Výsledky vyhledávání v sekci Playstation hry na dotaz zadejte cislo

Playstation 4

access_time05.duben 2020personRedakce

Recenze Nová generace konzolí, to je období zvláštní, specifické. Musím se přiznat, že příchod Xboxu 360 a Playstation 3, jsem před těmi lety sledoval celkem z klidného zázemí a chladnou hlavou. Ponořen do hraní "must play" titulů na Playstation 2, po mém přerodu z PC scény (skrz PSP) jsem nějak nechytl tu nemoc a v klidu očekával, že si jednou koupím PS3. Jenže ouha, Sony tehdy udělalo několik špatných kroků, několik odkladů a reklama na Gears of War, způsobila, že jsem si na vánoce rozbalil Xbox 360. Xlive.cz jsem tehdy znal, ale pouze pasivně, zaregistroval jsem se a stále pasivně četl než přišel zlom a podzimní sraz, na který jsem dorazil. V tu chvíli se vše změnilo a ze singl konzolisty jsem se stal "sociálním" a objevil taje Xbox LIVE, což později vedlo k mému přerodu do pozice admina/přispěvovatele, ale to už zacházím moc do detailů.Nyní je to jiné, Xbox 360 mi dal hrozně moc a jako už starý kus železa, na poměry PCčkáře neuvěřitelně starý hardware, musí být vystřídán a proto je tu nová generace. A je tu launch nové generace konzolí, který proběhl ve světě v listopadu loňského roku. Do té doby proběhlo několik launchů od Nintenda a handheldu od Sony, ale až nyní je to ten launch s velkým "L", dvou hlavních mainstreamových herních zařízení. A ejhle, byl jsem posazen do role, kdy jako fanoušek Xboxu 360, jsem měl s Xbox One problém od smolné prezentace na E3 (do té doby jsem byl stále pro něj rozhodnut) a jak většina z vás ví, u mě zvítězil Playstation 4. A tento problém jsem neřešil sám, tudíž naše do této doby Xbox komunita má v sobě víc hráčů na PS4 než by se mohlo zdát, tudíž proč nezačít psát i o této krabici, která nám dává zábavu, tento web je postaven na skupince lidí a nemá cenu se zbytečně diverzifikovat. Zvlášť nyní, kdy tato generace je si velmi podobná jak hardwarem, tak nabídkou software, exkluzivní tituly už nejsou takovými taháky a aktuálně vede nabídka multiplatformních titulů. Takže hurá do toho, vítám vás u mého shrnutí poznatků o Playstation 4, za poslední 3 týdny používání.KonzoleTak začneme samotnou krabicí, hned první co vás napadne po rozbalení je, jak je konzole malá. Sice jiný tvar, ale rozměry konkuruje PS3 super slim a i Xbox 360 slim. Opravdu dlouho nebyla konzole v první své iteraci, tak pěkně nadesignovaná a stylová, šíkmé hrany, půl matný, půl lesklý plast. Uprostřed při čelním pohledu oddělené drážkou po celém obvodu, která skrývá Blu-ray mechaniku a 2x USB 3.0 porty vepředu. Na rozhraní dvou typů plasů jsou zapuštěné dotykové tlačítka na zapnutí konzole a vyjmutí disku, které občas na mé ruce nechtějí reagovat.Zezadu najdeme komplet sadu konektorů, které bychom očekávali. Power konektor standardního typu, jelikož má PS4 zdroj uvnitř, tak lze pouze odpojit PS3 a zapojit PS4 do stejných kabelů a jste ready. HDMI, optický výstup, ethernet a proprietární konektor pro PS Eye Camera. Toť vše, nic víc, nic nevystupuje, vše je uhlazené a schované. Konzole vypadá opravdu nenápadně, nechce si krást pohled návštěvy uprostřed vaší hifi soustavy, je spíše nenápadná a vkusná. Teď jen záleží na tom, zda vám vyhovuje nenápadnost nebo byste raději, aby na první pohled křičela next-gen je tu. Co se týče vnitřností, ty jsou v režii AMD - chipová sada Jaguar, obsahující dvě čtyř-jádrové CPU jednotky na architektuře x86-64 (PC architektura), GPU s 18ti výpočetními moduly, to vše podporované 8GB GDDR5 RAM paměti. Ano není to high-end PC, které můžete postavit, ale zase takové high-end PC nepostavíte za 11 tisíc Kč. Z hlediska hardware to bude mít tato generace těžší, přechod od RISC operační sady na CISC má svá specifika a uvidíme co nám přinesou dále. Rozhodě se z hlediska trojice PC-PS4-XONE ulehčila práce vývojářům a mohou vycházet z jednoho základu, pro všechny tři hlavní platformy. OvladačDualshock, to je ikonická věc celého systému Playstation od ovladače k PS1 až po ovladač PS3. Bohužel ovladač u PS3 byl soubor počátečních špatných rozhodnutí, které později se podařilo dotvořit do celkem funkčního celku. Bohužel ergonomie nebyla přítomna prakticky vůbec, konkávní klouboučky páček a triggerů, bylo téměř něco nepochopitelného. Naštěstí zde máme Dualshock 4, který se inspiroval u vítěze minulé generace - Xbox 360 ovladači a přejímá od něj spoustu šikovných triků a přidává své vlastní.Ergonomie se zlepšila, ovladač do mých, relativně malých rukou, padne jako ulitý a ne moc odlišně od 360tkového. Důležitou vlastností DS4 je, že má symetrické rozložení páček, oproti tomu co známe z Xboxu. Tudíž jsou obě páčky na dolní středové části ovladače, nyní jsou více od sebe, tudíž se palce moc nenatahují doprostřed ovladače. Kloboučky páček jsou mnohem lépe upravené a nejsou zakulacené ani klouzavé, což byl problém na PS3, ale stále si nemohu pomocit, že tvar páček u X360 byl nejlepší (zvyk). Jediné, že guma vypadá, že se velmi snadno ošoupe a už se mi podařilo nehtem udělat rýhu, při frenetické hře. Směrový kříž je klasický, čtveřice oddělených tlačítek a tlačítka XO∆□ již nejsou analogová, jelikož tuto funkci téměř nikdo ve hrách nevyužíval. Standardní bumpery tzn. L1 a R1, jsou větší a příjemně zaoblené, triggery - jedna ze zásadních věcí je perfektně zpracovaná a rozhodně lepší než u 360tky. Jsou velké, příjemně konvexně prohnuté a s plynulým chodem. U FPS her fungují báječně, závodní hru jsem zatím neměl možnost vyzkoušet.No a nyní k exotickým věcem ohledně ovladače. Zapomeňte na tlačítko Start, u Sony si řekli, že je to přežitek a máme zde tlačítko Options. Tudíž přichází opravdu divné situace, kdy vám hra píše "Press Option to Start game", ano je to u multiplatformových her, ale působí to úsměvně. Options funguje ve většině her jako Start tlačítko, ale v menu konzole vyvolává kontextové menu k příslušné položce. Z hlediska ergonomie je Option strašně malé tlačícko na přechodu tvaru ovladače a stále bojuji s tím si zvyknout jej rychle zmáčknout. To samé je tlačítko Share, které slouží ke sdílení a o něm bude zmínka v jiné kapitole článku, toto tlačítko se nachází na opačné straně od Option, tudíž u směrového kříže. Mezi těmito tlačítky je relativně velká dotyková plocha, která zároveň je jedno velké tlačítko. Dotykovou plochu zatím mnoho her nevyužívá, např. v Killzone: Shadow Fall volíte tahem mezi čtyřmi funkcemi vašeho OWL drona, v CoD: Ghosts zase stisknutí tlačítka zobrazí v multiplayeru skóre tabulku a neptejte se mě, jak dlouho jsem nadával, že tam na to není tlačítko, než mi SerHashut poradil. Další specifickou a kontroverzní věcí je obrovské světlo mezi trigery, to efektně ukazuje, že hráč přihlášený na konzoli je hráč číslo 1 = modrá, hráč číslo 2 = červená atd. Bohužel se toto světlo také dokáže nepříjemně odrážet v TV a nebo svítit celou dobu při nabíjení přes noc a dělat celkem velké světlo. Co je problém, toto světlo nejde vypnout a v principu pro systém bez kamerky nemá žádný význam - kromě Killzone, kde ukazuje barvou zdraví postavy. Posledním specifikem ovladače je reproduktor, ten je umístěn uvnitř ovladače a je schopný vytvořit příjemné efekty u her. Tak například v Resogun se vám ozve na startu každého levelu "Save last humans" přímo z ovladače, dodává to opravdu cool prostorový efekt a doufám, že jej budou schopni vývojáři někam posunout. U Killzone zase při nalezení audiologu vám je předčítán z ovladače, což působí opět velmi efektně.Zbytek co ovladač obsahuje je celkem standardní, pohybový akcelerometr, který lze perfektně využít k psaní zpráv a textů. Vibrace jsou samozřejmostí. MicroUSB kabel slouží ke spárování s konzolí a nabíjení ovladače. Přední 3,5mm jack umožňuje připojení přiloženého mono headsetu, který je celkem průměrné kvality - zvuk je v pořádku, přepínač na vypnutí mikrofonu by mohl být lépe dostupný po slepu, tenký kabílek nemůže vydržet déle než pár měsíců. Nejhorší je sluchátko, které v uších prakticky nedrží - horší tvar pecky jsem dlouho neviděl. Teoreticky půjde do ovladače připojit jakýkoliv headset, který má zvuk i mikrofon v jednom jacku. Bohužel aktuálně neexistuje způsob jak nastavovat citlivost mikrofonu, tudíž je použití jiných headsetů dost omezené. Ještě jsem vyzkoušel oficiální In-Ear PS Vita headset, ten funguje stejně jako bundlovaný, jen má dvě sluchátka, takže můžete poslouchat komplet hru bez zvuku z TV a perfektně drží v uších (cena cca 250Kč). Rozhodně musíme čekat na podporu obecných bluetooth headsetů. Co je docela špatné je baterie ovladače, ta je proprietární uvnitř bez možnosti výměny a její výdrž není opravdu nic extra, osobní tip je, že se bude pohybovat kolem šesti hodin (po několika nabití se zvedla než byl první dojem) a to opravdu není mnoho.DashboardTedy hlavní menu Playstation 4 myslím nemá žádný název, z toho důvodu mu budu říkat tak jak jsme zvyklí "dashboard". Asi největší změna od PS3, které mělo tzv. XMB (Cross-media-bar) a vyznačovalo se značnou nepřehledností a nelogičností různých nastavení, tak menu PS4 je krok kupředu. Po zapnutí a prvotním nastavení, vás přivítá dlaždicovité menu, které má tři úrovně vertikálně a mnoho horizontálně. Co si pod tím představit, začneme vertikálně. Ve středním prostoru máte čtvercové velké ikony, které reprezentují hry nebo případně aplikace (web browser), při najetí na každou z nich se pod ní objeví spodní vrstva, kam jde páčkou ovladače přejít a prohlížet aktuality z příslušné hry a další informace. Specifická je aplikace What's New, která vám v dolní části ukáže stream aktivit vašich přátel a novinky z PSN.Pokud najedete úplně nahoru, zvýrazní se horní lišta dashboardu, která se dá přirovnat k Xbox Guide, které se zobrazovalo po stisknutí Xbox tlačítka na ovladači. Máte zde PS Store, notifikace, přátele, zprávy, párty, profil, trofeje, nastavení a vypnutí. Projdeme si postupně jednotlivé položky této podstatné nabídky. Už pouze při najetí do horní lišty vidíte část informací z té "podaplikace", tudíž ještě než kliknete na Friends, tak vidíte prvních pár přátel co hraje atd. PS Store bude mít svou vlastní kapitolu, takže dále. Notifikace jsou vše co se vás týká a konzole vás na něco chce upozornit. Tudíž dostanete pozvánku do hry, tak je v notifikacích, to samé jsou zprávy a různé informace z her. Dále trošku na první osahání nelogicky se zde nachází Download, kde vidíte průběh stahování updatů, demoverzí, her atd. Bohužel k plně fungujícímu download managementu to má daleko a zde musí Sony velmi zapracovat. Dále je zde také Upload, kde můžete sledovat, jak se vám vaše save informace uploadují pravidelně do cloudu nebo vaše fotky na Twitter/Facebook. Celkově notifikační služby potřebují více tweakování od Sony na základě podnětů od hráčů. Například nejde zapnout notifikace, že se připojil někdo z vašich přátel, což je věc, na kterou jsme docela zvyklí z Xboxu. A další mírné nelogičnosti, které se zde dají najít. Položka Friends je celkem standardní, umožňuje přidávání přátel, vidět online a co hrají, všechny přátele, hráče, které jste potkali atd. Co je špatné je, že nelze nijak přátele sortovat, což při maximálním počtu 2000 přátel může být problém. Zprávy, zde není co řešit, klasické textové nebo audio zprávy, zgrupované do konverzací. Výhoda je, že si můžete psát s přáteli i přes aplikace na chytrých telefonech. Párty, konečně má Playstation herně nezávislý chat pro 8 lidí jako to známe z Xboxu. Funguje to stejně, navíc lze psát v rámci party ještě zprávy. Profil, opět velmi výstižné, máte zde vše co se týká vašeho PSN profilu atd., to samé je v případě trofejí. Trofeje se synchronizují při spuštění této miniaplikace a pak vidíte seznam her a příslušných trofejí. Co je dobré, že vidíte jak PS4 tituly, tak vaše PS3 a Vita tituly, takže komplet, je zde také tlačítk pro porovnání s přáteli.Nastavení, no co zde, všemožné nastavení v jednotlivých kategoriích. Myslím, že je uspořádané celkem logicky a více přehledně než u PS3. V položce vypnutí zvolíte možnost vypnutí konzole - Stand by (konzole je v úsporném režimu, stahuje updaty a nabíjí ovladače), Turn off (úplně vypnuté). Toť vše o horní části menu. Co je podstatné, tak je jedno zda jste ve hře, stiskem tlačítka PS vám bleskurychle naskočí celý dashboard aniž by se hře cokoliv stalo (v závislosti na vývojáři hry, buď se zapauzuje hra nebo pokračuje dále), je to v principu multitasking s tím, že lze mít jen jednu aplikaci spuštěnou na pozadí. Tudíž zde není potřeba Guide menu, protože máte dostupný celý dashboard aniž byste vyskočili ze hry, výborné. Občas se sice dash při spuštěné hře zaškobrtne, protože přece jenom výkon je převeden na jiné starosti, když běží hra. Co nemohu opomenout je psaní zpráv a textů, díky polohovému senzoru DS4 lze zapnout pohybový výběr znaků a od první chvíle jsem si jej zamiloval jako příjemnější zadávání textu než klasické "šipkování" po virtuální klávesnici. V tomto režimu se vám zobrazí kurzor a nakláněním DS4 jím létáte po klávesnici - rychlé - intuitivní a celkem přirozené. Bohužel je škoda, že podobné ovládání kurzoru není například v internetovém prohlížeči, který sice neoplývá rychlostí, ale pro někoho využitelný být může. Toť asi vše co se o dashi dá říci, není to takový luxus jako u Xboxu, který díky NXE předstihl svou dobu, ale je to znatelný posun v rámci rodiny PlayStation. Mediální funkce jsou jak je známo dost nepoužitelné, ale to by měl změnit budoucí update, který by měl přinést podporu formátů přehrávaných z flash paměti nebo důležitou podporu DLNA serverů.SdíleníNová věc, které se v této generaci nevyhneme je sdílení. Ano svět se přesunul na sociální sítě a i když to některým z nás nemusí sedět, je tomu tak. Proto jak jsem psal v kapitole o ovladači, tak máme nové tlačítko Share. To je napevno spojené s hlavním menu konzole a může mít několik nastavení jak se chovat - jsou tři možnosti stisku - ťuknutí, podržení a dvojité ťuknutí. V dashboardu jde nastavit, která akce vám na příslušný typ stisku bude vyhovovat. Akce jsou tři - vyvolání menu pro sdílení, ťípnutí screenshotu a spuštění nahrávání videa. Menu pro sdílení vám nabídne další tři akce - můžete uploadovat video, sdílet screenshot a nebo vysílat hru, projdeme si vše postupně.Sdílení screenshotu je nejjednoduší akce, kterou můžete udělat. Každá hra má svou složku, kam se ukládají screeny, které tlačítkem vytípete a vy si jen zvolíte, který chcete sdílet. Pak jen vyberete zda na Facebook či Twitter, napíšete zprávu a je to. Co je trošku omezující, že při focení screenů, nemá tlačítko Share v systému moc velkou prioritu, takže típnutí momentky, která trvá půl vteřiny je prakticky nemožné.Upload videa je věc, kterou jsem nemohl vyzkoušet do konce, protože aktuálně lze uploadovat videa pouze na zuckerblikovu sociální síť

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Magazín na dotaz zadejte cislo

Pařanův průvodce realitou

access_time01.duben 2020personRedakce

Dnes neosvětluji instalaci Windows 98 nebo novějších XP, ale připravil jsem takovou malou uživatelskou příručku ( user guide) na použití „reality“. Dnešní lekce má podtitul jak se seznámit s holkou. Následující řádky adresuji pařanům mužského pohlaví, ale pokud si je přečte nějaká mladá pařanka, snad se jí nic nestane. Ještě bych uvedl jeden komentář jak se seznámit s holkou neznamená jak dostat holku do postele, na gauč, na stůl, do křoví a podobně. První krokyNejdůležitější a nejsložitější věcí je, odlepit se od počítače. Přesto že se to těžko říká, pokud se chcete seznámit s holkou, je daleko jednodušší zvednout zadek a vyrazit ven. Poté co se rozhodnete vypnout PC, následuje další problém. Zvláště v letních měsících a po dlouhých LAN Párty nebo po extrémně vyčerpávajících Clanwarech sedací partie pařanů často obohacuje takzvaná zapářka (od toho pařan) jíž je nanejvýš nutné se zbavit. Proto hybaj pod sprchu! Pokud budete moci zodpovědně prohlásit Sector clear, vše se podařilo. Oblékání. Nanejvýš doporučuji použít čisté oblečení, nebo alespoň hadry které nesmrdí potem. Nezaškodí použít nějakou tu voňavku a podobné výmysly. Rozhodně neplatí, že správnej chlap má smrdět i z fotky!!! Když se oholíte a učešete, taky nic nezkazíte. Nezapomeňte na vyčištěné zuby, nebo alespoň žvýkačku. Jestliže budete pokaždé když promluvíte cítit smrad, nevěstí to nic dobrého. Tak to by bylo, teď už nezbývá než vyrazit do ulic.V akciNa světě je mnoho míst, kde byste mohli potkat nějakou pěknou a hodnou dívku. Neubráním se popisu některých obzvlášť vhodných. Jedním z nejoblíbenějších míst pro seznamku je hospoda, tedy místo většinou označované honosným názvem restaurace, klub, vinárna. Výhodou zařízení je, že se zde prodává alkohol. Je dobré si uvědomit do jakého druhu hospody míříte. Jestliže vyrazíte do taťkovské hospy, narazíte si maximálně tak vaši padesátiletou sousedku závislou na švestkovém destilátu. Mléčný bar – ne nadarmo se říká „To je holka krev a mlíko“, nevíte-li co přesně si pod pořekadlem představit, zajděte do mléčného baru a rozšiřte si obzory.Diskotéka – kdo z nás nikdy v životě nenavštívil diskotéku, ten jakoby nežil. Osobně nevzpomínám na tento druh podniků zrovna nejraději, ale je to jedno z nejosvědčenějších míst kde si najít novou známost.Místa pro seznámení krajně nevhodnáDámské záchodky – maximální šance potkat osoby opačného pohlaví, problém je, že by si dotyčné mohly špatně vysvětlit vaši snahu o seznámení a namísto přátelské konverzace byste obdrželi nelichotivé označení zvrhlík. S pověstí místního úchyláka si těžko najdete příjemnou známost.Školka – mnozí mladíci dávají přednost vyzrálejším ženám, třeba mladým matkám. Vysoká koncentrace těchto dam bývá v okolí dětských školek, je ovšem značně na pováženou vyhlížet krásku přímo před budovou. Vzhledem k tomu, že často až příliš pečují o své ratolesti, mohly by se domnívat, že čekáte spíš na jejich potomky. Zaručeně byste se z takovéto situace vyvlékali dosti ztěžka.Ženská věznice – místo s obrovským výběrem často nezadaných žen. Snad jediné pozitivum shazují značná negativa. Prvním z řady je, že na svou vyvolenou si nějakou dobu počkáte, udělá si na vás čas jen v návštěvních hodinách a vězeňský mundůr žádné dámě na kráse nepřidá. Jak začít rozhovor?Doporučuji nezkoušet se seznamovat, když jste zlití jak zákon káže. To poznáte tak, že nejste schopni vejít do dveří, nebo když žádáte kamarády o tanec. Mohlo by se stát, že slečně sice utkvíte v paměti, ale rozhodně ne tak, jak byste chtěli. Není také rozumné začínat konverzaci tím, že ve volném čase střílíte railgunem, nebo dáváte headshoty kalachem. Vzhledem k tomu, že počítačové hry jsou zejména doménou mužů, zůstali byste nepochopeni. Tím nechci říct, že byste se měli šprtat přednosti barev na vlasy, ale je vhodné najít nějaké společné téma. Z mé zkušenosti, pokud slečna začne hovořit o mobilních telefonech, zejména stylem že si pořídila nový kryt, nebo jak ji kamarádka prozvonila, popřípadě jak dostala od někoho nemravnou esemesku, či snad že má nejlepší Nokii široko daleko, zmizte. Je to dokonalým indikátorem toho, že dotyčná je zabedněná, neřku-li tupá. Když už přijde řeč na mobily, zkuste z ní vytáhnout číslo :) Není moc osvědčené hrát si na tvrďáka. Pro nezasvěcené: dělat ze sebe frajera, žmoulat žvýkačku tak, až vám je vidět do krku, používat hrubé výrazy a neustále odplivovat. Naopak se vyplatí být galantní. Nemám tím na mysli, že do svého oblíbeného klubu dorazíte v obleku z 30. let s šálou kolem krku, ale slušností získáte víc, než hraním na pana drsňáka.Nepříjemné situaceCo si budeme namlouvat, občas se při seznamování stane řada nepříjemných a trapných věcí. Tady představím některé častější. Dosti trapná situace je, když mluvíte s nějakou vyvinutější slečnou a váš pohled neustále těká do výstřihu a ne a ne se jí dívat do očí. Jestli si myslíte, že na chvilku můžete sklopit zrak a nikdo si toho nevšimne, ani netušíte jak se pletete. Tak pozor na to. Když už spácháte takové faux-pas, nezbývá než se z toho vykecat. Zkuste třeba pochválit řetízek kolem krku, nebo nějakou podobnou lest. Problémy se vyskytnou v situaci, když jde ona obdařená krasavice s přítelem a upozorní ho na váš vytřeštěný pohled. V takové situaci dotyčnému nezbývá, než vás inzultovat, takže zmizte. Neplatí pro příslušníky elitních jednotek.Nervozita – nejúpornější nepřítel každého z nás. Dokáže nás dostat do těch nejhloupějších situací, aniž bychom to vůbec tušili. Různí lidé reagují na přemíru nervozity různě. Jeden si hraje s mobilem, druhý se šťourá v nose, třetí koktá. Na rozdíl od světa her, v „reálu“ se bavíte vždy pouze s lidmi, tak to berte v klidu :)Nejodpornější a nejtrapnější je, když si z vás vyvolená dělá blbečka, tím hůře když to provádí společně s několika kamarádkami. Jak tuhle situaci poznat vám neprozradím, ale rozhodně pochopíte, až se do ní dostanete. cybervztahPro línější z nás existuje seznámení pomocí internetu. Nespornou výhodou je, že se nemusíte zvednout od počítače, nejsou cítit nemyté nohy a umaštěné vlasy zůstanou skryty. Zásadní nevýhodou je absence fyzického kontaktu. Může se stát, že ze sexy blondýnky se vyklube nepříliš sexy chlapík s chlupatýma ušima. Výpovědi uživatelů e-seznamky se liší někteří nadávají, jiní jsou nadmíru spokojeni. Začínajícím kyberbaličům doporučuji wotchkův článek, věnující se dané problematice důkladněji.Tak to je pro dnešek vše, přeji vám hodně štěstí a fragů!

folder_openPřiřazené štítky

Anonymous – co to vlastně je

access_time02.duben 2020personRedakce

Jelikož se teď o této skupině hodně mluví rozhodl jsem se o ní napsat článek. Existuje československá skupina Anonymous, ale „zakladatelé“ skupiny Anonymous jsou z USA. Nejen v USA, Česku či Slovensku působí skupina Anonymous, tato skupina funguje v mnoho dalších zemích. Já se v tomto článku zaměřím jak na americkou tak na československou skupinu.Jak už z názvu vyplývá tak Anonymous je anonymní skupina. Anonymous protestují proti věcem, které se jim nelíbí. Hackují účty, zatěžují webové stránky apod. Do Anonymous se neřadí jen hackeři, ale i uživatelé, kteří o hackování nic nevědí a řídí se dle instrukcí profesionálů – tito uživatelé třeba zatěžují webové stránky.Anonymous nemají žádnou pevnou strukturu, takže není snadné je dohledat. Členi této skupiny jsou napojeni na IP adrese většinou v USA a v Rusku (ale i jinde) díky různým programům.Anonymous vlastně nemají oficiální kanál na youtube, twitteru či facebooku. Je to skupina bez pevné struktury. Nejznámější buňka Anonymous v České a Slovenské Republice je zde – jejich facebook. Youtube účet vlastní mnoho členů z Anonymous, protože hodně členů chce uploadovat videa uploaduje je přes svůj youtube účet. Uploadování přes jeden účet na youtube by bylo moc komplikované. Tím pádem pak nějaké děti šíří zprávy, že Anonymous zaútočí na facebook. To cílem této skupiny rozhodně není, protože facebook slouží pro naší komunikaci. Oni nechtějí škodit lidem, vypínat semafory apod. Chtějí pouze svobodu.Českoslovenští Anonymous se většinou dorozumívají přes IRC kanál. V době útoků na různé weby je na něm napojeno až 2000 lidí. To je myslím celkem zajímavé číslo.Američtí Anonymous se nabourali do počítačů firmy Apple či do sítě firmy Sony. Dále se nabourali do americké Ústřední zpravodajské služby. Anonymous také napadli webové stránky FBI a Bílého domu, ale i mnoho dalších stránek. Cílem této skupiny není vyvolávat chaos bez příčiny. Některé z těchto webů napadli třeba kvůli zrušení webu megaupload.com, ale i dalším věcem. Napadli také mnoho pedofilních stránek.Českoslovenští Anonymous zatím útočili na různé stránky vlády, ale také hackli web ODS a médiím odeslali osobní informace o členech této strany. Proč zrovna ODS? Protože většina z nich souhlasí s dohodou ACTA, která ohrožuje naší svobodu. Také odstavili weby jako je osa.cz či stránky protipirátské unie.Nakonec dodávám vyjděte dnes do ulic protestovat proti dohodě ACTA, která omezuje svobodu. Každý člověk bude dobrý a pokud chcete dát najevo svůj názor je potřeba vyjít do ulic. Pokud nevíte co je to ACTA podívejte se třeba na wikipedii a bude vám jasné jak se na nás chtějí přiživovat http://cs.wikipedia.org/wiki/Anti-Counterfeiting_Trade_Agreement#Kritika. Pokud se vám to zdá moc odborné tak zadejte ACTA do googlu a určitě něco najdete.

folder_openPřiřazené štítky

Učíme se programovat – Python – 4. díl

access_time02.duben 2020personRedakce

V tomto dílu si řekneme jak udělat náhodná čísla. Dále si povíme jak udělat to aby mohl s programem pracovat i uživatel a zadávat do něj třeba nějaké čísla, později si řekneme i o tom jak tam může přidávat text.První si tedy řekneme jak produkovat náhodná čísla. Je to úplně jednoduché, ale musíte si pamatovat příkazy, které se pro to používají, protože bez nich to prostě nejde. První zadejte příkaz „import random“ (bez uvozovek) – tento příkaz musíte použít vždy, protože přidá do kódu dodatek k pythonu. Potvrďte enterem a pak napište „random.randint(nějaké číslo,nějaké číslo). Pak to bude vypadat třeba takhle: random.randint(1,10) a tento příkaz vyprodokuje jakékoliv náhodné číslo od 1 do 10.Tuto funkci můžete využívat u mnoha věcí, třeba můžete sčítat náhodné číslo s náhodným číslem, násobit apod. Bude se vám to hodit i v různých programech, třeba když budete chtít v tom programu udělat něco jako je losování nebo cokoliv jiného s náhodnými čísly.Další věc, kterou jsem říkal, že si dnes povíme je to aby uživatel mohl zadávat nějaké čísla atd. Použijeme pro to příkaz print input(„Prosim zadejte cislo: „). Python pak zobrazí text Prosim zadejte cislo a vy zadáte číslo. Můžete třeba i chtít aby uživatel zadal dvě nebo více čísel a ty pak sečíst, což není vůbec složité. Napíšete příkaz: print input(„Prosim zadejte cislo: „) + input(„Prosim zadejte druhe cislo“). Po zadání obou čísel je python sečte a zobrazí výsledek. Samozřejmě s nimi můžete i násobit, dělit apod.Zkuste si mnoho různých věcí a prostě jednoduše experimentujte s těmito funkcemi, ale i s věcmi z předchozí lekce. Je potřeba cvičit a ono si tím procvičováním i hodně věcí zapamatujete a navíc je i celkem zábavné, což je pro vás dobré pokud vás učení nudí. Určitě není dobré vykašlat se na to už teď jako jsem to já udělal před několika lety, ale co teď už je mi to jedno.Reakce na Učíme se programovat – Python – 4. dílstepy Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny

folder_openPřiřazené štítky