Výsledky vyhledávání v sekci PC hry na dotaz virtuální

GTR - The Ultimate Racing Game

access_time01.duben 2020personRedakce

Závodních her utěšeně přibývá, ale jde především o arkádové kousky, které pravé závodníky příliš neuspokojují. GTR patří k ultrarealistickým hrám s licencí FIA GT a my se nyní podíváme, jak se nám líbilo demo.Tento rok se zdá býti skutečnou slavností pro milovníky virtuálního závodění, protože právě letos spatří světlo světa nevídané množství automobilových simulátorů, ať už jsou to ty akčnější nebo naopak přísně realistické. Na první pohled to tak sice nemusí vypadat, ovšem po povedeném Colin McRae Rally 04 se od stejné společnosti dočkáme i TOCA Race Driver 2 s obří porcí zachycených soutěží. Možná přijde i pokračování zmíněného Colina, nové NFS a mnoho méně známých projektů. Přestože se nedočkáme žádné výraznější formulové hry, budeme mít tedy celý rok co dělat a notně k tomu přispěje dosud nepříliš sledovaný titul GTR s více než zajímavou historií. Asi před rokem vydala partička nadšenců slučujících se pod názvem SimBim mod do hry F1 2002 – GT Racing 2002, který si ihned získal širokou oblibu pro svou nevídanou propracovanost a realističnost. Jako tvůrcům jednoho z nejúspěšnějších modů minulého roku se SimBim dostalo příležitosti vytvořit plnohodnotný komerční titul, s nímž se chystají udělat díru do světa. My tento nemalý cíl můžeme s předstihem posoudit prostřednictvím demoverze, jež má sice trochu pohnutý osud, ale v této chvíli je již oficiálně vypuštěná pro veřejnost. Nebylo tomu tak vždy, a to především vzhledem k tomu, že GTR ještě zdaleka není ve finální fázi. Zbývá dodělat spoustu vozů i tratí. Základní kód hry už ale je víceméně definitivní, tudíž se v SimBim rozhodli celý projekt trochu medializovat a vybraným periodikům i webům zaslali neveřejnou ukázku. Ovšem to ještě nevěděli, jak se jim tento vstřícný krok vymstí. Dobráci totiž využili demo jak za účelem napsání preview, tak i pro zvýšení návštěvnosti uvolněním dema širokým vodám internetu. Šíření tak již nemohlo nic zabránit a autorům tak nezbylo nic jiného, než přiklepnout legalizaci dema. My vám tak můžeme přinést první dojmy z hraní.Hned zpočátku je třeba si uvědomit, že autoři jsou především nadšenci, i když nyní již s profesionálním přízviskem. A jako takoví budou dělat přesně to, co je baví, což je rozhodně pozitivní pro hráče, kteří holdují ultrarealistickým závodním hrám, jichž je poslední dobou jako šafránu. Nic proti právě přicházejícímu Race Driverovi 2, ale ten, přestože navozuje pocit ze skutečné jízdy, nemůže nikdy uspokojit v motorovém oleji koupajícího se fanouška, jenž za vrchol hry považuje detailní nastavení vozu a je mu skvěle, když sebemenší změny provedené ve virtuální garáží pocítí i na trati v detailních odlišnostech jízdního modelu, který by laik označil jako nezábavný a pořád stejně obtížný či snad rovnou neschůdný. Přesně takový je GTR a my můžeme být SimBinům jedině vděční, protože, jak bylo popsáno výše, arkádových závodů je spousta a jakkoli jsou zábavné i návykové, je těžké si k nim vytvořit vpravdě dlouhodobý vztah. Ten totiž s přibývajícími odježděnými koly bude čím dál tím slábnout, až se přistihnete za stavu, kdy podobnou hru budete hrát jen z návyku. Podle kvality titulu může tato doba trvat klidně i měsíc a déle, ovšem něco vážnějšího čekat nelze. Přesně naopak je tomu s realismem protknutými „auty“. K nim se přes počáteční složitostí způsobený odpor, tíhne čím dál tím více a se zvyšujícím se uměním roste i skvělý pocit z jízdy, jenž je za pomoci adekvátního vybavení, tedy především kvalitního volantu, doveden až do absolutních hranic, možná i za ně.Ne nadarmo si tak i skuteční a prostřelí závodníci pochvalují některé z her a ty mainstreamové z davům neznámého důvodu s přehledem zatracují. Jestliže jsem dosud mluvil víceméně obecně, můžeme to nejlepší z předchozích vět, tedy to o realistickém závodění, vztáhnout bez nejmenších námitek právě k propíranému titulu, tedy GTR. Hra byla rovněž předváděna zkušeným jezdcům, kteří nemohli pochopit, jak je něco takového možné vytvořit v počítačové podobě a od hry se jednoduše nemohli odtrhnout. Nemůžeme si dělat iluze, že bychom měli co do činění se simulací pocitu z jízdy pilotů (na to si ještě pěkně dlouho počkáme), ale i tak jde o poklonu z největších. GTR je založeno na licenci FIA GT, jež v počítačových hrách není zrovna moc protěžovaná a vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z nejzajímavějších sérií, přitažlivost hry to jedině zvyšuje. Můžeme se těšit na reálie letošního ročníku se všemi tratěmi, vozy a snad i jezdci. Řečí čísel to je deset veleznámých tratí - Barcelona, Magny-Cours, Enna-Pergusa, Brno, Donington, Spa, Anderstorp, Oschersleben, Estoril, Monza, přičemž na skvělém okruhu Spa Francochamps se můžeme těšit na legendárního čtyřiadvaceti hodinovku. Zatím není jasné, jak bude probíhat, ale dá se odhadovat, že za jejího průběhu půjde pauzovat, i když se určitě najdou vytrvdlíci, kteří si unikátní zážitek nenechají ujít a projedou si prestižní závod na jeden zátah. Nejen na ně však v takovém případě bude kladen velký tlak, vezměte si třeba chybu v ostré zatáčce jen několik hodin před cílem, jež může definitivně zhatit celé snažení, ale s problémy se zřejmě bude potýkat i PC. Autoři totiž slibují unikátní závod se vším všudy, tedy i s obří porcí vozů na trati, jakou jsme prý ještě v žádné jiné hře neměli možnost vidět. A my jim to věříme!Když už jsme u aut, podstatného to prvku hry, zmiňme jejich úžasný, k sedmdesátce (70!!!) sahající počet. Můžeme se těšit na takové klasiky závodnické školy jako je Porsche 993 GT2, Porsche 996 Turbo, Porsche 996 GT3-RS, Porsche 996 GT3 Cup, Seat Toledo, Morgan Aero 8, BMW Z3 M, Lotus Elise, Vertigo Streiff, Ferrari 575 GTC, Ferrari 360 Modena, Chrysler Viper GTS-R, Lister Storm, Lamborghini Diablo GT-R, Lamborghini, Murciélago R-GT, Saleen S7-R, Mosler MT900, Chevrolet Corvette C5-R atd. Upozorňujeme, že toto je jen stručný výčet. V demu jsme měli možnost řádit s ne až tak známými vozy Lister Storm a Morgan Aero a musíme říci, že se od sebe dosti výrazně lišily, a to nejen vzhledem, ale i vlastnostmi. Jistě, do velké míry to je způsobeno příslušností každého z nich k trochu jiné třídě, ovšem podle všeho se takto budou lišit všechny super silné káry. S každou z nich se tak musí zacházet s nejvyšší opatrností a uvědomovat si, že do zatáčky může jít zcela jinak než předchozí testovaný stroj. Obří možnosti se před námi rozvíjejí zvláště se zapojením všemožného ladění, které jsme okoštovali i v ukázce a vzhledem k našim ne až tak obsáhlým zkušenostem jsme se trochu ztráceli a místy nevěděli, o co přesně jde. Nechápejte mě špatně, tohle řadím rozhodně k plusů, protože již na začátku jsme přijali úděl realistického závodění. Ovlivnit můžeme opravdu skoro všechno a jsem si jist, že jen zkušením různých kombinací se hardcore hráči vyřádí. Ale abychom přehnaně nestrašili nováčky, musíme dodat, že si mohou vybrat jedno z nabízených nastavení a s ním pak bez problémů závodit. Začínajícím závodníkům jistě pomůže i trochu netradiční výběr obtížnosti ještě před vstupem do menu. Dá se z toho usuzovat, že podle výběru se k vám hra bude chovat po celou dobu, co s ní budete trávit čas, tedy i v menu apod. Zřejmě nejpřístupnějším je mod arcade, který v demu není přístupný, ale dá se předpokládat, že po jeho spuštění se hra dostane někam na roveň několikrát zmiňovaného Race Driveru. K tomu však titul nebyl moc designován, tudíž není radno čekat zázraky a půjde spíše o takovou přípravku pro mod semi-pro, tedy pokročilý a také pro obtížnost, na níž se skví název simulator. Poslední zmiňovanou si vychutnají jen naprostí fajnšmekři disponující volantem a letitými zkušenosti. Semi-pro skýtá příjemné povyražení takřka pro všechny, podmínkou je ale rovněž tvrdý trénink, protože opravdu nejde o hru pro sralbotky.Fyzika jízdy je impozantní. Do zatáček je třeba najíždět se skutečnou obezřetností. Stačí chvilková nepozornost či chybka a vůz již taháte z ochranné zóny. Sice pořád pojízdný, avšak se zhoršenými vlastnostmi. Problémem není ani kompletní zrušení stroje, i když k tomu potřebujete přeci jen více, než v reálu. Na nejtěžší obtížnost je kolikrát problémem udržet auto na rovné trati, ke smyku stačí i neopatrné řazení. Je třeba si prostě hodně zvykat a přijmout hromadu nedokončených závodů. Jednou to prostě přijde a vy tu trať projedete a navíc ještě všechny porazíte. Hráči se také mohou učit od počítačové AI, jelikož je možné zapnout řízení umělou inteligencí a sledovat ideální projíždění trati.Graficky jde rozhodně o nadprůměr, i když o špičce se mluvit nedá. Podle všeho hra funguje na jádru F1 2002, který má jistá omezení, ale autorům se je podařilo víceméně eliminovat. Za zmínku stojí především překrásné modely vozů s lesklou kapotou. Možná trochu zamrzí, že se nedeformují tak, jak by mnozí čekali. To však možná přijde až v plné verzi, přeci jen od původně neveřejného dema nemůžeme chtít všechno. Povedlo se i bohaté okolí trati. O zvucích mluvme jen v superlativech, jelikož takto skvěle znějící motory se jen tak neslyší. Nutno říci, že se jejich zvuk liší i podle toho, jaký pohled máte zrovna nastaven. Pokud je to ten z kokpitu, budete si připadat jako ve stíhačce. A pokud narazíte, čekejte pořádnou a nepříjemnou ránu, která poleká i vás!Dohromady to tak vypadá na jedno z nejpříjemnějších překvapení na závody bohatého roku. Již demo přesvědčuje o nepopiratelných kvalitách a plná verze celý zážitek zcela jistě umocní. Realistického ježdění prostě moc není a každý nový titul tak musíme vítat s nadšením. GTR navíc přinese vynikající požitek z jízdy a skvělé technické zpracování. Jen to datum vydání by nemuselo být tak daleko. Mluví se totiž až o podzimu letošního roku.

folder_openPřiřazené štítky

Paradise Cracked

access_time04.květen 2020personRedakce

Dnes vám přinášíme podrobný pohled na cyberpunkové RPG Paradise Cracked, které si bere vzor z takových velikánů, jako jsou Matrix, Blade Runner či Neuromancer.Paradise Cracked je nová takticko-bojová RPG hra, která vznikla v Rusku pod hlavičkou firmy Mist Land. Hned vám vysvětlím, proč jsem záměrně napsal vyšla – protože v Rusku je již hra opravdu na obchodních pultech přesně rok a právě teď se pro ni dělá datadisk. U nás se o distribuci postará Cenega a pokud si hru chcete trošku oťukat, zajeďte si na letošní Invex, kde bude její předváděčka. Nyní vás uvedu do tajů příběhu, tak jak jsem ho slyšel od bájného hackera na jednom z uzavřených chatů.Svět po mnoho let trpěl díky přelidňování a znečišťování životního prostředí. Až přišla chvíle, kdy vědci sestrojili CyberBrain – superpočítač, který měl učinit přítrž globálním problémům a zastavit přelidňování matičky Země. Měl na zemi vytvořit učiněný Ráj.Lidé se nemuseli o nic starat. Trávili většinu svého času v kyberprostoru, kde dováděli, rybařili, chatovali, ovšem vše se odehrávalo za tlustými „zdmi“ virtuální opony. Stroje zastaly všecičku práci. Zdálo se, že se konečně lidská utopie stává realitou, o které tak dlouho snili...Ovšem tento zdánlivě líbezný proces zastavil lidský vývoj – nikdo už nic nemusel vynalézat, nikdo nemusel pracovat, lidé nemuseli přemýšlet – proč taky? Žili přeci v Ráji. Superpočítač začal vyhodnocovat věci, které se mohou zanedlouho přihodit lidskému druhu a brzy došel k závěru, který jen málokdo tušil – populace se začala rapidně snižovat a I. Q. lidí se neustále zmenšovalo – lidstvo pomalu, ale jistě upadalo do záhuby. A proto se CyberBrain rozhodl pro velký experiment...Hráč se ocitne v kůži mladého hackera, který pobýval v kyberprostoru a z nudy se mu podařilo prolomit šifrovaná data. Uložil si je proto na disk, v domněnce, že vzhlédne k lepším zítřkům a pochlubí se přátelům. Bohužel pouhopouhých pár minut po tom, co provedl tuto záviděníhodnou činnost, se ozve řev policejních sirén, klepání na dveře a … a to už by stačilo, nechcete přece, abych vám prozradil celý příběh, že ne?? Radši se tedy podíváme na grafickou stránku hry. Grafika je sice trošku staršího vzhledu, ale i tak svému účelu slouží více než dobře. A navíc komu by to vadilo, když sci-fi RPGček a vůbec cyberpunkových her je na PC jako šafránu? Jak jste si již z okolních screenshotů jistě všimli, pohled na hlavního hrdinu a jeho partu bude fungovat tak, že kamera bude zavěšena za jejich zády. Tou si můžete herní prostředí libovolně přiblížit, oddálit nebo s ním rotovat a prohledávat tak různá zákoutí. Samozřejmostí je viditelná změna vybavení a výstroje. Herní mapy jsou dosti rozsáhlé a dobrou grafiku navíc umocňuje plno všemožných detailů.Zvuky a hudba, to je esence, která vám při hraní život zpříjemňuje nebo naopak. Naštěstí u této hry zvítězila první volba. Ba co víc, autoři nám prozradili, že bude hrát v celkovém konceptu hry stěžejní úlohu. Však taky aby ne, když si soundtrack z Paradise Cracked v Rusku vysloužil ocenění Nejlepší herní soundtrack roku 2002. Hudební složka hry má něco kolem hodiny, tak jsem zvědavý, jestli by se nenašlo třeba nějaké to CD vyloženě ze soundtrackem u nějaké té speciální edice (pokud ji tedy Cenega plánuje). Teď se moje neutronové oční sítnice zaměří na herní systém a koncept. Hra Paradise Cracked je plně tahovou záležitostí a to je podle mého názoru velice dobře, neboť se tak předejde akčnímu běsnění typu Diablo a spol. Již v úvodu vám prozradím, že celá herní mapa je rozdělena na hexy, po kterých se hráč se svoji družinou pohybují. A nejen oni. Ve hře se vyskytuje mnoho dopravních prostředků - robotů či jiných zařízení, které hráč může ovládat. V městské části nechybí třeba tramvaje, které jezdí samy a také se pohybují po hexech. V partě cyberpunkových dobrodruhů může být maximálně šest členů, kteří jsou plně ovladatelní a staráte se o ně stejně jako třeba u RPG hry Baldur’s Gate – tedy plně jim můžete hrabat do batohu, určovat, jakou výzbroj a výstroj si navlečou a tak dále. Každý člen vaší party používá k nabíjení zbraně, chození, útoku či sbírání výbavy akční body. RPG elementy v případě Paradise Cracked hrají opravdu stěžejní roli. Vámi ovládané postavy mají vlastnosti jako u jiných RPG s výjimkou některých speciálních pro cyberpunkové prostředí.Předně je to samozřejmě síla, která určuje počet akčních bodů, maximální zátěž, kterou postava může nést a v pozdější fázi hry také schopnost postavy nést těžké zbraně. Dále obratnost. Ta určuje, jak hráč rychle spotřebovává akční body. Samozřejmě platí čím vyšší obratnost, tím menší úbytek akčních bodů. Přesnost určuje pravděpodobnost zásahu při střelbě. Reakce je velice důležitou vlastností pro snipery. Při průběhu nepřátelského kola dokáže hráč s vysokou reakcí přerušit kolo a podniknout protiútok. Inteligence se hodí samozřejmě hlavně hackerům, a to v jejich pronikání zabezpečovacími systémy a nabourávání se do cizích sítí. Na vyšší úrovni může hacker ničit vnitřní elektroniku robotů či nad nimi převzít kontrolu. Řízení různých dopravních a bojových prostředků poskytne hráčovy plno zábavy, ale také užitečnosti. Co třeba říkáte na takový těžký tank ve vašich rukou? Každá postava má k dispozici spoustu dalších dovedností, z nichž uvedu pár jen heslovitě. Tak například ochrana před ohněm, před elektřinou, zdraví nebo dohled. U cyberpunkových her nesmí v žádném případě chybět implantáty a různě cyber-vylepšeníčka vašeho elektronikou prolezlého těla. Pokud hráč použije nějaký implantát, už se ho nezbaví. Proto se při volbě implantátu musíte nejdříve pořádně rozhodnout, který vám bude nejvíce k užitku.Herní svět je rozdělen do velice rozsáhlých čtyř částí (Low Town, High Town, Sky Town, Space Station), každá přitom obsahuje velké množství herních map. Mezi herními mapami se hráč může libovolně přesouvat. Do některých se však dostane pouze po splnění určitých questů, které bude dostávat od přehršle NPC postav. Děj bude nelineární a s tím souvisí i různé zakončení hry. Autoři slibují kolem šedesátky zbraní – od pistolí, automatů, brokovnic a raketometů až po futuristické energetické zbraně jako je plasmová pistole a další druhy hi-tech zbraní.Blížíme se k závěru našeho preview. Musím uznat, že tato hra vypadá velice slibně, i když je už pomalu rok stará. Naštěstí jsou už problémy s lokalizací překonány a hra u nás oficiálně vychází příští týden. Čekání nám Cenega vynahradí plně počeštěnou hrou za pohodovou cenu 599 Kč. Já vám mohu hru jen vřele doporučit – navštivte letošní Invex a podívejte se na předváděčku Paradise Cracked.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Playstation hry na dotaz virtuální

Playstation 4

access_time05.duben 2020personRedakce

Recenze Nová generace konzolí, to je období zvláštní, specifické. Musím se přiznat, že příchod Xboxu 360 a Playstation 3, jsem před těmi lety sledoval celkem z klidného zázemí a chladnou hlavou. Ponořen do hraní "must play" titulů na Playstation 2, po mém přerodu z PC scény (skrz PSP) jsem nějak nechytl tu nemoc a v klidu očekával, že si jednou koupím PS3. Jenže ouha, Sony tehdy udělalo několik špatných kroků, několik odkladů a reklama na Gears of War, způsobila, že jsem si na vánoce rozbalil Xbox 360. Xlive.cz jsem tehdy znal, ale pouze pasivně, zaregistroval jsem se a stále pasivně četl než přišel zlom a podzimní sraz, na který jsem dorazil. V tu chvíli se vše změnilo a ze singl konzolisty jsem se stal "sociálním" a objevil taje Xbox LIVE, což později vedlo k mému přerodu do pozice admina/přispěvovatele, ale to už zacházím moc do detailů.Nyní je to jiné, Xbox 360 mi dal hrozně moc a jako už starý kus železa, na poměry PCčkáře neuvěřitelně starý hardware, musí být vystřídán a proto je tu nová generace. A je tu launch nové generace konzolí, který proběhl ve světě v listopadu loňského roku. Do té doby proběhlo několik launchů od Nintenda a handheldu od Sony, ale až nyní je to ten launch s velkým "L", dvou hlavních mainstreamových herních zařízení. A ejhle, byl jsem posazen do role, kdy jako fanoušek Xboxu 360, jsem měl s Xbox One problém od smolné prezentace na E3 (do té doby jsem byl stále pro něj rozhodnut) a jak většina z vás ví, u mě zvítězil Playstation 4. A tento problém jsem neřešil sám, tudíž naše do této doby Xbox komunita má v sobě víc hráčů na PS4 než by se mohlo zdát, tudíž proč nezačít psát i o této krabici, která nám dává zábavu, tento web je postaven na skupince lidí a nemá cenu se zbytečně diverzifikovat. Zvlášť nyní, kdy tato generace je si velmi podobná jak hardwarem, tak nabídkou software, exkluzivní tituly už nejsou takovými taháky a aktuálně vede nabídka multiplatformních titulů. Takže hurá do toho, vítám vás u mého shrnutí poznatků o Playstation 4, za poslední 3 týdny používání.KonzoleTak začneme samotnou krabicí, hned první co vás napadne po rozbalení je, jak je konzole malá. Sice jiný tvar, ale rozměry konkuruje PS3 super slim a i Xbox 360 slim. Opravdu dlouho nebyla konzole v první své iteraci, tak pěkně nadesignovaná a stylová, šíkmé hrany, půl matný, půl lesklý plast. Uprostřed při čelním pohledu oddělené drážkou po celém obvodu, která skrývá Blu-ray mechaniku a 2x USB 3.0 porty vepředu. Na rozhraní dvou typů plasů jsou zapuštěné dotykové tlačítka na zapnutí konzole a vyjmutí disku, které občas na mé ruce nechtějí reagovat.Zezadu najdeme komplet sadu konektorů, které bychom očekávali. Power konektor standardního typu, jelikož má PS4 zdroj uvnitř, tak lze pouze odpojit PS3 a zapojit PS4 do stejných kabelů a jste ready. HDMI, optický výstup, ethernet a proprietární konektor pro PS Eye Camera. Toť vše, nic víc, nic nevystupuje, vše je uhlazené a schované. Konzole vypadá opravdu nenápadně, nechce si krást pohled návštěvy uprostřed vaší hifi soustavy, je spíše nenápadná a vkusná. Teď jen záleží na tom, zda vám vyhovuje nenápadnost nebo byste raději, aby na první pohled křičela next-gen je tu. Co se týče vnitřností, ty jsou v režii AMD - chipová sada Jaguar, obsahující dvě čtyř-jádrové CPU jednotky na architektuře x86-64 (PC architektura), GPU s 18ti výpočetními moduly, to vše podporované 8GB GDDR5 RAM paměti. Ano není to high-end PC, které můžete postavit, ale zase takové high-end PC nepostavíte za 11 tisíc Kč. Z hlediska hardware to bude mít tato generace těžší, přechod od RISC operační sady na CISC má svá specifika a uvidíme co nám přinesou dále. Rozhodě se z hlediska trojice PC-PS4-XONE ulehčila práce vývojářům a mohou vycházet z jednoho základu, pro všechny tři hlavní platformy. OvladačDualshock, to je ikonická věc celého systému Playstation od ovladače k PS1 až po ovladač PS3. Bohužel ovladač u PS3 byl soubor počátečních špatných rozhodnutí, které později se podařilo dotvořit do celkem funkčního celku. Bohužel ergonomie nebyla přítomna prakticky vůbec, konkávní klouboučky páček a triggerů, bylo téměř něco nepochopitelného. Naštěstí zde máme Dualshock 4, který se inspiroval u vítěze minulé generace - Xbox 360 ovladači a přejímá od něj spoustu šikovných triků a přidává své vlastní.Ergonomie se zlepšila, ovladač do mých, relativně malých rukou, padne jako ulitý a ne moc odlišně od 360tkového. Důležitou vlastností DS4 je, že má symetrické rozložení páček, oproti tomu co známe z Xboxu. Tudíž jsou obě páčky na dolní středové části ovladače, nyní jsou více od sebe, tudíž se palce moc nenatahují doprostřed ovladače. Kloboučky páček jsou mnohem lépe upravené a nejsou zakulacené ani klouzavé, což byl problém na PS3, ale stále si nemohu pomocit, že tvar páček u X360 byl nejlepší (zvyk). Jediné, že guma vypadá, že se velmi snadno ošoupe a už se mi podařilo nehtem udělat rýhu, při frenetické hře. Směrový kříž je klasický, čtveřice oddělených tlačítek a tlačítka XO∆□ již nejsou analogová, jelikož tuto funkci téměř nikdo ve hrách nevyužíval. Standardní bumpery tzn. L1 a R1, jsou větší a příjemně zaoblené, triggery - jedna ze zásadních věcí je perfektně zpracovaná a rozhodně lepší než u 360tky. Jsou velké, příjemně konvexně prohnuté a s plynulým chodem. U FPS her fungují báječně, závodní hru jsem zatím neměl možnost vyzkoušet.No a nyní k exotickým věcem ohledně ovladače. Zapomeňte na tlačítko Start, u Sony si řekli, že je to přežitek a máme zde tlačítko Options. Tudíž přichází opravdu divné situace, kdy vám hra píše "Press Option to Start game", ano je to u multiplatformových her, ale působí to úsměvně. Options funguje ve většině her jako Start tlačítko, ale v menu konzole vyvolává kontextové menu k příslušné položce. Z hlediska ergonomie je Option strašně malé tlačícko na přechodu tvaru ovladače a stále bojuji s tím si zvyknout jej rychle zmáčknout. To samé je tlačítko Share, které slouží ke sdílení a o něm bude zmínka v jiné kapitole článku, toto tlačítko se nachází na opačné straně od Option, tudíž u směrového kříže. Mezi těmito tlačítky je relativně velká dotyková plocha, která zároveň je jedno velké tlačítko. Dotykovou plochu zatím mnoho her nevyužívá, např. v Killzone: Shadow Fall volíte tahem mezi čtyřmi funkcemi vašeho OWL drona, v CoD: Ghosts zase stisknutí tlačítka zobrazí v multiplayeru skóre tabulku a neptejte se mě, jak dlouho jsem nadával, že tam na to není tlačítko, než mi SerHashut poradil. Další specifickou a kontroverzní věcí je obrovské světlo mezi trigery, to efektně ukazuje, že hráč přihlášený na konzoli je hráč číslo 1 = modrá, hráč číslo 2 = červená atd. Bohužel se toto světlo také dokáže nepříjemně odrážet v TV a nebo svítit celou dobu při nabíjení přes noc a dělat celkem velké světlo. Co je problém, toto světlo nejde vypnout a v principu pro systém bez kamerky nemá žádný význam - kromě Killzone, kde ukazuje barvou zdraví postavy. Posledním specifikem ovladače je reproduktor, ten je umístěn uvnitř ovladače a je schopný vytvořit příjemné efekty u her. Tak například v Resogun se vám ozve na startu každého levelu "Save last humans" přímo z ovladače, dodává to opravdu cool prostorový efekt a doufám, že jej budou schopni vývojáři někam posunout. U Killzone zase při nalezení audiologu vám je předčítán z ovladače, což působí opět velmi efektně.Zbytek co ovladač obsahuje je celkem standardní, pohybový akcelerometr, který lze perfektně využít k psaní zpráv a textů. Vibrace jsou samozřejmostí. MicroUSB kabel slouží ke spárování s konzolí a nabíjení ovladače. Přední 3,5mm jack umožňuje připojení přiloženého mono headsetu, který je celkem průměrné kvality - zvuk je v pořádku, přepínač na vypnutí mikrofonu by mohl být lépe dostupný po slepu, tenký kabílek nemůže vydržet déle než pár měsíců. Nejhorší je sluchátko, které v uších prakticky nedrží - horší tvar pecky jsem dlouho neviděl. Teoreticky půjde do ovladače připojit jakýkoliv headset, který má zvuk i mikrofon v jednom jacku. Bohužel aktuálně neexistuje způsob jak nastavovat citlivost mikrofonu, tudíž je použití jiných headsetů dost omezené. Ještě jsem vyzkoušel oficiální In-Ear PS Vita headset, ten funguje stejně jako bundlovaný, jen má dvě sluchátka, takže můžete poslouchat komplet hru bez zvuku z TV a perfektně drží v uších (cena cca 250Kč). Rozhodně musíme čekat na podporu obecných bluetooth headsetů. Co je docela špatné je baterie ovladače, ta je proprietární uvnitř bez možnosti výměny a její výdrž není opravdu nic extra, osobní tip je, že se bude pohybovat kolem šesti hodin (po několika nabití se zvedla než byl první dojem) a to opravdu není mnoho.DashboardTedy hlavní menu Playstation 4 myslím nemá žádný název, z toho důvodu mu budu říkat tak jak jsme zvyklí "dashboard". Asi největší změna od PS3, které mělo tzv. XMB (Cross-media-bar) a vyznačovalo se značnou nepřehledností a nelogičností různých nastavení, tak menu PS4 je krok kupředu. Po zapnutí a prvotním nastavení, vás přivítá dlaždicovité menu, které má tři úrovně vertikálně a mnoho horizontálně. Co si pod tím představit, začneme vertikálně. Ve středním prostoru máte čtvercové velké ikony, které reprezentují hry nebo případně aplikace (web browser), při najetí na každou z nich se pod ní objeví spodní vrstva, kam jde páčkou ovladače přejít a prohlížet aktuality z příslušné hry a další informace. Specifická je aplikace What's New, která vám v dolní části ukáže stream aktivit vašich přátel a novinky z PSN.Pokud najedete úplně nahoru, zvýrazní se horní lišta dashboardu, která se dá přirovnat k Xbox Guide, které se zobrazovalo po stisknutí Xbox tlačítka na ovladači. Máte zde PS Store, notifikace, přátele, zprávy, párty, profil, trofeje, nastavení a vypnutí. Projdeme si postupně jednotlivé položky této podstatné nabídky. Už pouze při najetí do horní lišty vidíte část informací z té "podaplikace", tudíž ještě než kliknete na Friends, tak vidíte prvních pár přátel co hraje atd. PS Store bude mít svou vlastní kapitolu, takže dále. Notifikace jsou vše co se vás týká a konzole vás na něco chce upozornit. Tudíž dostanete pozvánku do hry, tak je v notifikacích, to samé jsou zprávy a různé informace z her. Dále trošku na první osahání nelogicky se zde nachází Download, kde vidíte průběh stahování updatů, demoverzí, her atd. Bohužel k plně fungujícímu download managementu to má daleko a zde musí Sony velmi zapracovat. Dále je zde také Upload, kde můžete sledovat, jak se vám vaše save informace uploadují pravidelně do cloudu nebo vaše fotky na Twitter/Facebook. Celkově notifikační služby potřebují více tweakování od Sony na základě podnětů od hráčů. Například nejde zapnout notifikace, že se připojil někdo z vašich přátel, což je věc, na kterou jsme docela zvyklí z Xboxu. A další mírné nelogičnosti, které se zde dají najít. Položka Friends je celkem standardní, umožňuje přidávání přátel, vidět online a co hrají, všechny přátele, hráče, které jste potkali atd. Co je špatné je, že nelze nijak přátele sortovat, což při maximálním počtu 2000 přátel může být problém. Zprávy, zde není co řešit, klasické textové nebo audio zprávy, zgrupované do konverzací. Výhoda je, že si můžete psát s přáteli i přes aplikace na chytrých telefonech. Párty, konečně má Playstation herně nezávislý chat pro 8 lidí jako to známe z Xboxu. Funguje to stejně, navíc lze psát v rámci party ještě zprávy. Profil, opět velmi výstižné, máte zde vše co se týká vašeho PSN profilu atd., to samé je v případě trofejí. Trofeje se synchronizují při spuštění této miniaplikace a pak vidíte seznam her a příslušných trofejí. Co je dobré, že vidíte jak PS4 tituly, tak vaše PS3 a Vita tituly, takže komplet, je zde také tlačítk pro porovnání s přáteli.Nastavení, no co zde, všemožné nastavení v jednotlivých kategoriích. Myslím, že je uspořádané celkem logicky a více přehledně než u PS3. V položce vypnutí zvolíte možnost vypnutí konzole - Stand by (konzole je v úsporném režimu, stahuje updaty a nabíjí ovladače), Turn off (úplně vypnuté). Toť vše o horní části menu. Co je podstatné, tak je jedno zda jste ve hře, stiskem tlačítka PS vám bleskurychle naskočí celý dashboard aniž by se hře cokoliv stalo (v závislosti na vývojáři hry, buď se zapauzuje hra nebo pokračuje dále), je to v principu multitasking s tím, že lze mít jen jednu aplikaci spuštěnou na pozadí. Tudíž zde není potřeba Guide menu, protože máte dostupný celý dashboard aniž byste vyskočili ze hry, výborné. Občas se sice dash při spuštěné hře zaškobrtne, protože přece jenom výkon je převeden na jiné starosti, když běží hra. Co nemohu opomenout je psaní zpráv a textů, díky polohovému senzoru DS4 lze zapnout pohybový výběr znaků a od první chvíle jsem si jej zamiloval jako příjemnější zadávání textu než klasické "šipkování" po virtuální klávesnici. V tomto režimu se vám zobrazí kurzor a nakláněním DS4 jím létáte po klávesnici - rychlé - intuitivní a celkem přirozené. Bohužel je škoda, že podobné ovládání kurzoru není například v internetovém prohlížeči, který sice neoplývá rychlostí, ale pro někoho využitelný být může. Toť asi vše co se o dashi dá říci, není to takový luxus jako u Xboxu, který díky NXE předstihl svou dobu, ale je to znatelný posun v rámci rodiny PlayStation. Mediální funkce jsou jak je známo dost nepoužitelné, ale to by měl změnit budoucí update, který by měl přinést podporu formátů přehrávaných z flash paměti nebo důležitou podporu DLNA serverů.SdíleníNová věc, které se v této generaci nevyhneme je sdílení. Ano svět se přesunul na sociální sítě a i když to některým z nás nemusí sedět, je tomu tak. Proto jak jsem psal v kapitole o ovladači, tak máme nové tlačítko Share. To je napevno spojené s hlavním menu konzole a může mít několik nastavení jak se chovat - jsou tři možnosti stisku - ťuknutí, podržení a dvojité ťuknutí. V dashboardu jde nastavit, která akce vám na příslušný typ stisku bude vyhovovat. Akce jsou tři - vyvolání menu pro sdílení, ťípnutí screenshotu a spuštění nahrávání videa. Menu pro sdílení vám nabídne další tři akce - můžete uploadovat video, sdílet screenshot a nebo vysílat hru, projdeme si vše postupně.Sdílení screenshotu je nejjednoduší akce, kterou můžete udělat. Každá hra má svou složku, kam se ukládají screeny, které tlačítkem vytípete a vy si jen zvolíte, který chcete sdílet. Pak jen vyberete zda na Facebook či Twitter, napíšete zprávu a je to. Co je trošku omezující, že při focení screenů, nemá tlačítko Share v systému moc velkou prioritu, takže típnutí momentky, která trvá půl vteřiny je prakticky nemožné.Upload videa je věc, kterou jsem nemohl vyzkoušet do konce, protože aktuálně lze uploadovat videa pouze na zuckerblikovu sociální síť

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Online hry na dotaz virtuální

Když se řekne on-line hraní

access_time31.březen 2020personRedakce

Hraní her, nejen těch počítačových, je věcí do důsledku velmi zajímavou. Lidé se již od dob dávno minulých sdružovali do skupinek a pořádali mezi sebou nejrůznější zápasy, jejichž vítězové se mohli těšit na nehynoucí slávu a přízeň lidu. Většina těchto klání končila tragicky a s jediným výsledkem – zatímco vítězové přežili, poražení končili v potocích krve. Přestože lidstvo pokročilo a od dob, kdy se krvelační králové těšili na každý nový zápas, uplynulo několik století, naše chutě jsou stále stejné. Leč možnosti, jak je ukojit, se poněkud změnily. Jednu z nejpříjemnějších forem k vybití energie, k vyprázdnění adrenalinové kapsy, poskytuje počítač a možnosti s ním spojené. Lidé to zjistili poměrně brzy, takže již v osmdesátých letech, na prvních “napodobeninách“ dnešních počítačů, se hrály hry poměrně často. Hra proti počítači však nebyla natolik zábavnou a proto lidé začali hledat alternativní možnosti. Brzy zjistili, že hra s reálným soupeřem je mnohem zábavnější a řešení tak bylo na světě. První multiplayer zápasy tak mohly začít. Samotný multiplayer, tak jak ho známe dnes, svoji podobu dlouho hledat. Všechno začalo mnohem dříve, než se první “soukromníci“ připojili k internetu, než odeslali svůj první email. Na úzce specializovaných serverech, které poskytovali minimum služeb a možností k hraní, se scházeli den co den davy příznivců multiplayeru a na strojích, které nemají nic společného s dnešními počítači, se snažili porazit svého kamaráda ze sousední vesnice, státu,… Velmi populární byly takzvané BBS-BASED hry (BBS = bulletin board services). Dá se říci, že BBS představovala předchůdce dnešního internetu. Na lokálních sítích, ke kterým jste se mohli připojit pomocí modemu, ovšem velice malou rychlostí, se často hrály hry v textovém režimu, případně s velmi omezenou grafikou. Některé BBSky fungují i dnes a stále existuje dostatečně velká skupina příznivců tohoto stylu, že o jejich zrušení jejich majitelé rozhodně neuvažují. O pár let později, s příchodem rozšířených možností grafického rozhraní, se online hraní stávalo čím dál tím více populární. Přesto však stále nedokázalo překonat jisté hranice a uchylovalo se k úzce specializovanému trhu. Jednou z prvních online her, které se dostalo kladného přijetí i u ostatních hráčů, byl Kesmai's Air Warrior. Stalo se tak především díky úchvatnému grafickému zpracování a skvěle zvládnutému ovládání. Během krátké chvíle se hra stala oblíbenou u stovek lidí a uživatelé u ní trávili stále více času ve snaze zabít všechny protivníky. O to horší však byly telefonní účty, protože ty mnohdy narůstaly až na neuvěřitelných 200USD za měsíc, což byla a je částka značně vysoká. Samotná hra byla určena pro Macintoshe, které v té době ovládali velkou část trhu. Postupně následovaly verze pro Atari ST a Amigu. Poslední kopií, která opustila dílny firmy, byla verze pro MS-DOS a tak i majitelé počítačů dostali svou drogu. Největší rozmach online hraní však nastal po roce 1994 s příchodem internetu. Online hraní opět dostalo nový náboj a vývojáři her pochopili, odkud mohou získat značné peníze do svých kapes. Nejdříve se otrkávali a her, které byly primárně určeny pro hraní přes internet, jsme mohli nalézt opravdu jen několik. Postupně však nápadů, ale především prostředků vynakládaných na rozvoj online hraní, přibývalo. Nebýt několika odvážných kroků do neznáma, možná bychom dneska nemohli stanout tváří v tvář v Unrealu, Half-Lifu, Quakovi a mnohým dalším hrám. Bohu díky za tyto odvážlivce, kteří online hraní dostali tam, kde se dneska nachází!R. Feynman (laureát Nobelovy ceny za fyziku) uvádí, že při vývoji počítače na výpočet účinku první atomové bomby v roce 1943 programátor „Pan Frankel začal trpět jistým druhem počítačové nemoci, kterou zná každý, kdo pracuje s počítači. „Je to velmi těžká nemoc a na práci působí rušivě, znemožňuje ji. U počítačů je ten problém, že si s nimi člověk hraje. Následně se celý počítačový systém zhroutil, protože na něj Frankel nedohlížel.“ Z toho lze usoudit, že samotný vznik počítačových her se datuje k prvním začátkům samotných počítačů. Velkou nevýhodou dnešního trhu s počítači je skutečnost, že odsávají poměrně velkou část rodinných, případně soukromých rozpočtů. Výrobci her dělají pouze takové hry, které ke svému chodu potřebují nejvýkonnější hardware, nejnovější operační systémy a celkově prahnou po tom nejlepším, co je k dispozici. Tím dostávají hráče počítačových her do úzkých, problém kde sehnat peníze na upgrade svého stroje řeší den co den tisíce hráčů po celém světě. Dnešní počítače trpí jedním velkým “nedostatkem“. Dokáží věrně nasimulovat reálný život z pohledu uživatele. Veškeré druhy simulátorů The Sims patří pravidelně k nejprodávanějším hrám a není od věci připomenout, že účelem hry je starat se o virtuální rodinku. Tím se dostáváme do situace, kdy člověk může naprosto zapomenout na reálný život a všechny své kroky stimulovat do počítače a omezovat se na kontakt s nejužším okolím, možná ani to ne. Nevýhodou dnešních počítačů tedy je fakt, že mají svoji vlastní umělou inteligenci, dokáží nás oslovovat hlasem a ten náš následně rozpoznat, dokáží ukojit naše choutky svojí virtuální energií. Jakmile se hráč zapojí do hry, ať už se jedná o sportovní simulátor, akční hru, rpgčko či jakýkoliv jiný žánr, přebírá ze hry část jejího ducha. Začíná vnímat situaci jak, jak by se cítil na místě hrdiny, kterého ovládá, na místě sportovce, jehož se snaží vybičovat k maximálním výkonům. Prostě začíná žít druhým, virtuálním životem. Přestože ví, že tato realita není a nikdy nebude skutečná, dokáže ji vnímat dostatečně vážně. Například při hře na “slepou bábu“ každý ví, že pokud bude chycen, nic se mu nestane, ale stejně se každý chycení vyhýbá všemi možnými způsoby. Pravidla hry v tu chvíli definují jinou realitu, která je vnořena určitými pojítky do skutečného života, té jediné a pravé reality. Problémů, kdy byl hráč do virtuálního světa vnořen takovým způsobem, že začal ohrožovat svoje zdraví, zatím bylo po málu. Přesto však tato varianta existuje a její nebezpečí je každým rokem větší. Firmy, které se specializují na výrobu a prodej nejrůznějších masek, brýlí, sluchátek a jiných prvků, vtahující hráče k hlubšímu zážitku ze hry, stále vznikají a dá se očekávat, že tato sféra moderní multimediální scény se bude vyvíjet enormně rychle.Nemáme důvod si cokoliv namlouvat, každý už určitě zažil ten pocit, kdy byl takříkajíc “úplně mimo“. Pravda, někteří honosící se tričky s nápisy “LEGALIZE CANABIS“ s trošku jiným pomocníkem. :-) Nám pařanům stačí hra, která dokáže svoji atmosférou překonat nejširší vjemy z okolí a hráč upne svůj zrak pouze k počítači a všemu, co se na něm odehrává. Jakékoliv dění mimo jeho sféru zájmu jde mimo něj a nic jiného ho ani v tuto chvíli nezajímá. Maminka pak může tisíckrát opakovat, že je čas k učení, a že večeře už dávno vystydla, nepomáhá to. Pokud jste se do tohoto stavu nikdy nedostali, pravděpodobně nepatříte mezi hardcore hráče a jakékoliv šance na úspěch v turnajích GameZony jdou naprosto mimo vás. Přesto existují výjimky. Častým důvodem, proč hráči neustále touží po společnosti počítače, může být jistá forma úniku před něčím, z čeho jde strach. Ať už se jedná o problémy se školou, s dívkou či přáteli, vždy jde o něco nepříjemného, čehož nás počítač může s jistou dávkou nadsázky zbavit. Počítačové hry často dokáží zvýšit sebevědomí a poskytují jistou formu seberealizace. Vše ovšem jen v omezené roli a s téměř nulovým vlivem do reálného světa. Psychologové a všelijací machři přes výtvory z mozku neustále hlaholí cosi o závislosti na počítačových hrách. Předkládají nám nerůznější studie a téměř každou chvíli přichází s objevem, kterým jako by mohli spasit svět. Dle psychologů a psychiatrů existují dvě postupně se rozšiřující formy závislosti na počítačových hrách. Tou první je závislost na jedné, případně dvou podobných hrách. Spočívá v proniknutí do určité reality, které však končí zároveň s koncem hry a vypnutím počítače, Tato závislost je údajně neškodná a její nebezpečí přenášející se do reálného života hráče je téměř nulové. Závislý hráč si patrně uvědomuje, že hra mu dodává jisté chybějící prvky uspokojení, přesto však doufá a ví, že s ukončením hry dojde zároveň k ukončení veškerých přejímaných vjemů a požitků. Druhou formou, kterou psychologové popsali ve svých studiích, je závislost na počítači a následné vyhledávání alternativních forem uspokojení. Hráč nedokáže bez počítače existovat, nedokáže vykonat základní úkony aniž by nemyslel na svého miláčka, nedokáže udržet svoji mez soustředění na rozumné hranici a v době, kdy je mimo dosah počítače, je značně agresivní. Takto “postižení“ jedinci představují ty pravé osoby pro možné testy, výzkumy a další skvělé objevy našich pánů psychologů.Mám-li shrnout do několika vět objevy, jež jsem učinil při pročítání nejrůznějších studií a zpráv od předních světových a českých psychologů, nestačím se divit. Každý před nás předkládá v trochu pozměněné formě stále tu samou informaci, z které vyplývá, že: „hráči počítačových her jsou ti největší vymaštěnci na světě, kteří nedokáží nic jiného, než koukat do té satanské bedny, co mají před sebou a zrají pro kriminál!“ Ale my přece takový nejsme, nebo ano?Poznámka: článek byl částečně tvořen formou převzatých citací, částečně byly upraveny výroky předních osobností vystupujících v oboru psychologie. Rozhodně si však nekladl za cíl jakkoliv ponižovat či pomlouvat hráče počítačových her a jejich příznivce, pouze se snažil upozornit na fakt, že téměř nikdo veřejně nevysvětlil, o čem hraní her je!

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Magazín na dotaz virtuální

Rozhovor s Kanalizátorem o Xboxech 360 a konzolích obecně

access_time05.duben 2020personRedakce

Martine, která herní konzole je podle tvého názoru nejlepší volbou a proč?Na svém webu jsem tomu věnoval celou jednu stránku. Ale osobní preference jsou aktuálně Xbox 360, důvodů je dost, Full-HD hry, velký počet nových titulů, výkon, cena, modifikovatelnost.Jak vidíš vývoj herního konzolového průmyslu do budoucna? Myslíš si, že se Sony a Microsoft do budoucna zařídí tak, aby se dostali do zelí i Nintendu, které si jde vlastní cestou? (Mám na mysli Balance board a hry založené na ovládání pohybem).V tomhle ohledu jsem vizionář, ale samozřejmě záleží, jak vzdálená budoucnost je míněna. Osobně se nemohu dočkat promítání na rohovku, následováno displejem zabudovaném do polo-propustných kontaktních čoček, následováno magneticky usměrňovaným tokem fotonů generovaným přímo uvnitř optického nervu.Ovládání pravděpodobně začne elastickými náramky, které už dnes umí snímat pohyb šlach v zápěstí, a už jsem viděl na tomto senzoru založený prototyp „virtuální“ klávesnice. Nástupcem bude přímé snímání EEG bodů nějakým vkusným temenním obloukem. Ultimátně budou s tímto spojeny technologie mimo herní průmysl, a to digitalizace lidské mysli a „mozkové štěpy“ ergo studium/ profese/ pracovní zařazení :-).Zda bude vývoj přímo spjat s herním průmyslem není jisté, ale docela pravděpodobné, finance v herním průmyslu jsou již dnes počítány v řádech miliard. A není tajemstvím, že například grafické karty jsou tím, čím jsou dnes právě díky hernímu průmyslu. Požadavek ze strany uživatelů je více než jistý, a firma, která by v tomto směru zůstala pozadu by se dobrovolně dostala do pozadí. Očekávám tedy, že každý kdo bude chtít zůstat na trhu bude muset jít s dobou…na jménu firmy v tomto ohledu nezáleží.Jak se díváš na rovinu, kde se setkávají konzole a PC. Máš pocit, že herní konzole budou mít stále větší prioritu kvůli pirátství a větším ziskům oproti PC, jako tomu bylo doposud a nebo se tento trend zastaví?Pamatuji doby, kdy bych na PC nedal dopustit, ty doby jsou dávno pryč. Člověk už dnes nemá tu sílu se s tím svým PC tolik mazlit, ale častěji na něm pracuje, a když se pak chce odreagovat, tak není zvědavý na nějaké nekompatibility, nebo zdlouhavé instalace, chce si prostě v klidu pustit hru a relaxovat.PC je stále mnohem dostupnější než konzole a samozřejmě univerzálnější, ale kdo jednou na vlastní kůži okusí konzoli má velkou šanci, že už zůstane, výhody konzolí jsou nesporné, a ceny jsou každým dnem příznivější. Co se týče pirátství, to se objevuje snad úplně na všech platformách, a osobně si nemyslím, že by proto ovlivňovalo poměr PC/konzoloví příznivci.Máš představu, kolik se zhruba prodalo kusů jednotlivých next-gen konzolí?A on ji snad někdo nemá? :-) - viz. Wikipedie.Osobně nevím jak staré či přesné jsou to výsledky, ale jako vodítko myslím stačí.Jaký je tvůj názor na velké ztráty a celkově nečekaný neúspěch PS3? Jaké jsou podle tebe hlavní důvody propadnutí této konzole?Netuším, na kolik jsou moje odhady konspirace a na kolik realita. Ale :-)Sony udělali krok směrem ne k minimalizaci, ale k totálnímu zamezení pirátství, a ať jim pánbůh vrazí taky jednu za mě, ono jim to s PS3 vyšlo. Microsoft se o to samé pokouší už dlouho, a to s proměnlivým, především časově nestabilním výsledkem. Myslím, že lze říci, že modifikovatelnost nezanedbatelně ovlivňuje prodejnost. A jelikož si nedovedu představit, že by se v nějaké dohledné době prosadila trvalá nemodifikovatelnost na všech konzolových platformách, je dle mého soudu nemodifikovatelnost nepřímým účastníkem marketingu, a přímo ovlivňuje prodejnost.Co se týče prodejnosti PS3 jako takové, myslím, že hodně zklamal marketing. Mnoho posouvání samotného data vypuštění, nedostatek her, nedostupnost konzole v době vypuštění, atd. Například o vypuštění Tekken 6 na Xbox už vůbec nevím co si myslet… (původně to totiž byla čistě Playstation záležitost - pozn. redakce) V další otázce trochu odbočím – hraješ hry? A pokud ano, na čem je hraješ a jaké jsou tvé oblíbené a na jaké se nejvíc těšíš?Hraju! Bez toho jako bych nebyl. Nejoblíbenější hrou bývá ta, kterou právě hraju, nejlepší hrou ta dohraná, nejvíc se těším na ty, co jsem ještě nehrál :-)Na Xbox 360 je to aktuálně Forza 3 a COD MW2 které už jedu na Veterána.Pokud bych měl udat žebříček, bylo by to převážně podle stráveného času. Ale takový ten best výběr: Snipes (1982), UGH, série Doom, série Diablo, série Horké Léto, série Thief, série Serious Sam, série Unreal Tournament, série Call Of DutyV čem spatřuješ největší slabiny současných next-gen konzolí, ať už technologické, či marketingové?Konzolím jako takovým bych toho tolik nevyčítal, tak jak se vyvíjí PC, vyvíjí se i konzole. Marketing už je dnes také o něčem jiném, než v dobách kdy konzolových nadšenců u nás bylo poskromnu, a to ještě zásadně PS-káři.Pokud bych měl opravdu něco vyčítat, tak jsou to ceny herních titulů, obzvláště novinek. Názor, že bez předražených her by nebylo pirátství, nebo dokonce že kvůli pirátství jsou hry předražené je silně naivní. Ale věřím tomu, že míra pirátství je odrazem míry předraženosti.Tzv. flashnutí mechaniky neboli přehrání firmwaru mechaniky jiným je způsob, jak lze hrát na Xboxu 360 zálohy originálních her. V čem je tato procedura tak složitá, že se nedoporučuje dělat začátečníkům doma a jaký má průběh?Maximální mírou jde o zkušenosti a technické zázemí. Osobně jsem dostal pistolovou pájku v 6ti a 386ku v 8mi. Od té doby letuju, programuju, zajímám se o svět HW i SW. Některé informace jak co funguje, jsou ze školy, některé z internetu, některé z knih. Pokud se do stejné operace bude pouštět netechnický člověk, informační deficit se mu bude špatně dohánět.Budiž příkladem, že když jsem se připravoval na flashnutí prvního kusu – mého vlastního, strávil jsem studiem celý měsíc, než jsem s čímkoliv začal! Pointou zde není to, že je to neúměrně více, než s tím stráví běžný uživatel, který ani nemusí 100% tutoriál pochopit, a přesto může uspět. Pointou bylo to, že jsem byl připraven na každou situaci, a úspěch nebyla náhoda, ale 100% opakovatelný výsledek!Žádný tutoriál nemůže podchytit všechny možnosti, některé z nich si v jistých bodech mohou dokonce protiřečit, z osobní zkušenosti mohu říci, že cca 1 z 50 mechanik se může chovat trošku jinak, např. delší doba startu, odmítnutí standardních příkazů, atd. A právě zde nastupují zkušenosti, díky kterým jsem připraven i na tyto situace, a i přes nepřízeň jsem schopen proces zdárně dokončit.Do konzolí PS2 se za stejným účelem umisťoval speciální čip, ale proslýchá se, že zálohy originálních her na PS3 hrát nelze. Není tento zjevný boj proti pirátství pro Sony spíše kontraproduktivní, když jí na základě této skutečnosti utíkají potenciální zájemci ke konkurenci?Vzhledem k tomu že nikomu jinému kromě Sony se stejného výsledku nepodařilo dosáhnout, je to (zatím) pro Sony spíše nevýhodou. Aktuálně je znám způsob jak na PS3 spouštět myslím PS2 nebo PS1 hry, to ovšem neberu jako velký hackerský úspěch.Osobně se domnívám, že za nemodifikovatelností PS3 nestojí pouze „kvality“ výrobku, ale tuto konspiraci bych raději nerozvíjel…Jak se díváš na současný fenomén hudebních her typu Rock Band a Guitar Hero? Počítáš do budoucna s dalšími díly a nebo se domníváš, že tento typ hry se bude lidem čím dál víc zajídat, což se už začíná pomalu dít?Pro mne byla v tomto směru první hrou Guitar Hero III pro Wii. Přineslo to něco úplně nového, a strávil jsem u toho hodně času, ale o následující, „opakující“ se titulky jsem už takový zájem neměl. Myslím, že jde o tu vlastní inovaci, pokud dokáží nové hry nabídnout více, než jen jiný výběr skladeb, potom budou hráčsky zajímavé, a zdaleka se nemusí inovace omezovat pouze na „hudební“ hry.Další otázka se týká dosti diskutovaného tématu kvality gamepadů od Xbox 360 a Playstationu 3. Je samozřejmé, že spokojenost s jejich užíváním je subjektivní, ale kdybys to měl rozhodnout, který bys uvedl jako ten lepší, přesnější, zkrátka uživatelsky přívětivější?Přiznám bez mučení, že ovladač od PS3 jsem měl v ruce pouze na nesrovnatelně kratší zlomek času než ten od X360tky. Subjektivní dojem byl jednoznačný, Xboxový ovladač mi lépe padnul do ruky, ovšem nemluvím o ergonomii, ale o mohutnosti. Mám poměrně „široké“ dlaně, a PS3 ovladač se mi v nich ztrácel. Taktéž jsem měl možnost porovnat hraní Wolfensteina jak na PS3 tak na X360tce, a za sebe mohu říci, že mi ovládání připadalo srovnatelné.Celkově bych to potom shrnul tak, že pokud budu vybírat herní konzoli, tak to rozhodně nebude podle kvality zpracování ovladače, ale ať už vyberu PS3 nebo X360 není důvod být ovladačem zklamaný.Co herní příslušenství jako kytary, bubny, volanty atp.? Nepřipadá ti to všechno tak trochu předražené? A co říkáš ceny her? Proč jsou podle tebe hry na konzole dražší, než na PC? Jsi toho názoru, že by zde mohla hrát roli lehčí dosažitelnost PC her a jejich snadnější vypalování?Abych řekl úplnou pravdu, naopak mi to připadá levné. Beru to tak, že je to přece kus HW, který musí být odolný, stabilní, vydržet pád, náraz, v případě volantu je tu také feedback který musí mít sílu, ale nesmí být „utrhnutelný“. Musí mít malou spotřebu, velmi často je totiž bezdrátový, atd. Řekl bych, že jestli ty ovladače splňují to, co od nich já očekávám, tak jsou ještě za rozumný peníz.Větší cenu hry na konzole připisuji jednoznačně vyšším nárokům na vývoj. Jde přece už jen o to, že pokud se vyskytnou chyby u PC hry, tak se prostě vytvoří update, hra si jej dnes už automaticky stáhne, nainstaluje, a je po problému – u konzolí toto zdaleka není tak jednoduché. Konzolové hry tedy musejí projít důslednější kontrolou, vzhledem k tomu že u většiny konzolí není možný žádný druh updatu her, může zásadnější chyba celou hru potopit.Máš představu, co mohou herní konzole nabídnout do budoucna? Jakých novinek ve smyslu technologií bychom se mohli dočkat?Něco málo už jsem nastínil. Velký vliv čekám s aktivním příchodem nano-technologií, který se předpokládá příští rok. Ve zkratce lze říci, že v konečném důsledku se bude jednat o drastické změny ve velikosti, spotřebě a výkonu výpočetní techniky, a to se jistě následně promítne i do herního průmyslu a světa herních konzolí. Pro představu… zkuste si představit výpočetní systém, který má výkon několika-tisíci násobku vašeho PC, při tom není větší než USB klíčenka, a na tužkovou baterii vydrží běžet měsíc :-) Samozřejmě to nás nečeká hned příští rok, ale technologie která to umožní by měla oficiálně startovat příští rok.Pravděpodobně se do budoucna smaže mnoho nevýhod, které dnes bereme jako samozřejmé. Tak například dnes hraju nejraději doma, mám tam velkou LCD TV, kvalitní audio a především samotnou konzoli. Ovšem co když se najde konzole tak malá, že ji bude možné připnout na rukáv, obraz budu mít přes celé zorné pole, zvuk bude prostorový bez sebemenšího rušení z okolí, a k ovládání bude sloužit elegantní náramek na zápěstí? Nejspíše pak bude největším problémem dostatečný počet herních titulů :-)

folder_openPřiřazené štítky

Recenze NAVIGON 8410

access_time04.květen 2020personRedakce

Navigace NAVIGON není třeba dlouze představovat, protože tu již nějaký ten rok útočí na vrchol trhu s GPS přístroji. Nadvláda TOMTOMU, případně GARMINU tak již brzo skončí vzhledem k velkému technologickému vývoji navigací NAVIGON.Před několika roky přišly modely 7110 a 8110, které velmi dobře zaútočili na TOP modely GPS navigací ostatních výrobců. V této recenzi se budeme zabývat posledním TOP modelem navigací NAVIGON, konkrétně typem 8410. Na trhu je ještě verze 8450 Live, která má navíc modul, kdo kterého zasunete SIM kartu, která Vám zpřístupní služby NAVIGON Live Services.Již před pár měsíci, kdy jsem viděl první obrázky a první technickou specifikaci, jsem byl naprosto nadšen. Ostatně jsem nadšen vždy při uvedení nějakého TOP modelu navigací NAVIGON. Nejvíce mě asi ohromil 5-ti palcový skleněný displej, rychlý procesor o taktu 600Mhz a nová funkce REAL CITY VIEW 3D, kdy si při navigaci připadáte jak v počítačové hře, ve které se Vám zobrazuje vymodelovaný reálný svět.Pojďme se podívat na navigaci podrobněji. V základním balení kromě navigace samotné najdeme velmi bohaté příslušenství. V krabici tak najdeme síťovou nabíječku, kterou lze nabíjet navigaci s elektrické zásuvky, dále autonabíječku, v jejímž kabelu je integrována anténa pro příjem dopravních informací, ochranný pytlík, USB kabel, manuál v českém jazyce. CD se softwarem v balení nehledejte, ten je uložen přímo v paměti navigace, takže ho lze nainstalovat po připojení přístroje k počítači. Také v balení najdeme samolepky, které je dobré nalepit na okno automobilu, v případě že necháváme navigaci v autě. Na samolepkách je informace, že navigace je chráněna PINem, který znemožní případnému zloději další používání GPS přístroje. Možná je ale lepší na navigaci v autě neupozorňovat. Osobně parkuji na relativně bezpečných místech, takže navigaci nechávám dost často na držáku, nicméně nejbezpečnější je samozřejmě navigaci z auta vyndat. Ještě jsem zapomněl na držák navigace, který se připevňuje na čelní sklo automobilu.Navigon vymyslel novou konstrukci, a držák se nám podstatně zmenšil, oproti chapadlovitým držákům, které byly u modelů 7110 a 8×10. Byly to výborné aktivní držáky, i když je pravda, že časem se mohla velká přísavka trochu unavit a držák svoji váhou padal dolů. Navigon vymyslel kompaktnější držák, který má nový upínací mechanismus, který vypadá velmi bytelně a myslím si, že se jen tak hned neunaví, ani když ho necháte na přímém slunci. Opět je aktivní, takže nemusíte neustále připojovat kabel nabíječky.Samotné navigaci vévodí, jak již jsem zmínil, velký 5-ti palcový skleněný displej. Tento displej je kapacitní, takže nezáleží jakou silou se ho dotknete, ale spíše záleží na velikosti plochy prstu, kterou se ho dotýkáte. Stejné displeje nalezneme například v iPhonu. Displej je lemován černým rámem, který je zapouzdřen stříbrným kovovým elementem. Navigace díky němu vypadá opět velmi luxusně, jako pravý šperk. V levém spodním rohu je integrovaný mikrofon, který je součástí integrovaného bluetooth handsfree. Na levé hraně přístroje najdeme slot pro připojení DVB-T modulu. Tento modul jsem neměl v době testování k dispozici, nicméně, pokud se mi ho podaří získat, jistě ho také otestuji. Díky němu lze sledovat digitální televizní vysílání přímo na displeji navigace. Za jízdy to však raději nezkoušejte, je to krajně nebezpečné. Na spodní hraně navigace najdeme miniUSB konektor pro připojení datového kabelu, případně nabíječky, hned vedle je audio konektor typu jack o rozměru 3,5mm, pak zde najdeme mikrospínač RESET, slot na microSD karty, ve kterém je vložena 2GB karta. Na horní hraně najdeme stříbrné zapuštěné tlačítko pro zapínání a vypínání navigace. Záda navigace jsou vyvedená v černém matném provedení. Kromě konektoru pro připojení navigace do držáku je zde také žebrování, které kryje reproduktory. Také je zde konektor pro připojení externí GPS antény, který je zakryt gumovou krytkou.V srdci navigace bije procesor Centrality o taktu 600Mhz. Vzhledem k pokročilému 3D zobrazení mapy je výkon opravdu potřeba, takže navigace má opravdu velmi rychlé odezvy a celkový obraz při navigování je velmi plynulý. O navigování si však řekneme o pár řádek níže.Po zapnutí přístroje se nám zobrazí hlavní menu, ve kterém je možné si vybrat mezi čtyřmi hlavními funkcemi. NAVIGACE, TV, Multimediální přehrávač a Telefon. V případě, že není připojen televizní modul, je tato volba zašedlá. Funkce multimediální přehrávač Vám umožní prohlížet fotografie, přehrávat hudbu a filmy přímo z paměťové karty. To mě velmi potěšilo, protože díky tomu není navigace tak moc jednoúčelové zařízení, ale stává se z ní multimediální centrum, které Vám nahradí drahé DVD přehrávače integrované do palubních desek, případně hlavových opěrek automobilů. Co mě ale nepotěšilo, byla základní nabídka přehrávaných formátů. Co se týká videa, tak lze přehrávat formát WMV, z audia si NAVIGON poradí s formátem WMA, a v případě obrazových formátů je možné použít JPG, BMP. Ostatní formáty jako MP3, AVI, atd. je možné přehrávat pouze po zakoupení příslušných kodeků na www.navigon.comV základním menu najdeme dále volbu TELEFON. Přístroj má rozhraní bluetooth, díky kterému je možné použít navigaci jako handsfree. Párování jsem zkoušel z telefony NOKIA 5800 a 6500 a vše proběhlo bez problémů. Po spárování přístrojů je možné přenést do paměti navigace telefonní seznam. V něm je pak možné fulltextově vyhledávat pomocí virtuální klávesnice. Dále je možné načíst z telefonu historii hovorů a také je možné předvolit 4 nejpoužívanější čísla do kláves rychlé volby.Pojďme se však již věnovat samotné navigaci. Veškerá grafika v menu je naladěna do černých barev. Menu v podstatě shodné s předchozími modely. Proč ale měnit něco, co je perfektní, že? Takže v základním navigačním menu jsou čtyři velká tlačítka NOVÝ CÍL, MOJE CÍLE, DOMŮ a ZOBRAZIT MAPU. Po klepnutí na NOVÝ CÍL je možné ihned zadávat adresu, případně bod zájmu. Zadávání je velmi intuitivní a pohodlné. Přes celý displej se nám zobrazí virtuální klávesnice, ze které postupně mizí písmena, podle existujících kombinací názvů měst, ulic a čísel popisných. Pokud máme zadán cíl, stačí se dotknout tlačítka SPUSTIT NAVIGACI a můžeme startovat motor. Máme však také možnost stisknout tlačítko možnosti a nechat si zobrazit informace o cíli, tento cíl uložit, případně zobrazit na mapě, dále je možné cíl přidat k trase, hledat v jeho okolí a také zde máme volbu zadat souřadnice. Pokud však spustíme navigaci, začne se nám generovat trasa a pokud máme aktivovánu funkci MY ROUTE, nabídnou se nám tři různé alternativy cesty. Tato funkce nám nabídne optimální trasu, rychlou trasu a případně trasu, po které jezdíte nejčastěji. Tato poslední volba funguje tak, že navigace se sama učí trasy, kudy nejčastěji jezdíte a podle toho pak vyhodnotí Vaši oblíbenou trasu. NAVIGON 2410 vs NAVIGON 8410 vs NAVIGON 8310Samotné navigování s NAVIGONEM 8410 je pak velký zážitek. Díky rychlému procesoru, který bije v srdci NAVIGONU je obraz velmi plynulý. Navigon konečně pochopil, že k velmi pěkné grafice je potřeba dodat taky velký výkon, aby navigace byla plynulá. Takto plynulý obraz jsem na jiné navigaci neviděl. Navigon má absolutně perfektní zobrazení mapy i všech potřebných údajů. Ve spodní části obrazovky se zobrazují ovládací tlačítka, v levé části je indikátor změny směru a v pravé části jsou dvě konfigurovatelné pole kde se zobrazuje aktuální rychlost, čas do cíle, vzdálenost do cíle, případně nadmořská výška. Díky funkcím jako je PANORAMA 3D si můžete vychutnat 3D krajinu, LANDMARK 3D Vám zobrazí zajímavá místa v 3D, funkce CITIVIEW 3D Vám zase zobrazí obrysy budov, a jako třešnička na dortu je funkce REALCITY 3D. Pokud je daná oblast zmapována pomocí této technologie nebudete věřit vlastním očím. Na displeji navigace se Vám zobrazí trojrozměrný svět, ve kterém budete vedeny 3D ukazateli. Uvidíte 3D budovy, stromy, autobusové zastávky, uvidíte silnici, která je reálně pokreslena jízdními pruhy a přechody. To je absolutně unikátní funkce. V České republice si ji zatím moc neužijeme, ale pokud vyjedete za hranice, budete zírat, stejně jako jsem zíral já. To už je opravdu poslední stupeň od navigace, kterou nám jistě brzo nabídne GOOGLE a jeho street view, což je již zobrazení reality.Navigon je naplněn po okraj nerůznějšími navigačními vychytávkami, kromě již zmíněných funkcí, bych jmenoval ještě tyto. V paměti navigace jsou uloženy informace o dopravních značkách, takže se Vám v mapě zobrazují zákazy předjíždění, různá omezení rychlosti a další typy značek. Dále Navigon umí navigovat v jízdních pruzích, díky funkci REALITY VIEW Vám zase zobrazí složité dopravní tepny, tedy hlavně sjezdy z dálnic v grafické podobě. Navigon Vás také bude varovat před prudkými zatáčkami, dopravními zácpami a poskytne Vám informace o nejbližším parkovišti. Je toho opravdu hodně co NAVIGON umí. Všechny tyto funkce ho katapultuji na vrchol navigačního nebe. Zmíním také perfektní hlasovou navigaci, která obsahuje více než 200 hlasových povelů. Díky tomu na Vás tak navigace mluví příjemným ženským hlasem, který je zasazen do plynulých vět.Velkou novinkou je funkce záznam trasy, díky kterému lze projížděnou trasu zaznamenávat ve formátu KLM. Ten je pak možné otevřít například v GOOGLE EARTH a nechat si zobrazit projetou trasu

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Herní příslušenství na dotaz virtuální

Nintendo Revolution - nástupce GameCube?

access_time05.duben 2020personRedakce

Na letošní výstavě E3 Nintendo představilo svůj klíčový projekt, čímž není nic menšího, než vývoj vyspělé herní konzole nové generace, která má nahradit dnešní GameCube. Uvolněné informace včetně technické specifikace naleznete uvnitř článku.Nintendo Revolution je kódové označení projektu nového herního zařízení, které má být nástupcem současné konzole GameCube. S vývojem projektu Revolution Nintendo započlo krátce po oficiálním představení GameCube. První informace ale Nintendo uvolnilo až těsně před začátkem letošní výstavy E3 v Los Angeles, kdy ale ještě nebyl odtajněn interní název zařízení, nýbrž se mluvilo jen o „GCNext“ konzoli. President Nintenda pan Satoru Iwata na E3 prohlásil: „Dnešní konzole umí již v podstatě bez problémů zprostředkovat realistický zážitek z obrazu a zvuku, nicméně je stále co zlepšovat. Takže by nám vlastně jen stačilo zvýšit početní a grafický výkon konzole. Ale my chceme dát hráčům něco, co jim zatím nebyl nikdo schopný nabídnout. Větší požitek a větší vtáhnutí do virtuální reality". Nyní je již jasné, že Nintendo Revolution bude mnohem výkonější stroj, než dnešní GameCube. Kromě pevného disku ale další informace ohledně případné dvd mechaniky, nebo podobných rozšiřujících zařízení, nejsou známy. Vzhledem ke snaze o stlačení ceny budoucí konzole to však na konkurenta mnohafunkční PSX nevidíme.Přesné technické specifikace Nintendo zatím úzkostlivě tají, nicméně první odhady podle provalených zákulisních informací vypadají asi takto: Nintendo dokonce interně pracovalo současně na dvou systémech a v tuto dobu si již určitě jeden zvolilo pro budoucí uvedení na trh. První systém sestává z procesoru PowerPC G5 taktovaném na 2,7 GHz, 512 MB paměti DDR RAM a grafického subčipu pracujícího na 600 MHz. Druhý stroj by měl využívat také PowerPC G5 procesor, ovšem slabšího taktu 1,8 GHz, poloviční paměť také s duálním tokem dat a grafický subčip 500 Mhz, ovšem s větší grafickou pamětí, než v prvém případě. Obě výkonové varianty mají integrován 15 GB pevný disk. Specifikace ale nejsou samozřejmě oficiálně potvrzené.Ten, kdo by očekával, že nová konzole bude mít nějaký vlastní displej na jednotce nebo na ovladači, podobně jako to má Nintendo DS, bude zklamán. Nic takového nové Nintendo mít nebude. Ovšem bude obsahovat specialitku v podobě nativní podpory televize i počítačového monitoru, takže Revolulution půjde zapojit jak do televize, tak i do monitoru. Není to sice žádná převratná novinka (propojení s monitorem umí i Dreamcast), ale do Nintenda zapojíte monitor bez nutnosti zakoupení přídavného modulátoru, jak je tomu u zmiňované konzole od Segy.S online podporou už to tak jasné není. Nintendo na E3 prohlásilo, že kapesní konzole DS bude podporovat připojení přes WIFI 802.11b a 802.11g, tudíž se dá s jistotou očekávat, že nová konzole bude online hraní podporovat stejně tak. Hardwarové komponenty do konzole dodávají firmy ATI (grafický systém), NEC (systém přenosu a čtení dat) a IBM (procesor). Ohledně data vydání se toho zatím moc neví, s největší pravděpodobností k tomu ale nedojde později, než konzole nové generace uvedou na trh oba konkurenti - Sony i Microsoft. Exekutiva Nintenda má totiž ještě v živé paměti svojí neschopnost uvést původní GameCube ještě před oficiálním releasem Playstation 2, a proto směřuje své úsilí k uvedení konzole s předstihem ještě před Playstation 3. Takže se podle toho dá spekulovat o nejpozdějším datu vydání v první polovině roku 2006.Optimisté můžeme být i ohledně předpokládané ceny, protože konzole bude určena pro masový trh, tudíž její cena se bude pohybovat ve spodní hranici konzolí nové generace a stejně jako GameCube bude z velké trojky nejlacinější. Otázkou ovšem je, kolik toho navíc nabídnou konkurenční konzole. Na přesné a podrobné informace přímo od Nintenda si ale budeme muset ještě necelý rok počkat až do příští výstavy E3, která je ohlášena na květen 2005.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Virtuální realita na dotaz virtuální

Virtuální realita není jenom pro pařany

access_time31.březen 2020personRedakce

Většinou si lidé myslí, že virtuální realita je něco, co bylo vytvořeno jen pro počítačové hráče. Takový předsudek je velký problém pro vývojové společnosti a pro menší projekty, jako je právě V-Rabbit. Většinou nám jde právě o zpopularizování virtuální reality mezi širší publikum. VR přilba vám nezajistí rychlejší reakci ani přesnost. Nabídne vám především jiný prožitek. Tento nový prožitek nabízí jak hráčům, tak i zbytku „normální“ populace ????Je velká chyba myslet si, že když nehraji hry, tak virtuální realita není pro mě. Spousta vývojových společností naopak chápe virtuální realitu jako příležitost jak rozšířit skrze novou formu zážitku svou cílovou skupinu. Začíná se vytvářet množství obsahu pro neherní komunitu. Obsah, který je zaměřený nikoli na soutěživost, ale na vytváření nových zážitků, které chceme všichni zažít, ale jsou pro nás nedosažitelné, jako například výlet na měsíc, do džungle nebo na dno moře.Častý je též obsah zaměřený na virtuální turistiku. Hodně lidí se mě ptá: proč bych si měl pořizovat přilbu, abych se podíval do Chrámu Svatého Víta nebo do skotských hor, když si tam můžu zajet? Já se zase ptám proč lidi sedí před televizemi a prožívají životy vymyšlených seriálových postav, místo aby si užili ten vlastní? Je to jednoduché, je to prostě forma zábavy. Věřím že virtuální realita bude v budoucnu jedním z hlavních zdrojů domácí zábavy hned vedle televize.V některých směrech televizi nahradí. Věřte, že je jiný pocit koukat na lva jak loví antilopu na dvourozměrné obrazovce, nebo být přímo u toho. Takový dokument ve virtuální realitě působí jinak na vaše smysly, než ten z televizní obrazovky. Jde o skutečný zážitek, který se vám vryje hluboko do paměti a najednou zjistíte, že informace, které byly v dokumentu obsaženy, si pamatujete i po několika měsících.V-Rabitt si klade za cíl zprostředkovat právě takové zážitky. Vyhledáváme hlavně neherní obsah a vyjednáváme se studii licence, abych jej mohli zpřístupnit i lidem, kteří nechtějí za vybavení pro virtuální realitu utrácet a raději využijí našich služeb. Musím říci, že jednání jsou úspěšná a velmi příjemná, protože všichni jsou opojeni raketovým startem virtuální reality a mají pocit sounáležitosti s ostatními z branže.Nutno též podotknout, že neherní obsah je vyšší kvality, nežli ten herní a nehráči odchází z návštěvy s mnohem silnějšími pocity než hráči, kteří jsou zvyklí na vysokou kvalitu AAA titulů a mohou být současnými VR tituly lehce zklamáni.Mám pocit, že nehráči si virtuální realitu často užijí mnohem více než hráči. Nebojte se tedy přijít a zkusit něco vyjímečného.

folder_openPřiřazené štítky

Insoma

access_time31.březen 2020personRedakce

Sociální pole jedince je ovlivněno a podmíněno technologickou úrovní společnosti. Nové technologie proto zákonitě přinášejí nové možnosti a momenty do konstrukce a rekonstrukce sociální reality ve dvou směrech.Působí podpůrně v reálném v životě. Např. student, který chce studovat na zahraniční univerzitě se seznámí s jejím programem na webových stránkách. Aniž by opustil židli u počítače zjistí možnosti přijetí, podmínky stipendia, zajistí si letenku atd. Celá přípravná fáze se urychlí a ulehčí. 10% respondentů z nejvíce computerizované skupiny se se svým současným partnerem seznámilo na internetu.Konstruuje virtuální sociální realitu - vnoří se sociálně do kyberprostoru. Své sociogenní potřeby tak uspokojuje čím dál více lidí, v čím dále větším rozsahu. Vznikají vztahy lidí, kteří se nikdy nesetkali, ale kteří spolu komunikují několikrát denně. Prostřednictvím internetu se nabízejí ženy k sňatku i za účelem erotiky. Nové technologie a virtuální sociabilita si přetvářejí-modelují člověka u počítače ke svému obrazu. Formují se nové komunikační dovednosti, ale jiné se nerozvíjejí či atrofují. U celých skupin mládeže se začíná stávat problémem normální lidská komunikace. Není výjimkou vidět skupinu mladých lidí, kteří jsou fyzicky spolu, ale nekomunikují spolu. Na mobilech vyťukávají SMS či telefonují, aby až budou s lidmi, kterým v danou chvíli posílají SMS, posílali textové zprávy těm, s kterými nebyli schopni osobně mluvit. Hodnocení digitalizace sociálního pole je složité a záleží na pozici hodnocení. Navíc se jedná o nový fenomén a je otázkou, jak se bude dál vyvíjet. Nepochybně lze hovořit o pozitivních a negativních stránkách digitalizace sociálního pole. S jeho digitalizací je spojen další fenomén, a sice globalizace a europizace sociálního pole. Sociální pole českého (a nepochybně nejen českého) člověka se rozšiřuje a získává další rozměry - evropský a globální. Vedle reálného rozšiřování jde v první linii o virtuální evropský a globální prostor. Ve výzkumech v letech 2000 a 2002 jsme sledovali využívání elektronické pošty, chatů a konferencí a výsledky zanesli do grafu. Graf 6 ukazuje komunikaci české mládeže prostřednictvím elektronické pošty v rámci České republiky, Evropy a USA. Digitalizace životního pole výrazně podporuje globalizaci a začleňování do evropských struktur. Tyto vzájemně provázané procesy se netýkají ve stejné míře celé populace, ale jsou silně závislé na věku a na vzdělání. Computerizace společnosti a digitalizace životního pole posiluje a prohlubuje sociální strukturu a sociální rozdíly ve společnosti. Část společnosti se ocitá za digitální přehradou a stává se marginální skupinou na okraji společnosti. Využívání komunikačních technologií se výrazně zvýšilo, přestože odstup je pouhý rok a půl. To naznačuje o jak dynamický jev se jedná.Globalizace a europizace, kterou myslíme vytváření evropské identity a jednotného evropského prostoru v institucionálním a právním rozměru je určující historicko-společenský proces současnosti nejen pro českou společnost, ale i pro celou Evropu a všechny její národy. Proto jsme se pokusili exaktně sociologicky postihnout připravenost a vstup do evropského a globálního prostoru. Začleňování do evropského a globalizačního procesu postihujeme indexy globalizace[1] a europizace[2].Rozložení české populace podle těchto indexů ukazuje graf 7. Ukazuje se silná závislost na věku a na vzdělání. Pouze vzdělaní lidé mladé a střední generace jsou schopni využít přednosti evropského a globálního prostoru. Podle grafu, v současnosti jsou v procesech globalizace a europizace nejvíce začleněni mladí lidé ve věku 19 – 30 let, resp. jsou na tento proces nejlépe vybaveni. Prozatím výsledky obou procesů vrcholí ve věkové skupině 19 – 23 let. Z toho můžeme vyvodit, že fenomény, které sytí oba indexy se objevují v podstatné míře v české společnosti v posledních letech. K realizaci těchto fenoménů dochází i po celou věkovou skupinu 19 – 23 let. Lze předpokládat, že se budou objevovat nové možnosti a vznikat nové fenomény a navíc bude stárnout mládež ve věku, který nyní znamená vrchol uvedených procesů. To vše posune míru globalizace a europizace české populace i do vyšších věkových skupin.Procesy globalizace a computerizace se částečně prolínají, částečně se podporují a proto nepřekvapuje jejich vzájemná závislost, jak ukazuje graf. Úroveň computerizace i globalizace vyjadřují obecnější charakteristiky člověka jako je vzdělanost, kreativita, sociabilita, progresivita a modernost.Zdroje informací Sociální realita je složitě strukturována a vedle celé řady dalších znaků pro členění a diferenciaci lze sociální realitu dělit podle rozsáhlosti vrstvy sociální skutečnosti na globalitu světa, evropskou entitu, sociální realitu české společnosti, región a lokalitu. Každá z těchto vrstev je protkána sítí "sociálních vlásečnic", kterými proudí informační toky mezi jednotlivými subjekty-jedinci, organizacemi, institucemi, médii, jedním či oběma směry. Sociální realita v každé vrstvě je realitou svého druhu a tomu odpovídají také informační toky z hlediska nosičů, formy a obsahu.Utvářející se informační společnost znamená i reálnou proměnu informovanosti občanů a jejich přístupu k relevantním informačním zdrojům. Hypoteticky jsme předpokládali, že v informační společnosti proudí k občanovi informace k jednotlivým vrstvám sociální reality odlišně a strukturovaně. Proto jsme ve výzkumu zjišťovali sycení občanů ve vztahu k jednotlivým sociálním vrstvám prostřednictvím jednotlivých informačních kanálů, včetně médií.Je třeba zdůraznit metodiku, protože respondent vybíral jedno médium, z kterého převážně získává informace. Respondenti odpovídali na otázku: "Z jakého pramenu získáváte převážně informace o dění ve...:"Ukazuje se, že ke každé vrstvě sociální reality stoupá či klesá adekvátnost informačního kanálu či média, případně určitý kanál přináleží určité sociální vrstvě. Vztah kanálů –médií a vrstev sociální reality ukazuje následující graf. S rozsahem sociální vrstvy klesá adekvátnost rozhorů s druhými lidmi (kolegové, přátelé, partneři, přátele, sousedé) jako zdroje informací. Naopak na úrovni lokality je tento zdroj informací dominantní pro 48% lidí a s dvacetiprocentním odstupem jsou zdrojem informací na druhém místě noviny. Je vidět, místní kabelové televize, ani regionální noviny zatím na úroveň lokalit nepronikají, anebo neplní významnou informační funkci. Ve vyšších vrstvách sociální reality postupně klesá význam rozhovorů až k nule. Na úrovni regiónu je význam rozhovorů stejný jako význam televize. Zde se pravděpodobně již ukazuje vliv regionální televize. Není však bez zajímavosti, že v regiónech je téměř monopolním zdrojem informací tisk, zřejmě jde o tisk regionální. Vzhledem k minimálnímu vlivu ostatních médií lze konstatovat, že názory, postoje a celkové veřejné mínění je v regiónech formováno regionálním tiskem, případně regionálními mutacemi celostátních deníků. Připomeňme, že regionální noviny jsou v rukách zahraničního, převážně německého kapitálu.Některá média se ukazují v uvedeném kontextu jako protikladná, v grafu se ukazují zrcadlově. Především to platí, o televizi a novinách. Informační význam televize stoupá s rozsahem sociální vrstvy směrem ke globálnímu rozměru. Dominantní vliv televize je ve vztahu k české, evropské a světové realitě. Význam novin je nejvyšší v regiónech a oběma směry klesá k překvapivě nízkým četnostem. Internet je prozatím informačním pramene jen na dalších místech. Není zdrojem, o kterém by respondenti prohlašovali, že je na prvním místě – "především". I když jde o nízké četnosti, tak lze sledovat, že význam internetu stoupá k evropské a globální rovině. Od celku populace se v roce 2002 výrazně odlišuje skupina populace s nejvyšším indexem computerizace. V této skupině uvádí internet jako základní zdroj informací kolem 12%.Využívání jednotlivých informačních zdrojů není ve společnosti homogenní. Významným diferenciačním kriteriem je vzdělání. S růstem vzdělání stoupá získávání informací z internetu, z novin a z rozhlasu. Naopak se stoupajícím vzděláním klesá význam televize jako zdroje informací.V globálním rozměru lze vysledovat jednoznačný vývojový trend pouze u internetu. Téměř pětkrát stoupl podíl mladých lidí, kteří používají o světě informace převážně z internetu. Každé dva roky se zhruba zdvojnásobí podíl lidí, kteří používají získávají informace převážně z internetu. Vedle proměn sociálního pole můžeme pozorovat i změny životního stylu jako důsledek computerizace. Mění se význam a rozsah úlohy tradičních médií v životním stylu, především mladého člověka. Ustupuje četba jak knih, tak novin. Mladá generace ve srovnání se střední a starší generací sleduje méně televizní vysílání. Méně času však dnešní mládež věnuje televizi i ve srovnání s předchozí generací mládeže. Na život mládeže mají vedle computerizace vliv i další jevy. Ve společnosti existuje značná deziluze z politického vývoje, na kterou mládež reaguje nízkou politickou participací ve všech jejích formách. Při koncipování projektu výzkumu jsme předpokládali, že u části mladé generace jsou tendence k úniku z reality. Očekávali jsme, že pro některé skupiny tento únik představují drogy a pro některé snad kyberprostor a virtuální realita. Vývoj mezi roky 2000 a 2002 přinesl nový poznatek, v závislosti na indexu computerizace stoupá konzumace drog. Znamená to, že jedinec, který se pohybuje v "jiné realitě" se stává na "jiné realitě" závislý bez ohledu, zda se jedná o realitu virtuální či drogou změněný stav vědomí a zkonstruovanou realitu?Při analýze životního stylu se nám objevuje zárodek nového fenoménu. Sledovali jsme polaritu na škále computerizace a zjistili jsme novou polaritu, kterou jsme nazvali polaritou "virtuální(digitální) – vitální". Příroda a to, co je součástí přírody je obdařeno vitálním principem. Virtuální-digitální je umělým produktem člověka a jím vytvořených technologií. Jedinci s vysokým indexem computerizace ve své hodnotové orientaci a ve volnočasových aktivitách ustupují od toho, co je spojeno s vitálním principem. (např. pobyt v přírodě, chov zvířat). Možná, že se ukáže jako reálné dělení na sex vitální na virtuální.Poznámky: [1] Index globalizace je tvořen 31 znaky: využití e-mailu, konferencí v rámci: USA, Ruska, Asie, Austrálie, jižní a střední Ameriky, zájem pracovat v zahraničí, kontakt s příbuznými, přáteli, kolegy v USA či Kanadě, Asii, Austrálii, Africe, znalost angličtiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny, španělštiny, prvního jiného jazyka, druhého jiného jazyka, postojem ke globalizaci. Získané hodnoty se pohybují v rozmezí 1 až 41.[2] ndex europizace je tvořen 19 znaky: využití e-mailu, konferencí v rámci Evropy, zájem pracovat v zahraničí, kontakt s příbuznými, přáteli, kolegy v zemích Evropslé unie, zemích bývalého východního bloku, zbývající Evropy, znalost angličtiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny, španělštiny, prvního jiného jazyka, druhého jiné jazyka. Získané hodnoty se pohybují v rozmezí od 0 do 38.

folder_openPřiřazené štítky

Je tady skutečně virtuální realita?

access_time31.březen 2020personRedakce

Už nadešel čas, kdy přesuneme životy kompletně do virtuálního prostoru?Rok 2016 se má stát pro virtuální realitu zlomovým, jelikož se na trhu utká o přízeň uživatelů několik zajímavých systémů. Je nadšení na místě, nebo jde o další bublinu, která v tichosti splaskne?Komerční systémy pro virtuální realitu se objevují už několik dekád v opakujících se vlnách, podobně jako například 3D technologie pro sledování filmů. Počáteční nadšení však často rychle vystřídá vystřízlivění a z revoluce sejde. Bude tomu tak i tentokrát v případě virtuální reality?Oculus Rift na doma, HTC Vive na virtuální životNa trh letos přichází očekáváný Oculus Rift, systém určený pro „takové to domácí hraní“. Oculus je zábava, sedět v teple obýváku s gamepadem v ruce a s headsetem nahlížet do hravého světa je okouzlující a na první pohled nadchne natolik, že lze přehlédnout i jakékoliv nedostatky (ve finální verzi je však počet rušivých elementů opravdu minimální), což vlastně ochotně uděláte, abyste si mohli vychutnat onu výjimečnou zkušenost. A vážně – Lucky’s Tale, arkádová skákačka dodávaná ke každému Oculu, je jako splnění dětský sen a nelze se ubránit touhy se té fantazie až dotknout… Sledování z pozice třetí osoby vás z dokonalé imerze sice neustále vytrhává a víte, že je všechno jen „jako“, nicméně to je přesně to, čím Oculus je – domácí zábava, evoluce monitoru.Vedle Oculu se očekává nástup také systému HTC Vive, který už vás přesvědčí, kudy vede cesta. Tělesnost a zcela unikátní imerze, která vás přiměje ptám se po tom, jak hluboko sahá králičí nora. Zážitek, který Vive přináší, je onou matrixovskou virtuální realitou, po které všichni roky prahneme. Dva oválné ovladače do ruky společně s brýlemi otevírají virtuální světy, ve kterých se transformujete a zcela zvrhle hltáte každý milimetr neexistujících prostorů, předmětů a necháte se zaplavit kanonádou vizuálních vjemů.Nabídka softwaru pro oba nejslibnější systémy je zatím ve fázi, kdy každý usiluje demonstrovat sílu a možnosti, které technologie skýtá. Tím vzniká skutečná exhibice, až se skoro stydíte, že vás nejvíce zaujalo demo úchvatného malovaní (ano, malování!). Aparátu se stále zbavit nelze, moc dobře si budete uvědomovat, že máte na hlavě headset a v rukách ovladače, pocit přítomnosti je ale i tak skutečně pohlcující.Vada na kráseCo ale bude ještě dlouhou dobu bránit masovému prosazení je skutečně ohromná investice do hardwaru, přece jen virtuální realita není jen o samotných fešných brýlích. Minimální konfigurace pro Oculus počítá s procesorem Intel i5-4590, 8 GB operační paměti a grafikou alespoň GeForce GTX 970. Ze strany nVidie jsou pro grafiku doporučovány vyšší modely – GTX 980 a GTX 980 Ti. Znovu, řeč je o konfiguraci minimální, čili sice systém rozjedete, ale výsledný dojem asi nebude zrovna přesvědčivý.Virtuální realita je tady, Oculus Rift a HTC Vive jsou toho důkazem, jenže málo platné, cena je zatím natolik nepříznivá, že minimálně letos bude „takové to domácí hraní“ s virtuální realitou opravdovou exkluzivitou pro skutečně oddané nadšence.

folder_openPřiřazené štítky