznat a pak někdy může být na útěk i dost pozdě. Ačkoliv – utéct od některého ze zapovězených typů žen a dívek je vždycky vhodné a nikdy není pozdě.Žárlivost známe určitě všichni. Kdo tvrdí, že vůbec nežárlí, tak bohapustě lže. Takovéto píchání u srdíčka, když se objekt našeho zájmu věnuje někomu jinému. Či se už druhý nebo třetí den neozývá. Takový ten plíživý strach, který zalézá až za nehty, když nevíme na čem jsme. Všichni to známe, a vězte, že normální běžná žárlivost může být i přínosem do vztahu. Ten druhý je vlastně takto ujišťován, že o něj stojíme.Pak ale existuje žárlivost patologická, která může komukoliv z nás udělat ze života peklo. Prvním signálem, že jste natrefili na žárlivku je to, když vám začne povídat, že nejdůležitější na vztahu dvou lidí je věrnost. Ale neřekne to jednou, jako informaci o svém postoji k tomuto problému. Bude vám to opakovat pořád dokolečka, šeptat do ouška a soustavně zdůrazňovat, že ona je vám tedy naprosto věrná. To je jen první fáze. Ta druhá nastává ve chvíli, když vám začne povídat, že vás miluje natolik, že bez vás by nemohla žít a že by si něco udělala. Další fáze jsou výslechy. Kde jsi byl, co jsi dělal, odkud znáš tu a proč jsi telefonoval tamté. Většina z nás v této fázi od dívky odchází – nedá se s tím totiž žít. Je ale také pravdou, že je úplně „debilní“ když jdete se svou slečnou, potkáte nějakou svou známou a začnete se stou svou známou bavit a svou slečnu necháte stát jako jojo někde opodál. Pak si zasloužíte nejen hádku, ale možná i pár pohlavků, protože jste se právě zachovali jako pitomci. Jestliže se pak vaše děvče začne ohrazovat, tak to není proto, že by byla chorobně žárlivá, ale je to plným právemLenošky – dívky línéJakmile vám děvče začne povídat, že ji nebaví práce, že by si měl kluk přišívat knoflíky u košile sám, že ji strašně otravuje praní a její oděv také nevyniká čistotou, jakmile vám řekne, že neumí vařit a že ji to nebaví, víte na čem jste. Většinu žen a dívek to nebaví, ale jen lenošky to dávají okázale najevo jako svou přednost. Ono to není jenom toto. Vzápětí zjistíte, že jsou líné si i něco přečíst, nebo někam zajít. Velice často se tyto dívky vymlouvají na nejrůznější nemoci a bolesti hlavy, pokud snad hrozí, že by snad byly nuceny se pohnout k práci.V čem ale tato kategorie opravdu vyniká, je „umění lásky“. Praví se, že právě lenošky jsou v posteli nejlepší a nejvynalézavější a tím nás právě hákují – přes tu postel.Jinak jsou to děvčata, která ustavičně klábosí s kamarádkami a jsou schopny vydržet i několik hodin na telefonu v rozhovoru o „ničem“. Většinou rády pijí alkohol. Ovšem toto „vykecávání“ s kamarádkami a popíjení alkoholu je jejich jediným koníčkem a mohu vás ujistit, že není nic horšího než s takovou unuděnou „slepicí“ chodit. Jak říká sám Dr. Plzák: „To spíš uděláte ze staré škodovky závodní vůz Formule jedna“, než z lenošky obstojnou partnerku.HysteričkyVěřte mi, že tato kategorie je ze všech nejhorší a nejzáludnější právě tím, že je velice těžko k poznání. Nejde o to, abyste snad dokázali hysterii diagnostikovat, ale abyste ji dokázali včas rozpoznat a co nejrychleji vzít nohy na ramena.Tento typ dívek v prvních týdnech vašeho vztahu se dokáže nádherně milostně chovat. Dokáže vzbudit dojem, že právě „tuto a žádnou jinou“ jste do teď hledali. Jsou milé, něžné, přítulné … prostě okouzlující a k pomilování. Zlom nastane v okamžiku, kdy začnou mít pocit, že již jimi nejste okouzleni jako na začátku. Tehdy vám začnou vytýkat nedostatek lásky a milostného cítění. Začnou zhusta používat větu: „Ty už mě nemáš rád…“Časem zjistíte, že se v této kategorii většinou vyskytují ženy hašteřivé a líné dohromady. Neustále vás budou vysilovat rozebíráním vašeho vzájemného vztahu a podrobným pátráním po tom, kde je ve vás (ne v nich, protože ony chyby nedělají) ta chyba. Může se vám stát, že půjdete loukou a děvče kolem vás bude skotačit a poskakovat, opěvujíc krásu přírody a krásu vaší lásky a bude vás nutit k témuž a najednou se zlomí v pase, klesne na kolena a upadne do těžkého vzlykotu a zoufalého pláče. Po několika hodinách se vám podaří z ní vylámat, že pláče proto, že jste si nevšimnul překrásné květiny, která opodál kvetla a že jste ji pro ni neutrhli a nevetknuli jí ji do vlasů…Sami vidíte, že nalezení vhodné partnerky se rovná špičkovému výkonu hráče v jakékoliv PC hře. Možná je to i těžší, protože nemůžete "sejfovat" a nemáte další životy. Držme si palce, přátelé. Mám zprávy, že normální holky existují :-)

folder_openPřiřazené štítky

Anonymous – co to vlastně je

access_time02.duben 2020personRedakce

Jelikož se teď o této skupině hodně mluví rozhodl jsem se o ní napsat článek. Existuje československá skupina Anonymous, ale „zakladatelé“ skupiny Anonymous jsou z USA. Nejen v USA, Česku či Slovensku působí skupina Anonymous, tato skupina funguje v mnoho dalších zemích. Já se v tomto článku zaměřím jak na americkou tak na československou skupinu.Jak už z názvu vyplývá tak Anonymous je anonymní skupina. Anonymous protestují proti věcem, které se jim nelíbí. Hackují účty, zatěžují webové stránky apod. Do Anonymous se neřadí jen hackeři, ale i uživatelé, kteří o hackování nic nevědí a řídí se dle instrukcí profesionálů – tito uživatelé třeba zatěžují webové stránky.Anonymous nemají žádnou pevnou strukturu, takže není snadné je dohledat. Členi této skupiny jsou napojeni na IP adrese většinou v USA a v Rusku (ale i jinde) díky různým programům.Anonymous vlastně nemají oficiální kanál na youtube, twitteru či facebooku. Je to skupina bez pevné struktury. Nejznámější buňka Anonymous v České a Slovenské Republice je zde – jejich facebook. Youtube účet vlastní mnoho členů z Anonymous, protože hodně členů chce uploadovat videa uploaduje je přes svůj youtube účet. Uploadování přes jeden účet na youtube by bylo moc komplikované. Tím pádem pak nějaké děti šíří zprávy, že Anonymous zaútočí na facebook. To cílem této skupiny rozhodně není, protože facebook slouží pro naší komunikaci. Oni nechtějí škodit lidem, vypínat semafory apod. Chtějí pouze svobodu.Českoslovenští Anonymous se většinou dorozumívají přes IRC kanál. V době útoků na různé weby je na něm napojeno až 2000 lidí. To je myslím celkem zajímavé číslo.Američtí Anonymous se nabourali do počítačů firmy Apple či do sítě firmy Sony. Dále se nabourali do americké Ústřední zpravodajské služby. Anonymous také napadli webové stránky FBI a Bílého domu, ale i mnoho dalších stránek. Cílem této skupiny není vyvolávat chaos bez příčiny. Některé z těchto webů napadli třeba kvůli zrušení webu megaupload.com, ale i dalším věcem. Napadli také mnoho pedofilních stránek.Českoslovenští Anonymous zatím útočili na různé stránky vlády, ale také hackli web ODS a médiím odeslali osobní informace o členech této strany. Proč zrovna ODS? Protože většina z nich souhlasí s dohodou ACTA, která ohrožuje naší svobodu. Také odstavili weby jako je osa.cz či stránky protipirátské unie.Nakonec dodávám vyjděte dnes do ulic protestovat proti dohodě ACTA, která omezuje svobodu. Každý člověk bude dobrý a pokud chcete dát najevo svůj názor je potřeba vyjít do ulic. Pokud nevíte co je to ACTA podívejte se třeba na wikipedii a bude vám jasné jak se na nás chtějí přiživovat http://cs.wikipedia.org/wiki/Anti-Counterfeiting_Trade_Agreement#Kritika. Pokud se vám to zdá moc odborné tak zadejte ACTA do googlu a určitě něco najdete.

folder_openPřiřazené štítky

GIMP – co to vlastně je

access_time02.duben 2020personRedakce

Než tady budu psát něco o tomto programu řekneme si k čemu tenhle program vlastně slouží, možná něco o historii, ale i nějaké další věci.GIMP je vlastně zkratka pro GNU Image Manipulation Program, což v překladu znamená program pro úpravu grafiky. Z toho tedy už víme k čemu program slouží. GIMP je program, který je zcela zdarma. Zdarma si můžete stáhnout a upravovat i zdrojové kódy tohoto programu.V roce 1995 začali kalifornští studenti programovat grafický editor GIMP. V této době se o program starají a vylepšují pouze dobrovolníci.Tento program nabízí mnoho funkcí, které jsou i v programu Adobe Photoshop, který je ale placený. Pokud hledáte vhodnou náhradou za Adobe Photoshop bude pro vás GIMP ten pravý program. Podporuje práce s vrstvami, grafické filtry, máte k dispozici štětce, gumu, tužku a mnoho podobných nástrojů. Tento program je opravdu vynikající a navíc je zcela zdarma.GIMP byl zpočátku program hlavně pro operační systém Linux. GIMP podporuje ale i operační systém Windows, takže na oknech by měl fungovat bez problémů.Existují i modifikace tohoto programu. Pokud jste zvyklý/á na photoshop, ale z jakéhokoliv důvodu chcete přejít na program GIMP, ale bojíte se, že ho nebudete umět ovládat existuje program GIMPShop, který je podobný photoshopu, ale funguje na bázi programu GIMP. Informace o GIMPShopu ZDE. GIMP stáhnete ZDE.Mám v plánu časem napsat něco víc o tomto programu, protože si myslím, že je často používaný a o návody a informace bude určitě zájem.Reakce na GIMP – co to vlastně je

folder_openPřiřazené štítky

Příkazový řádek pokračování

access_time02.duben 2020personRedakce

Tak v minulé lekci jsme se naučili kopírovat pomocí příkazového řádku. V této lekci se naučíme soubory vyjmout, to znamená, že soubor se neokopíruje, ale vlastně se přesune z původní složky do nové. Myslím si, že toto ale každý chápe a není to potřeba vysvětlovat. Takže jdeme na to.Soubory přesunujeme díky příkazu „move“. Struktura tohoto příkazu je podobná jako u příkazu „xcopy“.move *.* C:\“Program Files“ – Přesune všechny soubory ze složky ve které se nacházíte do složky Program Files.move *.jpg C:\“Program Files“ – Přesune všechny soubory s příponou .jpg ze složky ve které se nacházíte do složky Program Files.move a*.* C:\“Program Files“ – Přesune všechny soubory, které začínají na písmeno A ze složky ve které se nacházíte do složky Program Files.move a*.jpg C:\Program Files“ – Přesune všechny soubory, které začínají na písmeno A a zároveň mají příponu .jpg ze složky ve které se nacházíte do složky Program Files.move ????.* C:\Program Files“ – Přesune všechny soubory, které mají 4 písmena.move ??????.* C:\Program Files“ – Přesune všechny soubory, které mají 6 písmen.move a??.* C:\Program Files“ – Přesune všechny soubory, které mají 3 písmena a začínají na písmeno A.Můžeme přesouvat i složky… move dokumenty C:\Program Files“ – Přesune dokumenty do složky Program Files.Máme zde také mnoho možností, ale u kopírování jich je více. Pro nápovědu k tomuto příkazu stačí do příkazového řádku napsat „move /?“.Určitě se setkáte i s hláškou: „Chcete přepsat C:\nazev souboru.txt?“. Pokud ano stačí stisknout A na klávesnici. Pokud ne stačí stisknout N. Pokud chcete zrušit kopírování stačí stisknout Ctrl+C.Tato lekce byla hodně podobná jako lekce předchozí, ale myslím si že účel aby vás něco naučila určitě splňuje. Další lekce bude o mazání a přejmenovávání souborů a složek.

folder_openPřiřazené štítky

Rozhovor s Kanalizátorem o Xboxech 360 a konzolích obecně

access_time05.duben 2020personRedakce

Martine, která herní konzole je podle tvého názoru nejlepší volbou a proč?Na svém webu jsem tomu věnoval celou jednu stránku. Ale osobní preference jsou aktuálně Xbox 360, důvodů je dost, Full-HD hry, velký počet nových titulů, výkon, cena, modifikovatelnost.Jak vidíš vývoj herního konzolového průmyslu do budoucna? Myslíš si, že se Sony a Microsoft do budoucna zařídí tak, aby se dostali do zelí i Nintendu, které si jde vlastní cestou? (Mám na mysli Balance board a hry založené na ovládání pohybem).V tomhle ohledu jsem vizionář, ale samozřejmě záleží, jak vzdálená budoucnost je míněna. Osobně se nemohu dočkat promítání na rohovku, následováno displejem zabudovaném do polo-propustných kontaktních čoček, následováno magneticky usměrňovaným tokem fotonů generovaným přímo uvnitř optického nervu.Ovládání pravděpodobně začne elastickými náramky, které už dnes umí snímat pohyb šlach v zápěstí, a už jsem viděl na tomto senzoru založený prototyp „virtuální“ klávesnice. Nástupcem bude přímé snímání EEG bodů nějakým vkusným temenním obloukem. Ultimátně budou s tímto spojeny technologie mimo herní průmysl, a to digitalizace lidské mysli a „mozkové štěpy“ ergo studium/ profese/ pracovní zařazení :-).Zda bude vývoj přímo spjat s herním průmyslem není jisté, ale docela pravděpodobné, finance v herním průmyslu jsou již dnes počítány v řádech miliard. A není tajemstvím, že například grafické karty jsou tím, čím jsou dnes právě díky hernímu průmyslu. Požadavek ze strany uživatelů je více než jistý, a firma, která by v tomto směru zůstala pozadu by se dobrovolně dostala do pozadí. Očekávám tedy, že každý kdo bude chtít zůstat na trhu bude muset jít s dobou…na jménu firmy v tomto ohledu nezáleží.Jak se díváš na rovinu, kde se setkávají konzole a PC. Máš pocit, že herní konzole budou mít stále větší prioritu kvůli pirátství a větším ziskům oproti PC, jako tomu bylo doposud a nebo se tento trend zastaví?Pamatuji doby, kdy bych na PC nedal dopustit, ty doby jsou dávno pryč. Člověk už dnes nemá tu sílu se s tím svým PC tolik mazlit, ale častěji na něm pracuje, a když se pak chce odreagovat, tak není zvědavý na nějaké nekompatibility, nebo zdlouhavé instalace, chce si prostě v klidu pustit hru a relaxovat.PC je stále mnohem dostupnější než konzole a samozřejmě univerzálnější, ale kdo jednou na vlastní kůži okusí konzoli má velkou šanci, že už zůstane, výhody konzolí jsou nesporné, a ceny jsou každým dnem příznivější. Co se týče pirátství, to se objevuje snad úplně na všech platformách, a osobně si nemyslím, že by proto ovlivňovalo poměr PC/konzoloví příznivci.Máš představu, kolik se zhruba prodalo kusů jednotlivých next-gen konzolí?A on ji snad někdo nemá? :-) - viz. Wikipedie.Osobně nevím jak staré či přesné jsou to výsledky, ale jako vodítko myslím stačí.Jaký je tvůj názor na velké ztráty a celkově nečekaný neúspěch PS3? Jaké jsou podle tebe hlavní důvody propadnutí této konzole?Netuším, na kolik jsou moje odhady konspirace a na kolik realita. Ale :-)Sony udělali krok směrem ne k minimalizaci, ale k totálnímu zamezení pirátství, a ať jim pánbůh vrazí taky jednu za mě, ono jim to s PS3 vyšlo. Microsoft se o to samé pokouší už dlouho, a to s proměnlivým, především časově nestabilním výsledkem. Myslím, že lze říci, že modifikovatelnost nezanedbatelně ovlivňuje prodejnost. A jelikož si nedovedu představit, že by se v nějaké dohledné době prosadila trvalá nemodifikovatelnost na všech konzolových platformách, je dle mého soudu nemodifikovatelnost nepřímým účastníkem marketingu, a přímo ovlivňuje prodejnost.Co se týče prodejnosti PS3 jako takové, myslím, že hodně zklamal marketing. Mnoho posouvání samotného data vypuštění, nedostatek her, nedostupnost konzole v době vypuštění, atd. Například o vypuštění Tekken 6 na Xbox už vůbec nevím co si myslet… (původně to totiž byla čistě Playstation záležitost - pozn. redakce) V další otázce trochu odbočím – hraješ hry? A pokud ano, na čem je hraješ a jaké jsou tvé oblíbené a na jaké se nejvíc těšíš?Hraju! Bez toho jako bych nebyl. Nejoblíbenější hrou bývá ta, kterou právě hraju, nejlepší hrou ta dohraná, nejvíc se těším na ty, co jsem ještě nehrál :-)Na Xbox 360 je to aktuálně Forza 3 a COD MW2 které už jedu na Veterána.Pokud bych měl udat žebříček, bylo by to převážně podle stráveného času. Ale takový ten best výběr: Snipes (1982), UGH, série Doom, série Diablo, série Horké Léto, série Thief, série Serious Sam, série Unreal Tournament, série Call Of DutyV čem spatřuješ největší slabiny současných next-gen konzolí, ať už technologické, či marketingové?Konzolím jako takovým bych toho tolik nevyčítal, tak jak se vyvíjí PC, vyvíjí se i konzole. Marketing už je dnes také o něčem jiném, než v dobách kdy konzolových nadšenců u nás bylo poskromnu, a to ještě zásadně PS-káři.Pokud bych měl opravdu něco vyčítat, tak jsou to ceny herních titulů, obzvláště novinek. Názor, že bez předražených her by nebylo pirátství, nebo dokonce že kvůli pirátství jsou hry předražené je silně naivní. Ale věřím tomu, že míra pirátství je odrazem míry předraženosti.Tzv. flashnutí mechaniky neboli přehrání firmwaru mechaniky jiným je způsob, jak lze hrát na Xboxu 360 zálohy originálních her. V čem je tato procedura tak složitá, že se nedoporučuje dělat začátečníkům doma a jaký má průběh?Maximální mírou jde o zkušenosti a technické zázemí. Osobně jsem dostal pistolovou pájku v 6ti a 386ku v 8mi. Od té doby letuju, programuju, zajímám se o svět HW i SW. Některé informace jak co funguje, jsou ze školy, některé z internetu, některé z knih. Pokud se do stejné operace bude pouštět netechnický člověk, informační deficit se mu bude špatně dohánět.Budiž příkladem, že když jsem se připravoval na flashnutí prvního kusu – mého vlastního, strávil jsem studiem celý měsíc, než jsem s čímkoliv začal! Pointou zde není to, že je to neúměrně více, než s tím stráví běžný uživatel, který ani nemusí 100% tutoriál pochopit, a přesto může uspět. Pointou bylo to, že jsem byl připraven na každou situaci, a úspěch nebyla náhoda, ale 100% opakovatelný výsledek!Žádný tutoriál nemůže podchytit všechny možnosti, některé z nich si v jistých bodech mohou dokonce protiřečit, z osobní zkušenosti mohu říci, že cca 1 z 50 mechanik se může chovat trošku jinak, např. delší doba startu, odmítnutí standardních příkazů, atd. A právě zde nastupují zkušenosti, díky kterým jsem připraven i na tyto situace, a i přes nepřízeň jsem schopen proces zdárně dokončit.Do konzolí PS2 se za stejným účelem umisťoval speciální čip, ale proslýchá se, že zálohy originálních her na PS3 hrát nelze. Není tento zjevný boj proti pirátství pro Sony spíše kontraproduktivní, když jí na základě této skutečnosti utíkají potenciální zájemci ke konkurenci?Vzhledem k tomu že nikomu jinému kromě Sony se stejného výsledku nepodařilo dosáhnout, je to (zatím) pro Sony spíše nevýhodou. Aktuálně je znám způsob jak na PS3 spouštět myslím PS2 nebo PS1 hry, to ovšem neberu jako velký hackerský úspěch.Osobně se domnívám, že za nemodifikovatelností PS3 nestojí pouze „kvality“ výrobku, ale tuto konspiraci bych raději nerozvíjel…Jak se díváš na současný fenomén hudebních her typu Rock Band a Guitar Hero? Počítáš do budoucna s dalšími díly a nebo se domníváš, že tento typ hry se bude lidem čím dál víc zajídat, což se už začíná pomalu dít?Pro mne byla v tomto směru první hrou Guitar Hero III pro Wii. Přineslo to něco úplně nového, a strávil jsem u toho hodně času, ale o následující, „opakující“ se titulky jsem už takový zájem neměl. Myslím, že jde o tu vlastní inovaci, pokud dokáží nové hry nabídnout více, než jen jiný výběr skladeb, potom budou hráčsky zajímavé, a zdaleka se nemusí inovace omezovat pouze na „hudební“ hry.Další otázka se týká dosti diskutovaného tématu kvality gamepadů od Xbox 360 a Playstationu 3. Je samozřejmé, že spokojenost s jejich užíváním je subjektivní, ale kdybys to měl rozhodnout, který bys uvedl jako ten lepší, přesnější, zkrátka uživatelsky přívětivější?Přiznám bez mučení, že ovladač od PS3 jsem měl v ruce pouze na nesrovnatelně kratší zlomek času než ten od X360tky. Subjektivní dojem byl jednoznačný, Xboxový ovladač mi lépe padnul do ruky, ovšem nemluvím o ergonomii, ale o mohutnosti. Mám poměrně „široké“ dlaně, a PS3 ovladač se mi v nich ztrácel. Taktéž jsem měl možnost porovnat hraní Wolfensteina jak na PS3 tak na X360tce, a za sebe mohu říci, že mi ovládání připadalo srovnatelné.Celkově bych to potom shrnul tak, že pokud budu vybírat herní konzoli, tak to rozhodně nebude podle kvality zpracování ovladače, ale ať už vyberu PS3 nebo X360 není důvod být ovladačem zklamaný.Co herní příslušenství jako kytary, bubny, volanty atp.? Nepřipadá ti to všechno tak trochu předražené? A co říkáš ceny her? Proč jsou podle tebe hry na konzole dražší, než na PC? Jsi toho názoru, že by zde mohla hrát roli lehčí dosažitelnost PC her a jejich snadnější vypalování?Abych řekl úplnou pravdu, naopak mi to připadá levné. Beru to tak, že je to přece kus HW, který musí být odolný, stabilní, vydržet pád, náraz, v případě volantu je tu také feedback který musí mít sílu, ale nesmí být „utrhnutelný“. Musí mít malou spotřebu, velmi často je totiž bezdrátový, atd. Řekl bych, že jestli ty ovladače splňují to, co od nich já očekávám, tak jsou ještě za rozumný peníz.Větší cenu hry na konzole připisuji jednoznačně vyšším nárokům na vývoj. Jde přece už jen o to, že pokud se vyskytnou chyby u PC hry, tak se prostě vytvoří update, hra si jej dnes už automaticky stáhne, nainstaluje, a je po problému – u konzolí toto zdaleka není tak jednoduché. Konzolové hry tedy musejí projít důslednější kontrolou, vzhledem k tomu že u většiny konzolí není možný žádný druh updatu her, může zásadnější chyba celou hru potopit.Máš představu, co mohou herní konzole nabídnout do budoucna? Jakých novinek ve smyslu technologií bychom se mohli dočkat?Něco málo už jsem nastínil. Velký vliv čekám s aktivním příchodem nano-technologií, který se předpokládá příští rok. Ve zkratce lze říci, že v konečném důsledku se bude jednat o drastické změny ve velikosti, spotřebě a výkonu výpočetní techniky, a to se jistě následně promítne i do herního průmyslu a světa herních konzolí. Pro představu… zkuste si představit výpočetní systém, který má výkon několika-tisíci násobku vašeho PC, při tom není větší než USB klíčenka, a na tužkovou baterii vydrží běžet měsíc :-) Samozřejmě to nás nečeká hned příští rok, ale technologie která to umožní by měla oficiálně startovat příští rok.Pravděpodobně se do budoucna smaže mnoho nevýhod, které dnes bereme jako samozřejmé. Tak například dnes hraju nejraději doma, mám tam velkou LCD TV, kvalitní audio a především samotnou konzoli. Ovšem co když se najde konzole tak malá, že ji bude možné připnout na rukáv, obraz budu mít přes celé zorné pole, zvuk bude prostorový bez sebemenšího rušení z okolí, a k ovládání bude sloužit elegantní náramek na zápěstí? Nejspíše pak bude největším problémem dostatečný počet herních titulů :-)

folder_openPřiřazené štítky

Recenze NAVIGON 8410

access_time04.květen 2020personRedakce

Navigace NAVIGON není třeba dlouze představovat, protože tu již nějaký ten rok útočí na vrchol trhu s GPS přístroji. Nadvláda TOMTOMU, případně GARMINU tak již brzo skončí vzhledem k velkému technologickému vývoji navigací NAVIGON.Před několika roky přišly modely 7110 a 8110, které velmi dobře zaútočili na TOP modely GPS navigací ostatních výrobců. V této recenzi se budeme zabývat posledním TOP modelem navigací NAVIGON, konkrétně typem 8410. Na trhu je ještě verze 8450 Live, která má navíc modul, kdo kterého zasunete SIM kartu, která Vám zpřístupní služby NAVIGON Live Services.Již před pár měsíci, kdy jsem viděl první obrázky a první technickou specifikaci, jsem byl naprosto nadšen. Ostatně jsem nadšen vždy při uvedení nějakého TOP modelu navigací NAVIGON. Nejvíce mě asi ohromil 5-ti palcový skleněný displej, rychlý procesor o taktu 600Mhz a nová funkce REAL CITY VIEW 3D, kdy si při navigaci připadáte jak v počítačové hře, ve které se Vám zobrazuje vymodelovaný reálný svět.Pojďme se podívat na navigaci podrobněji. V základním balení kromě navigace samotné najdeme velmi bohaté příslušenství. V krabici tak najdeme síťovou nabíječku, kterou lze nabíjet navigaci s elektrické zásuvky, dále autonabíječku, v jejímž kabelu je integrována anténa pro příjem dopravních informací, ochranný pytlík, USB kabel, manuál v českém jazyce. CD se softwarem v balení nehledejte, ten je uložen přímo v paměti navigace, takže ho lze nainstalovat po připojení přístroje k počítači. Také v balení najdeme samolepky, které je dobré nalepit na okno automobilu, v případě že necháváme navigaci v autě. Na samolepkách je informace, že navigace je chráněna PINem, který znemožní případnému zloději další používání GPS přístroje. Možná je ale lepší na navigaci v autě neupozorňovat. Osobně parkuji na relativně bezpečných místech, takže navigaci nechávám dost často na držáku, nicméně nejbezpečnější je samozřejmě navigaci z auta vyndat. Ještě jsem zapomněl na držák navigace, který se připevňuje na čelní sklo automobilu.Navigon vymyslel novou konstrukci, a držák se nám podstatně zmenšil, oproti chapadlovitým držákům, které byly u modelů 7110 a 8×10. Byly to výborné aktivní držáky, i když je pravda, že časem se mohla velká přísavka trochu unavit a držák svoji váhou padal dolů. Navigon vymyslel kompaktnější držák, který má nový upínací mechanismus, který vypadá velmi bytelně a myslím si, že se jen tak hned neunaví, ani když ho necháte na přímém slunci. Opět je aktivní, takže nemusíte neustále připojovat kabel nabíječky.Samotné navigaci vévodí, jak již jsem zmínil, velký 5-ti palcový skleněný displej. Tento displej je kapacitní, takže nezáleží jakou silou se ho dotknete, ale spíše záleží na velikosti plochy prstu, kterou se ho dotýkáte. Stejné displeje nalezneme například v iPhonu. Displej je lemován černým rámem, který je zapouzdřen stříbrným kovovým elementem. Navigace díky němu vypadá opět velmi luxusně, jako pravý šperk. V levém spodním rohu je integrovaný mikrofon, který je součástí integrovaného bluetooth handsfree. Na levé hraně přístroje najdeme slot pro připojení DVB-T modulu. Tento modul jsem neměl v době testování k dispozici, nicméně, pokud se mi ho podaří získat, jistě ho také otestuji. Díky němu lze sledovat digitální televizní vysílání přímo na displeji navigace. Za jízdy to však raději nezkoušejte, je to krajně nebezpečné. Na spodní hraně navigace najdeme miniUSB konektor pro připojení datového kabelu, případně nabíječky, hned vedle je audio konektor typu jack o rozměru 3,5mm, pak zde najdeme mikrospínač RESET, slot na microSD karty, ve kterém je vložena 2GB karta. Na horní hraně najdeme stříbrné zapuštěné tlačítko pro zapínání a vypínání navigace. Záda navigace jsou vyvedená v černém matném provedení. Kromě konektoru pro připojení navigace do držáku je zde také žebrování, které kryje reproduktory. Také je zde konektor pro připojení externí GPS antény, který je zakryt gumovou krytkou.V srdci navigace bije procesor Centrality o taktu 600Mhz. Vzhledem k pokročilému 3D zobrazení mapy je výkon opravdu potřeba, takže navigace má opravdu velmi rychlé odezvy a celkový obraz při navigování je velmi plynulý. O navigování si však řekneme o pár řádek níže.Po zapnutí přístroje se nám zobrazí hlavní menu, ve kterém je možné si vybrat mezi čtyřmi hlavními funkcemi. NAVIGACE, TV, Multimediální přehrávač a Telefon. V případě, že není připojen televizní modul, je tato volba zašedlá. Funkce multimediální přehrávač Vám umožní prohlížet fotografie, přehrávat hudbu a filmy přímo z paměťové karty. To mě velmi potěšilo, protože díky tomu není navigace tak moc jednoúčelové zařízení, ale stává se z ní multimediální centrum, které Vám nahradí drahé DVD přehrávače integrované do palubních desek, případně hlavových opěrek automobilů. Co mě ale nepotěšilo, byla základní nabídka přehrávaných formátů. Co se týká videa, tak lze přehrávat formát WMV, z audia si NAVIGON poradí s formátem WMA, a v případě obrazových formátů je možné použít JPG, BMP. Ostatní formáty jako MP3, AVI, atd. je možné přehrávat pouze po zakoupení příslušných kodeků na www.navigon.comV základním menu najdeme dále volbu TELEFON. Přístroj má rozhraní bluetooth, díky kterému je možné použít navigaci jako handsfree. Párování jsem zkoušel z telefony NOKIA 5800 a 6500 a vše proběhlo bez problémů. Po spárování přístrojů je možné přenést do paměti navigace telefonní seznam. V něm je pak možné fulltextově vyhledávat pomocí virtuální klávesnice. Dále je možné načíst z telefonu historii hovorů a také je možné předvolit 4 nejpoužívanější čísla do kláves rychlé volby.Pojďme se však již věnovat samotné navigaci. Veškerá grafika v menu je naladěna do černých barev. Menu v podstatě shodné s předchozími modely. Proč ale měnit něco, co je perfektní, že? Takže v základním navigačním menu jsou čtyři velká tlačítka NOVÝ CÍL, MOJE CÍLE, DOMŮ a ZOBRAZIT MAPU. Po klepnutí na NOVÝ CÍL je možné ihned zadávat adresu, případně bod zájmu. Zadávání je velmi intuitivní a pohodlné. Přes celý displej se nám zobrazí virtuální klávesnice, ze které postupně mizí písmena, podle existujících kombinací názvů měst, ulic a čísel popisných. Pokud máme zadán cíl, stačí se dotknout tlačítka SPUSTIT NAVIGACI a můžeme startovat motor. Máme však také možnost stisknout tlačítko možnosti a nechat si zobrazit informace o cíli, tento cíl uložit, případně zobrazit na mapě, dále je možné cíl přidat k trase, hledat v jeho okolí a také zde máme volbu zadat souřadnice. Pokud však spustíme navigaci, začne se nám generovat trasa a pokud máme aktivovánu funkci MY ROUTE, nabídnou se nám tři různé alternativy cesty. Tato funkce nám nabídne optimální trasu, rychlou trasu a případně trasu, po které jezdíte nejčastěji. Tato poslední volba funguje tak, že navigace se sama učí trasy, kudy nejčastěji jezdíte a podle toho pak vyhodnotí Vaši oblíbenou trasu. NAVIGON 2410 vs NAVIGON 8410 vs NAVIGON 8310Samotné navigování s NAVIGONEM 8410 je pak velký zážitek. Díky rychlému procesoru, který bije v srdci NAVIGONU je obraz velmi plynulý. Navigon konečně pochopil, že k velmi pěkné grafice je potřeba dodat taky velký výkon, aby navigace byla plynulá. Takto plynulý obraz jsem na jiné navigaci neviděl. Navigon má absolutně perfektní zobrazení mapy i všech potřebných údajů. Ve spodní části obrazovky se zobrazují ovládací tlačítka, v levé části je indikátor změny směru a v pravé části jsou dvě konfigurovatelné pole kde se zobrazuje aktuální rychlost, čas do cíle, vzdálenost do cíle, případně nadmořská výška. Díky funkcím jako je PANORAMA 3D si můžete vychutnat 3D krajinu, LANDMARK 3D Vám zobrazí zajímavá místa v 3D, funkce CITIVIEW 3D Vám zase zobrazí obrysy budov, a jako třešnička na dortu je funkce REALCITY 3D. Pokud je daná oblast zmapována pomocí této technologie nebudete věřit vlastním očím. Na displeji navigace se Vám zobrazí trojrozměrný svět, ve kterém budete vedeny 3D ukazateli. Uvidíte 3D budovy, stromy, autobusové zastávky, uvidíte silnici, která je reálně pokreslena jízdními pruhy a přechody. To je absolutně unikátní funkce. V České republice si ji zatím moc neužijeme, ale pokud vyjedete za hranice, budete zírat, stejně jako jsem zíral já. To už je opravdu poslední stupeň od navigace, kterou nám jistě brzo nabídne GOOGLE a jeho street view, což je již zobrazení reality.Navigon je naplněn po okraj nerůznějšími navigačními vychytávkami, kromě již zmíněných funkcí, bych jmenoval ještě tyto. V paměti navigace jsou uloženy informace o dopravních značkách, takže se Vám v mapě zobrazují zákazy předjíždění, různá omezení rychlosti a další typy značek. Dále Navigon umí navigovat v jízdních pruzích, díky funkci REALITY VIEW Vám zase zobrazí složité dopravní tepny, tedy hlavně sjezdy z dálnic v grafické podobě. Navigon Vás také bude varovat před prudkými zatáčkami, dopravními zácpami a poskytne Vám informace o nejbližším parkovišti. Je toho opravdu hodně co NAVIGON umí. Všechny tyto funkce ho katapultuji na vrchol navigačního nebe. Zmíním také perfektní hlasovou navigaci, která obsahuje více než 200 hlasových povelů. Díky tomu na Vás tak navigace mluví příjemným ženským hlasem, který je zasazen do plynulých vět.Velkou novinkou je funkce záznam trasy, díky kterému lze projížděnou trasu zaznamenávat ve formátu KLM. Ten je pak možné otevřít například v GOOGLE EARTH a nechat si zobrazit projetou trasu

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Herní příslušenství na dotaz myslím

SSD disky

access_time02.duben 2020personRedakce

SSD disky slouží pro ukládání dat. Ukládání dat na SSD disky funguje většinou díky flash paměti. Narozdíl od magnetických pevných disků nemají SSD disky pohyblivé mechanické části, takže SSD disky mají velkou výhodu v úspoře energie. SSD disky by postupně mohli nahradit pevné disky.SSD disky mají docela nízkou hmotnost. Vyrábějí se ve velikostech 1.8 palce, 2.5 palce, ale i 3,5 palce. SSD disky se připojují stejně jako pevný disk a to i do systému přes PCIe či SATA konektor.Výhodou SSD disků je jak už jsem se zmínil nízká spotřeba. SSD disky také zvyšují výkon systému. Další výhodou je, že jsou narozdíl od pevných disků tiché a také mají větší přenosovou rychlost dat. Jak už jsem se zmínil mají nízkou hmotnost, díky nízké hmotnosti a malé spotřebě jsou vhodné do netbooků, notebooků a dalších přenosných zařízení.SSD disky mají, ale i mnoho nevýhod. Nevýhodou je, že počítačové systémy berou SSD disky jako klasické pevné disky, což je pro SSD znehodnocující a pak mají nižší výkon. Týká se to třeba Windowsu 7. Linux, který si můžete stáhnout úplně zadarmo a nemusíte za něj platit je pro SSD disky mnohem lepší. Díky tomu, že SSD disky fungují na flash paměti, která má omezenou živnost, SSD disky nemají oc dlouho životnost. Samozřejmě, ale záleží na ceně a kvalitě SSD disku. Poslední nevýhodou o které se zmíním je cena. SSD disky stojí mnohem víc než pevné disky.SSD disky vyrábí mnoho známých výrobců. Jde třeba o Kingston, Intel, A-DATA, ale i mnoho dalších známých výrobců. Pokud si budete SSD disky chtít pořídit myslím, že výrobce sami uvidíte. Spekuluje se o tom zda budou mít SSD disky budoucnost. Já si myslím, že pokud by se odstranily nedostatky určitě by budoucnost měly. Určitě by to chtělo zvýšit kapacitu dat SSD disků, snížit cenu, ale odstranit i další nevýhody. Uvidíme za pár let (možná desítek let).

folder_openPřiřazené štítky