Výsledky vyhledávání v sekci PC hry na dotaz třeba

GTR - The Ultimate Racing Game

access_time01.duben 2020personRedakce

Závodních her utěšeně přibývá, ale jde především o arkádové kousky, které pravé závodníky příliš neuspokojují. GTR patří k ultrarealistickým hrám s licencí FIA GT a my se nyní podíváme, jak se nám líbilo demo.Tento rok se zdá býti skutečnou slavností pro milovníky virtuálního závodění, protože právě letos spatří světlo světa nevídané množství automobilových simulátorů, ať už jsou to ty akčnější nebo naopak přísně realistické. Na první pohled to tak sice nemusí vypadat, ovšem po povedeném Colin McRae Rally 04 se od stejné společnosti dočkáme i TOCA Race Driver 2 s obří porcí zachycených soutěží. Možná přijde i pokračování zmíněného Colina, nové NFS a mnoho méně známých projektů. Přestože se nedočkáme žádné výraznější formulové hry, budeme mít tedy celý rok co dělat a notně k tomu přispěje dosud nepříliš sledovaný titul GTR s více než zajímavou historií. Asi před rokem vydala partička nadšenců slučujících se pod názvem SimBim mod do hry F1 2002 – GT Racing 2002, který si ihned získal širokou oblibu pro svou nevídanou propracovanost a realističnost. Jako tvůrcům jednoho z nejúspěšnějších modů minulého roku se SimBim dostalo příležitosti vytvořit plnohodnotný komerční titul, s nímž se chystají udělat díru do světa. My tento nemalý cíl můžeme s předstihem posoudit prostřednictvím demoverze, jež má sice trochu pohnutý osud, ale v této chvíli je již oficiálně vypuštěná pro veřejnost. Nebylo tomu tak vždy, a to především vzhledem k tomu, že GTR ještě zdaleka není ve finální fázi. Zbývá dodělat spoustu vozů i tratí. Základní kód hry už ale je víceméně definitivní, tudíž se v SimBim rozhodli celý projekt trochu medializovat a vybraným periodikům i webům zaslali neveřejnou ukázku. Ovšem to ještě nevěděli, jak se jim tento vstřícný krok vymstí. Dobráci totiž využili demo jak za účelem napsání preview, tak i pro zvýšení návštěvnosti uvolněním dema širokým vodám internetu. Šíření tak již nemohlo nic zabránit a autorům tak nezbylo nic jiného, než přiklepnout legalizaci dema. My vám tak můžeme přinést první dojmy z hraní.Hned zpočátku je třeba si uvědomit, že autoři jsou především nadšenci, i když nyní již s profesionálním přízviskem. A jako takoví budou dělat přesně to, co je baví, což je rozhodně pozitivní pro hráče, kteří holdují ultrarealistickým závodním hrám, jichž je poslední dobou jako šafránu. Nic proti právě přicházejícímu Race Driverovi 2, ale ten, přestože navozuje pocit ze skutečné jízdy, nemůže nikdy uspokojit v motorovém oleji koupajícího se fanouška, jenž za vrchol hry považuje detailní nastavení vozu a je mu skvěle, když sebemenší změny provedené ve virtuální garáží pocítí i na trati v detailních odlišnostech jízdního modelu, který by laik označil jako nezábavný a pořád stejně obtížný či snad rovnou neschůdný. Přesně takový je GTR a my můžeme být SimBinům jedině vděční, protože, jak bylo popsáno výše, arkádových závodů je spousta a jakkoli jsou zábavné i návykové, je těžké si k nim vytvořit vpravdě dlouhodobý vztah. Ten totiž s přibývajícími odježděnými koly bude čím dál tím slábnout, až se přistihnete za stavu, kdy podobnou hru budete hrát jen z návyku. Podle kvality titulu může tato doba trvat klidně i měsíc a déle, ovšem něco vážnějšího čekat nelze. Přesně naopak je tomu s realismem protknutými „auty“. K nim se přes počáteční složitostí způsobený odpor, tíhne čím dál tím více a se zvyšujícím se uměním roste i skvělý pocit z jízdy, jenž je za pomoci adekvátního vybavení, tedy především kvalitního volantu, doveden až do absolutních hranic, možná i za ně.Ne nadarmo si tak i skuteční a prostřelí závodníci pochvalují některé z her a ty mainstreamové z davům neznámého důvodu s přehledem zatracují. Jestliže jsem dosud mluvil víceméně obecně, můžeme to nejlepší z předchozích vět, tedy to o realistickém závodění, vztáhnout bez nejmenších námitek právě k propíranému titulu, tedy GTR. Hra byla rovněž předváděna zkušeným jezdcům, kteří nemohli pochopit, jak je něco takového možné vytvořit v počítačové podobě a od hry se jednoduše nemohli odtrhnout. Nemůžeme si dělat iluze, že bychom měli co do činění se simulací pocitu z jízdy pilotů (na to si ještě pěkně dlouho počkáme), ale i tak jde o poklonu z největších. GTR je založeno na licenci FIA GT, jež v počítačových hrách není zrovna moc protěžovaná a vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z nejzajímavějších sérií, přitažlivost hry to jedině zvyšuje. Můžeme se těšit na reálie letošního ročníku se všemi tratěmi, vozy a snad i jezdci. Řečí čísel to je deset veleznámých tratí - Barcelona, Magny-Cours, Enna-Pergusa, Brno, Donington, Spa, Anderstorp, Oschersleben, Estoril, Monza, přičemž na skvělém okruhu Spa Francochamps se můžeme těšit na legendárního čtyřiadvaceti hodinovku. Zatím není jasné, jak bude probíhat, ale dá se odhadovat, že za jejího průběhu půjde pauzovat, i když se určitě najdou vytrvdlíci, kteří si unikátní zážitek nenechají ujít a projedou si prestižní závod na jeden zátah. Nejen na ně však v takovém případě bude kladen velký tlak, vezměte si třeba chybu v ostré zatáčce jen několik hodin před cílem, jež může definitivně zhatit celé snažení, ale s problémy se zřejmě bude potýkat i PC. Autoři totiž slibují unikátní závod se vším všudy, tedy i s obří porcí vozů na trati, jakou jsme prý ještě v žádné jiné hře neměli možnost vidět. A my jim to věříme!Když už jsme u aut, podstatného to prvku hry, zmiňme jejich úžasný, k sedmdesátce (70!!!) sahající počet. Můžeme se těšit na takové klasiky závodnické školy jako je Porsche 993 GT2, Porsche 996 Turbo, Porsche 996 GT3-RS, Porsche 996 GT3 Cup, Seat Toledo, Morgan Aero 8, BMW Z3 M, Lotus Elise, Vertigo Streiff, Ferrari 575 GTC, Ferrari 360 Modena, Chrysler Viper GTS-R, Lister Storm, Lamborghini Diablo GT-R, Lamborghini, Murciélago R-GT, Saleen S7-R, Mosler MT900, Chevrolet Corvette C5-R atd. Upozorňujeme, že toto je jen stručný výčet. V demu jsme měli možnost řádit s ne až tak známými vozy Lister Storm a Morgan Aero a musíme říci, že se od sebe dosti výrazně lišily, a to nejen vzhledem, ale i vlastnostmi. Jistě, do velké míry to je způsobeno příslušností každého z nich k trochu jiné třídě, ovšem podle všeho se takto budou lišit všechny super silné káry. S každou z nich se tak musí zacházet s nejvyšší opatrností a uvědomovat si, že do zatáčky může jít zcela jinak než předchozí testovaný stroj. Obří možnosti se před námi rozvíjejí zvláště se zapojením všemožného ladění, které jsme okoštovali i v ukázce a vzhledem k našim ne až tak obsáhlým zkušenostem jsme se trochu ztráceli a místy nevěděli, o co přesně jde. Nechápejte mě špatně, tohle řadím rozhodně k plusů, protože již na začátku jsme přijali úděl realistického závodění. Ovlivnit můžeme opravdu skoro všechno a jsem si jist, že jen zkušením různých kombinací se hardcore hráči vyřádí. Ale abychom přehnaně nestrašili nováčky, musíme dodat, že si mohou vybrat jedno z nabízených nastavení a s ním pak bez problémů závodit. Začínajícím závodníkům jistě pomůže i trochu netradiční výběr obtížnosti ještě před vstupem do menu. Dá se z toho usuzovat, že podle výběru se k vám hra bude chovat po celou dobu, co s ní budete trávit čas, tedy i v menu apod. Zřejmě nejpřístupnějším je mod arcade, který v demu není přístupný, ale dá se předpokládat, že po jeho spuštění se hra dostane někam na roveň několikrát zmiňovaného Race Driveru. K tomu však titul nebyl moc designován, tudíž není radno čekat zázraky a půjde spíše o takovou přípravku pro mod semi-pro, tedy pokročilý a také pro obtížnost, na níž se skví název simulator. Poslední zmiňovanou si vychutnají jen naprostí fajnšmekři disponující volantem a letitými zkušenosti. Semi-pro skýtá příjemné povyražení takřka pro všechny, podmínkou je ale rovněž tvrdý trénink, protože opravdu nejde o hru pro sralbotky.Fyzika jízdy je impozantní. Do zatáček je třeba najíždět se skutečnou obezřetností. Stačí chvilková nepozornost či chybka a vůz již taháte z ochranné zóny. Sice pořád pojízdný, avšak se zhoršenými vlastnostmi. Problémem není ani kompletní zrušení stroje, i když k tomu potřebujete přeci jen více, než v reálu. Na nejtěžší obtížnost je kolikrát problémem udržet auto na rovné trati, ke smyku stačí i neopatrné řazení. Je třeba si prostě hodně zvykat a přijmout hromadu nedokončených závodů. Jednou to prostě přijde a vy tu trať projedete a navíc ještě všechny porazíte. Hráči se také mohou učit od počítačové AI, jelikož je možné zapnout řízení umělou inteligencí a sledovat ideální projíždění trati.Graficky jde rozhodně o nadprůměr, i když o špičce se mluvit nedá. Podle všeho hra funguje na jádru F1 2002, který má jistá omezení, ale autorům se je podařilo víceméně eliminovat. Za zmínku stojí především překrásné modely vozů s lesklou kapotou. Možná trochu zamrzí, že se nedeformují tak, jak by mnozí čekali. To však možná přijde až v plné verzi, přeci jen od původně neveřejného dema nemůžeme chtít všechno. Povedlo se i bohaté okolí trati. O zvucích mluvme jen v superlativech, jelikož takto skvěle znějící motory se jen tak neslyší. Nutno říci, že se jejich zvuk liší i podle toho, jaký pohled máte zrovna nastaven. Pokud je to ten z kokpitu, budete si připadat jako ve stíhačce. A pokud narazíte, čekejte pořádnou a nepříjemnou ránu, která poleká i vás!Dohromady to tak vypadá na jedno z nejpříjemnějších překvapení na závody bohatého roku. Již demo přesvědčuje o nepopiratelných kvalitách a plná verze celý zážitek zcela jistě umocní. Realistického ježdění prostě moc není a každý nový titul tak musíme vítat s nadšením. GTR navíc přinese vynikající požitek z jízdy a skvělé technické zpracování. Jen to datum vydání by nemuselo být tak daleko. Mluví se totiž až o podzimu letošního roku.

folder_openPřiřazené štítky

Historie počítačových her – 1. díl

access_time02.duben 2020personRedakce

Rozhodl jsem se pro napsání asi tak zhruba třech článků na toto téma, které si myslím bude aspoň někoho z vás zajímat. My si dnes řekneme něco o konci 40 let a o padesátých, šedesátých letech minulého století. Takže jdeme na to. Nebudeme si říkat nic o hrách, které nefungovali na monitorech. Řekneme si jen o hrách, které fungovali na CRT (později i LCD) technologiích.40. létaZa první hru je považována hra, kterou vyvinuli Thomas Goldsmith a Estl Mann. Tato hra byla vyvinuta ke konci 40 let. Hra se hrála na katodových trubicích. Tato hra je považována jako první hra hraná na CRT technologiích. Toto je vše o čtyřicátých letech.50. létaV roce 1952 pak A.S. Douglas vyvinul grafickou verzi hry piškvorky. Tato hra se jmenovala „OXO“ a ovládala se ovladačem ze starých telefonů. Hra fungovala na sálovém počítači EDSAC.Ke konci padesátých let, konkrétně v roce 1958 vzniká hra Tennis for Two, která byla velice známá. Hru vyvinul američan William Higinbotham. Šlo o jednoduchý tenisový kurt z bočního pohledu. Míček musel být odehrán před síť.60.létaV šedesátých let fungovalo mnoho her na serverech univerzit Spojených států, avšak díky špatné dostupnosti byly tyto hry brzo zapomenuty.V roce 1961 naprogramovali studenti (Wayne Wiitanen, Steve Russel a Martin Graetz) hru s názvem Spacewar. Hra fungovala na jednom z tehdejších nových počítačů – DEC PDP-1. Hráli proti sobě dva hráči. Každý hráč měl možnost ovládat vesmírnou loď a vypalovat rakety. Ve středu pole hry byla černá díra což bylo pro hráče další nebezpečí. Hra se později začala i distribuovat, takže jde o první rozšířenou hru.Nejspíše simulace této hry na současném PC.Mezitím bylo vyvinuto několik dalších počítačových her. Jde třeba o hru Chase, stolní tenis, ale určitě i další.Nakonec bude dobré zmínit se o panu Ralphu Baerovi, který v roce 1966 představil první herní konzoli na ketré fungovala hra Chase. Konzole fungovala na všech televizích. Chtěl vyrobit univerzální konzoli a také se mu to povedlo. V roce 1972 začal tuto konzoli prodávat pod názvem „Magnavox Odyssey“. Pro tuto konzoli bylo vyvinuto celkově 28 her.V příštím článku si řekneme něco o 70 a 80 letech počítačových her, jelikož v těchto letech byl už velký rozmach počítačových her máte se na co těšit. Díky za přečtení! Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny

folder_openPřiřazené štítky

ALFA Antiterror

access_time04.duben 2020personRedakce

Smutná realita dnešní doby je, že se vedou války, které nejdou prohrát, ale ani vyhrát. Globální problém, který dříve většina vnímala spíše okrajově, se stává žhavým tématem posledních let. Každý už ví, co je terorismus.Píše se rok 1984. Teroristé jsou stále významnějším a rozšiřujícím se problémem celého světa. Za železnou oponou se mladý ruský poručík dostává k možnosti připojit se ke speciální jednotce, které byla určena právě pro boj s teroristickými skupinami. A tady hra začíná i pro vás.Podle prvních informací a sebechvalných slov autorů, by se mělo jednat o hru, která nás překvapí svou koncepcí. Bude zde totiž neustálý časový tok a budeme ho muset respektovat, což žádná taktická hra zatím neukázala s takovou precizností, jako tomu bude u Alfy.V první fázi dostanete vaše podřízené a udělíte jim příkazy, které budou vykonávat, poté stisknete GO a naskytne se vám třiceti sekundový pohled na to, co jste před chvílí naplánovali. Jde tedy o jakési video, do jehož průběhu nebudete už moci zasahovat a jenom se budete kochat, případně si rvát vlasy, jak jste to hezky naplánovali. Abyste se v tom mohli trochu vyžívat a nebo do detailu zkoumat své chyby, tak bude možné tuto sekvenci zpomalit a různě přetáčet. Takhle to zní dost šíleně a strašně nudně. Autoři se však nechávají slyšet, že tomu tak zajisté nebude díky preciznosti detailů, kterých je ve hře spousta. Dalším oživením by měla být možnost multiplayeru, kde se budou moci utkat americké Delta Force proti ruským Alfa. Možnost hrát za kdekoho je dneska ale celkem běžná, takže to si dovolím trošku shodit a říct, že tohle nikoho asi neohromí. Co je zajímavější je fakt, že tvůrci neváhali pozvat na konzultace při vývoji této hry veterány KGB a současné členy ruských Alfa. Vedoucí projektu Vitaly Shutov je sám bývalý člen ruských speciálních jednotek, kde plnil úlohu snipera. Proto bychom mohli brát řeči o maximálním realismu vážně, neboť poznámky typu, že se vám liší trajektorie kulky podle toho jaké je zrovna počasí, mají hlavu a patu. Díky příslušnosti Vitaly Shutova se můžeme těšit na zákulisní zajímavosti ze světa Ruska. Hra bude probíhat po misích, během kterých se vám bude rozšiřovat výbava a budete sbírat zkušenosti. Hlavní dějovou linií bude příběh důstojníka KGB (později FSB - Federal Security Service) během jeho krušných let, kdy došlo k přeměně USSR na Rusko. Potom zde budou mise, jež půjdou hrát odděleně od ostatních a ty nám nechají nahlédnout do světa ruských tajných služeb MVD (Ministry of Domestic Affairs), GRU (Supreme Intelligence Department), Special Guard apod. Poslední informací ohledně misí je, že část z nich bude věnována slavným protiteroristickým jednotkám jako jsou GIGN, GSG-9 a SAS.Nit času se této hře začne odmotávat v roce 1984 a prázdná špulka se vám vykutálí někdy v dnešních dnech, tj. rok 2004. Jak jsem již naznačoval v úvodu, tak budete sledovat příběh mladého oficíra z Alfa teamu. Začnete 1984, dále válka v Afghánistánu a budete končit jako plukovník v dnešních dnech. Mise jsou datovány na Afghánistán (1984-1988), kolaps USSR a vlna terorismu zaplavující Rusko, první válka v Čečensku (1994-1996), mezinárodní invaze teroristů do Dagestánu (1999), druhá válka v Čečensku (1999-2000) a vyslání mezinárodních sil do Afghánistánu (2001).Lokace se budou samozřejmě lišit svým prostředím, tak jako tomu je ve skutečném světě. Hory si užijete v Afghánistánu, města v Čečensku a zimní kaňony zase v Gruzii. Pokud se trošku zajímáte o dění ve světě, nebude pro vás problém poznat tyto lokace třeba podle toho, že jste je už někdy viděli v TV a nebo o nich četli v novinách. Podle ročních období by se daly mise rozdělit na zimní, letní a hodně podzimních kousků. Vliv počasí bude mít dopad na to, jak budou jednotlivé mise probíhat. Déšť tlumí hluky, mlha je naopak zesílí. V noci nebudete vidět i na velmi krátké vzdálenosti, zatímco ve slunných dnech si budete muset dávat pozor na vlnění vzduchu, které přes své teleskopické hledí zajisté uvidíte a bude vám odvádět koncentraci stejně tak dobře jako opravdovým sniperům. Díky tomuto jevu se dá ale schovat celkem blízko nepříteli, protože přes zvlněný vzduch jste také méně vidět. Běžná mise bude mít velikost asi 200x200 metrů, ale třeba ve skalách se to může rozrůst do hloubky, kde posledním podzemním patrem bude desáté. Každý voják bude mít možnost rozvíjet svoje základní vlastnosti, které jsou mu přiděleny již na začátku hry. Budou zde rozdělení na specialisty – sniper, průzkumník, inženýr a chlápek pro boj v poli. Zbraně budou odpovídat specializaci vojáka. Celkem v misi budeme mít k dispozici max. čtyři teamy po čtyřech mužích, přičemž v každém z nich bude velitelem ten, kdo bude mít nejvíce zkušeností. Náplň misí se bude hodně lišit. Některé budou přímočaré a půjde o to, někam se „prostřílet“, jindy zase můžete mít k dispozici jen dva snipery s tím, že budete muset vybrat vhodné místo a trefit se jedinou ranou. Potom zpátky k evakuačnímu bodu. Na řadu přijde i záchrana rukojmí. Ze zbraní si v roce 1984 vyzkoušíte AKSU-74, SVD a RPG-7, v dnešních dnech budete třímat v rukou jejich poslední modely – VSK, AK-103,V-94,RPO-A. Dále potom hromada všemožných granátů. Z obranných prostředků jsou zde opět granáty, tentokráte ovšem s uspávacím plynem a šokové. Dále pak helmy, vesty a noktovizory. Jelikož nebudeme mít možnost ovládat jednotky přímo, tak jak jsem psal v úvodu, tak většina z toho bude záviset na AI jak vašich, tak nepřátelských jednotek. Bude se využívat všech možných nerovností terénu, schovávat se za předměty, potom jednotlivci mají také nastaveno jak moc agresivně se budou chovat apod. Engine autoři piplají tak, aby se v něm daly uplatnit všechny ty krásné vychytávky jako je fakt, že kulka ze sniperky má svou dráhu, která není rovná, má svou parabolickou trajektorii, která se změní když střelíte přes řeku apod. Bude podporovat Hyper-threading, takže kdo má novější procesor, tak má celkem výhodu. Pokud jste viděli poslední videa z HL2 a líbilo se vám, jak se objekty chovají realisticky, tak na podobnou věc se můžete těšit i tady. Uvidíme jak se autorům povede prosadit jejich „tahový“ systém, jinak by hra mohla být hodně povedená co se detailů ve zpracování týče. A nakonec jednu zajímavost – v multiplaeru, kde se budou moci hrát i mise typu „co kdyby“ si budete moci zahrát misi, kdy sovětské jednotky vpadly na území Československa. Datum vydání je plánováno na Q1 2004.

folder_openPřiřazené štítky

Star Wars: Republic Commando

access_time04.duben 2020personRedakce

Když se řekne "LucasArts", tak se vám musí ihned vybavit fantastický svět Hvězdných válek. K tomu si připojte ještě slůvka "3D akce", "propracovaná" a "nádherná", a máte hrubou charakteristiku této hry...Kdysi dávno v jedné galaxii daleko, daleko odsud vznikla trilogie jistých dokumentárních filmů o životě, nesnázích, ale i potěchách nejen různých ras a národů roztodivných živočichů, ale předně jejich významných členů. Tyto dokumenty byly dopraveny na nejmodřejší planetku ze Sluneční soustavy, kde vzbudili velký ohlas nejen mezi odborníky na slovo vzatými, ale hlavně mezi laickou veřejností. Tato následně několikerým opakovaným shlédnutím a zejména pak nákupem upomínkových předmětů souvisejících s danou tematikou přispěla k tomu, že se onen známý dokumentarista vydal se svou hvězdnou posádkou opět do oné galaxie, aby nám přinesl novou sérii hýbajících se obrázků…Ač by vás úplně první verze scénáře o Hvězdných válkách pravděpodobně moc neuchvátila, jejím přepracováním a vhodným doplněním vzniklo jedno z nejpozoruhodnějších sci-fi všech dob. Na tento úspěch pak Georgie Lucas navázal ve všech dalších dílech, kterými neustále rozvíjel již tak bohatý svět. A jelikož mezi první a druhou trilogií založil herní studio LucasArts, můžeme si tohoto světa užívat i na počítači. Her se SW tématikou se můžeme dočkat snad každý rok, a ani letos tomu nebude jinak. Kromě strategie Empire at War to bude akce Republic Commando, o které si dnes povíme. No a při čtení následujících řádek můžete začít stahovat objemné demo (419 MB).Harry Potter a vězeň z KashyyykuAč se to nemusí zdát při pohledu na obrovskou velikost instalačního souboru, demo nabízí pouze jednu misi. To je sice standard, ale na tu velikost je to asi málo, jak si jistě mnozí říkáte. Mohu vás však potěšit, mise je docela dlouhá, čímž se velikost dema částečně kompenzuje…Celá hra je zasazena do období Války klonů, což je partie odehrávající se od druhého dílu nové trilogie, která je de facto chronologicky před trilogií starou :o) Ale to jistě víte. Mise na planetě Kashyyyk začíná ve výsadkové lodi, která je obsazena „kloními vojáky“. Přesněji řečeno se jedná o vaši skupinu borců, která se vydala osvobodit velitele odbojných Wookiees, mocného Tarffula. Toho zajali s impériem spříznění otrokáři, jež hodlají směnit partyzány za truhlu plnou dukátů. Jelikož si rebelové nemohou dovolit ještě více zhoršovat nepoměr sil při nadcházejícím střetu s Impériem, leží tento důležitý úkol právě na vašich bedrech.Jak se všeobecně ví, hra nebude přesně kopírovat děj na filmovém plátně, ale půjde vlastní cestou s tím, že jisté styčné body zůstanou zachovány. Fanoušci SW světa by si ji rozhodně neměli nechat ujít už proto, že bude mapovat i slepá místa mezi jednotlivými filmy (první) trilogie, a dotvářet tak komplexní svět. A už podle dema je jasné, že děj bude poutavý a nebudou mu chybět zvraty…Jeden za všechny a všichni na jednoho! Nejdříve to byli Čtyři mušketýři, poté Bylo nás pět a nakonec i samotný Pán prstenů nás přesvědčil, že v jednotě a početnosti je síla. Do začátku ale nedostanete pod palec brigádu hobitů, nýbrž tři speciálně vycvičené vojáky, kteří svou sehraností připomínají elitní protiteroristické jednotky našich pozemských bezpečnostních složek. Těm sice za normálních okolností můžete zadávat pouze jednoduchou sadu příkazů (najdi a znič, seřadit, hlídat pozici atd.) a jako taková hra nepůsobí nijak zvláštně, ovšem tak tomu není. Jelikož je hra naskriptovaná, tak umožňuje vlastně všechny bojové situace obohatit prvkem velení a možnosti výběru. To znamená, že pokud po cestě objevíte jakékoliv harampádí nebo kryt, za který se dá schovat, a při zaměření tohoto objektu se objeví hologram vojáka znázorňujícího určitou akci, můžete zadat příkaz některému z vašich kolegů a ten bez prodlení zaujme požadovanou pozici. Tím pádem si ale taktéž můžete být jisti, že na vás čeká parta borců snažících se z vás nadělat deset malých do školky…Další věcí, kterou v jiné hře asi jen tak nenajdete, je řešení zdravotní problematiky. Váš tým i vy samotní jste prakticky nesmrtelní, jelikož používáte vesmírnou sci-fi magii. V praxi to znamená, že pokud se někdo z vašich členů dostane do velkých problému a nakoupí až moc, zůstane ležet na zemi. Nepřátelé si ho nevšímají, ale on není mrtvý. Po skončení bojů ho můžete nadopovat nějakým medipackem a voják je celkem fit. Nejprve jsem to moc nechápal, dokud jsem se do podobné situace nedostal sám. V takovém případě jste totiž bezvládní, rozmaže se vám vidění, zpomalí reakce a nemůžete střílet. Jako velitel však stále můžete udílet rozkazy – buďto pokračovat v boji s tím, že počkáte na jejich skončení a pak vás někdo uzdraví, nebo si zavoláte helfra už v průběhu bojů, čímž ale dotyčného taktéž vystavíte nepřátelské palbě bez možnosti jejího opětování. Po uzdravení ale máte jen necelou polovinu života, a lékárničky jsou zatraceně daleko.Vizuální peckaJak je u her z dílen LucasArts známo, disponují skvělou grafikou. Zde, ač nebyly k vidění světelné meče, jsem byl stále uchvácen. Už samotný pohled je něčím zvláštní. Díváte se totiž vlastně z přilby vojáka, což možná není na první pohled patrno, ale logicky to pak vysvětluje všechny zobrazované informace. Taktéž je možno si přepínat mezi dvěma módy vidění (denní/noční), což však v demu není třeba používat. Další parádička je při používání zbraní, které zcela korespondují s nádherným světem SW. A jak by taky ne, že… ? :o) Zvuky jako by přímo vypadly z filmu, jejich kvalitu taktéž není třeba zmiňovat. Prostě po audiovizuální stránce se jedná o špičkovou hru… Už se opravdu těším, až se práce na hře dokončí a začne se prodávat. Opravdu stojí za to, soudě podle dema…

folder_openPřiřazené štítky

Mafia:The City of Lost Heaven

access_time05.duben 2020personRedakce

PrologMnohokrát jsem jen tak ležel na pohovce a uvažoval jakou cenu má asi takový život jako je ten můj, brzy jsem to zjistil. Mnohokrát jsem se v noci probouzel nervózní, s oroseným čelem přemýšlejíc nad obsahem svých nočních můr, realita byla nakonec ještě drsnější. Mnohokrát mě napadaly různé myšlenky o tomto světě, ve kterém skoro vše už dávno ztratilo svou původní hodnotu, ale to nejhorší jsem měl poznat až později. Mnohokrát jsem po večerech přemýšlel o své budoucnosti, o tom co bude dál, odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Být taxikářem ve třicátých letech nebylo nic snadného, světová krize postihla snad všechny bez výjimky a takoví jako já to měli tím pádem v mnoha ohledech ještě těžší než doposud. Stále jsem toužil po nějaké zásadní změně, snil jsem o krásných věcech a čekal na zázrak. Jednoho dne se ale všechna naděje vypařila, šance na lepší život zmizela během okamžiku. Uvědomil jsem si, že jsem na nesprávném místě v nesprávnou chvíli a litoval jsem toho jako ještě nikdy ničeho předtím. Zaplést se do přestřelky mezi znepřátelenými mafiány nebyl zrovna ten můj sen. Tenkrát jsem ovšem měl jen dvě možnosti a já si vybral tu výhodnější. Když se teď na celou věc podívám s odstupem, ničeho nelituji. Život mi nedal moc na výběr, a tak jsem ho prožil podle tehdejších možností jak nejlépe to šlo. K dokonalosti to mělo však hodně daleko, nikdy jsem totiž netvrdil, že můj život byl zcela ideální, to ne, k tomu měl hodně daleko, ale alespoň jsem stihl udělat několik rozumných rozhodnutí a uskutečnit některé své sny. No, neměl jsem vůbec jednoduchý život, ten mi za celá ta léta připravil nejedno nečekané překvapení díky nimž jsem se dostal až tam, kde jsem teď. Teď už jen tiše doufám, že v podvědomí lidí zůstanou jen ty kladné vzpomínky na činy Tommyho Angela, muže, jenž neměl na výběr a rozhodl se tak, jak se rozhodl…pro částečnou spravedlnost a bezpečí své rodiny. Úvodní slovoČeská herní scéna se již nějaký ten pátek může pyšnit několika tituly, které si dokázaly vysloužit uznání nejen u nás v Evropě, ale také v zámoří. Patří mezi ně například Hidden and Dangerous, Operace Flashpoint a Original War, všechno to jsou hry vysokých kvalit po všech stránkách. Že by už ze strany našich herních vývojářů odzvonilo odfláknutým hrám primárně určených pro české hráče? Snad ano. Nyní přichází chvíle na představení bezpochyby další světově velice úspěšné hry z českých luhů a hájů. Dosavadní výsledky prodejních žebříčků mluví za vše, Mafia se po několika týdnech prodeje v zámoří a Evropských státech stala jedním z nejžádanějších titulů a v několika zemích dokonce dominuje na prvních příčkách v prodejnosti. Ostatně není se čemu divit, lidé z Illusion Softworks do vývoje dali všechny své síly a bezmála čtyři roky tvrdé práce přinesli své slaďoučké ovoce. Mafia: The City of Lost Heaven je tu, přináší dokonalou atmosféru, celkové zpracování na vysoké úrovni a hlavně hodiny bezvadné zábavy. Hra nebo interaktivní film ?Hned ze začátku vás (možná včetně špičkově originálně ztvárněného loga firmy) čeká velice milé překvapení. Příběh je hrou spojen takřka dokonale. Už od první mise jsem hru prožíval naplno, snad ještě u žádné jiné hry jsem neviděl tak propracovaný příběh doprovázející hru doslova na každém kroku. Intro, u jiných her nicotného významu, zde hraje důležitou roli. Nejprve letmá prohlídka města a jeho struktury, poté střih a záběr na hlavního hrdinu Tommyho, který se vydává do jednoho z barů vyprávět svůj životní příběh mafiána detektivu Normanovi, což je typický drsný polda ze staré školy, pro kterého jsou lidé typu Tommy Angelo jen bezcitnými zločinci, tentokrát ale pro jisté důvody své předsudky potlačí. V této chvíli se hra odehrává již ve vlastním enginu a první dojem z grafiky na mě velice zapůsobil. Příběhová linie je prošpikována několika nečekanými událostmi a většina hry je zastoupena i četnými animacemi plynně navazujícími na dosavadní průběh děje. Silná atmosféra, to je to správné slovo pro tak vynikající ztvárnění příběhu Mafie. Místy se skutečně nevyhnete pocitu, že scénář psal zkušený filmový tvůrce. U většiny her jsou mise postavené na úkolech, které teprve konkrétní mise tvoří, v tomto případě je to jinak. U každé mise víte proč máte daný úkol splnit, co k tomu vedlo, důvod vašeho počínání není nikdy anonymní. Všechny mise jsou mezi sebou bezvadně provázané, nenajdete snad jedinou štěrbinu, kde by události na sebe přímo nenavazovali a neměli nějaký cílený důvod. Celkovou atmosféru a ojedinělý brilantní příběh doplňují taktéž klasické náplně misí, reálné prostředí a hlavně doplňující informace o pozadí celého příběhu a jednotlivé náznaky příštích událostí, které hráče drží neustále v pozoru a nutí ho těšit se co bude dál. A mohu vás ujistit, že předpokládat můžete hodně věcí, ale někdy se dočkáte takových dějových vyhrocení, stejně jako u dobrého filmu.Nechtěně mafiánemByla to náhoda nebo tomu tak chtěl osud? Ať tak či onak, Tommy se jednoho dne připletl mezi vyřizování účtů dvou znepřátelených mafiánských rodin. Toho dne v podvečer poklidně postával u svého taxi a pálil jednu cigaretu za druhou, čekání na zákazníka se někdy docela protáhne. Zvuk střelby a svištících pneumatik nevěštil nic dobrého, zanedlouho se zpoza rohu objevili na dva ozbrojení muži a donutili Tommyho, aby je svezl a pokusil se uniknout jejich pronásledovatelům, ostatně mu nic jiného nezbývalo. Po zdárném splnění úkolu je Tommymu nabídnuta práce pro mafiánského bosse Dona Salieriho. Následuje klidné projíždění ulic města a plnění taxikářské práce. To už nebude náhoda, když Tommyho na jednom z parkovišť přepadne dvojice drsných gangsterů. Nezbývá než uniknout, prokličkovat zapadlé uličky a nakonec se zdárně dostat do baru Dona Salieriho. Dvě kulky, dva mrtví. Mafiáni pronásledující Tommyho už nikdy nikomu nebudou dělat problémy, bohužel jen oni dva. Tímto se náš hrdina stává adeptem na jednoho z hlavních mužů mafiánské rodiny Salierů. Vítejte ve městě Ztraceného NebePropracované, fungující město, tak by se dalo stručně popsat město Lost Heaven, ve kterém se většina misí Mafie odehrává. To je nejdříve rozděleno na několik částí pospojovaných mosty a podjezdy. Každá taková větší část je rozdělena ještě na několik menších označených názvy. Jedná se o zapadlé přístaviště, centrální část, staré město , čínskou čtvrť, italskou osadu nebo výlučně obytné čtvrtě. Pro celé město je charakteristická hlavně rozmanitost, s kterou jsou podány všechny jeho části. Podle dostupných informací je město inspirováno dobovým Chicagem, proto i v Lost Heaven jezdí funkční nadzemka, což je jeden ze způsobí jak se ve městě vcelku rychle a nepozorovaně přemisťovat na větší vzdálenosti (druhý jsou všudypřítomné tramvaje). Druhá a nejlepší možnost je využít bohatého vozového parku a projíždět všechny ty uličky, zkratky a samozřejmě i hlavní dopravní tepny. Pokud byste se však rozhodli prozkoumat město po svých, uděláte jedině dobře. Jinak ulice samozřejmě nezejí prázdnotou, ale prohánějí se na nich zástupy chodců. Po silnicích cestují kolony aut všeho druhu a s různými řidiči. Zmínit se musím o různých doplňcích města, do čehož spadají odpadkové koše, pouliční lampy, poštovní schránky, zaparkovaná vozidla a třeba hydranty nebo benzínové pumpy mající své opodstatnění (autům totiž dochází i benzín). Někomu se tyto věci můžou zdát jako totálně nepotřebná věc, zbytečný detail, ale věřte mi, že tímto město získává více na reálnosti. Včetně toho všeho narazíte na obchody, bary, kina, galerie, nemocnici a různá skladiště. Do všech těchto budov z pochopitelných důvodů není možné vstoupit, ale i tak se za hru do několika z nich podíváte.A jde se do práceMafia obsahuje celkem 20 lineárních misí (až na jednu výjimku) plus několik vedlejších, nepovinných, za jejichž splnění můžete dostat do sortimentu vždy nějaké nové auto, což se dost hodí. Hra začíná pochopitelně těmi jednoduššími misemi (i když to není až zas tak snadné), a tak hned v první má hráč za úkol dojed na označené místo a trochu porouchat auta svých nepřátel. Jenže ty hlídá podivný chlapík, který si může zavolat na pomoc několik přátel z vedlejšího baru, a ti už disponují pistolemi, zato vy jen baseballkou a dvěmi zápalnými lahvemi. Úkol lze splnit několika způsoby, buď hlídače jednoduše přejedete a budete doufat, že mu to na vysvětlenou stačilo nebo se vetřete na dvůr s auty zadní brankou a pořádně hlídače bacíte po hlavě, cesta je volná. Další mise je už poněkud ostřejšího rázu, sbírání výpalného se totiž může proměnit v nebezpečnou akci. V této misi se poprvé podíváte na venkov, mimo město. A co byste čekali dál? Atentáty, vraždy, vyřizování účtů, pašování whiskey, kradení cenných doutníků a mnoho dalšího. Všechny mise mohu označit za prvotřídní, opět výborně propracované, nápadité a velice hratelné. Našlo by se snad jen pár příkladů, kdy hrozí jisté zakysnutí nechuť k dalšímu hraní, ale jsem si jist, že touha po odhalení dalších událostí každého hnedka přesvědčí. Jinak skoro v každé misi vás provází jedna z hlavních postav jako parťák. Paulie a Sam jsou Tommyho dobří přátelé a riskují své životy většinou společně. Tudíž v drtivé většině misí vám bude asistovat jeden z nich nebo rovnou oba. Nevyhnete se však ani samotářským akcím jako atentáty na vlivné politiky stojící v cestě prosperitě vaší mafiánské rodiny. Free Ride (Extreme)Včetně samotné kampaně hra obsahuje též volnou jízdu po městě (Free Ride), bez jakýchkoli omezení, ať už časových nebo co do pohybu po městě. V tomto módu si můžete dělat prakticky co chcete – vydělávat dolary jako taxikář, dostávat odměny za zneškodnění mafiánů nebo klasicky za ničení aut. Při každé hře si lze vybrat jakékoli přístupné auto a to si dát za nějaký čas klidně opravit a následně uložit pozici. Pro vykonání obou akcí je nutné se dostat k vyznačeným místům na mapě. Mutace volné jízdy Free Ride Extreme je zas úplně u něčem jiném, jedná se tak trochu o šílenou věc. Hráč začíná ve svém domě (kde se dá hra uložit) a disponuje jedním obyčejným autem. Nic zvláštního do doby, než narazíte na podivně mávající chlapíka, který vám poví, že jemu podobné postavičky (je jich 19) jsou roztroušené po celém městě a každá z nich vám může zadat jeden úkol, po jehož splnění si zpřístupníte jedno z několika bonusových aut. Ty nejsou klasického rázu, ale jedná se třeba o vysoce rychlé závodní formule (v jednom případě vypadá jako raketa na kolečkách), obrněný vůz nebo terénní vozy. Takže i po dohrání normální hry se můžete ještě několik dní skvěle bavit ztřeštěnou jízdou po městě a plněním ještě bláznivějších úkolů (například přejet most s nejpomalejším autem ve hře, při čemž vás ze vzduchu bombarduje vzducholoď…téměř nemožné). Kam se poděla chytrost?Dostáváme se k největší slabině hry Mafia, tím je inteligence nepřátel i obyčejných civilistů. Moc rád bych oboje označil za bezproblémové, ale bohužel. Nepřátelští mafiáni se neumějí schovávat když nabíjejí, úskoky používají jen jednou za čas a vůbec se hráče nesnaží nijak překvapit. Krýt se za auto a vyčkávat až jim naběhnete před hlaveň je asi tak jediné. Škoda slov, v tomto ohledu by si Mafia zasloužila urychleně nějaký patch, který by vše vyřešil. Protože ani inteligence civilistů není nijak zázračná. Nejvíc mě naštvalo, že řidiči aut sedí a sedí a vy jim mezi tím střílíte do oken, prostřelujete pneumatiky a nic. Ujet neumějí, ani nic jiného. Bída, bída. O něco lepší je to už s policisty, kteří jen tupě nečekají až postřílíte plku ulice, ale hned jak uvidí vytaženou zbraň, jdou po vás. To samé platí i při jízdě na červenou, způsobení dopravní nehody nebo při vysoké rychlosti. Při běžných dopravních přestupcích vás čeká jen zdržení a zaplacení pokuty, až za držení zbraně, střelbu nebo opravdu hodně vysokou rychlost (dobově se myslí tak 70km/h a více po městě) vás při chycení čekají klepeta, v horším případě kladení odporu rovnou zastřelení. Divné ovšem je, že když nepřátelští mafiáni dřímají v rukou samopaly a vyprazdňují jeden zásobník za druhým, nikomu to nepřijde a policisté reagují jen na prohřešky hráče, docela nerealistické. Audio vizuální hostinaHudba použitá ve hře přesně vystihuje dobu, ve které se Mafii odehrává. Klidné, místy lehce neposluchatelné melodie vyhrávají po celou dobu a podle mě se až moc často opakují. Ostatní zvuková kulisa je v naprostém pořádky, v přístavu troubí lodě, na ulicích sviští větřík a troubí auta apod., není co vytknout. O grafice je snad zbytečné nějak dlouze psát. Použití nejmodernějšího motion-capture spolu se snímáním pohybu tváře a úst při mluvení, excelentně synchronizované s mluveným slovem, to vše zaručuje to nejlepší. Modely všech postav jsou výtečné, obzvlášť těch hlavních. Auta jsou nádherní vymodelované, lesknou se a mají na sobě i ty nejmenší detaily. Po grafické stránce pak hra působí ještě více jak skvělým zpracováním. Tomu odpovídají i lehce nadprůměrné hardwarové nároky, při nižších detailech, kdy hra vypadá stále úžasně, si zahrajete i maličko méně výkonných počítačích. Rozhodně doporučuji shlédnout okolní screenshoty a přesvědčit se o nesmírných vizuálních kvalitách Mafie.Zbraně a autaZbrojní arzenál, bez toho by asi žádný pořádný dlouho nepřežil. K dispozici zde jsou počáteční velice účinné a osvědčené „přesvědčováky, že ty peníze je opravdu lepší odevzdat“ jako baseballová pálka a ocelový boxer. O něčem jiném to už je s prvním koltem, jehož vylepšené verze magnum a „detective special“ přijdou taktéž vhod. Na drsnější prácičku je tu klasická brokovnice i verze s upilovanou hlavní. Do nejvíce náročných akcí se hodí pravděpodobně nejvíce legendární samopal Thompson. Mimo to ještě možná použijete zápalné lahve, granát a odstřelovací pušku. To co se mi na zbraních nejvíce líbilo bylo jejich přebíjení, ne jako v jiných hrách. Zde při vyměňování zásobníku přijdete o všechny zbylé náboje, na jejichž místo přijdou nové z nového zásobníku. Mafia obsahuje výběr několika desítek různých aut, všech možných typů a výkonů. Při samotné hře pak zajisté oceníte technický postup doby a nové plechové miláčky schopné jet do kopce vyšší rychlostí než 5km/h. Tím pádem ve hře najdete vůbec první „prskolety“ startující dobrou půlminutu, tak i sportovně zaměřená vozidla (včetně sanitky, hasičského auta, pohřebního apod.). Design jednotlivých automobilů je výborný. Je libo prostřelit pneumatiku nebo rovnou ustřelit celé kolo? Rozmlátit kapotu a vyrazit čelní sklo? Vše je možné. Vše jednou skončíA máme tu závěr a konečné shrnutí. Mafia: The City of Lost Heaven je prvotřídní produkt nesporných kvalit. Nebýt několika menších chybiček a bugů, bylo by vše ještě o nějaký kousek lepší. Zklamala mě hlavně AI nepřátel (leckdy i přátel, když se bezhlavě vřítili do křížové palby a já musel kvůli jejich smrti celou misi opakovat) a takové detaily jako levitující mrtvoly, ustřelený hydrant nebo velice mnoho předdefinovaných věcí. Měl jsem v úmyslu napsat objektivní recenzi, snad se mi to povedlo. Ale kdybych měl psát recenzi ihned po dohrání Mafie, nejspíš bych se neudržel a v jednom kuse ze sebe chrlil samé superlativy. Emotivní příběh je bezchybný, ztvárnění města rozmanité, vozový park rozsáhlý, náplně misí neotřelé a velice hratelné, grafika a český dabing přejdu beze slov, super, skvělé a perfektní. Lidem z Illusion Softworks skládám svou poklonu. Něco tak perfektního jsem opravdu nečekal. Teď už jen zbývá očekávat nějaký ten opravný patch a multi-player update. A pro ty, kteří se pídí po každé novince a zajímavé informaci o Mafii mi nezbývá než doporučit jistě nejlepší českou fan stránku na této adrese, kde najdete skutečně tolik zajímavostí, které by jste se nikde jinde nedočetli (víte, že v Mafii je i motorka? A možnost hrát za UFO?). Takže ještě jednou a pořádně – děkujeme za Mafii !!!! EpilogAni to vše nemohlo dopadnout jinak, vše bylo již od počátku jasné, ale podívat se pravdě do očí bylo těžší než dělat, že se nic neděje a dále si razit cestu nelehkým životem. Už jsem se naučil, že ten kdo chce vše a nejlepší, riskuje ztrátu toho nejcennějšího, a kdo je až příliš skromný, nikdy nedostane nic…každý si musí jednoho dne vybrat.

folder_openPřiřazené štítky

Paradise Cracked

access_time04.květen 2020personRedakce

Dnes vám přinášíme podrobný pohled na cyberpunkové RPG Paradise Cracked, které si bere vzor z takových velikánů, jako jsou Matrix, Blade Runner či Neuromancer.Paradise Cracked je nová takticko-bojová RPG hra, která vznikla v Rusku pod hlavičkou firmy Mist Land. Hned vám vysvětlím, proč jsem záměrně napsal vyšla – protože v Rusku je již hra opravdu na obchodních pultech přesně rok a právě teď se pro ni dělá datadisk. U nás se o distribuci postará Cenega a pokud si hru chcete trošku oťukat, zajeďte si na letošní Invex, kde bude její předváděčka. Nyní vás uvedu do tajů příběhu, tak jak jsem ho slyšel od bájného hackera na jednom z uzavřených chatů.Svět po mnoho let trpěl díky přelidňování a znečišťování životního prostředí. Až přišla chvíle, kdy vědci sestrojili CyberBrain – superpočítač, který měl učinit přítrž globálním problémům a zastavit přelidňování matičky Země. Měl na zemi vytvořit učiněný Ráj.Lidé se nemuseli o nic starat. Trávili většinu svého času v kyberprostoru, kde dováděli, rybařili, chatovali, ovšem vše se odehrávalo za tlustými „zdmi“ virtuální opony. Stroje zastaly všecičku práci. Zdálo se, že se konečně lidská utopie stává realitou, o které tak dlouho snili...Ovšem tento zdánlivě líbezný proces zastavil lidský vývoj – nikdo už nic nemusel vynalézat, nikdo nemusel pracovat, lidé nemuseli přemýšlet – proč taky? Žili přeci v Ráji. Superpočítač začal vyhodnocovat věci, které se mohou zanedlouho přihodit lidskému druhu a brzy došel k závěru, který jen málokdo tušil – populace se začala rapidně snižovat a I. Q. lidí se neustále zmenšovalo – lidstvo pomalu, ale jistě upadalo do záhuby. A proto se CyberBrain rozhodl pro velký experiment...Hráč se ocitne v kůži mladého hackera, který pobýval v kyberprostoru a z nudy se mu podařilo prolomit šifrovaná data. Uložil si je proto na disk, v domněnce, že vzhlédne k lepším zítřkům a pochlubí se přátelům. Bohužel pouhopouhých pár minut po tom, co provedl tuto záviděníhodnou činnost, se ozve řev policejních sirén, klepání na dveře a … a to už by stačilo, nechcete přece, abych vám prozradil celý příběh, že ne?? Radši se tedy podíváme na grafickou stránku hry. Grafika je sice trošku staršího vzhledu, ale i tak svému účelu slouží více než dobře. A navíc komu by to vadilo, když sci-fi RPGček a vůbec cyberpunkových her je na PC jako šafránu? Jak jste si již z okolních screenshotů jistě všimli, pohled na hlavního hrdinu a jeho partu bude fungovat tak, že kamera bude zavěšena za jejich zády. Tou si můžete herní prostředí libovolně přiblížit, oddálit nebo s ním rotovat a prohledávat tak různá zákoutí. Samozřejmostí je viditelná změna vybavení a výstroje. Herní mapy jsou dosti rozsáhlé a dobrou grafiku navíc umocňuje plno všemožných detailů.Zvuky a hudba, to je esence, která vám při hraní život zpříjemňuje nebo naopak. Naštěstí u této hry zvítězila první volba. Ba co víc, autoři nám prozradili, že bude hrát v celkovém konceptu hry stěžejní úlohu. Však taky aby ne, když si soundtrack z Paradise Cracked v Rusku vysloužil ocenění Nejlepší herní soundtrack roku 2002. Hudební složka hry má něco kolem hodiny, tak jsem zvědavý, jestli by se nenašlo třeba nějaké to CD vyloženě ze soundtrackem u nějaké té speciální edice (pokud ji tedy Cenega plánuje). Teď se moje neutronové oční sítnice zaměří na herní systém a koncept. Hra Paradise Cracked je plně tahovou záležitostí a to je podle mého názoru velice dobře, neboť se tak předejde akčnímu běsnění typu Diablo a spol. Již v úvodu vám prozradím, že celá herní mapa je rozdělena na hexy, po kterých se hráč se svoji družinou pohybují. A nejen oni. Ve hře se vyskytuje mnoho dopravních prostředků - robotů či jiných zařízení, které hráč může ovládat. V městské části nechybí třeba tramvaje, které jezdí samy a také se pohybují po hexech. V partě cyberpunkových dobrodruhů může být maximálně šest členů, kteří jsou plně ovladatelní a staráte se o ně stejně jako třeba u RPG hry Baldur’s Gate – tedy plně jim můžete hrabat do batohu, určovat, jakou výzbroj a výstroj si navlečou a tak dále. Každý člen vaší party používá k nabíjení zbraně, chození, útoku či sbírání výbavy akční body. RPG elementy v případě Paradise Cracked hrají opravdu stěžejní roli. Vámi ovládané postavy mají vlastnosti jako u jiných RPG s výjimkou některých speciálních pro cyberpunkové prostředí.Předně je to samozřejmě síla, která určuje počet akčních bodů, maximální zátěž, kterou postava může nést a v pozdější fázi hry také schopnost postavy nést těžké zbraně. Dále obratnost. Ta určuje, jak hráč rychle spotřebovává akční body. Samozřejmě platí čím vyšší obratnost, tím menší úbytek akčních bodů. Přesnost určuje pravděpodobnost zásahu při střelbě. Reakce je velice důležitou vlastností pro snipery. Při průběhu nepřátelského kola dokáže hráč s vysokou reakcí přerušit kolo a podniknout protiútok. Inteligence se hodí samozřejmě hlavně hackerům, a to v jejich pronikání zabezpečovacími systémy a nabourávání se do cizích sítí. Na vyšší úrovni může hacker ničit vnitřní elektroniku robotů či nad nimi převzít kontrolu. Řízení různých dopravních a bojových prostředků poskytne hráčovy plno zábavy, ale také užitečnosti. Co třeba říkáte na takový těžký tank ve vašich rukou? Každá postava má k dispozici spoustu dalších dovedností, z nichž uvedu pár jen heslovitě. Tak například ochrana před ohněm, před elektřinou, zdraví nebo dohled. U cyberpunkových her nesmí v žádném případě chybět implantáty a různě cyber-vylepšeníčka vašeho elektronikou prolezlého těla. Pokud hráč použije nějaký implantát, už se ho nezbaví. Proto se při volbě implantátu musíte nejdříve pořádně rozhodnout, který vám bude nejvíce k užitku.Herní svět je rozdělen do velice rozsáhlých čtyř částí (Low Town, High Town, Sky Town, Space Station), každá přitom obsahuje velké množství herních map. Mezi herními mapami se hráč může libovolně přesouvat. Do některých se však dostane pouze po splnění určitých questů, které bude dostávat od přehršle NPC postav. Děj bude nelineární a s tím souvisí i různé zakončení hry. Autoři slibují kolem šedesátky zbraní – od pistolí, automatů, brokovnic a raketometů až po futuristické energetické zbraně jako je plasmová pistole a další druhy hi-tech zbraní.Blížíme se k závěru našeho preview. Musím uznat, že tato hra vypadá velice slibně, i když je už pomalu rok stará. Naštěstí jsou už problémy s lokalizací překonány a hra u nás oficiálně vychází příští týden. Čekání nám Cenega vynahradí plně počeštěnou hrou za pohodovou cenu 599 Kč. Já vám mohu hru jen vřele doporučit – navštivte letošní Invex a podívejte se na předváděčku Paradise Cracked.

folder_openPřiřazené štítky

Fallout 2 - radioaktivní nostalgie

access_time13.květen 2020personRedakce

Se slzou v oku vzpomeňme na legendu legend a hlavou bijme do zdi v toužebném přání, aby byli Black Isle osvíceni a vrhli se po skončení vývoje Icewind Dale 2 na tvorbu Falloutu 3.Takto nějak začíná příběh Falloutu 2 (FO2), podle mně asi nejlepšího počítačového RPG všech dob. Začíná tedy tím, že se Vyvolený vydává do pustin, o kterých skoro nic neví. Začíná beznadějně. A vůbec celá atmosféra Falloutu 2 (i jedničky) dýchá beznadějí, rozkladem a depresí. Opravdu dobré konce ve Falloutu nejsou. Hlavní hrdina prvního dílu nakonec odešel zklamán a zlomen do pouště, na konci druhého dílu odhalíte hrůzný účel Vaultů, otrokářství se rozmáhá všude a lidé zdaleka nezmoudřeli, ale naopak bojují mezi sebou vesele jak tomu bylo vždy. Ačkoli se někdy dočkáte lokálních vítězství většinou se ukážou jako zbytečná, nebo jen dočasná. Všude samé ruiny, vraždění, drogy (např. jet, kterou jeden vychytralý hajzl vyrábí z výparů z brahminích *exkramentů*) a zkáza. Prostě dokonalá atmosféra. Fallout 2 vyšel asi deset měsíců po svém předchůdci - stejně legendárním Falloutu 1 (FO1), který však ještě obsahoval některé nedotaženosti v ovládání, které ve FO2 už byly opraveny. Stalo se tak v říjnu roku 1998. Hru má stejně jako první díl na svědomí Black Isle Studios, které myslím nemusím nijak představovat - jen stěží by jste dnes hledali na poli počítačových her známější a uznávanější vývojářský tým. Oba dva díly (zvláště druhý) se ihned setkaly s velmi příznivým ohlasem. Důvodů je samozřejmě několik. Kromě na tu dobu prvotřídní grafiky, ozvučení prvotřídního i dnes a vůbec velmi propracované technické stránce to byl především ani ne tak příběh (i když ten taky stál za to) jako prostředí a atmosféra. Krom toho, že je i dnes postapokalyptické prostředí v počítačových RPG neotřelé a originální, dokázali ho Black Isle skvěle zpracovat a dodat Falloutu vlastní styl. Představte si, že by se v budoucnosti plné plasmových zbraní, laserů, fúzní energie a kosmických letů vrátily do módy 50. léta - obří křižníky dálnic, masivní a neohrabaná technika, atmosféra Studené války, Úřad proti neamerické činnosti a hudba typická pro tohle období (např. Louis Armstrong) - a do těhle futuristických 50. let by spadly jaderné bomby a všechno by se promíchalo s atmosférou a stylem filmů, nebo knih jako Mad Max, Postman, nebo Den Trifidů + všemožnými popkulturními narážkami (od Star Treku po Krále Artuše, nebo božského Elvise :-)). Z toho všeho pak nevznikne nechutná slátanina, ale základ toho co tvoří fénomén zvaný Fallout. Myslím si, že zvolení 50. let jako jakési stylové předlohy nebylo žádnou náhodou. V té době vrcholilo napětí mezi velmocemi a hrozba jaderné války byla ještě čerstvá - a tak se hodně promítala do běžného života obyčejných lidí. Fallout (oba dva díly) můžeme brát především jako jakési varování před tím co se mohlo (a může) stát. Anebo také jako zprávu o tom, kam vede styl „nikdy nebuďte spokojeni s tím co máte a chtějte víc…“. Když už totiž nebude z čeho čerpat, co pak? Kdo přežije? A kdo zemře? Zdá se, že přežít měla Enkláva - vládnoucí mocenská vrstva a zbytek měl zemřít, aby neplýtval ztenčenými zdroji určenými na vybudování nového světa enklávany. A kdo dovedl lidstvo k jaderné válce? Kdo zaútočil na Čínu, když už Aljaška byla znovudobyta? Kdo dal povel, aby byly střely vypáleny? Enkláva… A přitom by byl každý člověk rád, aby se stal enklávanem… Zdá se ale, že plány obvykle nevycházejí tak, jak mají. Lidé přeživší ve Vaultech se ukázali jako problém a rovněž tak supermutanti. Kdyby se totiž tenkrát nepokazil onen vodní čip a Zakladatel se nevydal do pouště najít nový… kola dějin by se otáčela jinak a Enkláva by nebyla v závěru FO2 zničena a dobro by nakonec… nezvítězilo. A tak zatímco ve FO1 lidé bojovali proti supermutatnům o zachování svého druhu a o to, zda ještě má smysl pokračovat, ve FO2 bojovali opět sami proti sobě, proti vlastní zrůdnosti a vlastní necitelnosti a vlastně o to, zda se poučit a přijmout změny způsobené jadernou válkou. Zatímco totiž chtěli supermutanti zavrhnout vše staré, vyhubit starý druh a nastolit nový řád, Enkláva naopak chtěla vyvraždit všechny jen trochu postižené radiací a F.E.V (ona sama se považovala za „nedotčené“) a chtěla nastolit stejný řád jako předtím. A cesta jako vždy vede někde uprostřed. Evoluce se nedá zastavit, ale zase by se to nemělo přehánět :-). BTW: Možná jste si všimli, že jsem se ani jednou v souvislosti s atmosférou / příběhem nezmínil o Fallout Tactics - je to totiž po této stránce nechutný shit...No, to je sice všechno pěkné, řeknete si, ale jak vlastně vypadá a hraje se samotná HRA? Řeknu to jedním slovem - bezkonkurenčně skvěle. Po technické stránce - izometrická grafika ani dnes nepůsobí kdovíjak špatně, perfektní ozvučení, které výborně podtrhuje atmosféru a velmi intuitivní a naprosto bezproblémové ovládání. Co se týče soubojů ty se odehrávají v tazích a rovněž jim nelze nic vytknout - ačkoli totiž nejsou realistické ani zdaleka, jsou zpropadeně zábavné a velmi propracované. Jedněmi z hlavních aspektů všech RPG je příběh - ten je ačkoli s jednoduchou dějovou kostrou velmi napínavý a kvalitní i když důležitější na této hře je samotné prozkoumávání herního světa a stovky vedlejších úkolů - přičemž svět na vaši postavu reaguje a vyvíjí se. Opravdu jen v málokteré hře je tato stránka natolik propracovaná - doslova všechno souvisí se vším. Herní lokace jsou kapitolou samou pro sebe - každé místo je originální, má svůj charakter, svého ducha a nějaký základní nápad, na kterém je postaveno - žádná lokace tady není jenom proto, aby v ní hráč nabral něco zkušeností a potom mohl dál. Myslím, že o atmosféře se už nemusím zmiňovat :-). Systém vývoje vaší postavy si troufám označit za jeden z nejzdařilejší a nejlepší v historii - vychází z proslaveného RPG systému GURPS (původně byl Fallout plánovan na jeho základě), nazývá se SPECIAL a dočkáme se ho třeba v dalším připravovaném RPG od Black Isle - Lionheartu (což je čistokrevná fantasy - na tom jde vidět, že univerzálnost zdědil SPECIAL od své předlohy). Abych to nějak shrnul, Fallout 2 byl, je a bude, stejně jako jeho předchůdce zářivou hvězdou na poli počítačových her, jinak z velké části plných nechutného smetí, nebo vyhaslých legend. Bude opravdu typickým příkladem toho, že hry jsou opravdovou a plnohodnotnou kulturou stejně jako třeba literatura, nebo film, ať si říká konzervativní ptactvo co chce.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Playstation hry na dotaz třeba

Counter-Strike 1.6 BETA : konzole

access_time05.duben 2020personRedakce

Zatímco ve hře samotné je novinek pomálu, interaktivní konzole vstoupila do další generace. Přinášíme bližší pohled na to, jak se integrace uživatelského rozhraní platformy Steam promítla do prostředí nejhranější akce historie. Úvodem je potřeba udělat si jasno o pojmu konzole. Zkušení hráči mi laskavě prominou a přejdou rovnou na následující odstavec. V tomto případě nejde o specializovanou herní platformu typu PS2 nebo podobně. Řeč je o zvláštním okně, které má klasicky podobu rolety, která se spouští během hry speciální klávesou ~ (tilda). V dolní části této rolety se nachází příkazový řádek, který slouží k zadávání příkazů hernímu engine. Průkopníkem této konzole je firma id Software, která ji poprvé použila ve hře Quake. Ptáte se, co vůbec dělá ve hře, navíc akční střílečce, nějaká příkazová řádka? Odpověď je třeba hledat s vědomím přítomnosti dalšího fenoménu, který přišel ve stejné době – konfigurační soubor. Důvodem vzniku „configu“, a potažmo konzole, byla narůstají složitost a komplexnost herních aplikací, které začaly mít spoustu parametrů, týkajících se nastavení samotné hry, grafického engine, zvuku, multiplayeru a mnoha dalších komponent. Pro takové množství nastavitelných parametrů bylo už například z důvodů přehlednosti nemyslitelné vyvíjet grafické uživatelské rozhraní. Vše bylo tedy uloženo v textovém konfiguračním souboru v podobě dvojic parametr-hodnota a konzole byla určena k editaci těchto nastavení během hry. Konzole dovoluje, kromě parametrizování hry, zadávání příkazů typu změna mapy nebo ukončení hry.V Quake se konzole velmi osvědčila a od té doby (1996) ji id Software použilo v každé jejich hře. Další firmy se nechaly inspirovat a tak se konzole dočkala i hra Half-Life firmy Valve. Counter-Strike je svou podstatou modifikace této hry, takže „zdědil“ také její konzoli. Ještě v minulé verzi 1.5 byla konzole beze změny v původní podobě, s přechodem na platformu Steam však byla kompletně nahrazena zbrusu novým uživatelským rozhraním. Steam je však daleko víc než unifikované uživatelské rozhraní a zaslouží si samostatný rozbor. My se budeme věnovat jeho vlivu na podobu konzole a dalších prvků grafického uživatelského rozhraní ve hře Counter-Strike.Ještě než se podíváme na konzoli samotnou, je třeba si všimnout, že rozhraní Counter-Strike bylo vyměněno od základů. Veškerá menu a stránky byly nahrazeny jednotně vyhlížející soustavou oken, podobných grafickému rozhraní dnešních operačních systémů. Na jednu stranu je možná škoda, že se ze hry vytratí prvky šité „na míru“, na druhou stranu získáme přehledné a pro běžného uživatele počítačů srozumitelné rozhraní se standardními prvky jako posuvné lišty, tlačítka, atd. Valve šlo dokonce do takových detailů, jako přítomnost tlačítka Start, promiňte, Counter-Strike, v levém dolním rohu obrazovky, jehož stisknutí rozbalí menu s hlavní nabídkou, nebo také horizontální lišta, ve které je zobrazen seznam všech otevřených oken. Po kliku na položky v této liště se samozřejmě příslušné okno zobrazí. No, nepřipomíná vám to něco? Nebudete si v takovém prostředí připadat jako doma? A o to přesně jde.A nyní se konečně dostávám k samotné konzoli. Klasická roleta vyjíždějící z horního okraje obrazovky byla také nahrazena oknem a je rozdělena na dvě části. Horní zobrazuje historii příkazů uživatele nebo zpráv herního engine a spodní je tvořena textovým polem na zadávání příkazů nebo nastavení parametrů. Stejně jako každé okno systému Steam umí docking – „přilepování“ k okrajům sousedních oken či obrazovky. To umožňuje snadné umísťování. Myší tak můžeme konzoli umístit na jakékoliv místo na obrazovce, můžeme měnit její rozměry nebo ji minimalizovat do horizontální lišty. Skvělé je, že takto funguje konzole i během hry, takže zatímco manipulujete s jejím oknem, nebo píšete nějaký příkaz, pod ní dále „jede“ hra a vy tak nepřijdete o přehled, co se právě děje.Konzole vychází uživateli ještě více vstříc dalšími pokročilými funkcemi. Kopírování a vkládání (copy&paste;) se mi sice ani ve verzi Steam 2.0 rozběhat nepodařilo, zato automatické navrhování a doplňování rozepsaných příkazů (programátorům jisté platformy známé jako IntelliSense nebo AutoComplete) fungovalo velmi dobře. Trochu mě mrzela absence funkce, která po stisku šipky nahoru vyvolá poslední odeslaný řádek. Možná jde pouze o nedodělek nebo naopak ochranu proti spammerům, kteří tuto funkci zneužívali k zaplavení textovými zprávami.Když už je řeč o nové konzoli a jejích vlastnostech, velmi mě potěšila proměna vyhledávání serverů – server browseru. Nejenže se také nachází v samostatném okně, ale také jej lze zobrazit během hry. Což konečně umožňuje brouzdání po jiných serverech bez nutnosti odpojení se. Ano, samozřejmě že už v předchozí verzi Counter-Strike se dalo spustit konzoli a pomocí příkazu connect se připojit na jiný server, ale už nebylo možné zjistit, jaká mapa na něm právě běží nebo jestli tam vůbec někdo hraje. A nový server browser je také vybaven dobře konfigurovatelným filtrem. Konečně je možné odfiltrovat servery plné i prázdné, servery s vysokým pingem nebo zaheslované. Aktualizace serverů lze provádět také během hry. Zvědavě jsem v tomto novém browseru hledal logo zeleného chlapíka v klobouku, ale zdá se, že Valve se bez GameSpy, resp. GameSpy Arcade technologie na rozdíl od jiných firem obešlo.Co říci závěrem? Do Counter-Strike se díky platformě Steam dostává ještě mnoho dalších změn či úplných novinek. Namátkou jmenuji například rozhraní pro přehrávání zaznamenaných dem, instant messenger typu ICQ, nebo například šachy nebo Go, které si budete moci zahrát během čekání na vaše vzkříšení. Je-li to krok správným směrem ukáže čas a reakce hráčské veřejnosti, každopádně Valve vykročilo jako první a já mu držím palce.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Magazín na dotaz třeba

Z čeho se skládá počítač – chlazení

access_time31.březen 2020personRedakce

Chlazení počítačů je pro počítače hodně důležité. Úkolem chlazení je odvést z vnitřku počítače teplo, které vzniká činností hardwaru. Existuje několik typů chlazení.Teplo se do vniřku počítačové skříně dostává hlavně kvůli procesoru. Další hardware, který se podílí na úniku tepla dovnitř počítačové skříně je grafická karta, pevný disk, operační paměť, zdroj a základní deska. Malé množství tepla se do vnitřku skříně dostává i díky přídavným kartám (zvuková apod.) a dalšímu přídavnému hardwaru.Existují tři typy chlazení.a) pasivní – jde o nepohyblivou součástku. Menší chladiče mohou být vyrobeny pouze z jednoho kusu kovu. Tyto chladiče se nejčastěji vyrábí z hliníku či mědi. Toto chlazení nevydává žádný hluk, chlazení nemá ani ventilátor. Tento chladič je větší než chladič aktivní, takže tím pádem je i dražší.b) aktivní – chlazení uvnitř počítačové skříně probíhá většinou díky ventilátoru. Toto chlazení se používá pro chlazení zdroje, procesoru, grafické karty a pevných disků. Tento typ chlazení je levnější než pasivní typ chlazení, ale také je hlučnější.c) kombinované – Jde o zkombinování pasivního a aktivního typu chladiče. Na pasivním chladiči je nasazen aktivní chladič, který pak tvoří proud vzduchu procházející pasivním chladičem.Existuje ještě několik dalších typů chlazení, které se ale moc nepoužívají. Jde třeba o vodní chlazení.Chlazení se k čipům lepí lepidlem k tomu určeným. Někdy se také může přišroubovat, musí na něm být ale k dispozici otvory. Chlazení musí být přichyceno velice pevně aby jste dosáhli optimálního tepla a snížení teploty uvnitř počítačové skříně.Chlazení vyrábí firmy Nexus, CoolerMaster, PrimeCooler, ZALMAN, THERMALTAKE, ale i český výrobce Aquacool.Nakonec dodáváme video s chlazením počítače v akváriu. Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny  

folder_openPřiřazené štítky

Unikátní rozhovorem se členem skupiny Anonymous

access_time31.březen 2020personRedakce

Přinášíme Vám unikátní rozhovor se členem skupiny Anonymous. Samozřejmě Anonymous = Anonymní, takže identitu tohoto člověka se nikdo z vás nedozví. Máme odpovědi na 14 otázek.1: Plánujete útok na jakoukoliv ze sociálních sítí?Ani cz ani sk Anonymous žádný takový útok neplánuje a ani plánovat nebude. Nemáme důvod a bezdůvodně neůtočíme!2: Plánujete nějaké útoky, které se netýkají dohody ACTA?Plánujeme pár útoků tykajících se pedofilních stránek apod. Datum a přesný cíl zatím nevíme.3: Pomáhají vám s útoky i cizinci (např. Američani)?Ne! Jediní s kým spolupracujeme jsou Slováci!4: Jaký máte názor na KSČM?Tohle je těžký zodpovědět, protože co jedinec to názor. Ale protože je to nedemokratická politická strana, tak spíše negativní!5: Jaký máte názor na dělnickou stranu?Zase jak říkám co jedinec to názor, ale odhaduji si říct, že negativní, protože úzce spolupracují s neonacisty a to je proti kodexu Anonymous6: Budete útočit na další parlamentní strany pokud bude schválena dohoda ACTA?Pokud bude schválena mezinárodní dohoda ACTA budeme nuceni v útocích i nadále pokračovat!7: Proč jste si vybrali jako cíl útoku zrovna ODS?Jako cíl jsme si ODS vybrali protože většina poslanců z této politické strany souhlasí s dohodou ACTA!8: Jak staří a mladí lidé se u vás najdou?Protože jsme anonymní uskupení tak věk samozřejmě neznáme. Ale může se k nám připojit prakticky kdokoliv.9: Jak jste spokojeni se současnou vládou?Je to věc názoru, ale obecně se dá říct, že spokojeni nejsme, už jen kvůli tomu, že naše vláda jedná za našimi zády a snaží se nás připravit o svobodu nás všech ve virtuálním světě.10: Jste spokojeni s tím jak o vás informují média nebo média zkreslují informace?Samozřejmě že nejsme! Nelíbí se nám to, že nás staví do situace kdy vypadáme, že jdeme proti společnosti obecně! Tenhle boj vedeme kvůli nám všem, takže i kvůli vám. Nejsme žádní teroristé jak nás nazývají média a vládní garnitura!11: Chystáte útok na média?I když by si to zasloužily tak nechystáme a žádný takový útok se bez vážného důvodu neuskuteční!12: Jsou k dispozici nějaké oficiální anonymous kanály, třeba na twitteru?Na twitteru zatím žádný oficiální kanál Anonymous cz-sk není, ale v současné době se na něm pracuje. na facebooku nás najdete na stránce Anonymous News (Czech Republic)13: Byl web ODS dobře zabezpečený, nebo bylo jeho hacknutí jednoduché?Neříkám že to bylo jednoduché, ale rozhodně jsme čekali, že to bude složitější. každopádně se ODS z prvního útoku neponaučila, a tak druhý útok a odcizení dat nebylo o nic složitější.14: Jak hodláte naložit se seznamem členů ODS?Zatím jsme tento seznam odeslali médiím. Jak s ním naložíme dál záleží jen na tom jak se postaví vláda k dohodě ACTA!  

folder_openPřiřazené štítky

Pařanův průvodce realitou

access_time01.duben 2020personRedakce

Dnes neosvětluji instalaci Windows 98 nebo novějších XP, ale připravil jsem takovou malou uživatelskou příručku ( user guide) na použití „reality“. Dnešní lekce má podtitul jak se seznámit s holkou. Následující řádky adresuji pařanům mužského pohlaví, ale pokud si je přečte nějaká mladá pařanka, snad se jí nic nestane. Ještě bych uvedl jeden komentář jak se seznámit s holkou neznamená jak dostat holku do postele, na gauč, na stůl, do křoví a podobně. První krokyNejdůležitější a nejsložitější věcí je, odlepit se od počítače. Přesto že se to těžko říká, pokud se chcete seznámit s holkou, je daleko jednodušší zvednout zadek a vyrazit ven. Poté co se rozhodnete vypnout PC, následuje další problém. Zvláště v letních měsících a po dlouhých LAN Párty nebo po extrémně vyčerpávajících Clanwarech sedací partie pařanů často obohacuje takzvaná zapářka (od toho pařan) jíž je nanejvýš nutné se zbavit. Proto hybaj pod sprchu! Pokud budete moci zodpovědně prohlásit Sector clear, vše se podařilo. Oblékání. Nanejvýš doporučuji použít čisté oblečení, nebo alespoň hadry které nesmrdí potem. Nezaškodí použít nějakou tu voňavku a podobné výmysly. Rozhodně neplatí, že správnej chlap má smrdět i z fotky!!! Když se oholíte a učešete, taky nic nezkazíte. Nezapomeňte na vyčištěné zuby, nebo alespoň žvýkačku. Jestliže budete pokaždé když promluvíte cítit smrad, nevěstí to nic dobrého. Tak to by bylo, teď už nezbývá než vyrazit do ulic.V akciNa světě je mnoho míst, kde byste mohli potkat nějakou pěknou a hodnou dívku. Neubráním se popisu některých obzvlášť vhodných. Jedním z nejoblíbenějších míst pro seznamku je hospoda, tedy místo většinou označované honosným názvem restaurace, klub, vinárna. Výhodou zařízení je, že se zde prodává alkohol. Je dobré si uvědomit do jakého druhu hospody míříte. Jestliže vyrazíte do taťkovské hospy, narazíte si maximálně tak vaši padesátiletou sousedku závislou na švestkovém destilátu. Mléčný bar – ne nadarmo se říká „To je holka krev a mlíko“, nevíte-li co přesně si pod pořekadlem představit, zajděte do mléčného baru a rozšiřte si obzory.Diskotéka – kdo z nás nikdy v životě nenavštívil diskotéku, ten jakoby nežil. Osobně nevzpomínám na tento druh podniků zrovna nejraději, ale je to jedno z nejosvědčenějších míst kde si najít novou známost.Místa pro seznámení krajně nevhodnáDámské záchodky – maximální šance potkat osoby opačného pohlaví, problém je, že by si dotyčné mohly špatně vysvětlit vaši snahu o seznámení a namísto přátelské konverzace byste obdrželi nelichotivé označení zvrhlík. S pověstí místního úchyláka si těžko najdete příjemnou známost.Školka – mnozí mladíci dávají přednost vyzrálejším ženám, třeba mladým matkám. Vysoká koncentrace těchto dam bývá v okolí dětských školek, je ovšem značně na pováženou vyhlížet krásku přímo před budovou. Vzhledem k tomu, že často až příliš pečují o své ratolesti, mohly by se domnívat, že čekáte spíš na jejich potomky. Zaručeně byste se z takovéto situace vyvlékali dosti ztěžka.Ženská věznice – místo s obrovským výběrem často nezadaných žen. Snad jediné pozitivum shazují značná negativa. Prvním z řady je, že na svou vyvolenou si nějakou dobu počkáte, udělá si na vás čas jen v návštěvních hodinách a vězeňský mundůr žádné dámě na kráse nepřidá. Jak začít rozhovor?Doporučuji nezkoušet se seznamovat, když jste zlití jak zákon káže. To poznáte tak, že nejste schopni vejít do dveří, nebo když žádáte kamarády o tanec. Mohlo by se stát, že slečně sice utkvíte v paměti, ale rozhodně ne tak, jak byste chtěli. Není také rozumné začínat konverzaci tím, že ve volném čase střílíte railgunem, nebo dáváte headshoty kalachem. Vzhledem k tomu, že počítačové hry jsou zejména doménou mužů, zůstali byste nepochopeni. Tím nechci říct, že byste se měli šprtat přednosti barev na vlasy, ale je vhodné najít nějaké společné téma. Z mé zkušenosti, pokud slečna začne hovořit o mobilních telefonech, zejména stylem že si pořídila nový kryt, nebo jak ji kamarádka prozvonila, popřípadě jak dostala od někoho nemravnou esemesku, či snad že má nejlepší Nokii široko daleko, zmizte. Je to dokonalým indikátorem toho, že dotyčná je zabedněná, neřku-li tupá. Když už přijde řeč na mobily, zkuste z ní vytáhnout číslo :) Není moc osvědčené hrát si na tvrďáka. Pro nezasvěcené: dělat ze sebe frajera, žmoulat žvýkačku tak, až vám je vidět do krku, používat hrubé výrazy a neustále odplivovat. Naopak se vyplatí být galantní. Nemám tím na mysli, že do svého oblíbeného klubu dorazíte v obleku z 30. let s šálou kolem krku, ale slušností získáte víc, než hraním na pana drsňáka.Nepříjemné situaceCo si budeme namlouvat, občas se při seznamování stane řada nepříjemných a trapných věcí. Tady představím některé častější. Dosti trapná situace je, když mluvíte s nějakou vyvinutější slečnou a váš pohled neustále těká do výstřihu a ne a ne se jí dívat do očí. Jestli si myslíte, že na chvilku můžete sklopit zrak a nikdo si toho nevšimne, ani netušíte jak se pletete. Tak pozor na to. Když už spácháte takové faux-pas, nezbývá než se z toho vykecat. Zkuste třeba pochválit řetízek kolem krku, nebo nějakou podobnou lest. Problémy se vyskytnou v situaci, když jde ona obdařená krasavice s přítelem a upozorní ho na váš vytřeštěný pohled. V takové situaci dotyčnému nezbývá, než vás inzultovat, takže zmizte. Neplatí pro příslušníky elitních jednotek.Nervozita – nejúpornější nepřítel každého z nás. Dokáže nás dostat do těch nejhloupějších situací, aniž bychom to vůbec tušili. Různí lidé reagují na přemíru nervozity různě. Jeden si hraje s mobilem, druhý se šťourá v nose, třetí koktá. Na rozdíl od světa her, v „reálu“ se bavíte vždy pouze s lidmi, tak to berte v klidu :)Nejodpornější a nejtrapnější je, když si z vás vyvolená dělá blbečka, tím hůře když to provádí společně s několika kamarádkami. Jak tuhle situaci poznat vám neprozradím, ale rozhodně pochopíte, až se do ní dostanete. cybervztahPro línější z nás existuje seznámení pomocí internetu. Nespornou výhodou je, že se nemusíte zvednout od počítače, nejsou cítit nemyté nohy a umaštěné vlasy zůstanou skryty. Zásadní nevýhodou je absence fyzického kontaktu. Může se stát, že ze sexy blondýnky se vyklube nepříliš sexy chlapík s chlupatýma ušima. Výpovědi uživatelů e-seznamky se liší někteří nadávají, jiní jsou nadmíru spokojeni. Začínajícím kyberbaličům doporučuji wotchkův článek, věnující se dané problematice důkladněji.Tak to je pro dnešek vše, přeji vám hodně štěstí a fragů!

folder_openPřiřazené štítky

Anonymous – co to vlastně je

access_time02.duben 2020personRedakce

Jelikož se teď o této skupině hodně mluví rozhodl jsem se o ní napsat článek. Existuje československá skupina Anonymous, ale „zakladatelé“ skupiny Anonymous jsou z USA. Nejen v USA, Česku či Slovensku působí skupina Anonymous, tato skupina funguje v mnoho dalších zemích. Já se v tomto článku zaměřím jak na americkou tak na československou skupinu.Jak už z názvu vyplývá tak Anonymous je anonymní skupina. Anonymous protestují proti věcem, které se jim nelíbí. Hackují účty, zatěžují webové stránky apod. Do Anonymous se neřadí jen hackeři, ale i uživatelé, kteří o hackování nic nevědí a řídí se dle instrukcí profesionálů – tito uživatelé třeba zatěžují webové stránky.Anonymous nemají žádnou pevnou strukturu, takže není snadné je dohledat. Členi této skupiny jsou napojeni na IP adrese většinou v USA a v Rusku (ale i jinde) díky různým programům.Anonymous vlastně nemají oficiální kanál na youtube, twitteru či facebooku. Je to skupina bez pevné struktury. Nejznámější buňka Anonymous v České a Slovenské Republice je zde – jejich facebook. Youtube účet vlastní mnoho členů z Anonymous, protože hodně členů chce uploadovat videa uploaduje je přes svůj youtube účet. Uploadování přes jeden účet na youtube by bylo moc komplikované. Tím pádem pak nějaké děti šíří zprávy, že Anonymous zaútočí na facebook. To cílem této skupiny rozhodně není, protože facebook slouží pro naší komunikaci. Oni nechtějí škodit lidem, vypínat semafory apod. Chtějí pouze svobodu.Českoslovenští Anonymous se většinou dorozumívají přes IRC kanál. V době útoků na různé weby je na něm napojeno až 2000 lidí. To je myslím celkem zajímavé číslo.Američtí Anonymous se nabourali do počítačů firmy Apple či do sítě firmy Sony. Dále se nabourali do americké Ústřední zpravodajské služby. Anonymous také napadli webové stránky FBI a Bílého domu, ale i mnoho dalších stránek. Cílem této skupiny není vyvolávat chaos bez příčiny. Některé z těchto webů napadli třeba kvůli zrušení webu megaupload.com, ale i dalším věcem. Napadli také mnoho pedofilních stránek.Českoslovenští Anonymous zatím útočili na různé stránky vlády, ale také hackli web ODS a médiím odeslali osobní informace o členech této strany. Proč zrovna ODS? Protože většina z nich souhlasí s dohodou ACTA, která ohrožuje naší svobodu. Také odstavili weby jako je osa.cz či stránky protipirátské unie.Nakonec dodávám vyjděte dnes do ulic protestovat proti dohodě ACTA, která omezuje svobodu. Každý člověk bude dobrý a pokud chcete dát najevo svůj názor je potřeba vyjít do ulic. Pokud nevíte co je to ACTA podívejte se třeba na wikipedii a bude vám jasné jak se na nás chtějí přiživovat http://cs.wikipedia.org/wiki/Anti-Counterfeiting_Trade_Agreement#Kritika. Pokud se vám to zdá moc odborné tak zadejte ACTA do googlu a určitě něco najdete.

folder_openPřiřazené štítky

Učíme se programovat – Python – 4. díl

access_time02.duben 2020personRedakce

V tomto dílu si řekneme jak udělat náhodná čísla. Dále si povíme jak udělat to aby mohl s programem pracovat i uživatel a zadávat do něj třeba nějaké čísla, později si řekneme i o tom jak tam může přidávat text.První si tedy řekneme jak produkovat náhodná čísla. Je to úplně jednoduché, ale musíte si pamatovat příkazy, které se pro to používají, protože bez nich to prostě nejde. První zadejte příkaz „import random“ (bez uvozovek) – tento příkaz musíte použít vždy, protože přidá do kódu dodatek k pythonu. Potvrďte enterem a pak napište „random.randint(nějaké číslo,nějaké číslo). Pak to bude vypadat třeba takhle: random.randint(1,10) a tento příkaz vyprodokuje jakékoliv náhodné číslo od 1 do 10.Tuto funkci můžete využívat u mnoha věcí, třeba můžete sčítat náhodné číslo s náhodným číslem, násobit apod. Bude se vám to hodit i v různých programech, třeba když budete chtít v tom programu udělat něco jako je losování nebo cokoliv jiného s náhodnými čísly.Další věc, kterou jsem říkal, že si dnes povíme je to aby uživatel mohl zadávat nějaké čísla atd. Použijeme pro to příkaz print input(„Prosim zadejte cislo: „). Python pak zobrazí text Prosim zadejte cislo a vy zadáte číslo. Můžete třeba i chtít aby uživatel zadal dvě nebo více čísel a ty pak sečíst, což není vůbec složité. Napíšete příkaz: print input(„Prosim zadejte cislo: „) + input(„Prosim zadejte druhe cislo“). Po zadání obou čísel je python sečte a zobrazí výsledek. Samozřejmě s nimi můžete i násobit, dělit apod.Zkuste si mnoho různých věcí a prostě jednoduše experimentujte s těmito funkcemi, ale i s věcmi z předchozí lekce. Je potřeba cvičit a ono si tím procvičováním i hodně věcí zapamatujete a navíc je i celkem zábavné, což je pro vás dobré pokud vás učení nudí. Určitě není dobré vykašlat se na to už teď jako jsem to já udělal před několika lety, ale co teď už je mi to jedno.Reakce na Učíme se programovat – Python – 4. dílstepy Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny

folder_openPřiřazené štítky

Infografika: Deset trendů, které změnily to, jak pracujeme

access_time05.duben 2020personRedakce

Obrázek je lepší než tisíc slov, takže pokud se vám nechce číst, zkuste se přímo podívat na následující infografiku. Možná v ní najdete inspiraci pro vás samotné, ale třeba i pro vaši firmu. Co tedy bude mezi nejpodstatnějšími trendy v zaměstnáních v roce 2016? Práce na dálku, ale to už asi tušíte, že nejde o žádnou novinku či revoluci. Přizpůsobivé pracovní prostředí, čas i vůbec podmínky, pochopitelně za vydatné pomoci informačních technologií. Projeví se i větší vliv millenials nastupujících do rozhodujících pozic.Ještě více pozitivní pro zaměstnance a zaměstnávání bude více pozornosti věnované nalezení vhodnějšího souladu mezi prací a životem. Nebude chybět ani snaha o rozmanitost, ať už jde o pozornost věnovanou zaměstnávání žen a mužů. Informační technologie pomohou lépe měřit a zlepšovat výkon, ale hlavně efektivitu.Je dost jisté, že přivítáte i transparentnost, větší zapojení pomůcek pro kolaboraci, spolupráci týmů, ruku v ruce s větším zapojením zaměstnanců do rozhodovacích i řídících procesů. Nebude chybět ani sociální zodpovědnost, kdy společnosti pochopí, že je dobré více dávat a ne pouze brát.A poslední desátý bod? Ten předpokládá, že vše výše popsané pomůže k neustálému zlepšování.

folder_openPřiřazené štítky

Jak poznáte špatného zaměstnavatele

access_time05.duben 2020personRedakce

Špatný zaměstnavatel může napáchat hodně škody.Během naší pracovní kariéry se můžeme setkat se skvělými zaměstnavateli, kteří nám vytvoří inspirující a příjemné pracovní prostředí. Na druhou stranu se nám lehko může stát, že budeme muset pracovat pro společnosti, které nejsou schopné poskytnout svým zaměstnancům přiměřené (a někdy ani legální) podmínky k vykonávání jejich práce. Pro někoho, kdo se zapletl se špatným zaměstnavatelem, to může být frustrující zkušenost. Jak ale špatného zaměstnavatele poznat?Absence vedeníNěkteří z nás trpí pod nadvládou zamindrákovaného šéfa, ale být bez vedoucího může být pro společnost přímo devastující. Bez řádného a efektivního vedení postrádá organizace odpovědnost a směr. Pokud děláte pohovor ve firmě, která nemá stabilní vedení, může to být jasným ukazatelem, že není schopna poskytnout stabilní, motivující a příjemné pracovní prostředí. Pokud se ve společnosti střídá hodně výkonných pracovníků, mohlo by to znamenat nestabilní budoucnost, a to nejen pro firmu.Nedostatek organizacePřijdete první den do práce a váš nadřízený není přítomen a nikdo jiný netuší, že jste měli toho dne nastoupit, váš počítač je práceschopný až po týdnu a dodnes netušíte, jakou máte náplň práce – rozhodně je něco špatně. První dojem nových zaměstnanců může být jen negativní. Pokud pracujete ve společnosti, která nemá jasně a přehledně definované procesy a postupy, pravděpodobně se setkáte s velkou frustrací na pracovišti. Kolegů, nadřízených, a nakonec pravděpodobně dostane i vás.Chabá komunikaceNěkteré firmy sdílejí zápisy z jednání vedení se svými zaměstnanci. To může působit transparentně a povzbudivě. Zaměstnanci totiž potřebují informace o stabilitě a cílech společnosti, ve které pracují, naopak nedostatečná komunikace může vést k pocitu odcizení a nedůvěry mezi pracovníky a může vytvářet zbytečné bariéry na pracovišti. Vytvoření jasně definované komunikační politiky může být pro všechny členy společnosti nesmírně přínosné.Nepravidelné výplatyPro většinu z nás je plný úvazek jediným zdrojem našich příjmů. Pokud se stane, že váš zaměstnavatel častokrát zpozdí nebo nesprávně vyplatí mzdy, zvoňte na poplach. Váš zaměstnavatel má buď finanční problémy, nebo není dostatečně organizován, aby vyplatil mzdy efektivně. Nehorší variantou vůbec je, když zaměstnavatel záměrně zdržuje vaši výplatu. Ať už se stalo cokoliv, je třeba okamžitě řešit vzniklé problémy. Dobrý zaměstnavatel totiž vždy zajistí, aby zaměstnanci byli vypláceni přednostně a včas.Nenaplněné slibyVšichni víme, že je snadné věci slíbit, ale těžší je své sliby splnit. Dobrý zaměstnavatel proto nikdy svým zaměstnancům či klientům ústně nic neslibuje. Pokud je společnost v situaci, kdy může něco slíbit či nabídnout, vždy je nejlepší to učinit písemně. Zásadně se spoléhejte jen na to, co je v písemné formě. Zaměstnavatel vám při pohovoru slíbí například rezervaci místa v garáži, ale pokud nemáte písemný důkaz, snadno se může stát, že nebudete mít kde parkovat.Naštěstí se mnoho společností snaží o to, aby svým zaměstnancům nabídly to nejlepší. Tyto společnosti jsou ve svém odvětví známé a respektované. Práce pro ně může být obohacující a zajímavá. Nicméně existují i společnosti, které naopak investují méně do svých zaměstnanců; ty jsou naštěstí ve svém oboru také dobře známé. S rozšířením sociálních médií a anonymní sférou blogů je pro zaměstnavatele stále těžší diskriminovat své zaměstnance.Pokud hledáte nové zaměstnání, udělejte si průzkum a hodnocení potenciálních zaměstnavatelů, a pokud si budete všímat výše uvedených znaků a vyvarovat se jich, ušetříte si časté bolesti hlavy a četná zklamání.

folder_openPřiřazené štítky

» Zeebo – old-gen konzole pro chudé dává smysl

access_time05.duben 2020personRedakce

Na první pohled to vypadá jako špatný vtip, ale když se na to člověk podívá z jiné stránky, může levná konzole Zeebo mít úspěch. Z pohledu hardcore hráče nepřipadá v úvahu hrát na něčem jiném než je slušné PC či na jedné z velkých konzolí. Další možností jsou handheldy a pro někoho je variantou také mobilní telefon. A právě mobilní telefon má s novou konzolí Zeebo nejvíce společného. Bude totiž fungovat na podobném principu a díky tomu se může rozšířit i do míst, kde pevné připojení k internetu nepřipadá v úvahu. V tom tkví největší naděje na úspěch této malé konzole.Zásadním předpokladem pro masové rozšíření nového produktu je vždy cena. Nechci tvrdit, že kvalita jde až na druhou kolej, ale cena je přeci jenom prvním impulsem ke koupi. Zeebo startuje v Brazílii s cenou nastavenou na 199$ (cca. 3800 Kč), což se na první pohled může zdát jako hodně. Skutečně z našeho pohledu si za tuto částku pořídíte PS2 s pár hrami, nebo při troše hledání narazíte dokonce na X360 Arcade. Jenže Brazílie není Evropa ani USA. V Brazílii a teď dobře poslouchejte stojí Playstation 3 nebo X360 neuvěřitelných 1100$ a Nintendo Wii rovných 1000$! Pro tyto konzole tam zkrátka neexistuje reálný trh a jedinou šancí jak je získat je na černém trhu. S hrami je to úplně stejné. Stačí prstem ukázat na vámi zvolenou hru a „obchodník“ se po pár hodinách vrátí s no-name diskem, na kterém snad něco najdete.Zeebo míří na trh v Braziílii, Rusku, Indii a Číně, přičemž potencionálně může oslovit až 800 milionů uživatelů. Po technologické stránce Zeebo běží na mobilní platformě Qualcomm s procesorem ARM11 QDSP-5 na taktu 528Mhz, což je zhruba výkon dnešních běžných smartphonů. O grafiku se stará Qualcomm Adreno 130 s nespecifikovanou velikostí paměti. Paměť RAM má skromných 128 MB DDR SDRAM + 32 MB DDR SDRAM dodatečné vyrovnávací paměti. Hry bude možné pouze stahovat a to na malinkatý 1 GB NAND Flash disk. Ovšem díky velikosti her nepřekračující 50 MB to zase taková tragédie být nemusí. Horší je fakt, že jednou zakoupenou hru přes interní digitální distribuci v ceně mezi 5-15$ bude nutné po každém jejím smazání z disku znovu zaplatit, pokud si jí budete chtít někdy opět zahrát. Nebude to ovšem plná částka ale jakýsi menší poplatek za re-download. Z dalších vlastností konzole jmenujme 3x USB 2.0, SD Card Slot nebo maximální rozlišení grafiky 640×480 VGA, což zní dost prehistoricky. Váha konzole je příjemných 0.9 kg  a třeba samotný adaptér X360 váží víc jak celá konzole Zeebo.Nyní se dostáváme k jádru věci a to k tomu, proč si např. lidé z časopisu Forbes ( a nejenom oni) myslí, že Zeebo má šanci na úspěch. Stahování her a dokonce i updatů konzole totiž bude probíhat přes 3G bezdrátovou síť, což je mobilní síť, která v těchto oblastech v dostupnosti vysoce převyšuje klasické připojení k internetu. Pointa je jasná. Každý kdo má mobilní telefon, má také SIM kartu a právě se SIM kartou bude Zeebo spolupracovat. Update konzole tak může proběhnou zcela automaticky i ve vaší nepřítomnosti, stačí mít konzoli zapnutou v pohotovostním režimu a díky 3G technologii dojde k jejímu updatu zcela bez vaší nutnosti cokoliv stahovat. Pro neznalé uživatele je to veliká úleva a nemusí se o nic starat. S tím souvisí absolutně bezproblémové stahování her.Představitelé Zeebo si nechali udělat rozsáhlý průzkum v teritoriích jako je Brazílie či Mexiko a zjistili, že tamější lidé prakticky nemají ponětí o nových hrách, které známe my. Neexistuje tam herní marketing, protože ti lidé nemají peníze na velké konzole. Ale většina z nich má mobilní telefon a prakticky každý z nich někdy na mobilu hrál nějakou menší hru nebo si stáhl vyzvánění. Proto Zeebo běží na mobilní technologii a proto existuje reálná šance, že by lidé místo hraní her na malých obrazovkách svých mobilních telefonů s radostí přešli na něco většího a přitom poměrně cenově dostupného. Teď si asi někdo říká, proč hrát na Zeebo, když zde máme telefony jako iPhone. Opět je zde rozhodující cena a iPhone v Brazílii seženete s tarifem za zlodějských 2400$, což si mohou dovolit jen ti nejbohatší.Se špatným povědomím o hrách také souvisí jejich kvalita, která je v našich podmínkách na zcela jiné úrovni. Jenže lidé v těchto zemích třeba nikdy nehráli Quaka, neví jak vypadá Duke Nukem 3D a možná ani nikdy žádnou 3D hru neviděli. Pro nás tyto legendární staré kousky mohou vyvolávat snad jen vzpomínky, ale pro ně to bude zážitek zcela nových rozměrů. Zeebo přichází z předinstalovanými verzemi FIFA 09 Soccer, NFS: Carbon, BRain Challenge, Prey Evil a ke stažení zdarma je připraven Quake. Samozřejmě, že tyto hry mají grafiku přizpůsobenou systému a budou vypadat zkrátka jako hry na dnešní výkonné mobilní telefony. Dále ke stažení během launche mají být k dispozici tituly jako Tekken 2, Resident Evil 4, Crash Badicoot či Ridge Racer. Během dalších 3 měsíců má do herního katalogu Zeebo přibýt další třicítka her. Již nyní se na vývoji her podílí známé firmy jako EA, Namco, Capcom, Activision, THQ, id, Pop Cap či Gameloft. Zájem ze strany velikých firem je logický, protože pirátství na této platformě neexistuje a potenciál pro rozšíření je značný.Zeebo také nabízí vlastní Z-Credits, což je obdoba MS points u Xboxu a nákup her bude probíhat přímo v rozhraní konzole. Vše má být maximálně intuitivní. Během roku by konzole Zeebo měla jít s cenou někam ke 150$, což jsou náklady na nákup běžného mobilního telefonu. A díky tomu, že Zeebo je vlastně takovým větším mobilním telefonem (bude možné přes něj přijímat SMS), pak zde šance na úspěch určitě je. To by bylo, aby si z těch 800 milionů potencionálních zákazníků Zeebo pár milionů hráčů nepořídilo. Playstation 2 si od svého launche před x lety koupilo více jak 140 milionů lidí a podle některých odhadů má Zeebo reálnou šanci této hranice dosáhnout během jednoho roku! Zdá se to jako odhad nějaké šílené věštkyně, ale když vezmeme v úvahu fakt, že lidé v těchto zemích zkrátka na jiný herní systém nemají peníze, pak to zase tak nereálně nevypadá. Teď je pouze otázkou, kolik lidí v těchto chudých oblastech má skutečně zájem o hraní her.  Také jsem zvědavý, jaká bude reakce Nintenda, Sony a Microsoftu. Můj nedávný tweet tak beru zpět a dávám konzoli Zeebo šanci.

folder_openPřiřazené štítky

Recenze NAVIGON 8410

access_time04.květen 2020personRedakce

Navigace NAVIGON není třeba dlouze představovat, protože tu již nějaký ten rok útočí na vrchol trhu s GPS přístroji. Nadvláda TOMTOMU, případně GARMINU tak již brzo skončí vzhledem k velkému technologickému vývoji navigací NAVIGON.Před několika roky přišly modely 7110 a 8110, které velmi dobře zaútočili na TOP modely GPS navigací ostatních výrobců. V této recenzi se budeme zabývat posledním TOP modelem navigací NAVIGON, konkrétně typem 8410. Na trhu je ještě verze 8450 Live, která má navíc modul, kdo kterého zasunete SIM kartu, která Vám zpřístupní služby NAVIGON Live Services.Již před pár měsíci, kdy jsem viděl první obrázky a první technickou specifikaci, jsem byl naprosto nadšen. Ostatně jsem nadšen vždy při uvedení nějakého TOP modelu navigací NAVIGON. Nejvíce mě asi ohromil 5-ti palcový skleněný displej, rychlý procesor o taktu 600Mhz a nová funkce REAL CITY VIEW 3D, kdy si při navigaci připadáte jak v počítačové hře, ve které se Vám zobrazuje vymodelovaný reálný svět.Pojďme se podívat na navigaci podrobněji. V základním balení kromě navigace samotné najdeme velmi bohaté příslušenství. V krabici tak najdeme síťovou nabíječku, kterou lze nabíjet navigaci s elektrické zásuvky, dále autonabíječku, v jejímž kabelu je integrována anténa pro příjem dopravních informací, ochranný pytlík, USB kabel, manuál v českém jazyce. CD se softwarem v balení nehledejte, ten je uložen přímo v paměti navigace, takže ho lze nainstalovat po připojení přístroje k počítači. Také v balení najdeme samolepky, které je dobré nalepit na okno automobilu, v případě že necháváme navigaci v autě. Na samolepkách je informace, že navigace je chráněna PINem, který znemožní případnému zloději další používání GPS přístroje. Možná je ale lepší na navigaci v autě neupozorňovat. Osobně parkuji na relativně bezpečných místech, takže navigaci nechávám dost často na držáku, nicméně nejbezpečnější je samozřejmě navigaci z auta vyndat. Ještě jsem zapomněl na držák navigace, který se připevňuje na čelní sklo automobilu.Navigon vymyslel novou konstrukci, a držák se nám podstatně zmenšil, oproti chapadlovitým držákům, které byly u modelů 7110 a 8×10. Byly to výborné aktivní držáky, i když je pravda, že časem se mohla velká přísavka trochu unavit a držák svoji váhou padal dolů. Navigon vymyslel kompaktnější držák, který má nový upínací mechanismus, který vypadá velmi bytelně a myslím si, že se jen tak hned neunaví, ani když ho necháte na přímém slunci. Opět je aktivní, takže nemusíte neustále připojovat kabel nabíječky.Samotné navigaci vévodí, jak již jsem zmínil, velký 5-ti palcový skleněný displej. Tento displej je kapacitní, takže nezáleží jakou silou se ho dotknete, ale spíše záleží na velikosti plochy prstu, kterou se ho dotýkáte. Stejné displeje nalezneme například v iPhonu. Displej je lemován černým rámem, který je zapouzdřen stříbrným kovovým elementem. Navigace díky němu vypadá opět velmi luxusně, jako pravý šperk. V levém spodním rohu je integrovaný mikrofon, který je součástí integrovaného bluetooth handsfree. Na levé hraně přístroje najdeme slot pro připojení DVB-T modulu. Tento modul jsem neměl v době testování k dispozici, nicméně, pokud se mi ho podaří získat, jistě ho také otestuji. Díky němu lze sledovat digitální televizní vysílání přímo na displeji navigace. Za jízdy to však raději nezkoušejte, je to krajně nebezpečné. Na spodní hraně navigace najdeme miniUSB konektor pro připojení datového kabelu, případně nabíječky, hned vedle je audio konektor typu jack o rozměru 3,5mm, pak zde najdeme mikrospínač RESET, slot na microSD karty, ve kterém je vložena 2GB karta. Na horní hraně najdeme stříbrné zapuštěné tlačítko pro zapínání a vypínání navigace. Záda navigace jsou vyvedená v černém matném provedení. Kromě konektoru pro připojení navigace do držáku je zde také žebrování, které kryje reproduktory. Také je zde konektor pro připojení externí GPS antény, který je zakryt gumovou krytkou.V srdci navigace bije procesor Centrality o taktu 600Mhz. Vzhledem k pokročilému 3D zobrazení mapy je výkon opravdu potřeba, takže navigace má opravdu velmi rychlé odezvy a celkový obraz při navigování je velmi plynulý. O navigování si však řekneme o pár řádek níže.Po zapnutí přístroje se nám zobrazí hlavní menu, ve kterém je možné si vybrat mezi čtyřmi hlavními funkcemi. NAVIGACE, TV, Multimediální přehrávač a Telefon. V případě, že není připojen televizní modul, je tato volba zašedlá. Funkce multimediální přehrávač Vám umožní prohlížet fotografie, přehrávat hudbu a filmy přímo z paměťové karty. To mě velmi potěšilo, protože díky tomu není navigace tak moc jednoúčelové zařízení, ale stává se z ní multimediální centrum, které Vám nahradí drahé DVD přehrávače integrované do palubních desek, případně hlavových opěrek automobilů. Co mě ale nepotěšilo, byla základní nabídka přehrávaných formátů. Co se týká videa, tak lze přehrávat formát WMV, z audia si NAVIGON poradí s formátem WMA, a v případě obrazových formátů je možné použít JPG, BMP. Ostatní formáty jako MP3, AVI, atd. je možné přehrávat pouze po zakoupení příslušných kodeků na www.navigon.comV základním menu najdeme dále volbu TELEFON. Přístroj má rozhraní bluetooth, díky kterému je možné použít navigaci jako handsfree. Párování jsem zkoušel z telefony NOKIA 5800 a 6500 a vše proběhlo bez problémů. Po spárování přístrojů je možné přenést do paměti navigace telefonní seznam. V něm je pak možné fulltextově vyhledávat pomocí virtuální klávesnice. Dále je možné načíst z telefonu historii hovorů a také je možné předvolit 4 nejpoužívanější čísla do kláves rychlé volby.Pojďme se však již věnovat samotné navigaci. Veškerá grafika v menu je naladěna do černých barev. Menu v podstatě shodné s předchozími modely. Proč ale měnit něco, co je perfektní, že? Takže v základním navigačním menu jsou čtyři velká tlačítka NOVÝ CÍL, MOJE CÍLE, DOMŮ a ZOBRAZIT MAPU. Po klepnutí na NOVÝ CÍL je možné ihned zadávat adresu, případně bod zájmu. Zadávání je velmi intuitivní a pohodlné. Přes celý displej se nám zobrazí virtuální klávesnice, ze které postupně mizí písmena, podle existujících kombinací názvů měst, ulic a čísel popisných. Pokud máme zadán cíl, stačí se dotknout tlačítka SPUSTIT NAVIGACI a můžeme startovat motor. Máme však také možnost stisknout tlačítko možnosti a nechat si zobrazit informace o cíli, tento cíl uložit, případně zobrazit na mapě, dále je možné cíl přidat k trase, hledat v jeho okolí a také zde máme volbu zadat souřadnice. Pokud však spustíme navigaci, začne se nám generovat trasa a pokud máme aktivovánu funkci MY ROUTE, nabídnou se nám tři různé alternativy cesty. Tato funkce nám nabídne optimální trasu, rychlou trasu a případně trasu, po které jezdíte nejčastěji. Tato poslední volba funguje tak, že navigace se sama učí trasy, kudy nejčastěji jezdíte a podle toho pak vyhodnotí Vaši oblíbenou trasu. NAVIGON 2410 vs NAVIGON 8410 vs NAVIGON 8310Samotné navigování s NAVIGONEM 8410 je pak velký zážitek. Díky rychlému procesoru, který bije v srdci NAVIGONU je obraz velmi plynulý. Navigon konečně pochopil, že k velmi pěkné grafice je potřeba dodat taky velký výkon, aby navigace byla plynulá. Takto plynulý obraz jsem na jiné navigaci neviděl. Navigon má absolutně perfektní zobrazení mapy i všech potřebných údajů. Ve spodní části obrazovky se zobrazují ovládací tlačítka, v levé části je indikátor změny směru a v pravé části jsou dvě konfigurovatelné pole kde se zobrazuje aktuální rychlost, čas do cíle, vzdálenost do cíle, případně nadmořská výška. Díky funkcím jako je PANORAMA 3D si můžete vychutnat 3D krajinu, LANDMARK 3D Vám zobrazí zajímavá místa v 3D, funkce CITIVIEW 3D Vám zase zobrazí obrysy budov, a jako třešnička na dortu je funkce REALCITY 3D. Pokud je daná oblast zmapována pomocí této technologie nebudete věřit vlastním očím. Na displeji navigace se Vám zobrazí trojrozměrný svět, ve kterém budete vedeny 3D ukazateli. Uvidíte 3D budovy, stromy, autobusové zastávky, uvidíte silnici, která je reálně pokreslena jízdními pruhy a přechody. To je absolutně unikátní funkce. V České republice si ji zatím moc neužijeme, ale pokud vyjedete za hranice, budete zírat, stejně jako jsem zíral já. To už je opravdu poslední stupeň od navigace, kterou nám jistě brzo nabídne GOOGLE a jeho street view, což je již zobrazení reality.Navigon je naplněn po okraj nerůznějšími navigačními vychytávkami, kromě již zmíněných funkcí, bych jmenoval ještě tyto. V paměti navigace jsou uloženy informace o dopravních značkách, takže se Vám v mapě zobrazují zákazy předjíždění, různá omezení rychlosti a další typy značek. Dále Navigon umí navigovat v jízdních pruzích, díky funkci REALITY VIEW Vám zase zobrazí složité dopravní tepny, tedy hlavně sjezdy z dálnic v grafické podobě. Navigon Vás také bude varovat před prudkými zatáčkami, dopravními zácpami a poskytne Vám informace o nejbližším parkovišti. Je toho opravdu hodně co NAVIGON umí. Všechny tyto funkce ho katapultuji na vrchol navigačního nebe. Zmíním také perfektní hlasovou navigaci, která obsahuje více než 200 hlasových povelů. Díky tomu na Vás tak navigace mluví příjemným ženským hlasem, který je zasazen do plynulých vět.Velkou novinkou je funkce záznam trasy, díky kterému lze projížděnou trasu zaznamenávat ve formátu KLM. Ten je pak možné otevřít například v GOOGLE EARTH a nechat si zobrazit projetou trasu

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Herní příslušenství na dotaz třeba

SSD disky

access_time02.duben 2020personRedakce

SSD disky slouží pro ukládání dat. Ukládání dat na SSD disky funguje většinou díky flash paměti. Narozdíl od magnetických pevných disků nemají SSD disky pohyblivé mechanické části, takže SSD disky mají velkou výhodu v úspoře energie. SSD disky by postupně mohli nahradit pevné disky.SSD disky mají docela nízkou hmotnost. Vyrábějí se ve velikostech 1.8 palce, 2.5 palce, ale i 3,5 palce. SSD disky se připojují stejně jako pevný disk a to i do systému přes PCIe či SATA konektor.Výhodou SSD disků je jak už jsem se zmínil nízká spotřeba. SSD disky také zvyšují výkon systému. Další výhodou je, že jsou narozdíl od pevných disků tiché a také mají větší přenosovou rychlost dat. Jak už jsem se zmínil mají nízkou hmotnost, díky nízké hmotnosti a malé spotřebě jsou vhodné do netbooků, notebooků a dalších přenosných zařízení.SSD disky mají, ale i mnoho nevýhod. Nevýhodou je, že počítačové systémy berou SSD disky jako klasické pevné disky, což je pro SSD znehodnocující a pak mají nižší výkon. Týká se to třeba Windowsu 7. Linux, který si můžete stáhnout úplně zadarmo a nemusíte za něj platit je pro SSD disky mnohem lepší. Díky tomu, že SSD disky fungují na flash paměti, která má omezenou živnost, SSD disky nemají oc dlouho životnost. Samozřejmě, ale záleží na ceně a kvalitě SSD disku. Poslední nevýhodou o které se zmíním je cena. SSD disky stojí mnohem víc než pevné disky.SSD disky vyrábí mnoho známých výrobců. Jde třeba o Kingston, Intel, A-DATA, ale i mnoho dalších známých výrobců. Pokud si budete SSD disky chtít pořídit myslím, že výrobce sami uvidíte. Spekuluje se o tom zda budou mít SSD disky budoucnost. Já si myslím, že pokud by se odstranily nedostatky určitě by budoucnost měly. Určitě by to chtělo zvýšit kapacitu dat SSD disků, snížit cenu, ale odstranit i další nevýhody. Uvidíme za pár let (možná desítek let).

folder_openPřiřazené štítky

Z čeho se skládá počítač – grafická karta

access_time02.duben 2020personRedakce

Grafická karta je komponent počítače, který slouží k zobrazování obrazu na monitoru. Některé grafické karty jsou integrované (na pevno) na základní desce, ale to je jen u kancelářských a starších počítačů. Integrované grafické karty se značí IGP. Novější nebo herní počítače mají grafickou kartu většinou samostatnou. Pokud tedy není grafická karta integrovaná na základní desce připojuje se většinou pomocí PCI-Express slotu. U notebooků jsou grafické karty součástí čipsetu.Grafická karta se dělí naa) Paměť – Na paměť se ukládají informace, které jsou potřebné pro grafické výpočty. Integrované grafické karty používají operační paměť počítače (RAM). Samostatné grafické karty mají vlastní paměť DDR, DDR2 či DDR3 a nebo GDDR2, 3, 4 či 5. Čím vyšší číslovaní tím větší rychlost. Nejrychlejší je GDDR5, která má frekvenci 3,4GHz až 5,6GHz a propustnost 108,8 až 179,2GB za sekundu.b) GPU (grafický procesor) je jádro grafické karty, které slouží k výpočtům. GPU zpracovává jak 2D obraz tak 3D geometrii.c) RAMDAC – Slouží k převodu digitálního signálu. Signál se převádí na analogový nebo digitální, záleží na monitoru.d) Firmware – Vlastně software na grafické kartě. Na něm jsou uloženy informace o grafické kartě, paměti, napětí apod.e) Výstupy – Jde o výstupy do monitorů. Pro staré monitory analogový výstup – VGA. Pro nové monitory se používá DVI – digitální grafický výstup. V poslední době se hodně používá HDMI určený pro širokoúhlé monitory. Na grafické kartě je ještě mnoho dalších výstupů, které jsou ale nepodstatné.Třemi největšími výrobci jsou v současné době nVidia, Intel a AMD. NVidia je asi nejznámější. Tato firma vyvíjí grafické čipsety, čipy, ale i čipy pro notebooky a další přenosná zařízení. AMD vyrábí také grafické čipy, čipsety a čipy pro přenosná zařízení. Intel vyrábí pouze integrované grafické čipy. Dalšími firmami jsou třeba ASUS, GigaByte, HP, Zotac, VIA Technologies či Matrox. Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny

folder_openPřiřazené štítky

HW News - ATI konečně vede

access_time04.duben 2020personRedakce

Čip samozřejmě disponuje vylepšenými funkcemi předchozích Radeonů jako je HyperZ III (vylepšená práce s pamětí) nebo Smoothvision 2 (FSAA a antialiasing). Kromě vylepšených starých funkcí přináší jednu novinku do oblasti přehrávání videa, kde má ATI opravdu dobrou pověst. Jmenuje se Videoshader a umožňuje využívat pixel shadery při přehrávání videa. Např. funkce Fullstream odstraňuje klasické čtverečky vznikající při přehrávání nekvalitního videa, což mi připadá jako konečně opravdu užitečná funkce.Podstatný je pro nás hlavně výkon, který se už povedlo několika serverům prověřit. Bohužel Ati zatím neschválilo zveřejňování testů úplných testů a povolilo pouze procentuální vyjádření výkonu oproti konkurenci. Výkon oproti GeForce 4600 se hodně liší v závislosti na testované hře a zapnutých funkcích (antialising, anizotropic filtering apod). Podle testů serveru AnandTech je Radeon v Jedi Knightovi 2 stejně rychlý jako GeForce, v Unreal Tournamentu 2003 má přibližně 125-140% výkonu GeForce, v Serious Samovi 2 dosahuje až 150%. Rozdíly ve výkonu se zvyšují spolu s náročností výpočtů - čím vyšší rozlišení, tím větší rozdíl. Při zapnutí 4xAntialiasingu je nový Radeon dokonce dva a půlkrát rychlejší oproti Geforce 4600 v Unreal Tournamentu 2003 a Quake 3 Areně v rozlišení 1600x1200x32bit. A to s nedodělanými drivery, které nakonec v ATI udělali úplně od začátku a nenavazovali na drivery starších Radeonů, jak tomu bylo doposud.ATI dokázalo, že Nvidia není neporazitelná, ale kdo ví na jak dlouho. Karta ještě není v prodeji - předpoklad je asi za 30 dnů v USA (takže u nás tak nejdřív na konci prázdnin) a cena samozřejmě není zrovna lidová - 399 dolarů.PS: malá perlička - zprávy o nutnosti externího napájení nebyly liché - karta musí být navíc připojena na stejný typ konektoru, na který se připojuje třeba HDD. Viz. obrázky na AnandTechu.ATI Radeon 9000/9000Pro - DirectX 8.1 za rozumnou cenuATI se vydala po vzoru SiS také na cestu levných karet s podporou DirectX 8.1. ATI Radeon 9000 vychází z čipu Radeon 8500 a je určen pro běžné hráče. Karty jsou samozřejmě oproti Radeonu 8500 trochu ořezané, ale není to zas tak hrozné. Stejně jako Radeon 8500 má 4 renderovací pipeline, ale každá zvládá jen jednu texturu za cyklus (Radeon 8500 umí 2). To snižuje výkon karty ve hrách využívajících multitexturing (např. UT2003 má používat někde až 4 textury). Byly ale také provedeny menší optimizace u pixel a vertex shaderu zvyšující výkon. Také byla přidána funkce Videoshader použitá u Radeonu 9700 a karta tedy umí vyhlazovat čtverečkování při přehráváni videa (viz. obrázky na AnandTechu). 

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Virtuální realita na dotaz třeba

Insoma

access_time31.březen 2020personRedakce

Sociální pole jedince je ovlivněno a podmíněno technologickou úrovní společnosti. Nové technologie proto zákonitě přinášejí nové možnosti a momenty do konstrukce a rekonstrukce sociální reality ve dvou směrech.Působí podpůrně v reálném v životě. Např. student, který chce studovat na zahraniční univerzitě se seznámí s jejím programem na webových stránkách. Aniž by opustil židli u počítače zjistí možnosti přijetí, podmínky stipendia, zajistí si letenku atd. Celá přípravná fáze se urychlí a ulehčí. 10% respondentů z nejvíce computerizované skupiny se se svým současným partnerem seznámilo na internetu.Konstruuje virtuální sociální realitu - vnoří se sociálně do kyberprostoru. Své sociogenní potřeby tak uspokojuje čím dál více lidí, v čím dále větším rozsahu. Vznikají vztahy lidí, kteří se nikdy nesetkali, ale kteří spolu komunikují několikrát denně. Prostřednictvím internetu se nabízejí ženy k sňatku i za účelem erotiky. Nové technologie a virtuální sociabilita si přetvářejí-modelují člověka u počítače ke svému obrazu. Formují se nové komunikační dovednosti, ale jiné se nerozvíjejí či atrofují. U celých skupin mládeže se začíná stávat problémem normální lidská komunikace. Není výjimkou vidět skupinu mladých lidí, kteří jsou fyzicky spolu, ale nekomunikují spolu. Na mobilech vyťukávají SMS či telefonují, aby až budou s lidmi, kterým v danou chvíli posílají SMS, posílali textové zprávy těm, s kterými nebyli schopni osobně mluvit. Hodnocení digitalizace sociálního pole je složité a záleží na pozici hodnocení. Navíc se jedná o nový fenomén a je otázkou, jak se bude dál vyvíjet. Nepochybně lze hovořit o pozitivních a negativních stránkách digitalizace sociálního pole. S jeho digitalizací je spojen další fenomén, a sice globalizace a europizace sociálního pole. Sociální pole českého (a nepochybně nejen českého) člověka se rozšiřuje a získává další rozměry - evropský a globální. Vedle reálného rozšiřování jde v první linii o virtuální evropský a globální prostor. Ve výzkumech v letech 2000 a 2002 jsme sledovali využívání elektronické pošty, chatů a konferencí a výsledky zanesli do grafu. Graf 6 ukazuje komunikaci české mládeže prostřednictvím elektronické pošty v rámci České republiky, Evropy a USA. Digitalizace životního pole výrazně podporuje globalizaci a začleňování do evropských struktur. Tyto vzájemně provázané procesy se netýkají ve stejné míře celé populace, ale jsou silně závislé na věku a na vzdělání. Computerizace společnosti a digitalizace životního pole posiluje a prohlubuje sociální strukturu a sociální rozdíly ve společnosti. Část společnosti se ocitá za digitální přehradou a stává se marginální skupinou na okraji společnosti. Využívání komunikačních technologií se výrazně zvýšilo, přestože odstup je pouhý rok a půl. To naznačuje o jak dynamický jev se jedná.Globalizace a europizace, kterou myslíme vytváření evropské identity a jednotného evropského prostoru v institucionálním a právním rozměru je určující historicko-společenský proces současnosti nejen pro českou společnost, ale i pro celou Evropu a všechny její národy. Proto jsme se pokusili exaktně sociologicky postihnout připravenost a vstup do evropského a globálního prostoru. Začleňování do evropského a globalizačního procesu postihujeme indexy globalizace[1] a europizace[2].Rozložení české populace podle těchto indexů ukazuje graf 7. Ukazuje se silná závislost na věku a na vzdělání. Pouze vzdělaní lidé mladé a střední generace jsou schopni využít přednosti evropského a globálního prostoru. Podle grafu, v současnosti jsou v procesech globalizace a europizace nejvíce začleněni mladí lidé ve věku 19 – 30 let, resp. jsou na tento proces nejlépe vybaveni. Prozatím výsledky obou procesů vrcholí ve věkové skupině 19 – 23 let. Z toho můžeme vyvodit, že fenomény, které sytí oba indexy se objevují v podstatné míře v české společnosti v posledních letech. K realizaci těchto fenoménů dochází i po celou věkovou skupinu 19 – 23 let. Lze předpokládat, že se budou objevovat nové možnosti a vznikat nové fenomény a navíc bude stárnout mládež ve věku, který nyní znamená vrchol uvedených procesů. To vše posune míru globalizace a europizace české populace i do vyšších věkových skupin.Procesy globalizace a computerizace se částečně prolínají, částečně se podporují a proto nepřekvapuje jejich vzájemná závislost, jak ukazuje graf. Úroveň computerizace i globalizace vyjadřují obecnější charakteristiky člověka jako je vzdělanost, kreativita, sociabilita, progresivita a modernost.Zdroje informací Sociální realita je složitě strukturována a vedle celé řady dalších znaků pro členění a diferenciaci lze sociální realitu dělit podle rozsáhlosti vrstvy sociální skutečnosti na globalitu světa, evropskou entitu, sociální realitu české společnosti, región a lokalitu. Každá z těchto vrstev je protkána sítí "sociálních vlásečnic", kterými proudí informační toky mezi jednotlivými subjekty-jedinci, organizacemi, institucemi, médii, jedním či oběma směry. Sociální realita v každé vrstvě je realitou svého druhu a tomu odpovídají také informační toky z hlediska nosičů, formy a obsahu.Utvářející se informační společnost znamená i reálnou proměnu informovanosti občanů a jejich přístupu k relevantním informačním zdrojům. Hypoteticky jsme předpokládali, že v informační společnosti proudí k občanovi informace k jednotlivým vrstvám sociální reality odlišně a strukturovaně. Proto jsme ve výzkumu zjišťovali sycení občanů ve vztahu k jednotlivým sociálním vrstvám prostřednictvím jednotlivých informačních kanálů, včetně médií.Je třeba zdůraznit metodiku, protože respondent vybíral jedno médium, z kterého převážně získává informace. Respondenti odpovídali na otázku: "Z jakého pramenu získáváte převážně informace o dění ve...:"Ukazuje se, že ke každé vrstvě sociální reality stoupá či klesá adekvátnost informačního kanálu či média, případně určitý kanál přináleží určité sociální vrstvě. Vztah kanálů –médií a vrstev sociální reality ukazuje následující graf. S rozsahem sociální vrstvy klesá adekvátnost rozhorů s druhými lidmi (kolegové, přátelé, partneři, přátele, sousedé) jako zdroje informací. Naopak na úrovni lokality je tento zdroj informací dominantní pro 48% lidí a s dvacetiprocentním odstupem jsou zdrojem informací na druhém místě noviny. Je vidět, místní kabelové televize, ani regionální noviny zatím na úroveň lokalit nepronikají, anebo neplní významnou informační funkci. Ve vyšších vrstvách sociální reality postupně klesá význam rozhovorů až k nule. Na úrovni regiónu je význam rozhovorů stejný jako význam televize. Zde se pravděpodobně již ukazuje vliv regionální televize. Není však bez zajímavosti, že v regiónech je téměř monopolním zdrojem informací tisk, zřejmě jde o tisk regionální. Vzhledem k minimálnímu vlivu ostatních médií lze konstatovat, že názory, postoje a celkové veřejné mínění je v regiónech formováno regionálním tiskem, případně regionálními mutacemi celostátních deníků. Připomeňme, že regionální noviny jsou v rukách zahraničního, převážně německého kapitálu.Některá média se ukazují v uvedeném kontextu jako protikladná, v grafu se ukazují zrcadlově. Především to platí, o televizi a novinách. Informační význam televize stoupá s rozsahem sociální vrstvy směrem ke globálnímu rozměru. Dominantní vliv televize je ve vztahu k české, evropské a světové realitě. Význam novin je nejvyšší v regiónech a oběma směry klesá k překvapivě nízkým četnostem. Internet je prozatím informačním pramene jen na dalších místech. Není zdrojem, o kterém by respondenti prohlašovali, že je na prvním místě – "především". I když jde o nízké četnosti, tak lze sledovat, že význam internetu stoupá k evropské a globální rovině. Od celku populace se v roce 2002 výrazně odlišuje skupina populace s nejvyšším indexem computerizace. V této skupině uvádí internet jako základní zdroj informací kolem 12%.Využívání jednotlivých informačních zdrojů není ve společnosti homogenní. Významným diferenciačním kriteriem je vzdělání. S růstem vzdělání stoupá získávání informací z internetu, z novin a z rozhlasu. Naopak se stoupajícím vzděláním klesá význam televize jako zdroje informací.V globálním rozměru lze vysledovat jednoznačný vývojový trend pouze u internetu. Téměř pětkrát stoupl podíl mladých lidí, kteří používají o světě informace převážně z internetu. Každé dva roky se zhruba zdvojnásobí podíl lidí, kteří používají získávají informace převážně z internetu. Vedle proměn sociálního pole můžeme pozorovat i změny životního stylu jako důsledek computerizace. Mění se význam a rozsah úlohy tradičních médií v životním stylu, především mladého člověka. Ustupuje četba jak knih, tak novin. Mladá generace ve srovnání se střední a starší generací sleduje méně televizní vysílání. Méně času však dnešní mládež věnuje televizi i ve srovnání s předchozí generací mládeže. Na život mládeže mají vedle computerizace vliv i další jevy. Ve společnosti existuje značná deziluze z politického vývoje, na kterou mládež reaguje nízkou politickou participací ve všech jejích formách. Při koncipování projektu výzkumu jsme předpokládali, že u části mladé generace jsou tendence k úniku z reality. Očekávali jsme, že pro některé skupiny tento únik představují drogy a pro některé snad kyberprostor a virtuální realita. Vývoj mezi roky 2000 a 2002 přinesl nový poznatek, v závislosti na indexu computerizace stoupá konzumace drog. Znamená to, že jedinec, který se pohybuje v "jiné realitě" se stává na "jiné realitě" závislý bez ohledu, zda se jedná o realitu virtuální či drogou změněný stav vědomí a zkonstruovanou realitu?Při analýze životního stylu se nám objevuje zárodek nového fenoménu. Sledovali jsme polaritu na škále computerizace a zjistili jsme novou polaritu, kterou jsme nazvali polaritou "virtuální(digitální) – vitální". Příroda a to, co je součástí přírody je obdařeno vitálním principem. Virtuální-digitální je umělým produktem člověka a jím vytvořených technologií. Jedinci s vysokým indexem computerizace ve své hodnotové orientaci a ve volnočasových aktivitách ustupují od toho, co je spojeno s vitálním principem. (např. pobyt v přírodě, chov zvířat). Možná, že se ukáže jako reálné dělení na sex vitální na virtuální.Poznámky: [1] Index globalizace je tvořen 31 znaky: využití e-mailu, konferencí v rámci: USA, Ruska, Asie, Austrálie, jižní a střední Ameriky, zájem pracovat v zahraničí, kontakt s příbuznými, přáteli, kolegy v USA či Kanadě, Asii, Austrálii, Africe, znalost angličtiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny, španělštiny, prvního jiného jazyka, druhého jiného jazyka, postojem ke globalizaci. Získané hodnoty se pohybují v rozmezí 1 až 41.[2] ndex europizace je tvořen 19 znaky: využití e-mailu, konferencí v rámci Evropy, zájem pracovat v zahraničí, kontakt s příbuznými, přáteli, kolegy v zemích Evropslé unie, zemích bývalého východního bloku, zbývající Evropy, znalost angličtiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny, španělštiny, prvního jiného jazyka, druhého jiné jazyka. Získané hodnoty se pohybují v rozmezí od 0 do 38.

folder_openPřiřazené štítky